 objevena ve 40.letech 19.století  vybudována v Ninive v 7.století př.n.l. - králem Aššurbanipalem  destiček  dvě části – státní archiv a mezinárodní knihovna  Epos o Gilgamešovi

1.epos  epický literární útvar  o bozích nebo hrdinech  verše 2.hymnus – oslavuje bohy 3. mýtus, báj  vysvětlení přírodních jevů

 SUMERSKÉ MÝTY o PROKLETÍ AKKADU o ENLIL A NINLIL o INANNA A EBECH o NÁŘEK NAD ZKÁZOU MĚSTA URU o SESTUP INANNY DO PODSVĚTÍ  AKKADSKÉ MÝTY o MARDUK STVOŘITEL o ATRACHASÍS o ENÚMA ELIŠ o DVĚ ZAKLÍNÁNÍ  CHETITSKÉ MÝTY o CHETITSKÁ LITERATURA o BOJ BOHA BOUŘE S DRAKEM o ZMIZELÝ BŮH

 Vyniká mezi bájemi  Pouze bohové  Stvoření bohů, Země, nebe a člověka  „Člověk byl stvořen proto, aby sloužil bohům.“  Sumerská verze – Enlil  Akkadská verze - Marduk

Když hněvivý Enlilův pohled lid Kiše jak býka nebeského zabil a dům urucký jak mohutný tur srazil, že v prachu leží, tehdy, když Enlil Sargonovi, akkadskému králi, kněžství a vládu od země horní k dolní předal, tehdy Inanna čistá svatyni Akkadu jako svůj velký ženský palác postavila, v Ulmaši zřídila trůn. Jak mladík, který dům svůj staví, jak slabá dívka budující příbytek žen: aby ve skladištích všechno bylo, aby město stálo na pevném místě, aby lid v něm pokrmy vzácné jedl a vodu vzácnou pil, aby lidé vykoupaní dvůr naplnili radostí, místa slavností krásně ozdobili. Jejich král, pastýř Narámsín, na svatém Akkadu trůnu jak slunce zářivě vycházel, hradba paláce jeho jak hora sahala až k nebi. V branách jeho, širokých jako Tigris, co vodu do moře vlévá, otevřela křídla dveří Inanna svatá. Do země čluny hojnost všeho přivážely. Lidé z hor Martu, kteří obilí neznají, skvělý dobytek a skvělé kozly sem přiváděli. Obyvatelé Meluchy, ciziny černé, zboží všech cizích krajů Inanně přinášeli. Elamité a Subarejci pro ni jak osli pytle vlekli. Vládci a správci paláců, představení z Gu'edenny předávali Inanně oběti k svátku Nového roku a měsíce.

Báseň o zničení města Akkadu vznikla pravděpodobně ve 21. stol. před n. l. na počátku vlády třetí dynastie urské. Sumersky píšící kněží a písaři se v ní vracejí zpět k historii konce raně dynastického období, kdy v Mezopotámii byla u moci tzv. „akkadská dynastie“ semitských vládců, mezi něž patřil i Sargon (asi 2340–2284 před n. l.). Prokletí města Akkadu, vložené do úst osmi velkým sumerským bohům, je reakcí na brutální postup akkadské dynastie proti některým střediskům sumerské kultury, především proti svatyni Ekur ve městě Nippuru. Nippurská svatyně byla od počátku sumerských dějin nejslavnějším poutním místem a její bůh Enlil nejuctívanějším pozemským bohem. Sumerští vládci se starali o jeho chrám a tato ojedinělá jednota kultu vznikla zřejmě na základě kdysi existujícího politického svazku mezi jednotlivými městskými státy. Nippurský chrám měl v raně dynastické době asi podobnou úlohu jako svatyně delfská v řecké amfiktyonii. Starobabylónští písaři v básni viní za zkázu krále Narámsína (asi 2260–2223 před n. l.), který se kultovně prohřešil proti Enlilovi. Čím, bohužel již nevíme. Bůh zakáže králi výstražnou věštbou a zlým znamením obnovit rituály v Ekuru a opouští město. Zajímavá je zmínka o ustavení nového vládce v Nippuru, jakéhosi Mansia, kterého prý dosadil sám bůh Ninurta. – Porušením kultu vznikl podle představ kněží v zemi zmatek, hlad, bída a drahota. Rozzuřeného Enlila uklidňují teprve velcí bozi, kteří proklínají Narámsínovo sídelní město. Zdálo by se, že báseň předznamenala osud celé říše. Akkad podle slov v jejím závěru je zničen. Jeho ruiny dodnes archeologové nenalezli. Historickou pravdivost skladby však popírají jiné klínopisné tabulky, z nichž vyplývá, že sám Narámsín v Ekuru stavěl a jeho královské soše v tomto chrámu dávali sami Sumerové ještě ve 21. stol. před n. l. bohaté oběti. Akkad také nebyl zničen za Narámsína, ale Gutejci ho vyvrátili až o sto let později (okolo r před n. l.). „Prokletí Akkadu“ je tedy cenné nikoliv jako historický pramen, ale jako důkaz o snaze kněží vysvětlovat politické zvraty v mezopotamských dějinách hněvem bohů pro údajné porušení kultovních předpisů. V této básni je zajímavé i protiakkadské smýšlení, v sumerské literatuře jinak ojedinělé. Popis Gutejců jako nevzdělaných barbarů je zde převzat z jiných historizujících básní, především z druhého „Nářku nad zkázou Uru a Sumeru“. Text je sestaven celkem z 32 fragmentů, pocházejících z vykopávek v Nippuru a Uru. Počáteční verš Sag-ki-gíd-da en-líl-lá-ke se jako název básně dochoval ve třech katalozích sumerských literárních skladeb. Líčení zkázy Akkadu bylo tedy u Sumerů v 21.–19. stol. Před n. l. velmi oblíbeno. Ovšem semitští Akkadové byli skutečně strůjci zániku politické a kulturní velikosti starosumerské civilizace (26. stol. – 2340 před n. l.).

