Anotace: Materiál je určen pro žáky 9. ročníku. Slouží k zopakování naučeného učiva. Žák prohloubí znalosti získané v zeměpisu a ve fyzice. Hvězdné systémy Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Francová Alena Vzdělávací oblast: Člověk a příroda_Fyzika_Závěrečný přehled Datum: 03/2012 Název materiálu: VY_32_INOVACE_FY.ZP.9.A.11_hvezdne_systemy Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: PRIMA ŠKOLA
pojmem „hvězda“ tělesa, která na obloze svítí, svítí samy, vznikají působením gravitační síly z velkých mračen prachu a plynu, fáze protohvězdy, hlavní období stabilní hvězdy, energii získává z jaderných reakcí (vodík se mění na hélium)
Nejbližší hvězda spektrální třídy G2 - Slunce
Jádro – zde probíhá termonukleární syntéza vodíku na hélium, Zářivá zóna-vrstva v zářivé rovnováze, velká část hvězdy, Konvektivní vrstva (vrstva proudění) – granulace – přenášení energie pomocí vzestupných a sestupných proudů
Fotosféra – povrch hvězdy (zde je viditelná granulace), Chromosféra – vnější vrstva Koróna – nejsvrchnější a nejřidší vrstva hvězdy
rozdílnou barvu, jasné modré jsou velmi žhavé (teplota na jejich povrchu až °C), červené hvězdy jsou nejchladnější (3 000 °C)
Např. Červený trpaslík Bílý trpaslík Černý trpaslík Hnědý trpaslík S-hvězdy Obr Nadobr Veleobr Neutronová hvězda Dvojhvězda (hvězdné systémy)
vývojem se zmenšují zásoby energie, hmotnost je rozhodující pro způsob zániku, hmotnější hvězdy své vodíkové palivo spotřebovávají mnohem rychleji, velká hmotnost – kratší doba stability zemře buď poměrně klidně jako bílý trpaslík, nebo vybuchne jako supernova
malá, relativně chladná hvězda, nejpočetnější typ hvězd ve vesmíru (75%), povrchová teplota menší než K, vyzařují málo světla (1/ zářivého výkonu Slunce, pomalé spalování vodíku = odhadovaná životnost několik desítek miliard až po bilióny let
astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy průměrné nebo podprůměrné hmotnosti,
Neutronové hvězdy jsou závěrečným stádiem vývoje hvězd Vznikají jako pozůstatek po výbuchu supernovy
více než 70% všech hvězd tvoří dvojhvězdy, v Mléčné dráze je to více jak polovina, dvě hvězdy, které jsou blízko sebe, fyzická dvojhvězda=obíhají kolem společného těžiště, optická dvojhvězda=podle pohledu pozorovatele se promítají blízko sebe (v prostoru daleko od sebe)
Dvojhvězda Albireo ze souhvězdí Labutě
Slunce, Alfa Centauri, Barnardova hvězda, Wolf 359, Sírius atd.
Růžová šipka ukazuje pozici Centauri
Sírius – nejjasnější hvězda souhvězdí Velkého psa,
A) hvězdicovitý C) pěticípý B) téměř kulovitý
A) Slunce C) Sírius B) Polárka
A) objem C) hmotnost B) hustota
A) V zářivé zóně A) V jádru B) Ve vrstvě proudění
A) fotosféra C) chromosféra B) koróna
A) hmotnost C) teplota B) rychlost rotace
A) Červený trpaslík C) Bílý trpaslík B) Veleobr
A) asi C) B) asi 2 000
A) z protonů C) z elektronů B) z neutronů
A) Barnardova hvězda C) Sírius B) Alfa Centauri
doc. RNDr. Růžena Kolářová, CSc., PaedDr. Jiří Bohuněk, Fyzika pro 9. ročník základní školy, nakladatelství Prometheus, 2008, ISBN galerie office [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ]
1) Prezentace slouží k prohloubení znalostí. 2) Žák porovnává poznatky získané v zeměpise a ve fyzice s podrobnějšími informacemi o hvězdách v literatuře nebo na internetu. 3) Žák zná obecnou charakteristiku hvězd. 4) Žák popíše strukturu hvězd a hvězdnou atmosféru. 5) Žák vyjmenuje některé barvy hvězd, druhy hvězd. 6) Žák zná průběh zániku hvězd. 7) Stručný popis některých typů hvězd (červený trpaslík, bílý trpaslík, neutronová hvězda, dvojhvězda) 8) Žák zná názvy některých našich nejbližších hvězd. 9) Žák odpoví na otázky-žák vybírá správné odpovědi.