Kvantitativní metody výzkumu v praxi Jiří Šafr jiri.safr(AT)seznam.cz UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (ZS 2015+) Poslední aktualizace 13/10/2016 (10/10/2015; 1/10/2014; 3/10/2013) 1. Úvod do problematiky sociálně-vědního výzkumu

Kurz KMVP má vlastní webovou stránku O heslo do naskenovanou literaturu v pdf si lze napsat Podrobnější informace naléznete také na stránkách HiSO (kurz Základy /Design kvantitativního sociologického výzkumu (ZKSV)) Komunikace em: Subject: KMVP: Novák projekt Podrobně viz Organizační záležitosti kurzu

KMVP část 13 Struktura Cíl kurzu Co je výzkum Epistemologické problémy Dvě metody poznání Kvantitativní a kvalitativní výzkumná strategie Limity sociálněvědního výzkumu Základní pojmy Kroky kvantitativního výzkumu a postup výzkumníka Základní techniky sběru dat Koncept standardizace Strategie v kvantitativním výzkumu (research design) Základní modely uspořádání výběrového šetření Logika kvantitativního výzkumu Výzkumný problém / otázka (příklady) Konceptualizace a operacionalizace Hypotézy Výzkumný projekt

KMVP část 14 Cíl kurzu KMVP (od ZS 2013) Naučit se myslet v proměnných a jejich vzájemných vztazích Pochopit a prakticky umět: Definování výzkumné otázky a hypotézy Ověření hypotézy → proměnné (převod na „čísla“ a vztahy mezi nimi) → Analýza dat K tomu potřebujeme Operacionalizaci (→ jak změříme proměnné) Populace a výběr reprezentativního vzorku z ní → sběr dat

KMVP část 15 Cíl: co vás chci odnaučit Ankety Hypotézy prvního řádu & popis, popis, a nic než popis Ignoraci principu reprezentativity, tj. postupu výběru

KMVP část 16 Cíl kurzu je naučit přípravu výzkumu typu SURVEY Co je Survey? Metoda standardizovaného získávání informací z reprezentativního vzorku případů/ jednotlivců umožňující zobecnění na celou populaci Ale nejde jen o „dotazníkové šetření“, tj. způsob sběru dat ale také o podobu dat: strukturovaná data nejčastěji v podobě „případy x vlastnosti–proměnné“ (viz dále) a metodu analýzy (důraz na rozlišení podstatných rozdílů či vztahů od těch nahodile naměřených → model elaborace) Funkcí Survey je: –popsat vlastnosti sady případů –pochopit příčiny jevů (pomocí sledování variance mezi případy ve sledovaném znaku a hledání souvislostí s jinými znaky) Zdroj: podle [de Vaus 1986; Scheuren 2004]

KMVP část 17 Základní stavební kameny kvant.v. Proměnné (myšlení v proměnných a vědomí jejich limitů): Konceptualizace a Operacionalizace Výzkumné otázky (RQ) a hypotézy Model vztahů → DESIGN šetření Analýza vztahů mezi znaky (ale nejen „korelace“)

KMVP část 18 Datová matice: proměnná x případy (variable by case matrix) Datová matice obsahující proměnné (empiricky měřené indikátory jevů) je základem k ověřování hypotéz v analýze (či popisu sociální reality). Poznámka: existuje i jiná podoba dat – relační: případy x případy (v sociometrii/analýze sociálních sítí).

KMVP část 19 Proměnná Případy (např. respondenti) Hodnoty proměnné Datová matice

KMVP část 110 O čem kurz není, čeho se vyvarovat → a na co místo toho budeme klást důraz hypotézy prvního řádu (o nich výuka KMVP není) → hypotézy 2.řádu (o vztazích) a nebo smysluplné explorativní otázky projekt a nic než projekt (povídání co by se dělalo za 1.,2.,3…) → proměnné, vztahy a simulace sběru dat, jejich transformace a analýzy na zjednodušené úloze „rozdávání“ dotazníků → zacílení a segmentace populace, sampling příliš jednoduché uspořádání výzkumu (design) ála anketa, např. neadekvátní usuzování na změnu (retrospektiva) → design „před/po“

KMVP část 111 K čemu bychom měli směřovat? Myšlení v proměnných, tedy „číslech“ a vztazích mezi nimi, výzkumné otázky Skepse k možnostem měření → citlivost na koncepty a operacionalizaci (vědomí ohrožení validity v KV) Jasně zacílené výzkumné otázky a úsporný nástroj sběru dat (minimalistický přesto operacionálně sofistikovaný dotazník) Přemýšlení o designu–strategii výzkumu (možnosti a meze zvoleného designu, metody sběru dat, cílová populace, sampling) Praktické zkušenosti při vytváření dotazníku Transformace „otázek v dotazníku na proměnné“ (datová matice) Náznak postupu analýzy při ověřování hypotézy (princip třídění dat 2. stupně)

Co je výzkum (v sociálně vědní oblasti)?

