Jde o nepřímé využití sluneční energie- biomasa je „konzervovaná“ sluneční energie
Zdroje biomasy- biomasa odpadní Rostlinné odpady ze zemědělství - sláma, zbytky po likvidaci křovin a náletových dřevin, odpady z údržby zeleně Odpady ze živočišné výroby - hnůj, kejda, zbytky krmiv, odpady z přidružených zpracovatelských kapacit. Lesní odpady - pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky a dendromasa z prvních probírek a prořezávek). Organické odpady z průmyslových výrob - odřezky, piliny, hobliny, kůra), odpady z cukrovarů, jatek, mlékáren, lihovarů, konzerváren. Komunální organické odpady - kaly, organický tuhý komunální odpad (TKO).
Zdroje biomasy- energetické plodiny Lignocelulózové Dřeviny (vrby, topoly, olše, akáty) Obiloviny (celé rostliny), travní porosty (sloní tráva, chrastice, trvalé travní porosty) Ostatní rostliny (konopí seté, čirok, křídlatka, šťovík krmný, sléz topolovka) Olejnaté Řepka olejná, slunečnice, len, dýně na semeno Škrobno-cukernaté Brambory, cukrová řepa, obilí (zrno), topinambur, cukrová třtina, kukuřice
Energetické plodiny Literatura uvádí přibližně sto rostlinných druhů z celého světa, vytipovaných jako potenciální energetické plodiny. Podle délky vegetační doby můžeme rostliny pro energetické využití třídit na jednoleté a víceleté. Krmný šťovík (Uteuša)- výnos až 10t/ha (suché hmoty) Čirok - výnos až 8 t/ha Křídlatka výnos až 12t/ha Ozimá pšenice výnos 8t/ha
Formy biomasy a možnosti jejího využití suchá - dřevo, sláma a různé odpady. Využívá se nejčastěji formou přímého spalování v topeništích nebo zplynováním či pyrolýzou (produkce plynného respektive kapalného paliva mokrá - zejména tekuté odpady jako kejda apod. Nelze ji spalovat a využívá se zejména k produkci bioplynu speciální biomasa – olejniny, škrobové a cukernaté plodiny. Využívají se např. k výrobě bionafty nebo lihu.
Kotle ke spalování biomasy Pyrolyzní kotle ke spalování kusového dřeva Krbová a kachlová kamna Kotle na pelety Kotle na štěpku nebo piliny Kotle na spalování balíků slámy Kotle na spalování obilí Kotle na spalování uhlí i dřeva
Kotel na dřevo Hořák na peletky Kotle
Vliv vlhkosti na výhřevnost biomasy Vlhkost běžně sušeného dřeva je přibližně 20% Čerstvě poražené dřevo má vlhkost až 60% Dřevěné lisované brikety 3 až 10% Obsah vody (%)Výhřevnost (MJ/kg) 018,6 1016,4 2014,3 3012,2 4010,1 50 8,1
Paliva z biomasy Metan (bioplyn, skládkový plyn)- získává se anaerobním rozkladem org. látek Etanol - fermentací roztoků cukrů je možné vyprodukovat etanol (ethylalkohol). Vhodnými materiály jsou ovoce a cukrová řepa a také obilí, kukuřice, nebo brambory a dokonce i celulóza (po hydrolýze) Bionafta (metylester řepkového oleje)- získává se ze semen řepky a následnou transesterifikací řepkového oleje s metanolem