Číslo projektuOP VK Název projektuModerní škola Název školySoukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. PředmětObčanská nauka (klíčová aktivita III/2) TémaFeminismus Ročník2. Jméno autoraBc. Lenka Přichystalová Anotace Prezentace má za úkol přiblížit pojem feminismus, popsat jeho vývoj a vymezit základní cíle ideologie. Datum tvorby

FEMINISMUS

Feminismus Politická ideologie ženského hnutí Vznik – konec 19. století Prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění žen s muži Původně zaměřen na získání volebního práva žen

Přívrženci feminismu Zakládají sdružení Poukazují na vžité sexuální stereotypy Organizují kampaně týkající se: - domácího násilí vůči ženě - pornografie - potratů - stejných mezd - rovných příležitostí

Prosazování cílů K prosazování svých cílů feministická hnutí: Pořádají přednášky Vystupují na protestních akcích Jednají s úřady, poslanci a senátory Organizují petice

Zajímavosti – volební právo žen První zemí, kde ženy získaly volební právo, byl Nový Zéland v roce 1893 Devatenáctý dodatek k ústavě USA poskytl hlasovací právo americkým ženám v roce 1920 Ústavní listina Československé republiky z roku 1920 zakládala volební právo i pro ženy z Československa Poslední evropskou zemí bylo Lichtenštejnsko (1984) Dodnes nemohou ženy volit např. v některých arabských zemích

Kořeny feminismu Za první dílo novodobého feminismu se považuje Obhajoba práv žen (1792) Mary Wollstonecraftové. Wollstonecraftová poprvé zachytila princip, proti němuž feministky vystoupily. Popisuje redukci ženy na neautonomní a na muži závislou bytost, které není umožněno, aby rozvíjela své vlohy ve vzdělání a získávala zkušenosti při budování kariéry. Žena je odkázána do sféry rodiny, kde má trávit čas neplacenou domácí prací a vychováváním dětí, a je naprosto ekonomicky závislá na muži.

První vlna feminismu Polovina 19. století – ženské hnutí našlo své základní zaměření v kampani za volební právo žen Tomuto období se zpravidla říká „první vlna“ feminismu Charakterizuje ji požadavek, aby ženy měly stejná práva jako muži Byla vedena do úspěšného konce, protože ženy volební právo získaly (Nový Zéland, 1893)

Druhá vlna feminismu 60. léta 20. století Feministické hnutí znovu nabylo síly s příchodem tzv. „druhé vlny“ Autoři a autorky šli daleko za předpoklady „první vlny“ a prováděli rozsáhlé analýzy:  institucionálního uspořádání společnosti  otázek právního a ekonomického postavení žen  otázek násilí v rodinách a reflexe stereotypů o ženách ve vědě, umění, médiích a společenských strukturách

Základní stavební kameny feminismu Politika privátního Feminismus zpochybňuje představy o tom, co je a co není politické Politika je všude a vždy tam, kde lze najít sociální konflikt (tedy i v rodině) Patriarchát V úzkém smyslu: Vláda otce uvnitř rodiny Feminismus tvrdí, že pohlaví je důležitým sociálním dělítkem Feministky hovoří o „sexismu“ – diskriminace podle pohlaví, nadřazenost mužů Pohlaví a rod Pro zachycení rozdílů mezí tím, co je přirozené, a tím, co je kulturní, rozlišují feministky mezi pohlavím (sex) a rodem (gender)

Pohlaví a rod Patriarchální ideologie zatemnila rozdíl mezi pohlavím a rodem. Podle feminismu však neexistuje mezi pohlavím a rodem nevyhnutelný vztah – pohlavní rozdíly mezi muži a ženami jsou poměrně malé a nemohou vysvětlit ani zdůvodnit rodové rozdíly. Tyto rozdíly konstruuje společnost, která formuje ženskou identitu tak, aby ženy odpovídaly „ženskému stereotypu“, který od nich žádá pasivitu, podřízenost a poddanost. Pohlaví určuje biologické faktory, které odlišuje muže od žen. Rod je kulturní pojem označující různé role, které společnost přisuzuje ženám a mužům.

Diferenční feminismus Ne všechny feministky se hlásí k rušení rodových rozdílů. Tzv. diferenční feminismus se hlásí k „proženskému stanovisku“, které tvrdí, že pohlavní rozdíly skutečně existují a mají politický a sociální význam. Takovému názoru se pak někdy říká esencialismus - podle něj jsou muži a ženy esenciálně odlišní. Cílem takto chápaného feminismu je vnesení typicky ženských hodnot do veřejného života a politiky.

Liberální feminismus Raný feminismus byl silně ovlivněn idejemi a hodnotami liberalismu. Základním východiskem je individualismus – přesvědčení, že všichni jedinci jsou z morálního hlediska stejně důležití. Jednotlivci mají právo na stejné zacházení bez ohledu na jejich pohlaví, rasu, barvu pleti či politické přesvědčení. Liberálnímu feminismu tak jde o zajištění „férových“ podmínek soutěže pro ženy v rámci politických a sociálních institucí.

Socialistický feminismus Dostal se do popředí ve druhé polovině 20. století. Tvrdí, že vztah mezi pohlavími má kořeny v samotné sociální struktuře a nic jiného než strukturální proměna nemůže nabídnout perspektivu skutečné emancipace. Ústřední téma – patriarchát lze vysvětlit jen z hlediska sociálních a ekonomických faktorů. Domnívá se, že vykázání žen do sféry domácnosti slouží ekonomickým zájmům kapitalismu. Ženy ve své roli „domácích paní“ osvobozují muže od břemene domácích prací a výchovy dětí, což jim umožňuje věnovat se placenému a produktivnímu zaměstnání.

Radikální feminismus Dívá se na rodové rozdíly jako na jedno ze základních kritérií sociální diferenciace. U některých feministek se jedná o nejvýznamnější zdroj nespravedlnosti ve společnosti. Radikální feministky trvaly na tom, že společnost je třeba pojímat a popisovat jako patriarchální, aby tak vystoupila na povrch centrální role sexuálního útlaku. Proti patriarchátu by se mělo bojovat politikou „uvědomování“ – diskuse a uvědomění si diskriminace podle pohlaví.

Otázky a odpovědi 1)Feminismus vznikl na konci _____ století. 2)Feminismus byl původně zaměřen na _____. 3)První zemí, kde ženy získaly volební právo, byl _____. 4)Ústavní listina Československé republiky z roku _____ zakládala volební právo i pro ženy z Československa. 5)Základními stavebními kameny feminismu jsou _____, _____ a _____. 6)Feminismus dělíme na _____, _____ a _____. 1)19. 1)získání volebního práva žen 1)Nový Zéland 1)1920 1)politika privátního, patriarchát, pohlaví a rod 1)liberální, socialistický, radikální

Citace DVOŘÁK, Jan, a kol. Odmaturuj ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2008, 256 s. ISBN Volební právo v Česku. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Dívčí válka s ideologií: klasické texty angloamerického feministického myšlení. Vyd. 1. Překlad Hana Hájková. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998, 304 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství), sv. 18. ISBN CÍSAŘ, Ondřej. Základy politologie. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, ISBN AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: cz/images/results.aspx?qu=%C5%BEeny+a+mu%C5%BEi&ex=1#ai:MC | AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: cz/images/results.aspx?qu=symbol+pohlav%C3%AD&ex=1#ai:MC | AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: cz/images/results.aspx?qu=symbol+pohlav%C3%AD&ex=1#ai:MC | AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: