České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2008 Tisková konference

Publikace OECD Education at a Glance 2008  vydávána OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) od konce 80. let  údaje za školní/akademický rok 2005/06  údaje za finanční rok 2005  další údaje za rok 2006  výsledky PISA 2006  datové podklady vystaveny na  výsledky PISA 2006 vystaveny na  uvolnění dat v 11:00

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A1 NA KTERÉ ÚROVNI DOSPĚLÍ STUDOVALI? podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání (2006)

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A1 PODÍL OBYVATEL S TERCIÁRNÍM VZDĚLÁNÍM A VYSOCE KVALIFIKOVANÉ PROFESE  na trhu práce v zemích OECD působí ve vysoce kvalifikovaných pozicích 85 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním –v ČR pracuje ve vysoce kvalifikovaných pozicích 95 % obyvatel s vysokoškolským vzděláním  vysoce kvalifikované pozice tvoří v zemích OECD 42,5 % pozic na trhu práce a v zeních OECD je 27 % obyvatel s terciárním vzděláním –v ČR tvoří kvalifikované pozice 40 % pozic na trhu práce v porovnání s 14 % obyvatel s terciárním vzděláním

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A2 KOLIK STUDENTŮ UKONČÍ SEKUNDÁRNÍ VZDĚLÁNÍ ?  ve 22 z 24 zemí OECD převyšuje míra graduace vyššího sekundárního vzdělání 70 % –v ČR se jedná o 90 %  míra graduace vyšší sekundární úrovně je vyšší u žen než u mužů ve 22 z 24 zemí OECD  většina studentů (60 %) vyššího sekundárního vzdělávání absolvuje programy umožňující přístup k terciárnímu vzdělávání typu 5A –v zemích EU 19 se jedná o 62%, v ČR o 59% míru graduace v těchto programech

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A3 KOLIK STUDENTŮ VSTOUPÍ DO TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ? Míry vstupu a míry graduace - terciární vzdělávání (2006)

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A8 JAKÝ VLIV MÁ ÚČAST VE VZDĚLÁNÍ NA ÚČAST NA TRHU PRÁCE?  rozdíl v míře zaměstnanosti u mužů s terciárním vzděláním typu 5A a mužů s vyšším sekundárním vzděláním typu 3A je v zemích OECD 6 p.b. –v zemích EU 19 se jedná o rozdíl 7 p.b. a v ČR o rozdíl 3 p.b.  rozdíl v míře zaměstnanosti u žen s terciárním vzděláním typu 5A a žen s vyšším sekundárním vzděláním typu 3A je v zemích OECD 13p.b. –v zemích EU 19 se jedná o rozdíl 14 p.b. a v ČR o rozdíl 8 p.b.  ekonomicky aktivní muži se vzděláním nižším než vyšším sekundárním jsou v zemích OECD více než dvakrát častěji nezaměstnaní než muži s vyšším sekundárním vzděláním –v ČR je míra nezaměstnanosti mužů s nižším než vyšším sekundárním vzděláním 23 % a mužů s vyšším sekundárním vzděláním typu 3A již pouze 2,6 % –u žen se jedná o 22%, resp. 5,2% míru nezaměstnanosti

KAPITOLA A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ A VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ A9 JAKÉ JSOU EKONOMICKÉ VÝNOSY ZE VZDĚLÁVÁNÍ?  příjmy rostou spolu s rostoucí úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání  příjmové zvýhodnění spojené s dosaženým vzděláním roste spolu s věkem  ženy s obdobným vzděláním vydělávají méně než muži, v populaci letých vydělávají ženy od 51 % příjmu mužů v Koreji do 84 % v Lucembursku –v ČR dosahují příjmy žen 69 % příjmu mužů  u 40letých pracujících uprostřed jejich kariéry se jako výnosným jeví terciární vzdělání

KAPITOLA B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ B1 KOLIK STOJÍ ŽÁK / STUDENT?

KAPITOLA B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ Změny ve výdajích na žáka/studenta (2000, 2005)

KAPITOLA B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ B2 KOLIK Z BOHATSTVÍ STÁTU JE VYNALOŽENO NA VZDĚLÁVÁNÍ?

B3 JAKÉ JSOU VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ VÝDAJE NA VZDĚLÁVÁNÍ?  v průměru více než 90 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání pochází z veřejných zdrojů (země EU 94 %, ČR 90 %)  v terciárním vzdělávání tvoří soukromé výdaje v průměru zemí OECD 73 % všech výdajů (země EU 83 %, ČR 81 %),  v preprimárním vzdělávání tvoří soukromé výdaje v průměru 20 % všech výdajů (země EU 12 %, ČR 10 %)  země OECD vydají v průměru 13,2 % jejich veřejných výdajů na vzdělávání (země EU 12,1 %, ČR 9,7 %), z toho –na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání v průměru 9,0 % (země EU 8,2 %, ČR 6,5 %) –na terciární vzdělávání v průměru 3,0 % (země EU 2,8 %, ČR 2,0 %) KAPITOLA B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ

B6 Z JAKÝCH ZDROJŮ POCHÁZEJÍ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA VZDĚLÁVÁNÍ A ZA CO JSOU UTRÁCENY?  běžné výdaje tvoří v zemích OECD v průměru 92 % výdajů na primární, sekundární a postsekundární neterciární vzdělávání, výdaje na mzdy činí 90 % běžných výdajů –v ČR se jedná o 93 % výdajů, výdaje na mzdy činí 62 % běžných výdajů  v terciárním vzdělávání tvoří běžné výdaje v zemích OECD 90 % výdajů, výdaje na platy tvoří 68 % běžných výdajů -v ČR jde o 90 % výdajů na tuto vzdělávací úroveň, výdaje na platy tvoří 60 % běžných výdajů KAPITOLA B FINANČNÍ A LIDSKÉ ZDROJE VLOŽENÉ DO VZDĚLÁVÁNÍ

KAPITOLA C PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, ÚČAST NA NĚM A PRŮCHOD VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU C2 KDO SE ÚČASTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ?

KAPITOLA C PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ, ÚČAST NA NĚM A PRŮCHOD VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVOU C4 JAK ÚSPĚŠNÍ JSOU STUDENTI PŘI PŘECHODU ZE VZDĚLÁVÁNÍ NA TRH PRÁCE?  v zemích OECD může 15letý člověk očekávat, že ve vzdělávání stráví v průměru 6,7 roku, v zemích EU 6,9 roku, –v ČR 6,4 roku  delší dobu ve vzdělávání mohou očekávat ženy (6,9 roku, muži 6,5 roku), v zemích EU ženy 7,2, muži 6,7 roku, –v ČR ženy 6,6 roku a muži 6,2 roku

KAPITOLA D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL D1 KOLIK ČASU STRÁVÍ ŽÁCI VE TŘÍDĚ?

KAPITOLA D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL D2 JAKÝ JE POČET ŽÁKŮ NA UČITELE A JAK VELKÉ JSOU TŘÍDY?  průměrná velikost třídy činí v průměru zemí OECD –21,5 žáka na primární úrovni (EU 20,2 žáka) –24,0 žáka na nižší sekundární úrovni (EU 22,7 žáka)  průměrná velikost třídy činí v ČR –20,2 žáka na primární úrovni –23,3 žáka na nižší sekundární úrovni  na jednoho učitele připadá v průměru v zemích OECD –16,2 žáka na primární úrovni (EU 14,5 žáka) –13,3 žáka na nižší sekundární úrovni (EU 11,7 žáka) –12,6 žáků na vyšší sekundární úrovni (EU 11,5 žáka)  průměrný počet žáků na učitelský úvazek v ČR činí –17,3 žáka na primární úrovni –12,3 žáka na nižší sekundární úrovni –11,9 žáka na vyšší sekundární úrovni

KAPITOLA D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL D3 JAK JSOU UČITELÉ ODMĚŇOVÁNI?

KAPITOLA D ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ A ORGANIZACE ŠKOL D4 KOLIK ČASU STRÁVÍ UČITELÉ VÝUKOU?