KMVP část 113 Co je výzkum? (1) Součást obecné metody vědy: Systematický a záměrný poznávací proces vycházející z určitého systému poznatků směrem ke skutečnosti a znovu se vracející do systému poznatků, které doplňuje a obohacuje od běžného každodenního poznávání se liší záměrností a založením na metodologii

KMVP část 114 Výzkum a metodologie Metodologie - systém poznatků a direktiv (obecných i speciálních) určující způsob řízení vědy, jejích poznávacích procesů. Dává kritéria správnosti použitých poznávacích prostředků. Po skončení pozorování (měření) postupně zpracováváme výsledky a směřujeme k ověření poznatků. Ověřené poznatky ve formě tvrzení o vlastnostech jevů či procesů a jejich vzájemných vztazích systematizujeme, tj. začleňujeme do původního systému poznatků. Východiskem výzkumu jsou vždy (byť by byly zamlčeny) určité hodnotové poznatky

KMVP část 115 Co je vědecká teorie? → Pozorování, zkoumání, úvaha VT je kompaktní systém tvrzení nebo hypotéz popisující a objasňujíc jevy, které nastávají v nějaké oblasti reality. VT stanovuje co je problém, jaký je způsob jeho řešení (metoda) a jaké je kritérium jeho vyřešení. (teorie vědeckých paradigmat dle T. Kuhna)

KMVP část 116 Základy metody vědeckého myšlení

KMVP část 117 Co je výzkum? (2) výzkum (survey) = „metoda získávání informací ze vzorku individuí“ pomocí níž můžeme získat informaci (usuzovat na) o postojích, preferencích, potřebách, očekáváních či chování v celé populaci. výběr (vzorek) = část populace (census = šetření celeé populace) –není vybrán jen nahodile ani čistě na základě ochoty respondentů spolupracovat individuum → výběr (vzorek) → populace V kvantitativním výzkumu je informace sbírána nějakým standardizovaným způsobem Jednotka analýzy - studovat můžeme i „ne-lidské“ populace, např. objekty (média, výtvory)

Logika empirického výzkumu v sociologii

KMVP část 119 Proč vůbec dělat sociologický výzkum?

KMVP část 120 „Empirický“ výzkum Organizovaný, systematický a logický proces zkoumání využívající empirických dat Založený na zkušenosti nebo pozorování světa Cíl: získat data – pozorovatelné informace o světě a některých jeho aspektech

KMVP část 121 Co je výzkum? – konkrétně výzkum (survey) = „metoda získávání informací ze vzorku individuí“ pomocí níž můžeme získat informaci (usuzovat na) o postojích, preferencích, potřebách, očekáváních či chování v celé (či v kvalitativní strategii určité) populaci. výběr (vzorek) = část populace (census = šetření celé populace) –není vybrán jen nahodile ani čistě na základě ochoty respondentů spolupracovat individuum → výběr (vzorek) → populace V kvantitativním výzkumu je informace sbírána nějakým standardizovaným způsobem Jednotka analýzy - studovat můžeme i „ne-lidské“ populace, např. objekty (média, výtvory)

KMVP část 122 Co můžeme zjišťovat v kvantitativní strategii? Dva základní okruhy zjišťování: názory a postoje (např. volební preference, spokojenost se službou) faktuální charakteristiky, chování (např. zdraví, bydlení, výdaje) Problémy: Způsob, jakým klademe otázku může ovlivnit výsledek Nonresponse – ne všichni ze vzorku odpovídají (nenáhodné vychýlení)

KMVP část 123 Specifika zkoumání sociálního světa Komplexita sociální reality –Nelze ji zkoumat v rámci „přirozených systémů“ Lidé svůj svět interpretují (dávají mu smysl) Výzkumník je součástí zkoumaného světa Nelze provést experiment –Většinu jevů zkoumáme nepřímo

KMVP část 124 Základní epistemologické problémy redukce transformace informací

KMVP část 125 Transformace informací Nečiníme přímé závěry z analýzy reality, ale na základě jejího záznamu či popisu. To vede k Redukci: –počtu indikátorů (proměnných) –počtu sledovaných vztahů mezi nimi –populace→vzorek –časového kontinua na popis několika časových bodů Redukovaná analýza reality vede k závěrům pravděpodobnostního charakteru.

KMVP část 126 Limity výzkumu Závěry mohou být obvykle platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali naše data. Strategie získání dat – způsob jak budou data shromažďována – může silně ovlivnit kvalitu dat. Kvalita dat je hlavní determinantou důvěryhodnosti výsledků.

KMVP část 127 Základní techniky sběru dat Pozorování –Zúčastněné –Nezúčastněné Rozhovor –Standardizovaný (face-to-face nebo telefonický) = dotazník –Nestandardizovaný nebo polostandardizovaný –Skupinový (focus groups) Písemné dotazování –Dotazníky (NE Ankety!) –Poštou rozesílané dotazníky –Deníky Analýza dokumentů –Sekundární analýza dat –Studium osobních dokumentů –Obsahová analýza –Každá stopa lidské činnosti

KMVP část 128 Dotazování namísto přímého pozorování V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení

Dvě metody poznání

KMVP část 130 Dva základní způsoby produkce poznatků Dedukce –Od obecného k jednotlivému –Vychází z teorie nebo obecně formulovaného problému –Technika pro aplikování teorie – testování hypotéz Indukce –Od jednotlivého k obecnému –Pozorování, pátrání po pravidelnostech v realitě –Technika pro generování teorie

KMVP část 131 Dedukce Teorie Hypotézy Vzorek Sběr dat Analýza Přijetí nebo zamítnutí hypotézy (ověření teorie) Sbíráme jen data, která potřebujeme k testování hypotézy

KMVP část 132 Indukce Sociální problém Terénní výzkum Nové hypotézy nebo teorie Operace jsou navzájem provázány, probíhají sou č asn ě Vzorek Sběr dat Analýza Interpretace

KMVP část 133 Indukce Sbíráme „všechna data“ a snažíme se v nich nalézt struktury a pravidelnosti Využití: když předem nevíme, které proměnné jsou pro zkoumaný problém relevantní Nejde o ověřování teorie, ale její vytváření

KMVP část 134 Volba výzkumné strategie Deduktivní způsob poznání –Testování hypotéz „myšlení v proměnných“ –Kvantitativní výzkumná strategie Experiment, korelační šetření,… Induktivní způsob poznání –Vhled do co největšího množství dimenzí daného problému –Kvalitativní výzkumná strategie případová studie, zúčastněné pozorování, etnometodologie, zakotvená teorie, biografická metoda,…

KMVP část 135 Volba výzkumné strategie Žádná není lepší nebo horší, obě jsou potřebné, obě mají silné a slabé stránky Ideální v kombinaci (smíšený výzkum) Vnitřní logika, kterou se studie bude řídit, aby dala odpověď na výzkumné otázky Volba tedy závisí na výzkumné otázce a zdrojích, které má výzkumník k dispozici –Nejdříve se soustředíme na to, co chceme nalézt –Pak volíme výzkumnou strategii (jak bude výzkum prováděn)

KMVP část 136 Volba výzkumné strategie (kvalitat. vs. kvantit.) na základě výzkumných otázek a typu požadovaných závěrů Chceme-li standardizované pozorování, kvantifikovat vztahy mezi proměnnými, popsat variabilitu, reprezentativnost vzhledem k populaci → kvantitativní strategie Chceme-li studovat fenomén/situaci podrobně, holisticky, v kontextu, se zaměřením na interpretaci, na procesy a porozumění aktérům → kvalitativní strategie

KMVP část 1 37 Kvantitativní výzkumKvalitativní výzkum ČíslaSlova Pohled výzkumníkaPohledy účastníků „Distancovaný“ výzkumník„Blízký“ výzkumník Testování teorieGenerování teorie Zachycení momentální situaceZachycení procesů StrukturovanýNestrukturovaný GeneralizacePorozumění kontextu „Tvrdá,“ reliabilní dataBohatá data jdoucí do hloubky Makro úroveňMikro úroveň ChováníVýznamy Umělé prostředíPřirozené prostředí

KMVP část 138 Příklad volby výzkumné strategie Oblast výzkumu –Užívání (ilegálních) drog Výzkumné téma –Vhodné pro kvantitativní strategii výzkumu Četnost výskytu uživatelů drog v různých věkových / vzdělanostních skupinách nebo regionech Faktory ovlivňující vznik drogové závislosti nebo úspěšnost léčby –Vhodné pro kvalitativní strategii výzkumu Subkultura uživatelů drog v Praze Prožívání závislosti

Kvantitativní výzkumná strategie

KMVP část 140 Cíle výzkumu 1. Explorace – průzkum počáteční, hrubé porozumění nějakému jevu 2. Deskripce – popis přesné měření a popis vlastností populace nebo jevu → Jak, kolik, kde? 3. Explanace – vysvětlení odhalení a popis vztahů mezi různými aspekty sledovaného jevu → Proč, za jakých podmínek?

