Dobrý sluha, ale zlý pán Chemie – 8. ročník Autor: Mgr. Jitka Pospíšilová

 Hoření - chemický děj - vzniká: teplo světlo látky odlišných vlastností, než má hořící látka  Získané teplo - vyhřívání domácností - ohřev vody - pohon automobilů (spalovací motory)  Význam hoření - velmi důležité v životě člověka - výroba nových látek (např. železa ve vysoké peci) - získávání elektrické energie v tepelných elektrárnách  Úkol: uveď další využití získané tepelné energie

 Získané světlo - svíčky, louče, signální světlice  Hoření se zpravidla projeví plamenem.  Plamen je sloupec hořících – většinou plynných látek.  Získání látek odlišných vlastností - často vznikají zdraví škodlivé plynné látky Úkol: uveď příklady plynů, které vznikají spalováním uhlí v tepelných elektrárnách

 Podmínky hoření: - přístup dostatečného množství kyslíku - zahřátí hořlavé látky na teplotu vznícení  Teplota vznícení - nejnižší teplota, při které hořlavá látka po přiblížení plamene vzplane a hoří nejméně 5 sekund

 Hořlaviny: látky, které v prostředí vzdušného kyslíku prudce hoří za vzniku plamene Kapalné hořlaviny rozdělujeme do čtyř tříd (podle teploty vzplanutí) Nejnebezpečnější jsou hořlaviny I. třídy (benzín, aceton…) – mají nízkou teplotu vzplanutí. Při manipulaci s hořlavými látkami nesmíme pracovat s otevře- ným ohněm, nekouříme, nepoužíváme mobilní telefon. Dodržujeme zásady bezpečného skladování.

Jaký je rozdíl mezi ohněm a požárem?  Oheň - řízené hoření v omezeném prostoru - člověk ho má pod kontrolou - v případě potřeby ho zvládá uhasit  Požár - nekontrolované hoření - probíhá v nevymezeném prostoru - hašení bývá problematické, často je nutný zásah požárníků

Výbuch a následný požár v objektu Benziny Ukázka hašení ohně na školním hřišti

 Hašení požáru Rychle posoudit situaci - uhasit požár vlastními silami - zavolat hasiče ( 150) Hašení plamene - ochladit hořící látku pod teplotu vznícení - zamezit přístupu vzdušného kyslíku - použít vhodný hasební prostředek Úkol: jmenuj vhodné hasební prostředky, kterými zamezíš přístupu vzduchu k hořící látce

Volejte 150

Ukázka použití vodního děla

Ochlazení hořícího materiálu pod teplotu vznícení

Ukázka použití hasičské techniky

Použití některých hasebních prostředků  Voda: - vhodná (dřevo, uhlí, seno, sláma) - nevhodná (el. zařízení pod proudem, benzín, lehké kovy)  Písek: - vhodný (na většinu materiálů)  Pěna: - vhodná (pevné látky i kapaliny - benzín…) - nevhodná (el. zařízení pod proudem, lehké kovy)  Prášek: - vhodný (cenné písemnosti, el. zařízení pod proudem, tekuté plyny) - nevhodný (lehké kovy, jemná elektronika)  Oxid uhličitý: - vhodný (el. zařízení pod proudem) - nevhodný (lehké kovy - např. hliník)

Použité obrázky: Veškeré obrázky byly použity z vlastních zdrojů Autor fotografií: Mgr. Jitka Pospíšilová Autorem učebního materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jitka Pospíšilová.