Vývoj květeny ČR- flórogeneze

KAŽDÁ FLÓRA V SOBĚ ODRÁŽÍ URČITOU ETAPU FYLOGENEZE ROSTLIN PŘÍSLUŠNÉHO GEOHISTORICKÉHO OBDOBÍ

Studium květen je založeno na studiu: fylogeneze paleobotaniky paleogeografie paleoklimatologie geologie areálů taxonů

Uniformita mezi květenami různých částí světa nikdy neexistovala. Pouze se zmenšovaly či zvětšovaly rozdíly

prekambrium-ordovik (2,5-3,5 mld. let) zonalita sinic a řas hloubkové rozvrstvení

silur (420 mil. let) přechod rostlin na souš počátky geografického rozvrstvení

spodní karbon (350 mil. let) mírné pásy: –angarská flóra –gondwanská flóra

střední karbon- spodní perm ( mil. let) nejzřetelnější rozrůznění prvohorní květeny (4 provincie): –euramerická (stromovité plavuně, přesličky a kapradiny) –kathasijská (blízká euramerické) –angarská (blízká gondwanské) –gondwanská (semenné kapradiny, kordaity)

perm/trias (350 mil. let) ústup rozrůznění flór ubývá výtrusných, přibývá semenných (Pinophyta, Cycadophyta)

Teorie kontinentálního driftu S-Euramerika + Angarida Laurasie J-Gondwana (od permu - rozpad)

Teorie mostů existence pevninských šíjí mezi –Amerikou a Asií - Beringiana –Severní a Jižní Amerikou - Panamská šíje

Teorie pendulační kolísání polohy zemských pólů

křída ( mil. let) převládá vlhké a teplé klima pouze úzký studený pás na S polokouli převládnutí krytosemenných

Třetihory

paleocén Květena mírného pásu –grónská (Fagaceae, Betulaceae, Platanaceae) Květena tropická –gelindenská (stálezelené rostliny vlhkých tropů) (stř. Evropa) existence savanového typu mezi Asií a Afrikou formování pouštní a polopouštní flóry podél moře Tethys

eocén-oligocén změny ve složení květen: –grónská turgajská –gelindenská poltavská ochlazování koncem oligocénu ústup poltavské květeny a expanze turgajské formování tajgy v SV Asii formování stepí ve stř. Asii chybí propojení mezi S a J Amerikou

miocén-pliocén v Evropě převládá bohatá květena turgajská: –dnes v Evropě vyhynulé: Taxodium, Sequoia, Cedrus, Thuja, Tsuga, Pseudotsuga, Cephalotaxus, Chamaecyparis, Ginkgo, Liriodendron, Magnolia, Catalpa, Morus –bohatě zastoupené: Pinus, Picea, Abies, Taxus, Castanea, Quercus, Juglans, Alnus, Carpinus, Betula, Ulmus, Celtis, Rhus, Acer, Fraxinus zřetelné ochlazování formování studeného pásu (tundra), snížení horní hranice lesa (alpínská vegetace), mizí tropy z J Evropy

miocén-pliocén spojení mezi J a S Amerikou migrace zejména ze S na J: Aesculus, Magnolia, Juglans, Quercus,Ribes, Stipa, Trifolium, Ranunculus Fagaceae, Betulaceae

Alpské vrásnění vznik Pyrenejí, Alp, Apenin, Karpat, balkánských hor, Kavkazu migrace speciace - vznik autochtonní evropské horské až vysokohorské flóry: –Phyteuma, Sodanella, Homogyne, Lunaria –Astrantia, Sesleria, Knautia

Čtvrtohory

pleistocén (2 mil. let) hlubší a rychlejší klimatické výkyvy-doby ledové: ochlazování pomalé oteplování rychlé –příčiny ochlazení-tvorba kontinentálního ledovce –důvody dosud ne zcela známé rozlišované glaciály: biber danub günz mindel riss würm

glaciály ve světě pokles hladiny moře o 145 m propojení souší zvětšení plochy refugií pokles hladiny moře o 145 m propojení souší zvětšení plochy refugií

glaciály ve stř. Evropě hranice sněhu v m n. m. vegetace: tundra (Dryas octopetala, Salix herbacea, Salix reticulata, Papaver alpinum, Saxifraga oppositifolia, Potentilla aurea, Silene acaulis, Aster alpinus, Selaginella selaginoides, Empetrum hermaphroditum, Rubus chamaemorus)

obohacení o druhy alpínské flóry (Sesleria varia, Biscutella laevigata, Phyteuma orbiculare, Ranunculus alpestris, Campanula cochlearifolia)

studená sprašová step (Artemisia, Festuca, Chenopodium, Ephedra distachya, Plantago maritima)

interglaciály ve stř. Evropě postup květen od J k S: arktická flóra subarktická flóra mozaikovitá lesotundra les borobřezový les borodubový VÝSKYT TAXONŮ, KTERÉ ZDE DNES PŘIROZENĚ NEROSTOU (Aesculus hippocastanum, Celtis orientalis)

pleistocén ve stř. Evropě celkové postupné ochuzování třetihorní flóry vlivem klimatu a makroreliéfu –hromadné zanikání druhů –migrace –speciace –areálové disjunkce: (výjimečné zachování třetihorních druhů ve srovnání s Amerikou a Asií: Picea omorika, Aesculus hippocastanum )

pleistocén ve světě –areálové disjunkce v tropech a subtropech: (střídání humidního a aridního klimatu (Afrika))

pleistocén v ČR –přežití některých alpínských oreofytů: Dianthus nitidus, Delphinium oxysepalum, Daphne arbuscula, Campanula carpatica –výměna alpínských flór mezi pohořími –vytvoření alpínské květeny v nižších pohořích –základ arkticko-alpínských disjunkcí

pleistocén/holocén (14 tis. let) –doznívání würmského glaciálu: –migrace arktických druhů na J: Dryas octopetala, Salix herbacea, Saxifraga nivalis, Silene acaulis, Pedicularis sudetica, Juncus trifidus –subarktické druhy: Betula nana, Viola biflora, Rubus chamemorus

holocén (10 tis. let) prudké oteplování ústup kontinentálního ledovce ústup horských zalednění ústup tundry –vznik arkticko-alpínské disjunkce

Preboreál v ČR let klima o 5°C chladnější než dnes ústup arktické flóry migrace boreálního geoelomentu ( Vaccinium vitis-idaea, V. uliginosum, Ledum palustre, Ribes alpinum, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Atyrium filix femina ) šíření lesa –borovice, břízy, líska –duby, jilmy, smrk luhy –olše, vrby

Boreál v ČR let klima o 2°C teplejší a sušší než dnes lesy: borovice, břízy, líska, rozvoj doubrav s lískou a jilmy nad 500 m n. m smrk měkký luh: olše, vrby, duby koncem boreálu buk migrace jihosibiřského geoelementu ( Anemone narcissiflora, Veratrum lobelianum )

migrace pontického a subpontického geoelementu ( Adonis vernalis, Stipa capillata, Prunus spinosa, Euonymus verrucosa, Cynanchum vincetoxicum, Anthemis tinctoria )

zánik stepí, vznik lesostepí ( Dianthus deltoides, Filipendula vulgaris, Brachypodium pinnatum )

Atlantik v ČR let klimatické a vegetační optimum, roste oceanita klima o 3-4°C teplejší než dnes tání ledovce maximální rozsah lesa nižší polohy: –smíšené doubravy - lípa, jilm, líska (ubývá), později habr vyšší polohy: jasan, javor, buk nad 800 m n. m smrk tvrdý luh: –duby, jilmy, jasany

migrace submediteránního geoelementu: (Berberis vulgaris, Staphylea pinnata, Cornus mas, Ligustrum vulgare)

migrace subatlantského geoelementu: (Caluna vulgaris, Lysimachia nemorum, Phyteuma nigrum)

od neolitu (před lety) -přichází člověk-zemědělec do zbytků původních lesostepí začátky invaze synantropní flóry: –archeofyty: (Adonis aestivalis, Papaver rhoeas, Fumaria officinalis, Urtica urens, Agrostemma githago, Anagallis arvensis) –léčivky: Chelidonium majus, Melilotus albus, Hyoscyamus niger, Matricaria chamomilla

–apofyty: (Geum urbanum, Urtica dioica, Mycelis muralis) –druhy zemědělsky pěstované: Chenopodium album, Cichorium intybus

Subboreál v ČR let mírné ochlazování, roste kontinentalita obecně vyšší podíl smrku, olše, buku a jedle redukce doubrav ústup náročných dřevin (Quercus pubescens, Prunus mahaleb) roste podíl habru dotvoření bukového vegetačního stupně, který převládá na našem území horské polohy: souvislá kleč, alpinská vegetace na extrémních stanovištích

Subatlantik v ČR let současný stav klimatu s periodickými výkyvy doubravy-dubohabřiny-bučiny-smrčiny roste vliv člověka plošné odlesnění –do 6. stol. n. l. nížiny –do 11. st. n. l. vrchoviny

Subrecent v ČR současnost roste vliv člověka rybníkaření neofyty st. - horská pastva st. - rozvoj výroby železa, sklářství, stavební ruch zhoršení stavu lesů, umělá skladba (Larix decidua, Pinus nigra, Pinus strobus, Robinia pseudoacacia) st. - ochuzování původní flóry změny biotopů