Úvod do studia psychologie Mgr. Jana Harvanová, Ph.D.

1.„Učení o duši“ 2.„Psychologie je vědecké zkoumání chování a duševních procesů“ (R. L. Atkinson a kol., 1991)

Vnější životní prostředí Vnitřní životní prostředí

Funkce psychiky  Regulační - adaptace Přizpůsobení se prostředí Plánovitá změna okolí Přeměnu vlastního systému. Základní paradigma psychiky R =f (S, O)

Tři základní psychické fenomény prožívání: Procesy vedou ke vzniku psychických obsahů, na podkladě mentálních stavů.

Co si spíše uvědomujeme, procesy nebo obsahy???

 Předmětem prožívání může být vnější svět, stav vlastního těla i vlastní mysli. Probíhá při různých stupních jasnosti vědomí (bdělost)…  Chování lze pozorovat, zaznamenat, a měřit. Volní (záměrné, úmyslné) Mimovolní (bezděčné)

Vědomí - základní podmínka pro průběh psychických procesů. Je to schopnost uvědomit si sebe sama, jako individualitu oproti okolnímu světu, schopnost správně interpretovat vlastní prožitky.  stav určité aktivace – bdělost (vigilita)  Funkce vědomí uvědomování si sama sebe Podmínka osobní integrity  Protipól - Bezvědomí, případně spánek, narkóza  – kvantitativní poruchy vědomí – somnolence, sopor, koma Koma – je stav hlubokého bezvědomí, vyhasínají základní reflexy. Synkopa – krátkodobé bezvědomí

Yerkes – Dodsonův zákon  funkčně optimální je střední úroveň aktivace  Stav vzrušení – excitace  Senzorická deprivace

 Poruchové – kvalitativní poruchy vědomí Vigilita je zachována, alterace některých psychických funkcí (vnímání, myšlení, afektivita, paměť, poruchy jednání…)  Obluzené vědomí (zmatenost – amence, delirium) – iluze, halucinace, amnézie, dezorientace časem, prostorem, osobou.  Mrákotné stavy – náhlá ztráta a návrat vědomí  Ne patologické Relaxace, meditace, hypnóza.  Společné charakteristiky změněných stavů vědomí: Kognitivní procesy jsou méně kritické. Změny v sebepojetí a vnímání. Oslabení řízení a inhibice chování. Spontánní vznik Chemické navození Přímé působení na psychiku Změněné stavy vědomí

Jak to všechno začalo? „Psychologie je stará věda, která má poměrně mladou historii.“  Filozofie Empirismus, pozitivismus  Biologie Evoluční teorie - CH. Darwin, fyziologie  Fyzika Metody a principy, Fechner - psychofyzika

Vznik psychologie  Samostatná vědecká disciplína  Vědecké, tj. experimentální metody  1879 první psychologická laboratoř na světě v Lipsku Objektivně pozorovatelné jevy Strukturalizmus  William James – „Principy psychologie“ (1890)  Funkcionalismus Wilhelm Wundt ( ) 2. polovina 19. století

Cíle psychologie  Popsat rozmanité projevy chování a duševního dění  Vysvětlit význam získaných údajů - psychologické teorie…  Předvídat lidské chování a prožívání - teorie kognitivního vývoje

Otevřené otázky v Ψ Přirozenost (dědičnost) Redukcionismus Determinismus XVýchova (prostředí) XHolismus XSvobodná vůle

Základní psychologické směry a přístupy DĚDIČNOST Vrozenost, danost PROSTŘEDÍ Výchova, vzory OSOBNOST Nativistické směry → Environmentalistické směry → Interakcionistické teorie → „TŘI CESTY“ Psychoanalýza Behaviorismus Humanistická psychologie

Psychodynamický přístup  Sigmund Freud (1856 – 1939) - psychoanalýza Lékař, neurolog  Základní myšlenky a pojmy PA Princip determinismu Pudy, nevědomé procesy Psychodynamický konflikt Stadiální vývoj osobnosti  Metody zkoumání Volné asociace Analýza snů