 vznik v Mezopotámii, ve starobabylonském období (počátek 2000 tis. př. n. l.)  na dvanácti tabulkách, kolem 3000 veršů  naleziště: Ur, Sippar, Isčálí, Ninive (vetšina)  i v jiných literárních dílech najdeme zmínky o Gilgamešovi  v Sumeru  Gilgameš nazýván Bilgames  5 příběhů (2500 př. n. l.)  Dochované opisy ( př. n. l.)  v Akkadu  Vznik na základě sumerských eposů  1200 př. n. l. - ustálená podoba eposu  Akkadský název: Ten, jenž hlubinu zřel.  V nynější době existuje knižní podoba

OBSAH  1. tabulka  Neoblíbený vladař Gilgameš  Prosba k bohyni Aruře  Stvoření Gilgamešova protivníka Enkidua, jeho zkrocení  2. tabulka  Rovný boj Gilgameše s Enkiduem  Stávají se přátely  Domluva na 1. výpravu  3. tabulka  Gilgameš s Enkiduem míří za Chuvavou  Obětování bohovi Šamašovi na jejich ochranu  4.tabulka  Cesta za Chuvavou  Sen Gigameše Enkidu vyloží jako úspěch v nastávajícím boji

OBSAH  5. tabulka  Zabítí Chuvavy s pomocí Šamaše  6. tabulka  Gilgameš odmítne zamilovanou bohyni Ištar  Otec Ištar pošle nebeského býka na Gilgameše  Enkidu s Gilgamešem porazí býka  Enkidu potupí Ištar  7. tabulka  Sen Enkidua o své smrti  Modlitby Gilgameše k bohům za Enkidua  Enkidu onemocní a slábne  8. tabulka  Ločení s Enkiduem  Enkidu je mrtev, Gilgameš truchlí  Pohřeb Enkidua

OBSAH  9.tabulka  Gilgameš se vydává za Utanapištimem, který zná tajemství nesmrtelnosti  Dorazí do zahrady drahokamů  Setkání se Siduri, šenkýřkou bohů  10. tabulka  Siduri radí Gilgamešovi  Dostává se přes vody smrti s pomocí lodivoda Uršanabiho  Setkání s Utanapištimem, jeho vysvětlení smrti  11. tabulka  Utanapištim vypráví o potopě  bůh Ea ho varuje  Postavení archy  Ustoupení vody  Enlilučiní Utanapištima a jeo ženu nesmrtelnými  Gilgameš neuspěl ve zkoušce  Utanapištim prozradí Gilgamešovi, kde hledat rostlinu omlazení  Rostlinu odnese had  Gilgameš ukazuje Uršanabimu hradby Uruku  12. tabulka  Přidána později  Enkidu je naživu  Gilgameš zhotovuje dva předměty, které spadnou do podsvětí  Enkidu se pro ně vydává, ale nemůže zpět  Gilgameš prosí bohy o jeho záchranu a bohové vyhoví  Enkidu vypráví o podsvětí

ZÁZNAM O POTOPĚ SVĚTA  1. záznam o Potopě  na hliněné destičce  7. stol. př. n. l., Ninive  11. tabulka Eposu o Gilgamešovi