NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR: Mgr. Marcela Lazáková NÁZEV:VY_32_INOVACE_10_LITERATURA PRO DĚTI_PŘÍBĚH S DĚTSKÝM HRDINOU ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/
ANOTACE: Prezentace vede k vymezení pojmu příběh s dětským hrdinou a k seznámení s některými autory a jejich díly. JAZYK:Čeština OČEKÁVANÝ VÝSTUP: Umí charakterizovat prózu s dívčí hrdinkou a uvede příklady. KLÍČOVÁ SLOVA: Mark Twain, Erich Kästner, Bohumil Říha, Helena Šmahelová, Eduard Petiška, Martina Drijverová, Astrid Lindgrenová. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: Prezentace DRUH INTERAKTIVITY: Kombinace CÍLOVÁ SKUPINA:Žák STUPEŇ A TYP VZDĚLÁNÍ: Základní vzdělávání – první stupeň TYPICKÁ VĚKOVÁ SKUPINA let
Příběhová próza s dětským hrdinou patří vedle pohádek k těm nejvyhledávanějším a nejčtenějším. Zobrazuje dětského hrdinu zejména v typickém prostředí rodiny a školy. Ukazuje různé modelové situace, v nichž se může čtenář ocitnout, a tak mu dává možnost identifikace a reflexe vlastní zkušenosti. Příběhová próza nabízí čtenáři odpovědi na problémy, s nimiž se setkává.
Ve 2. pol. 19. stol. zaznamenáváme vznik řady románových děl, v nichž se objevuje ústřední postava dítěte např. Ch. Dickens: Oliver Twist, ) Johanna Spyriová Heidi, děvčátko z hor (1881) Tato díla nebyla určena přímo dětem, ale se stala složkou dětské literatury.
K nejvýznamnějším dílům Marka Twaina patří 2 romány, které byly určeny i dětem: Dobrodružství Toma Sawyera (1876) a Dobrodružství Huckleberryho Finna (1885). Přímo pro děti napsal prózu Princ a chuďas (1881). Edmondo de Amicis (1846 – 1908) Srdce - próza určená dětem a mládeži je zakladatelským dílem v oblasti moderní prózy se školskou tematikou.
charakteristické rysy nové sovětské produkce pro děti můžeme doložit na tvorbě Arkadije Gajdara Timur a jeho parta (1940), Čuk a Gek (1939). 1. pol. 20. stol. chlapecké party spjaté tajnými přísahami či společným tajemstvím, dobrodružnost a romantika, hodnoty přátelství Ericha Kästnera detektivně laděné prózy Emil a detektivové (1928) Emil a tři dvojčata (1934)
meziválečná tvorba zvýrazňovala díla socialisticky realistická J. V. Pleva - Malý Bobeš, 3 díly, Marie Majerové - Bruno čili Dobrodružství německého chlapce v české vesnici, 1930
detektivní prózy Václav Řezáč - Kluci, hurá za ním (1933) Poplach v Kovářské uličce (1934), dobrodružně laděný román Františka Langra - Bratrstvo bílého klíče (1934) Velké popularity dosáhla Klapzubova jedenáctka (1922) Eduarda Basse Během okupace Karel Poláček - Bylo nás pět (1945)
po roce 1945 témata fašistické okupace, odboje a partyzánských bojů: Josef Věromír Pleva: novela Budík (1948), Bohumil Říha: román Na útěku (1946, r pod názvem Stázka), Kamila Sojková: Janíček (1947), Zdeňka Bezděková: Říkali mi Leni (1948) osudy malého děvčátka zavlečeného na převychování do německé rodiny.
2. polovina 50. let začíná se prosazovat hodnotná původní próza. B. Říha - Honzíkova cesta (1954) Jan Ryska - Anička a její přátelé (1960), Anička z 1. A (1962)
Druhá polovina 60. let proměňuje se pojetí dětského příběhu. Ota Hofman - Útěk (1966), Králíci ve vysoké trávě - (1962) Kamil Bednář - Děvčátko z Itálie Prózu v tradičním epickém rozměru nadále píše H. Šmahelová -
J. Ryska - Martin v ráji, Kluk jako jehla E. Petiška – Martínkova čítanka (1971), Alenčina čítanka (1982), Anička malířka (1985) Dynamicky se rozvíjí próza adresovaná začínajícím čtenářům.
70. léta K nejvýraznějším reprezentantům příběhů pro děti patřil Bohumil Říha - Jak jel Vítek do Prahy, Vítek je zase doma, Vítek na výletě ( ) Eva Bernardinová - Kluci, holky a Stodůlky (1975, 1978), Eliška Horelová Znáte Tománka? (1981), Tománek je rád na světě (1985), Markéta Zinnerová Děti z Pařízkova (1974), Tajemství proutěného košíku (1978), Indiáni z Větrova (1979), Hana Doskočilová Posledního kousne pes (1975)
Konec 70. let Martina Drijverová - vychází od dětského hrdiny a konfrontuje ho s okolním světem Táta nemá smutky rád (1985) Olga Hejná – Petrklíče (1981), Jozefínka (1985),
v 2. polovině 80. let kriticky obracely k ohroženým hodnotám rodinných i obecně mezilidských vazeb Valja Stýblová: Princ a skřivánek, 1985), Zuzana Nováková: Mít svoje vlastní zvířátko, 1989).
80. a 90. léta se literatura pro děti a mládež potýkala především s problémem hodnotových kritérií. Za přínos příběhové próze usilující opravdově uchopit životní pocity současného dítěte lze považovat prózu Sísa Kyselá (1988), v níž Martina Drijverová vytvořila nový typ dětského hrdiny - outsidera Jendu Placku. Obdobný typ protagonisty vykresluje i ve své další próze Zajíc a sovy (1990).
Próza ze života dětí začíná v posledních letech brát v potaz i závažné problémy dříve obcházené či tabuizované Ivona Březinová: Začarovaná třída (2002), Lentilka pro dědu (2006)
Jednou z nejvýznamnějších představitelek příběhové prózy s dětským hrdinou je Astrid Lindgrenová slavná švédská autorka Pipi Dlouhá Punčocha (1945), Děti z Bullerbynu (1947, loupežnický román Ronja, dcera loupežníka(1981), Madynka (1960), na ni navazuje Madynka zachránkyně (Praha: Albatros, 1999), motiv smrti zpracovala v knize Bratři Lví srdce, 1973)
Použité zdroje: vlastní fotografie Spyriová, J.: Heidi, děvčátko z hor Twain, M.: Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna Amicis, E.: Srdce Gajdar, A.: Čuk a Gek Kästner, E.: Emil a detektivové Pleva, J.V.: Malý Bobeš Řezáč, V.: Poplach v Kovářské uličce Bass, E.: Klapzubova jedenáctka Poláček, K.: Bylo nás pět Říha, B.: Stázka Bezděková, Z.: Říkali mi Leni Říha, B.: Honzíkova cesta Ryska, J.: Anička z 1.A Bednář, K.: Děvčátko z Itálie Šmahelová, H.: Dobrá mysl Šmahelová, H.: Mládí na křídlech Šmahelová, H.: Magda Šmahelová, H.: Velké trápení
Ryska, J.: Martin v ráji Ryska, J.: Kluk jako jehla Petiška, E.: Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek Petiška, E.: Alenčina čítanka Petiška, E.: Anička malířka Říha, B.: jak jel Vítek do Prahy Horelová, E.: Kluci, holky a Stodůlky Zinnerová, M.: Tajemství proutěného košíku Doskočilová, H.: Posledního kousne pes Drijverová, M.: Táta nemá smutky rád Hejná, O.: Petrklíče Nováková, Z.: Mít svoje vlastní zvířátko Drijverová, M.: Sísa kyselá Drijverová, M.: Zajíc a sovy Březinová, I.: Lentilka pro dědu Lingrenová, A.: Děti z Bullerbynu Lingrenová, A.: Pipi Dlouhá punčocha Lingrenová, A.: Ronja, dcera loupežníka Lingrenová, A.: Madynda [cit ].