Topografický model 1900  3 vrstvy – nevědomí, předvědomí a vědomí. Myšlenky, vnímání Vzpomínky Strach…

Strukturální model

 Význam vývojové fáze ranného dětství  Vztah psychické a somatické složky  Obranné mechanismy  Teorie agrese  Teorie zapomínání – potlačení  Zaměřil pozornost na příčiny duševních poruch  PA úspěšně vysvětluje  Užívání vágních pojmů  Hodně vysvětluje málo predikuje  Obtížně ověřitelná

Behavioristický přístup – teorie učení „ Dejte mi tucet zdravých dětí… a můj vymezený svět, abych je v něm vychoval, a já zaručuji, že kterékoli namátkou vyberu a vyškolím je, aby se stalo odborníkem v jakémkoli oboru… a ovšem i žebrákem nebo zlodějem.“ John Watson (1878 – 1958)

 Filozofie empirismu, pozitivizmu „tabula rasa“  Předmět studia PS - studium chování. PS jako objektivní věda Extrospekce  Osobnost formuje především učení. Chování je naučeno z prostředí. Determinismus prostředí Chování je určováno vnějšími vlivy – odměny a tresty.  Metody zkoumání Laboratorní experiment Výzkumy na zvířatech

 Zákony učení vysvětlují řadu projevů chování Morální vývoj Agrese Předsudky Změny emočního prožívání  Využití ve vzdělávání  Výcvik zvířat  Vědecký přístup  Jednoduchý a pochopitelný  Přehlíží vrozeně zabudované dispozice  Rozdíl mezi lidmi a zvířaty je i kvalitativní  60.léta 20.st. – sociálně-kognitivní teorie učení.

Humanistická psychologie  Počátek 50. let v Americe „Konečným cílem humanistické psychologie je příprava úplného popisu toho, co znamená žít jako lidská bytost.“ Carl Rogers (1908 – 1987) Předmět studia – jedinečně lidské stránky existence, vědomí, jáství, motivace… A. Maslow – potřeba sebeaktualizace C. Rogers – terapie zaměřená na klienta Metody zkoumání - introspekce  Zkoumá osobu v kontextu jejího prostředí

 Vykládá pojmy osobnost/identita, motivace  Využití v terapii Terapie zaměřená na klienta  Důraz na potřebu zkoumat vědomí  Kritika extrémních postojů ostatních přístupů  Zdůraznění hodnoty individuálního a idiografického přístupu  Méně ovlivnila akademickou psychologii  Oblast jejich zájmu (vědomí a emoce) se dají nejméně objektivně zkoumat.

Kognitivní přístup „… poznávání se týká všech procesů, pomocí nichž jsou smyslové vstupy transformovány, redukovány, zpracovávány, uchovávány, vyvolávány a využívány … kognice je součástí čehokoliv, co kdy člověk dělá.“ Eizabeth Loftusová  50. – 60. léta 20.st.  E. Tolman, J. Piaget  Předmět studia Mentální (poznávací) procesy Psychika = systém zpracování informací Mentální reprezentace

 Vysvětlení PS jevů Paměť, vnímání, pozornost  Vzdělávání, terapie  Širší oblast zájmu PS než behaviorismus  Na rozdíl od PA – vědecké metody.  Úspěšně vysvětluje a uplatňuje se v praxi  Kognitivní modely jsou zatím považovány za příliš zjednodušené.  Přehlížejí emocionální život

Dělení psychologických oborů 1.Základní–teoretické Obecná psychologie Vývojová psychologie Psychologie osobnosti Sociální psychologie 2.Praktické-aplikované Klinická psychologie Psychologie zdraví Poradenská ps. Pedagogická ps. Psychologie práce Forenzní psychologie Psychologie sportu