SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA

ÚVOD DO SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY Sociální pedagogika (SP) = pedagogická disciplína zabývající se sociálními aspekty výchovy – tzn. Hledá vztahy mezi výchovou a sociálním prostředím.

SP bývá často chápána jako skupina nových pedagogických opatření a institucí, kde základním polem působnosti je: o VOLNÝ ČAS a ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA, o PRÁCE S MLÁDEŽÍ, RODINOU a SENIORY, o ÚSTAVNÍ a OCHRANNÁ VÝCHOVA, o RESOCIALIZACE /probace, mediace/ o PRÁCE SE ZDRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÝMI a jejich rehabilitace, o sociální práce s BEZDOMOVCI, NEZAMĚSTNANÝMI… o DOBROVOLNICTVÍ

S PECIFIKA SP VE SROVNÁNÍ S TRADIČNÍ PEDAGOGIKOU SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA TRADIČNÍ PEDAGOGIKA OBEJKT VÝCHOVY Sociální skupinaJedinec CÍL VÝCHOVYSpolupráce, vzájemná pomoc, altruistické jednání Celkový rozvoj jedince jako takového METODY A PROSTŘEDKY Nepřímé ovlivňování vychovávaného (prostředím, podmínkami…) Přímé ovlivňování

HISTORIE SP V KOSTCE ANTIKA – Platón, Aristoteles – výchovu vnímají jako přípravu na společenské uplatnění SP významně ovlivněna A. Comt em – zakladatel sociologie (2.pol.19.stol.). Jeho hlavní myšlenka – vypěstovat podřízenost individuálních zájmů zájmům společenským. Zakladatelem SP je švýcarský pedagog J.H. PESTALOZZI (18.stol.) Svými teoretickými pracemi i praktickou výchovnou činností položil základy SP. - zakládal ústavy a útulky pro bezprizorní děti („děti ulice“)

SP Vznikala ve všech zemích jako reakce na společenskou situaci 2.pol. 19.stol. – velké množství problémů soc.charakteru (dětské práce, negramotnost chudých, stěhování za prací…) Reakce na individualistické pojetí výchovy (Herbart – požadoval maximálně vzdělaného člověka, ale takový nemohl dobře fungovat v obyčejném životě – tohoto fungování chtěla dosáhnout právě SP)

NĚMECKO (19./20. STOL.) Největší tradici má SP v Německu. Představitelé: např. NATORP – vliv prostředí na výchovu (někdy je uváděn jako zakladatel SP) NOHL - prevence, prostředí BERGMANN – výzkum … Mezi světovými válkami se SP rozvíjela právě v Německu – kompenzovala ztráty vzniklé válečnou situací a zlepšovala situaci národa.

POLSKO RADLINSKÁ - zakladatelka SP v Polsku - 19.stol. - Zkoumala vliv prostředí na výchovu WROCZYNSKI – ucelená koncepce SP v Polsku - 20.stol. - Dílo: Úvod do sociální pedagogiky RUSKO MAKARENKO (19./20.stol.) Kolektiv pokládal za jeden z důležitých výchovných prostředků. ČESKO LINDNER ( 19.stol.) - Zakladatel SP v Čechách, profesor na UK - Upozorňuje na sociální fce výchovy

OBDOBÍ KOMUNISMU V ČR A SP Socialistická společnost – „neexistence“ soc.patol.jevů. Společnost byla podle státních představitelů bez jakýchkoliv problémů, problémových občanů. (Kala: Úvod do sociologie výchovy:“Socialistická doba problémy nemá.“) Prakticky neexistovala nezaměstnanost – kdo nepracoval, byl tzv. příživník (hrozil i trest odnětí svobody) lidé s postižením byli zavíráni do ústavů Socialismus neukazoval téměř žádné stinné stránky společnosti, vše podle vlády fungovalo na 120%. SP – nebyla tudíž, dle státníků, zapotřebí.

Jediným českým sociálním pedagogem byl v době socialismu profesor brněnské univerzity PŘADKA. Po roce 1989 – zásadní zlom v SP SP - jako obor na VŠ, vyučující předmět, vycházejí učebnice, odborná literatura. Největší rozmach SP v ČR.

SOUČASNOST SP V EVROPĚ ( V KOSTCE ) 90.léta 20.stol. posun – SP je chápána v širším pojetí (viz definice v úvodu) SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA/SOCIÁLNÍ PRÁCE NĚMECKÁ SP SP a Soc. práce se prolínají Fce SP: pedagogická, korekční, kompenzační POLSKÁ SP Soc.práce se rozvíjí na bázi SP Směry SP: pečovatelský – k těm, kteří potřebují pomoc kulturní – kultura rozvíjí duchovní síly jedince sociální – SOC. PRÁCE

DÁNSKÁ SP Současník: MADSEN – SP je důležitá – při integraci těch členů společnosti, kteří se ocitli v kritické situaci. SP – představuje pomoc v konfliktech mezi jednotlivcem a prostředím. FINSKÁ SP Současník: HAMALAINEN Pro rozvoj jedince je důležité spojit výchovu a sociální prostředí, je zaměřena na lidské hodnoty ŠVÉDSKÁ SP Současník: GUSTAVSSON Resocializace, posilování společenské stabilizace SP je důležitá pro rozvoj soc.práce

SLOVENSKÁ SP SP je základem pro Soc. práci SP je chápána jako teoretičtější Soc.práce – praktičtější BAKOŠOVÁ, BALÁŽ… ČESKÁ SP SP a Soc.práce – vztah je diferencovaný (rozlišný) SP – MŠMT, Soc.práce – MPSV SP – se nezabývá jenom problémovými jedinci, ale také utvářením optimálního způsobu života ve společnosti, soulad mezi potřebami jedince a společnosti. Současníci: KRAUS, POLÁČKOVÁ, MÜHLPACHR … SP je v anglicky mluvících zemích a USA zahrnuta do oboru sociální práce a má mnohem větší tradici než v Evropě.

LEGISLATIVA Zákon č. 108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách Mj. se zákon zabývá předpoklady pro výkon soc.pracovníka VOŠ, VŠ – obory zaměřené na soc.práci, soc.pedagogiku, humanitární činnost, soc.politiku Poradenství, prevence, péče Zákon 563/2004 Sb. Zákon o pedagogických pracovnících … Získávání odborné kvalifikace pedagog.pracovníků … … vychovatel, pedagog VČ, učitel odborných předmětů (Pg) – obor soc.pedagogika

PROFESE, KDE JSOU MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ SP Resort školství, mládeže a tělovýchovy Resort spravedlnosti : penitenciární a postpeniteciární péče Resosrt zdravotnictví : PL, protidrogová kontaktní centra… Resosrt sociálních věcí : soc.asistenti, kurátoři mládeže, péče o seniory, ÚSP…

FUNKCE SP 1. PREVENTIVNÍ (profylaktická) – předchází problémům (tlumí nežádoucí aktivity, podporuje aktivity žádoucí) 2. TERAPEUTICKO – KOMPENZAČNÍ – kompenzuje, vyrovnává rozdíly (etnické, sociální…), které vznikly záporným vlivem prostředí.

VZTAH K JINÝM DISCIPLÍNÁM SP má transdisciplinární charakter = zasahuje do různých vědních disciplín SOCIOLOGIE (fungování společnosti, struktura, procesy – soc.města, vesnic, rodiny, dětí…) PSYCHOLOGIE (soc.psychologie…) SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA (integrace, etopedie….) ANDRAGOGIKA (vzdělávání dospělých) EKONOMIE (získávání prostředků pro potřebné) PRÁVO (rodinné, trestní, občanské, pracovní) MEDICÍNSKÉ DISCIPLÍNY (neurologie, psychiatrie…) … atd.