KMVP část 141 Základní pojmy kvantitativní strategie respondent populace výběr – výběrový soubor reprezentativita proměnná – znak výzkumný problém

KMVP část 142 Model výzkumného procesu Oblast výzkumu Téma / problém + účel Výzkumné otázky / hypotézy Design Sběr a analýza dat Odpověď na otázky, závěrečná zpráva Literatura Kontext Preempirická fáze

KMVP část 143 Kroky kvantitativního výzkumu 1. Formulace teoretického nebo praktického sociálního problému. → výzkumná otázka 2. Formulace teoretické hypotézy. (→ studium, rozvaha) 3. Formulace souboru pracovních hypotéz. 4. Rozhodnutí o populaci a vzorku (design → segmentace). 5. Pilotní studie – seznámení se s problematikou v terénu. 6. Rozhodnutí o technice sběru informací (design → uspořádání výzkumu (např. před/po změně)). 7. Konstrukce nástrojů pro tento sběr. 8. Předvýzkum, pre-test nástroje (dotazníku). 9. Sběr dat + jejich příprava pro analýzu. 10. Analýza dat. 11. Interpretace, závěry, teoretické zobecnění. Zdroj: upraveno/doplněno podle [Disman 1993: 120]

KMVP část 144 Postup výzkumníka kroky: 1. dostat nápad (začíná to nesnází, zmatkem, obtížnou situací, pochybnostmi, emočním napětím) 2. formulace problému – pojmové uchopení situace (+ studium literatury) 3. formulace hypotézy 4. usuzování – dedukce, vědec dedukuje důsledky z hypotézy, kterou formuloval 5. ověřování, testování důsledků, pozorování, experiment. Podstatou je ověřování vztahů vyjádřených v hypotéze. [Jeřábek 1993: 14]

KMVP část 145 Pre-empirická fáze výzkumu Příprava podkladů pro výzkum Stejně důležitá jako empirická fáze Nejprve se zaměříme na to, co chceme v rámci výzkumu prozkoumat a až následně na to, jak to udělat

KMVP část 146 Studium literatury jako impuls k výzkumu nekonzistentnost různých studií či interpretací objevení doposud opomenuté stránky problému empirický test dosud opomenutých myšlenek dosavadní přístupy jsou nedostatečné Možnost inovativní aplikace teorie (středního dosahu) z jedné oblasti na jinou

KMVP část 147 Základní techniky sběru dat přímé pozorování rozhovor dotazník analýza dokumentů

KMVP část 148 Přímé pozorování zaměřené, naplánované vnímání vybraných jevů. Vnímané je pečlivě a systematicky zaznamenáváno.

KMVP část 149 Rozhovor informace jsou získány v přímé interakci s respondentem. Rozhovor tváří v tvář nebo telefonicky. Ve standardizované formě = dotazník

KMVP část 150 Analýza dokumentů analýza dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu (psané dokumenty, i jakékoliv materiální stopy lidského jednání)

KMVP část 151 Dotazník Standardní formou „získávání dat skrze dotazníky“ je řízený face-to-face rozhovor s proškoleným tazatelem (Paper-Pencil, PDA, CAPI) Alternativně respondent sám odpovídá písemně na otázky „tištěného“ formuláře (CAMI, CAWI, hromadně ve třídě, poštou,…).

KMVP část 152 Dotazování namísto přímého pozorování V sociologickém výzkumu většinou nesledujeme samotný studovaný jev, ale pouze jeho indikátory. Pouze při technice přímého pozorování, jej-li studovaným jevem chování, jsme schopni sledovat studovaný jev přímo. nepřímé měření zvyšuje riziko zkreslení

KMVP část 153 Omezení, nástrahy v dotazování Vyžaduje navržená otázka vůbec odpověď? Do jaké míry mají respondenti dopředu připravené odpovědi, jak rozumí jazyku výzkumníka? Mohou lidé poskytnout přesné informace o svém minulém jednání? Je respondent ochoten odhalit o sobě požadované informace? Bude respondent motivován zúčastnit se a odpovědět na vše? Adaptováno podle [Dillman 2006]

KMVP část 154 Koncept standardizace všechny základní techniky lze použít ve standardizované formě, kromě dotazníku pak i v nestandardizované formě.

KMVP část 155 Standardizace technik dotazování zajištění totožných podmínek při získávání odpovědí od všech respondentů

KMVP část 156 Standardizace technik dotazování striktně jednoduché otázky (podněty) odpovědi často omezeny na volbu z předem připraveného souboru kategorií (uzavřené otázky). data lze kumulovat pouze jsou-li totožná. Podmínka je, aby alespoň stimuly (otázky) byly totožné.

KMVP část 157 Nestandardizované postupy mohou získat lepší informace o jedincích, nabízí lepší porozumění, ale cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz o sociálních skupinách.

KMVP část 158 Standardizace odpovědí uzavřené otázky nabízí soubor alternativ odpovědí, ze kterých respondent vybere.

KMVP část 159 Design–strategie výzkumu (research design): Základní modely uspořádání výběrového šetření Průřezové (cross-sectional) –jednorázové –opakované (longitudinální na odlišných případech) Panelové (longitudinální na stejných případech) Relační–síťové (sociometrické) Případová studie (jsou i další, např. factorial survey nebo )

KMVP část 160 Design–strategie výzkumu (research design) rozhoduje o možnostech cílů a zobecnění výsledků Pokud nám stačí popis v jednom časovém bodě (cíl je deskripce), pak nám stačí jednorázový průřezový design (cross-sectional) Pokud chceme zkoumat změnu, pak potřebujeme buď opakovaný průřezový design (repeated cross-sectional) anebo panelovou studii Chceme-li odhalit kauzální vztahy, pak buď panelovou studii nebo experiment, (případně cross-sectional data ale důsledně aplikovat techniky elaborace v survey analysis) Chceme-li strukturně relační pohled (např. na vztahy na pracovišti), pak použijeme relační–síťový design (social network analysis)

KMVP část 161 Jak začít? → přípravná fáze Vymezení tématu zkoumání Výzkumný problém: výrok formulovaný jako otázka (otázky) indikátory a model jejich možných vztahů

KMVP část 162 Výzkumný (sociologický) problém Měl být formulován jasně a jednoznačně, nejlépe ve formě otázky –U kvantitativní výzkumné strategie se vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými 2 chyby při výběru problému: –Zaujatost Neschopnost rozlišit mezi výzkumným problémem a problémem, o kterém se diskutuje ve světě kolem nás –Příliš velký problém lepší je získat mnoho informací o malém problému než málo informací o velkém tématu

STRIH DATOVA MATICE 1 a 2-příklad

KMVP část 164 Výzkumný problém a otázka Cíl výzkumu = co chce šetření vyzkoumat (obecná, abstraktní úroveň) Výzkumná otázka = výrok formulovaný ve formě otázky. Konkretizuje obecný cíl šetření, organizuje projekt výzkumu, vymezuje jeho hranice, udržuje výzkumníka v intencích cíle, pomáhá při sepsání zprávy z výzkumu tázací věta nebo výrok, který se nejčastěji ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými? Příklad: jaký je vztah mezi socioekonomickým statusem a odcizením studenta ve škole? [viz Punch 2008: 141]

KMVP část 165 Výzkumné otázky Obvykle jich formulujeme větší počet –X nemělo by jich být mnoho Měly by být nadefinovány tak, aby z nich bylo jasné, jak budeme zjišťovat odpověď Je dobré mít v otázkách jasnou hierarchii (stěžejní otázky a otázky doplňující)

KMVP část 166 Příklad výzkumných otázek Výzkumný problém: –Faktory ovlivňující četnost sebevražd mladistvých Obecná výzkumná otázka: –Jaký je vztah mezi faktory rodinného prostředí a šikanou mladistvých? Specifické výzkumné otázky: –Jaká je četnost šikany mladistvých u rodin s různým příjmem? –Jaký je vztah mezi rozvodem rodičů a šikanou?

