Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 2 – jmenné kategorie Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012
V této sadě výukových materiálů s názvem Tvarosloví se budeme zabývat tvořením tvarů slov, slovními druhy, jejich tříděním a mluvnickými kategoriemi. Učivo má rozšířit znalosti, které žáci získali v ZŠ a je určeno pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU. V této prezentace se budeme věnovat jednotlivým jmenným kategoriím ( pád, číslo, rod, životnost).
MLUVNICKÉ KATEGORIE JMENNÉ
vyjadřují je všechna jména ( podstatná jména, přídavná jména, zájmena a ohebné číslovky), jsou to pád, číslo, rod, popřípadě životnost
pád je prostředek, kterým se vyjadřuje tvarová změna slova pomocí pádu se jméno zapojuje do věty čeština má 7 pádů, na které se ptáme pádovými otázkami pády mohou být prosté (bezpředložkové) nebo předložkové první a pátý pád jsou vždy prosté, šestý pád je vždy předložkový
pádlatinskyPádová otázka 1. pádnominativkdo, co? 2. pádgenitivkoho, čeho? 3. páddativkomu, čemu? 4. pádakuzativkoho, co? 5. pádvokativoslovujeme, voláme 6. pádlokál(o) kom, čem? 7. pádinstrumentálkým, čím?
vyjadřuje číselné vztahy reálné skutečnosti, odráží množství jednotné číslo (singulár) označuje jednu skutečnost množné číslo (plurál) označuje více skutečností ve staré češtině existovalo číslo dvojné – duál, dodnes se zachovaly některé jeho tvary ve skloňování číslovek dva, oba a názvů párových částí těla (uši, ramena, kolena)
mluvnické číslo není totožné se skutečným počtem: jména pomnožná – mají tvar čísla množného, ale označují pouze jednu věc (např. housle, dveře, Vánoce, Hradčovice) jména hromadná – mají tvar jednotného čísla, i když označují více věcí téhož druhu, mají obvykle přípony –í, oví (listí, křoví) nebo –sko, -stvo/-ctvo (vojsko, lidstvo, ptactvo), patří sem i jména mládež, dobytek, hmyz, drůbež, prádlo
jména látková – mají zpravidla jen tvar čísla jednotného, ale označují látku bez ohledu na množství (např. voda, káva, mouka, zlato) v množném čísle mají jejich tvary jiný slovní význam (např. dvě kávy = dva šálky kávy, prodáváme moravská vína = různé druhy)
rozlišujeme gramatický rod mužský (maskulinum), ženský (femininum) a střední (neutrum) u většiny podstatných jmen je přiřazení k rodu čistě formální, jen u názvů osob a zvířat odpovídá jejich mluvnický rod rodu přirozenému
některá podstatná jména mohou kolísat mezi rody a mít tak dvojí rod, např. ten/ta hřídel, ten/to rukojmí, ten/ta esej, ta/to ralley Některá podstatná jména mají v jednotném čísle jiný rod než v čísle množném, např. dítě, oko, ucho (rod střední), děti, oči, uši (rod ženský)
jména rodu mužského se dělí na životná a neživotná u jmen rodu mužského neživotného se shodují 1. a 4. p. j. č., zatímco u jmen rodu životného jsou rozdílné (shodují se naopak 2. a 4. p. j. č. v rozlišování životnosti se neřídíme reálnou životností, ale pádovým tvarem podstatného jména: sněhulák, 4. sněhuláka = rod muž. živ., hmyz, 4. hmyz = rod muž. neživ.
některá podstatná jména kolísají mezi vzory životnými a neživotnými, podle kterých se řídí shoda přísudku s podmětem: beránci pluli po oblozeberánky pluly po obloze bacili způsobili řadu nemocíbacily způsobily řadu nemocí mikrobi byli objevenimikroby byly objeveny jmenovatelé byli násobenujmenovatele byly násobeny ledoborci připluli do přístavuledoborce připluly do přístavu
Jména (podst. jména, příd. jména, zájmena, číslovky) vyjadřují tyto mluvnické kategorie jmenné: pád, číslo, rod, případně životnost. Pomocí pádů se vyjadřuje tvarová změna slova, jméno se pomocí pádů zapojuje do věty. Máme pády prosté a předložkové. U jmen rozlišujeme číslo jednotné a množné. Podstatná jména pomnožná tvarem množného čísla označují jednu věc, hromadná tvarem jednotného čísla označují více věcí téhož druhu, látková tvarem jednotného čísla označují látku bez ohledu na množství. U jmen rozlišujeme gramatický rod mužský, ženský a střední.
1. Které mluvnické kategorie vyjadřují jména? 2. Co jsou to pády, k čemu slouží? 3. jaké číslo rozlišujeme u jmen? 4. Vysvětli rozdíl mezi podstatnými jmény pomnožnými, hromadnými a látkovými. 5. Jaký rod rozlišujeme u jmen?
MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9 DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7538 – SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007,ISBN 978 – 253 – 0298 – 0