NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola, Chvalkovice, okres Náchod AUTOR: Mgr. Petr Hlava NÁZEV: Lidé v ohrožení - zemětřesení TEMA: Přírodní složky a oblasti Země ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.1.05/

Zemětřesení Jedná se o náhlý pohyb zemské kůry, který je vyvolán pohyby zemských desek. Nejvíce zemětřesení se vyskytuje podél geologických zlomů. Důsledek sopečné činnosti. Studiem se zabývá seismologie. Nejčastější zemětřesení se u nás vyskytují v západních Čechách a na Ostravsku (důsledek důlní činnosti)

Epicentra - zemětřesení Obr. 1.

Projevy zemětřesení Slabá zemětřesení člověk ani nepocítí. Mohou způsobovat praskání okenních tabulek, padání věcí, pohyb nábytku. Silná zemětřesení způsobují zřícení domů, pukání silnic propady země. Doprovází je zvukové projevy. Sílu zemětřesení měříme na Richterově stupnici.

Obr. 2. Obr. 3. Poničený chodník vlivem zemětřesení. Poničený chodník vlivem zemětřesení. Účinky silného zemětřesení. Účinky silného zemětřesení.

Druhy zemětřesení Sopečná – při sopeční činnosti Řítivé – důsledek důlní činnosti nebo zhroucení stropů podzemních dutin Tektonická – při prudkém pohybu zemských desek

Richterova stupnice PopisekStupniceÚčinek Mikroméně než 2,0nepocítitelné Velmi malé2,0 až 2,9Většinou nepocítitelné Malé3,0 až 3,9Často pocítitelné, nezpůsobující škody. Slabé4,0 až 4,9Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Střední5,0 až 5,9Může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Silné6,0 až 6,9Může ničit až do vzdálenosti 100 km. Velké7,0 až 7,9Může způsobit vážné škody na velkých oblastech. Velmi velké8,0 až 8,9 9,0 až 9,9 Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek a tisíců kilometrů. Masivní(Super)zemětřesení10,0+Nikdy nebylo zaznamenáno, možnost planetárních škod.

A A B Úkol 1: Přiřaď patřičné písmeno podle obrázku: Epicentrum zemětřesení: AB Hypocentrum zemětřesení: AB Co znázorňují červené kruhy a šipky? Ohnisko zemětřesení Hloubka ohniska Seismické vlny Pohyb zemských desek

Vysvětlení pojmů Epicentrum - kolmý průmět hypocentra na povrch Země. Hypocentrum – pomyslný bod, který nahrazuje ohnisko a je kladen do středu ohniska. Ohnisko – prostor, ve kterém vzniká zemětřesení Hloubka ohniska - vzdálenost mezi hypocentrem a epicentrem

Zemětřesení - monitoring Sílu zemětřesení měříme seismometrem. Po světě jsou umístěny tisíce seismických stanic. Zemětřesení ve světě v posledních 7 dnech Poklepem na tlačítko otevřeš stránky, kde je přehled zemětřesení ve světě. Kolik takových zemětřesení se vyskytlo za poslední týden. Jaké hodnoty dosáhlo nejsilnější? Kolik se jich vyskytlo v Evropě? Které se vyskytlo nám nejblíže? Kolik se jich vyskytlo za poslední hodinu? Obr. 4.

Sopka, epicentrum, ohnisko, láva, zlom, Vesuv, vlny, Itálie, otřes, ohnivý, zemské jádro, magma, Čína, Havaj, osa, tuf, kapka, Vyluštěte osmisměrku: Vyškrtněte tyto pojmy Tajenka: Tsunami

津 – tsu = přístav 波 – nami = vlna Série po sobě jdoucích přílivových vln. Může způsobit obrovské škody a oběti na životech. Hlavní příčina podmořské zemětřesení. Zemětřesení musí být silnější než 6,75 stupňů na Richterově stupnici. Asi 90 procent všech tsunami připadá na Tichý oceán. Vlna v přístavu Tsunami

Rychlost až 970 km/hod. na volném oceánu Běžná vlna až 90 km/hod. Výška na volném oceánu v cm. Max. 1 m – 3 m. Šíří se od epicentra a může oběhnout celý oceán během několika hodin. Šíření vlny tsunami, které zasáhlo Indonésii v roce Obr. 5.

Jak se vlna blíží k pobřeží, naráží na mořské dno. Její rychlost se zpomaluje a ona roste do výšky. Strmější břeh = vyšší vlna Příchod vlny tsunami zvěstuje náhlý odliv až o stovky metrů. Voda stoupá rychle až o desítky metrů (náhlá záplava). Obr. 6.

Předpověď a ochrana Nejdůležitější včasná informovanost. Různé varovné systémy např. PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) Kombinace sismografů – měří zemětřesení, mareografů – měří výkyvy vodní hladiny a podmořské senzory, které sledují pohyb mořské vody Časté plané poplachy Neznalost místních obyvatel Obr. 7.

Jaká byla příčina ničivé vlny, která zasáhla Japonsko v roce 2011 a jaké dosáhlo síly? Jak hluboko do vnitrozemí vlna zasáhla? S jakou nejzávažnější událostí byla tsunami v Japonsku spojena? Jaká byla příčina ničivé vlny, která zasáhla Japonsko v roce 2011 a jaké dosáhlo síly? Jak hluboko do vnitrozemí vlna zasáhla? S jakou nejzávažnější událostí byla tsunami v Japonsku spojena?

Obr. 8. Tsunami na thajském pobřeží (2004)

Obr. 9. Tsunami – Thajsko (2004)

Obr. 10. Následky tsunami – Thajsko (2004)

Aktuální zemětřesení ČR Aktuální zemětřesení ČR Ukázka ohniska zemětřesení Ukázka ohniska zemětřesení Vyskytlo se v blízké minulosti nějaké zemětřesení v našem regionu? Zemětřesení u nás Kde se nachází oblast s nejčastějším výskytem otřesů? Nachází se v našem kraji nějaký zlom? Kde se nacházelo epicentrum silných otřesů z roku 2008? Hrozí u nás ničivé zemětřesení? Česká republika není seizmicky příliš aktivní.

Videa Video Do pracovního listu popiš chování lidí během zemětřesení, hlavní nebezpečí, která jim hrozí a možnosti jak jim čelit.

Metodika Téma: Království hor (Přírodní složky a oblasti Země) Autor: Petr Hlava Předmět: Zeměpis Ročník: šestý Anotace: Prezentace obsahující informace o přírodních pohromách, konkrétně o katastrofách zemětřesení a tsunami. Připojeny jsou i názorné obrázky a odkazy na videa. Obsah: Výkladová prezentace je tvořena pro žáky šestého ročníku. Určena je pro frontální výuku. Materiál je doplněn pracovním listem. Použité materiály: Zeměpis pro základní školy a víceletá gymnázia 6 ročník, Fraus, Plzeň, 2003.

Zdroje: Obr. 1.: NASA. Wikimedia commons: Quake epicenters png: [online]. [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Obr. 2.: 李元顥. Wikimedia commons: Shih Gang Earthquake.JPG: [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Obr. 3.: TUBBI. Wikimedia commons: Chuetsu earthquake-earthquake liquefaction1.jpg: [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: earthquake_liquefaction1.jpg Obr. 4.: YAMAGUCHI 先生. Wikimedia commons: Kinemetrics seismograph.jpg: [online]. [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Obr. 5.: SøBY, Jon Harald. Wikimedia commons: 2004 Indonesia Tsunami.gif: [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Obr. 6.: Vlastní tvorba Obr. 7.: Dostupný z Obrázek lze volně používat ke vzdělávacím účelům. Obr. 8.: PHG. Wikimedia commons: KataNoiReceding.jpg: [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 9.: RYDEVIK, David. Wikimedia commons: 2004-tsunami.jpg : [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Public Domain na WWW: Obr. 10.: STAINFORTH, Thorfinn. Wikimedia commons: Patong Rubble.jpg: [online] [cit. 2012–03–15]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: