Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s fyzikálními vlastnostmi nerostů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

 nerost (minerál)  krystal  krystalová soustava  hustota  tvrdost  Mohsova stupnice tvrdosti  štěpnost  lom  křehkost  propustnost světla  barva  vryp  lesk  prvky – kovy, nekovy  halogenidy  sulfidy  oxidy – bezvodé, vodnaté  uhličitany  sírany  fosforečnany  křemičitany  organické minerály

 jedna z geologických věd, mezi které patří i geologie (geologické procesy), petrologie (horniny), paleontologie (zbytky organismů v horninách), hydrogeologie (voda v zemské kůře), inženýrská geologie (geologické podmínky pro stavby), ložisková geologie (nerostné suroviny) a další  věda o nerostech  nerosty (minerály) = neživé stejnorodé přírodniny s určitým chemickým složením (lze je zapsat chemickým vzorcem nebo značkou)

Mineralogie  jedna z geologických věd – patří sem i geologie (geologické procesy), petrologie (horniny), paleontologie (zbytky organismů v horninách) a další  věda o nerostech (minerálech)  minerály = neživé stejnorodé přírodniny s určitým chemickým složením (lze je zapsat chemickým vzorcem nebo značkou)

 nerosty jsou základní stavební jednotkou hornin  vznikají krystalizací z magmatu nebo srážením (krystalizací) z roztoků  nerosty, které vzniknou krystalizací v puklinách jiných nerostů nebo hornin nazýváme žíly obrázek 1

Vlastnosti nerostů  z nerostů se skládají horniny  nerosty vznikají krystalizací z magmatu nebo srážením (krystalizací) z roztoků  žíly =nerosty vzniklé krystalizací v puklinách

 krystal = trojrozměrné těleso se zákonitou vnitřní stavbou a souměrností  stavební prvky krystalu jsou uspořádán do krystalové mřížky  třídí se podle středů souměrnosti, os souměrnosti a rovin souměrnosti obrázek 2

 nerosty krystalované  na povrchu jsou okem patrné krystalové tvary  nerosty krystalické  krystaly jsou nedokonale vyvinuté, nelze je okem bezpečně určit, tvoří tzv. krystalické agregáty  nerosty amorfní  mají nepravidelné uspořádání, netvoří krystaly  nerosty kapalné  rtuť – jediný kapalný nerost

Krystalový tvar  krystal = trojrozměrné těleso se zákonitou vnitřní stavbou a souměrností  nerosty krystalované  na povrchu okem patrné krystalové tvary  nerosty krystalické  krystaly nedokonale vyvinuté, nelze je okem bezpečně určit  nerosty amorfní  nepravidelné uspořádání, netvoří krystaly  nerosty kapalné  rtuť

 krystalové soustavy  trojklonná (modrá skalice)  jednoklonná (sádrovec)  kosočtverečná (síra)  čtverečná (cínovec)  šesterečná (kalcit)  krychlová (sůl kamenná)

 krystalové soustavy  trojklonná (modrá skalice)  jednoklonná (sádrovec)  kosočtverečná (síra)  čtverečná (cínovec)  šesterečná (kalcit)  krychlová (sůl kamenná)

 hustota  měří se v kg/m 3, g/cm 3  závisí na složení a uspořádání částic  podíl hmotnosti látky a jejího objemu  lehké (křemen, živec)  těžké (granát, olivín)  tvrdost  schopnost nerostu odolávat mechanickému působení  při určování tvrdosti porovnáváme tvrdost zkoumaného nerostu s tvrdostí nerostu známého

Fyzikální vlastnosti nerostů  hustota  v kg/m 3, g/cm 3  podíl hmotnosti látky a jejího objemu  lehké (křemen, živec)  těžké (granát, olivín)  tvrdost  schopnost nerostu odolávat mechanickému působení  při určování porovnáváme tvrdost zkoumaného nerostu s tvrdostí nerostu známého

 mastek 1 (nejměkčí)lze snadno rýpat nehtem  sůl kamenná (halit) 2 lze obtížněji rýpat nehtem  kalcit 3 lze rýpat mědí  fluorit 4 lze snadno rýpat nožem  apatit 5 lze obtížně rýpat nožem(tvrdost skla)  živec (ortoklas) 6 lze rýpat pilníkem na železo  křemen 7 lze obtížně rýpat pilníkem na železo  topaz 8- | | -  korund 9- | | -  diamant 10 (nejtvrdší)nelze rýpat pilníkem na železo  nerosty tvrdosti 6 – 10 rýpou do skla

 Mohsova stupnice tvrdosti  mastek 1 (nejměkčí)  sůl kamenná (halit) 2  kalcit 3  fluorit 4  apatit 5 (tvrdost skla)  živec (ortoklas) 6  křemen 7  topaz 8  korund 9  diamant 10 (nejtvrdší)

 lom  rozbijeme-li nerost a jeho plochy jsou nerovné = lom  např. křemen má lom lasturnatý  lom není závislý na struktuře  křehkost (pevnost, soudržnost)  schopnost nerostu odolávat tlaku, tahu nebo nárazu  křehké – při úderu se rozpadají (křemen, vápenec)  jemné – při nárazu se rozdrtí a rozpadne na prášek (tuha, síra)  tažné a kujné – při úderu se roztepávají (zlato, měď)

