Zánět, SIRS, sepse + transplantační imunita Kurs Imunologie II

Definice zánětu Zánět je odpověď na úrovni tkáně na poškození : mechanické fyzikální chemické mikrobiální

Terminologie koncovka -itis (výjimka: pneumonie) 2. pád -itidis (odvozují se české ekvivalenty) Příklad: apendix apendicitis apendicitida

Zánět - Celsova kritéria Calor – teplota Rubor – začervenání Tumor – otok Dolor – bolest Functio laesa – porušená funkce (pozdější - Virchow, 1870)

Průběh akutní – reparace, odstranění poškození chronický – často poškozuje, vazivová přeměna tkáně

Signály vyvolávající zánět „první signál“ – látky uvolněné z poškozených buněk, degranulace žírných buněk přítomnost mikroorganismů – vede k výraznému zesílení zánětlivé odpovědi („opravdový“ zánět). Nejsilněji působí extracelulární bakterie

Zánětlivá celulizace chemotaxe (C5a, LTB 4, IL-8) adhezní molekuly (ICAM-1, ICAM-2, VCAM-2) migrace PMN (kutálení, plazení, diapedeza) migrace makrofágů

Typy infekčního zánětu MikroorganismusPřevažující buňky Extracelulární bakteriepolymorfonukleáry Intracelulární bakteriemakrofágy Virylymfocyty

Proteiny akutní fáze (zánětu) CRP a SAA - zvýšení koncentrace 100x α1-antitrypsin, α2-makroglubulin, orosomukoid, transferrin … - několikanásobné zvýšení koncentrace

Následky zánětu zvýšení permeability cév zvýšení adhesivity endotelií aktivace komplementu a hemokoagulačního systému aktivace nervových zakončení - bolest v místě zánětu zvýšení teploty, lokální i celkové

Regulace zánětlivé odpovědi Lokální – prozánětlivá Celková – protizánětlivá Cílem je lokalizace zánětu, mediátory a buňky likvidující zánět a mikro- organismy mohou být při úniku mimo zánětlivé ložisko nebezpečné

Prozánětlivé mediátory TNF-alfa IL-1, IL-6, IL-8 IFN-gama metabolity kys. arachidonové (prostaglanginy, leukotrieny) histamin, bradykinin NO

Protizánětlivé mediátory IL-4, IL-10, IL-11, IL-13 kortisol (+ kortikoidy)

Fáze zánětu - dynamický pohled makrocirkulační - vasodilatace, fibrinolýza - usnadňují migraci PMN a jejich aktivaci mikrocirkulační - koagulace, inhibice fibrinolýzy - lokalizace zánětu mitochondriální - adaptace buněk na reparační procesy

Sepse - pozorování celkově těžký stav pacienta často primární zánětlivé ložisko většinou přítomnost bakterií v krvi relativní neúčinnost antibiotik často protichůdná odpověď na léčbu

Terminologie bakteriémie - přítomnost bakterií v krvi SIRS (systemic inflammatory response syndrom) - celková zánětlivá odpověď sepse - systémová zánětlivá odpověď na infekci septikémie - zastaralý výraz (nepoužívat!)

Fáze zánětu FázeLokální projevyCelkové projevy makrocirkulační vasodilatace, fibrinolýza hypotenze mikrocirkulační vasokonstrikce, koagulace hypoxie mitochondriálníadaptace buněk kompartmenti- zace

Tranplantace syngenní - geneticky totožné alogenní - stejný druh xenogenní - jiný druh

Aloreaktivita T lymfocytů přímé rozpoznávání - odlišné MHC antigeny (štěp se jeví jako virem infikovaná tkáň) nepřímé rozpoznávání - proteiny štěpu zpracované APC (jeví se jako proniknuvší antigen)

Rejekce hyperakutní (minuty až hodiny) - protilátky aktivující komplement) akcelerovaná (3-5 dnů) - protilátky aktivují fagocyty a NK buňky akutní (dny až týdny) - aktivace Th1 a Tc lymfocytů chronická (měsíce) - poruchy funkce cév, imunitní mechanismy sporné

Reakce štěpu proti hostiteli (GvH) akutní (dny až týdny) - porušení jater, kůže, střevní sliznice chronická (měsíce až roky) - infiltrace tkání Th2 lymfocyty, tvorba autoprotilátek, připomíná autoimunní onemocnění

Potlačení nežádoucích reakcí výběr geneticky blízkých příjemců (příbuzní, typizace MHC) imunosupresivní léky (nebezpečí infekcí a malignit) omezení GvH - odstranění T lymfocytů ze štěpu

Imunitní vztah matky a plodu relativní izolace plodu trofoblast - neexprimuje klasické MHC I, ale neklasické MHC (problém aktivace NK buněk) utlumení Th1, aktivace Th2 odpovědi (náchylnost k intracelulárním infekcím, problémy v sérologické diagnostice)