KMVP část 167 Výzkumná otázka – příklad „Výchovné hodnoty“ Rabušicová M., Rabušic, L České výchovné hodnoty: tradiční nebo moderní? Sociální studia 6. Dostupné na Hlavní výzkumná otázka: Jaké byly výchovné hodnoty, které v průběhu 90. let preferovala česká populace? Výzkum Studie evropských hodnot EVS z let 1991 a 1999

KMVP část 168 „Výchovné hodnoty“ – dílčí výzkumné otázky 1. Lze výchovné hodnoty v rodině za hodnoty spíše trvalého rázu s vysokou mírou generačního přenosu? Nebo naopak došlo v průběhu transformace v 90.letech v názorech lidí na to, co by mělo být v rodinách ve výchově předáváno, k radikálnímu posunu? Bude tento posun nesen generačně a může být zaznamenán již v rozmezí necelých deseti let? 2. Existují nějaké rozdíly mezi preferovanými výchovnými hodnotami v rodině z hlediska základních sociodemografických charakteristik a relevantních postojů, (např. náboženská orientace, chápání rodičovské role)? 3. Lze hovořit o nějakém obecném modelu výchovných hodnot, který v českých rodinách převládá? Lze tento model charakterizovat spíše jako tradiční či jako (pozdně) moderní? 4. Lze z hlediska výchovných hodnot identifikovat polohu České republiky mezi dalšími evropskými zeměmi? Existují nějaké pravidelnosti odvoditelné od společenského a politického vývoje v post-komunistických zemích v konfrontaci se zeměmi evropského Západu?

KMVP část 169 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 1 Mají výchovné hodnoty, které jsou v České děti rodině preferovány, měnící se nebo trvalý ráz? Rozdíly v preferencích téže vlastnosti v roce 1991 a 1999 byly minimální, s výjimkou pracovitosti (pokles o 10 %). Bez ohledu na významné změny v nejrůznějších oblastech společenského života, preferované výchovné hodnoty v rodině vyjádřené výběrem vlastností, jež by měly být doma v dítěti pěstovány, zůstaly konstantní.

KMVP část 170 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 3: Jaký je převládající model Českých výchovných hodnot v rodině? Identifikovány byly 3 modely hodnot: tradičních, moderních, pro- sociálních

KMVP část 171 „Výchovné hodnoty“ - odpověď na RQ 4: Jaká je u výchovných hodnot poloha ČR mezi dalšlmi evropskými zeměmi? ČR se v roce 1999 nacházela v prostoru mezi Bulharskem a Slovenskem na straně jedné a Německem, Rakouskem a Slovinskem na straně druhé, v prostoru, který jsme nazvali germánsko- slovanským.

KMVP část 172 Příklady Pavlica a kol.

KMVP část 173 Postup formulace výzkumného problému 1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému

KMVP část 174 problém  obecná hypotéza  pracovní hypotézy (operacionalizace)  ověření

HYPOTÉZY (obecně)

KMVP část 176 Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz.

KMVP část 177 Dvě metody poznání Dedukce: teorie → hypotézy → pozorování → přijaté zamítnuté hypotézy Indukce: pozorování → nalezené pravidelnosti → předběžné závěry → teorie

KMVP část 178 Kvantitativní výzkum používá deduktivní metodu. Může nalézt řešení jen pro takové problémy, které je možno popsat v termínech vztahů mezi pozorovatelnými proměnnými.

KMVP část 179 Výzkumný problém výrok formulovaný ve formě otázky. tázací věta nebo výrok, který se ptá: Jaký existuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými?

KMVP část 180 Postup formulace výzkumného problému 1. seznámení s dosavadními výsledky a stavem výzkumu v oblasti 2. diskuse ideje s kolegy 3. prostudování literaturu o problému

KMVP část 181 problém  obecná hypotéza  pracovní hypotézy (operacionalizace)  ověření

KMVP část 182

KMVP část 183 Výzkumný proces - uspořádání výzkumu Volba (hledání) výzkumného problému Konceptualizace Volba výzkumné metody Operacionalizace Populace a výběr Sběr dat Zpracování dat Analýza dat Aplikace

KMVP část 184 Výzkumný projekt zahrnuje rozhodnutí jaké téma bude zkoumáno v jaké populaci jakými metodami z jakého důvodu

KMVP část 185 Konceptualizace a operacionalizace Konceptualizace upřesňování a specifikace abstraktních konceptů Operacionalizace vypracování specifických výzkumných procedur (operací)

Konceptualizace

KMVP část 187 Konceptualizace Proces pomocí kterého specifikujeme přesně, co máme na mysli, když používáme konkrétní pojmy. Výsledkem procesu konceptualizace je specifikace sady indikátorů (sledovaného jevu).

KMVP část 188 Konceptualizace Na indikátorech se nemusíme vždy shodnout > seznam různých indikátorů > jejich seskupením dostaneme dimenze (jevu). Konceptualizace: specifikace dimenzí a identifikování různých indikátorů pro každou z dimenzí.

KMVP část 189 Typy definice ve výzkumu Nominální definice = převedení na pojem Operacionální definice = popis operací, které je třeba provést k měření konceptu.