 štěpnost  schopnost nerostů oddělovat se při mechanickém působení podle rovných ploch  výborná štěpnost (slída, sádrovec)  velmi dobrá štěpnost (kalcit, galenit, halit)  dobrá štěpnost (fluorit)  nedokonalá štěpnost (granát, křemen) obrázek 3

 lom  při rozbití jsou plochy nerostu nerovné = lom  křehkost (pevnost, soudržnost)  odolávání tlaku, tahu nebo nárazu  křehké – při úderu se rozpadají (křemen, vápenec)  jemné – při nárazu se rozdrtí na prášek (tuha, síra)  tažné a kujné – při úderu se roztepávají (zlato, měď)  štěpnost  oddělování podle rovných ploch při mechanickém působení

 propustnost světla  průhledné – lze přes ně číst text jako přes sklo (křišťál)  průsvitné – světlo přes ně proniká, ale text číst nelze (chalcedon)  neprůhledné – nepropouštějí světlo (pyrit)  barva  barevné – barva je stálá (síra)  zbarvené – zbarvení díky různým příměsím (odrůdy křemene → ametyst, růženín, citrín a další)  bezbarvé – čiré nerosty s bílým vrypem

 vryp  barva prášku daného nerostu, vzniklá otřením (např. o porcelánovou destičku)  lesk  diamantový (diamant)  kovový (pyrit)  skelný (křemen)  mastný (mastek)  perleťový (slída) obrázek 4

 propustnost světla  průhledné – lze přes ně číst text (křišťál)  průsvitné – světlo proniká, ale text číst nelze (chalcedon)  neprůhledné – nepropouštějí světlo (pyrit)  barva  barevné – barva je stálá (síra)  zbarvené – zbarvení díky příměsím (odrůdy křemene)  bezbarvé – čiré nerosty s bílým vrypem  vryp  barva prášku nerostu, vzniklá otřením o porcelánovou destičku

 magnetismus  některé nerosty vychylují střelku kompasu – jsou magnetické (magnetovec)  elektrický náboj  mohou ho získávat třením (halit, topaz, smaragd), nebo tlakem či úderem (kalcit, fluorit, živec) obrázek 4

 magnetismus  vychylování střelky kompasu – magnetické (magnetovec)  elektrický náboj  získávání elektrického náboje třením (halit, topaz, smaragd), nebo tlakem či úderem (kalcit, fluorit, živec)

Mineralogie  jedna z geologických věd – patří sem i geologie (geologické procesy), petrologie (horniny), paleontologie (zbytky organismů v horninách) a další  věda o nerostech (minerálech)  minerály = neživé stejnorodé přírodniny s určitým chemickým složením (lze je zapsat chemickým vzorcem nebo značkou) Vlastnosti nerostů  z nerostů se skládají horniny  nerosty vznikají krystalizací z magmatu nebo srážením (krystalizací) z roztoků  žíly =nerosty vzniklé krystalizací v puklinách Krystalový tvar  krystal = trojrozměrné těleso se zákonitou vnitřní stavbou a souměrností  nerosty krystalované  na povrchu okem patrné krystalové tvary  nerosty krystalické  krystaly nedokonale vyvinuté, nelze je okem bezpečně určit  nerosty amorfní  nepravidelné uspořádání, netvoří krystaly  nerosty kapalné  rtuť  krystalové soustavy  trojklonná (modrá skalice)  jednoklonná (sádrovec)  kosočtverečná (síra)  čtverečná (cínovec)  šesterečná (kalcit)  krychlová (sůl kamenná)

Fyzikální vlastnosti nerostů  hustota  v kg/m 3, g/cm 3  podíl hmotnosti látky a jejího objemu  lehké (křemen, živec)  těžké (granát, olivín)  tvrdost  schopnost nerostu odolávat mechanickému působení  při určování porovnáváme tvrdost zkoumaného nerostu s tvrdostí nerostu známého  Mohsova stupnice tvrdosti  mastek 1 (nejměkčí)  sůl kamenná (halit) 2  kalcit 3  fluorit 4  apatit 5 (tvrdost skla)  živec (ortoklas) 6  křemen 7  topaz 8  korund 9  diamant 10 (nejtvrdší)  lom  při rozbití jsou plochy nerostu nerovné = lom  křehkost (pevnost, soudržnost)  odolávání tlaku, tahu nebo nárazu  křehké – při úderu se rozpadají (křemen, vápenec)  jemné – při nárazu se rozdrtí na prášek (tuha, síra)  tažné a kujné – při úderu se roztepávají (zlato, měď)  štěpnost  oddělování podle rovných ploch při mechanickém působení  propustnost světla  průhledné – lze přes ně číst text (křišťál)  průsvitné – světlo proniká, ale text číst nelze (chalcedon)  neprůhledné – nepropouštějí světlo (pyrit)

 barva  barevné – barva je stálá (síra)  zbarvené – zbarvení díky příměsím (odrůdy křemene)  bezbarvé – čiré nerosty s bílým vrypem  vryp  barva prášku nerostu, vzniklá otřením o porcelánovou destičku  magnetismus  vychylování střelky kompasu – magnetické (magnetovec)  elektrický náboj  získávání elektrického náboje třením (halit, topaz, smaragd), nebo tlakem či úderem (kalcit, fluorit, živec)

 Co je to krystal?  Jak nerosty rozdělujeme podle propustnosti světla?  Co znamená, když řekneme například, že nerost má černý vryp?  Jaké vlastnosti má nerost, když o něm řekneme, že je kujný?

 Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN X. [ ]  ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., ISBN [ ]  Všechny uveřejněné odkazy [cit ] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.  obr. 1 – rudná žíla Banderz_badgrund_hg.jpg Banderz_badgrund_hg.jpg  obr. 2 – krystal ametystu Amethist_quartz.jpeg Amethist_quartz.jpeg  obr. 3 – štěpnost (fluorit) Fluorita_green.jpeg Fluorita_green.jpeg  obr. 4 – vryp (pyrit a rodochrozit)  obr. 5 – magnetické vlastnosti (magnetit) Magnetite_Lodestone.jpg Magnetite_Lodestone.jpg