Dopady změn klimatu na hydrologické poměry v povodí Rakovnického potoka Sestavil L. Kašpárek

V letech 2009–2011 byl řešen úkol Možnosti zmírnění současných důsledků klimatické změny zlepšením akumulační schopnosti v povodí Rakovnického potoka Projekt vyhodnotil význam dopadu změny klimatu na vodní zdroje povodí Rakovnického potoka, které reprezentuje oblast, která je kvůli nepříznivé kombinaci lokálních podmínek v tomto směru na již probíhající změny klimatu velmi citlivá. Účelem projektu bylo navrhnout a vyhodnotit účinnost adaptačních opatření, která úpravou hydrologického režimu zvětší akumulaci vody v povodí a zvětší disponibilní množství vody v oblasti.

Posouzení dlouhodobého vývoje teplot vzduchu, atmosférických srážek, odtoku z povodí a výšek hladin podzemní vody Zpracována data do roku 2010 srážky od 1930 teploty od 1960 odtoky od 1967 hladiny podzemní vody od 1988

Srážky se dlouhodobě nemění

Teploty vzduchu po roce 1960 stoupají

Celkový i základní odtok po roce 1965 klesají

I hladiny podzemní vody mají mírně klesající trend

Pokles odtoku podle modelování odpovídá vlivu srážek a teplot

Podle hydrometrování byl odhadnut odtok z dílčích povodí

Byl modelován pokles odtoku za předpokladu pokračujícího oteplování a nezměněných srážek

V hydrologickém roce 2011 byl měřen průběh výšky hladiny podzemní vody v soustavě vrtů

Podle záměru hladin sestrojena mapa výšek hladin podzemní vody v r. 2010

Posuzovaná adaptační opatření pro posílení vodní bilance: Opatření v krajině – efekt jen v řádu procent dotace podzemních vod Vodní nádrže – poskytují možnost zvětšení průtoků v období sucha Revitalizace vodních toků – efekt zanedbatelný Převod vody z jiných povodí – efektivní, vhodné kombinovat s nádržemi

Výsledný návrh lokalit nádrží vybraných s přihlédnutím k velikosti průtoků

Posuzovaná adaptační opatření: Převod vody z jiných povodí převod vody z Ohře

Pozorování a hydrologické modelování prokázalo dominantní vliv srážek na zásobu podzemních vod a základní odtok podzemních vod

Z řešení úkolu vyplynul v roce 2011 závěr: Byl prokázán dominantní vliv srážek na zásobu podzemních vod a základní odtok. Odhad budoucího vývoje srážek klimatickými modely je nejistý a totéž se promítá do odhadu vývoje odtoku i zásob podzemních vod. Nezbývá, než vývoj průběžně pozorovat, vyhodnocovat a pokud bude nepříznivý, reagovat adaptačními opatřeními. Další vývoj: Žádný z podaných návrhů VÚV na pokračující výzkum problematiky adaptačních opatření na Rakovnicku nebyl grantovými agenturami vybrán k řešení. Ani pro další soustavné pozorování a pořízení dat se nepodařilo získat prostředky, částečně byla minimalizovaná pozorování zajištěna víceméně soukromou iniciativou pracovníků VÚV.

V letech 2011 až 2013 se vlivem větších srážek odtok z povodí i zásoby podzemní vody zvětšily, v roce 2014 nastal pokles a v roce 2015 se opět vyskytla extrémní minima průtoku

V Rakovnickém potoce nad ústím Lišanského potoka teklo dne jen 27 l/s, v Lišanském potoce 40 l/s. Ředění odpadních vod z ČOV Rakovník tedy bylo cca 1:1

Výhled podle scénářů z projektu CORDEX, pro několik variant koncentrací RCP (Representative Concentration Pathways) Změny srážek

Změny teplot

Změny odtoku