KMVP část 190 Postup při měření [Babbie 1995: 118] Konceptualizace ↓ Nominální definice ↓ Operační definice ↓ Měření v reálném světě

Operacionalizace

KMVP část 192 Operační definice - operacionalizace koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je.

KMVP část 193 zdroj: Ferjenčík 2000:40

KMVP část 194 Míra abstrakce při upřesňování konceptů Zdroj: [De Vaus 1986] Příklad konceptualizace a operacionalizace „ deprivace“

Hypotézy

KMVP část 196 Hypotéza výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými „jestliže se vyskytne to a to, pak to vede k těm a těm výsledkům“

KMVP část 197 Hypotézy obecná (základní) hypotéza „očekávání a charakteru věcí, vyvozené z teorie“ pracovní hypotézy překlad teoretického problému do jazyka výzkumu

KMVP část 198 Pracovní hypotézy 1. tvrzení předpovídající existenci souvislosti mezi dvěma nebo více proměnnými. 2. Všechny proměnné zmíněné v hypotéze musí mít validní operační definici. 3. Soubor pracovních hypotéz musí zahrnovat nejen proměnné reprezentující zkoumané koncepty, ale i ty, které mohou významně zkreslit interpretaci testovaných vztahů.

KMVP část 199 Operační definice - operacionalizace koncept je vyjádřen popisem operací, kterými bude měřen nevysvětluje, co je zkoumaný předmět, ale dává nám návod, jak poznat co to je.

KMVP část 1100 Kritéria dobrých hypotéz Hypotézy: 1. jsou výroky o vztazích mezi proměnnými 2. obsahují proměnné, které lze zjišťovat a měřit 3. vztahy mezi proměnnými lze ověřovat hypotéza prvního a druhého řádu

KMVP část 1101 Kritéria dobrých hypotéz Ptáme se: 1. Existuje vztah mezi proměnnými? 2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? 3. Lze vztah ověřit?

KMVP část 1102 Příklad: Výzkum čtenářů MS H: čtenářský zájem o časopis klesá s věkem. proměnné: věk, čtenářský zájem

KMVP část Existuje vztah mezi proměnnými věk a čtenářský zájem? ANO 2. Lze proměnné zjišťovat, měřit? ANO - věk - čtenářský zájem var a) počet předplatitelů (v databázi) → POZOR! var b) dotazem na počet čtenářů ve věkových skupinách (ve vzorku z dospělé populace) 3. Lze vztah ověřit? ANO – tabulkou závislosti

KMVP část 1104 Ad varianta a) počet předplatitelů (v databázi) → PROBLÉM 0 variability (logický výpadek hodnot u závislého znaku) V databázi hodnotitelů nejsou lidé, kdo časopis MS neobjednávají/nečtou. Zjistit tak můžeme jen věkovou skladbu předplatitelů (průměrný věk), ale nic víc (a tak se klidně může stát, že průměrný věk „ne-čtenářů MS“ bude nižší než čtenářů; o tom ale nemámě žádnou evidenci).

KMVP část 1105 Znak – proměnná měřitelný pojem se dvěma nebo více hodnotami symbolické vyjádření vlastností

KMVP část 1106 Chyby měření → přesnost závěrů výzkumu Při interpretaci a analýze výsledků z výběrových dat je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření (populace→vzorek). → všechny (publikované) údaje jsou pouze odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla. Tato chyba má dvě složky: výběrovou a nevýběrovou. Na existenci těchto chyb je třeba myslet již v přípravné fázi výzkumu (design, plánování výběru, sběr dat v terénu).

KMVP část 1107 Nevýběrová chyba vyskytuje se u všech forem zjišťování (tedy i u vyčerpávajících – cenzovních šetření celé populace) Vzniká z důvodu: –špatné práce v případné fázi výzkumu (konceptualizace, operacionalizace) –neochotou respondentů sdělovat úplné a přesné informace atd. → validita –nedokonalé metodiky, jejího nepřesného dodržování –chybnými postupy při zpracování dat významně ovlivnit ji lze precizní prací ve všech fázích přípravy a průběhu šetření zhodnotit její vliv na výsledky je obtížné (možností je např. porovnání s údaji zjištěnými při úplném cenzu, pokud je máme k dispozici) (Dále se jí nebudeme zabývat.)

KMVP část 1108 Výběrová chyba Výběrové chyby (sampling error): vznikající vztažením charakteristik výběrového souboru na celý základní soubor, tj. výsledky ve vzorku se lišší od cílové populace. vliv: velikosti výběru, metody výběru, velikosti populace lze je interpretovat pomocí tzv. intervalů spolehlivosti = intervaly zkonstruované kolem bodového odhadu tak, že s určitou pravděpodobností skutečná hodnota odhadované charakteristiky (tj. v celé populaci) leží právě v tomto intervalu. Nejčastěji se u odhadů konstruuje 95% interval spolehlivosti v něm s 95% pravděpodobností leží skutečná hodnota odhadované charakteristiky (připouštíme 5 % chybu) margin of error = suma všech možných výběrových chyb, která kvantifikuje nejistotu výsledků měření → pravděpodobnostní interval -/+ (např. 95% interval spolehlivosti)

Výzkumný projekt (Research design)

KMVP část 1110 Výzkumný projekt upřesnění, co chci zjistit a určení nejlepší cesty, jak to zjistit cíle výzkumu jednotky analýzy témata výzkumu (podmínky, orientace, jednání) časová dimenze motivace výzkumu

KMVP část 1111 Cíle výzkumu 1. Explorace – průzkum počáteční, hrubé porozumění nějakému jevu 2. Deskripce – popis přesné měření a popis vlastností populace nebo jevu > Jak, kolik? 3. Explanace – vysvětlení odhalení a popis vztahů mezi různými aspekty sledovaného jevu > Proč?

KMVP část 1112 Jednotky analýzy Individuální lidé Skupiny (rodina) Formální organizace (nemocnice) Lidské výtvory –materiální (knihy, obrazy) –sociální interakce (svatby)

Návrh výzkumného projektu (Research proposal)

KMVP část 1114 Výzkumný projekt by měl obsahovat: Problém nebo předmět výzkumu Co přesně chci studovat? K čemu to poslouží? Má navrhovaný výzkum praktické využití?

KMVP část 1115 Přehled literatury Co ostatní zjistili o problému? Jaké existují teorie k tématu a co říkají? Jaký výzkum byl doposud realizován? Jsou výsledky konzistentní, nebo se závěry studií lišší?

KMVP část 1116 Předmět výzkumu Koho nebo co budete zkoumat? Předmět popište obecně v teoretických pojmech i specificky v konkrétních termínech – kdo bude zkoumán a jak se k němu dostanete. Jak bude proveden výběr? Pokud má výzkum dopad na zkoumané osoby, jak zajistíte, že nebudou výzkumem ohroženy či poškozeny?

KMVP část 1117 Nástroje měření Co jsou klíčové proměnné výzkumu? Jak je budete definovat a měřit? Budou vaše definice a techniky měření převzaté z dřívějších výzkumů, nebo vyvinete vlastní koncepty a nástroje? Nástroj (např. dotazník) je dobré dát do přílohy.

KMVP část 1118 Metoda sběru dat Jak budete sbírat data? Bude použit survey (průzkum) nebo experiment? Realizujete nový výzkum, nebo použijete reanalýzu již sebraných dat?

KMVP část 1119 Analýza Naznačte druh analýzy, kterou plánujete použít. Naznačit důvod a logiku analýzy. Popis / explanace – proč / vysvětlení variance? Jaké možné vysvětlující znaky bude obsahovat vaše analýza?

KMVP část 1120 Časový plán Pro různé etapy výzkumu. Když ne pro návrh výzkumu, tak si ho udělejte pro sebe.

KMVP část 1121 Rozpočet velké projekty: náklady na pracovní sílu, vybavení, pořizovací materiál, ostatní drobné výdaje jako poplatky za telefon, poštovné. malé projekty: kancelářské prostředky, kopírování, záznamové média pro počítače (CD), poplatky za telefon, náklady na dopravu, atd.

KMVP část 1122 Návrh výzkumného projektu Problém nebo předmět výzkumu Přehled literatury Předmět výzkumu Nástroje měření Metoda sběru dat Analýza Časový plán Rozpočet

KMVP část 1123 Výzkumný projekt je dobré udělat si i sám pro sebe, i když ho po nás nikdo nechce.

KMVP část 1124 Literatura Babbie, E The Practice of social Research. 7th Edition. Belmont: Wadsworth Bryman, A. 2008: Social Research Methods. Oxford University Press Dillman, D Handout „Writing Questions“. kurz Sociology 525 „Survey Practicum“ De Vaus., D. A Surveys in social research. London: Allen & Unwin. Disman, M Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum Punch, K.F Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál. Jeřábek, H Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum Scheuren, F What is a Survey. [online] Dostupné na: