Skokové soutěže Při skokové soutěži se za různých podmínek prověřuje dvojice jezdce a koně na parkuru s překážkami. Tyto soutěže mají prokázat klid, uvolněnost, sílu a dovednost koně při skákání a jezdecké schopnosti jezdce

Parkurové skákání je jezdecký sport Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům britské kavalerie, kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně Kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci Na olympijských hrách se poprvé objevuje v roce 1900 v Paříži Do roku 1945 byl parkur téměř výhradně vojenským sportem a některých závodů se směli účastnit pouze armádní jezdci Od roku 1974 závodí muži společně se ženami

Skutečné skákání začalo až se zavedením „lehkého sedu“ Jezdec neruší rovnováhu koně nad skokem Všeobecně se jeho „objev" přičítá kpt. Federico Caprillimu, který působil v jezdeckých školách kavalerie V roce 1902 v Turinu tímto stylem dokázal překonat skok o výšce 2,08 m a skok do dálky 7,40 m Caprilli uvedl lehký sed do praxe v armádním ježdění Přijetí a rozšíření tohoto stylu však nebylo jednoduché, trvalo téměř dvacet let Od něj byl také odvozen německý styl nazývaný K-S skokový styl (Kavallerieschule Springstil), který vedle lehkého sedu spočíval v drezurní přípravě umožňující rozvoj síly zádě pro posun a odraz

cílem je prověření dvojice – koně a jezdce - na dráze s překážkami – mají prokázat klid, uvolněnost, sílu a dovednost koně při skákání a jezdecké schopnosti jezdce v ítězem je jezdec s nejmenším počtem trestných bodů a nejrychlejším časem v rozeskakování

Věk koní – v národních soutěžích 4 letí, mistrovství 8, olympiáda 9 let Kolbiště – ohrazené, alespoň 20 x 50 m Zvonec – prostředek komunikace – otevření parkuru k prohlídce, znamení ke startu, zastavení soutěžícího a znamení k pokračování v parkuru, vyloučení

Parkur a jeho měření - délka po normální linii po níž půjde kůň Délka méně než počet překážek x 60 Start a cíl 6 až 15 m od překážky –označení praporky Jízda začíná projetím startu, čas se měří od projetí nebo 45 s. po zazvonění

Plánek parkuru U vstupu na kolbi š tě půl hod. před startem Překážky číslované v pořadí skákání Kombinace shodné číslo + A,B,(C), Poloha startu a cíle Povinné průjezdy Tabulka penalizace Stanovený a přípustný čas Délku, dráhu a čas rozeskakování Všechny změny – výjimečně, informovat všechny soutěžící

Praporky Červené a bílé – vymezení startu a cíle, překážek a povinných průjezdů (u šířkových překážek po dvou) – červený vpravo, bílý vlevo Překážky - pestré, lákavé, ladící s okolím. Pobořitelné, aby nedošlo ke zranění koně. Max. výška 170 cm, šířka 200 cm, trojbradlí 220 cm, vodní příkop 450 cm Tolerance 5 cm pro výšku a 10 pro šířku Svislá překážka Šířková překážka – na zadní straně bezpečnostní háky (S a vyšší) Vodní příkop – min 250 cm, odskok 40 až 50 cm, 6 až 8 cm lišta na doskoku Kombinace Víc skoků na 7 až 12 m, samostatná penalizace chyb Trojbradlí jen jako první Distance – předpokládaný počet cvalových skoků

Aktualizované znění platných českých pravidel – ČJF– jsou uvedena na oficiání stránce České jezdecké federace na Internetové adrese Ne vždy se daří

Č as parkuru Stanovený, přípustný Časomíra + troje stopky, v setinách sekund Čas registrován na věži rozhodčích, v případě potřeby praporky u startu a cíle Přerušení času – nemůže-li dvojice pokračovat Neposlušnost –poboření překážky- přerušení času + časová korekce 6 s Rychlost 350 až 400 m/min V hale i 325

V průběhu parkuru se soutěžící penalizuje za: ( 1 ) Poboření překážky a dotknutí se podkovou a nebo nohou vodní hladiny nebo lišty ohraničující vodní příkop ( 2 ) Neposlušnost, vyběhnutí zastavení či odmítnutí poslušnosti ( 3 ) Vybočení na parkuru ( 4 ) Pád koně a nebo jezdce ( 5 ) Nedovolená pomoc ( 6 ) Překročení stanoveného nebo přípustného času

Vyloučení – nepokračuje v soutěži Diskvalifikace – z celých závodů Pokuty neopustí neprodleně kolbiště skočí víckrát než jednou po vyloučení skočí víckrát cvičnou překážku hrubě zachází s koněm nemá korektní úbor

Úbor Korektní úbor v soutěži a při dekorování i při prohlídce parkuru V dešti lze povolit nepromokavý kabát, v horku bez saka Tvrdá čepice s tříbodovým uchycením při skákání, junioři a děti vždy, když jsou na koni Jednobarevné jezdecké sako, bílé nebo béžové kalhoty, tvrdá jezdecká čepice, černé jezdecké boty, bílou vázanku nebo jezdeckou vázanku. Košile musí mít bílý límeček a při startu bez saka musí mít košile krátké nebo dlouhé rukávy, bílé manžety. Ostruhy přímo dozadu a vodorovně nebo šikmo dolů, jsou-li kolečka, musí se volně otáčet Nemá-li jezdec korektní úbor, může mu rozhodčí zakázat start v soutěži

Pozdrav Jezdci zdraví rozhodčí (popř. oficiální osobnosti) po vjezdu do kolbiště. Pokud nepozdraví, může mu rozhodčí zakázat start nebo uložit pokutu (může ale rozhodnout, že pozdrav není nutný). Má-li jezdec podbradní řemínek, nemusí smekat, jezdkyně nesmeká (úklon hlavy). Zdraví se také při slavnostním nástupu, čestném kole, ohlášení na udílení cen, státních hymnách

Postroj Ne : oční clony, martingal jen s volnými kroužky - pevný martingal jen pro děti Všechna udidla, na základě vet. posudku lze zakázat takové, které by mohlo ublížit koni Na kolbišti jsou zakázány pomocné otěže, při překonávání překážek nesmí být bič delší než 75 cm ani náhrada biče – jinak vyloučení.

Soutěže Klasické – Stanovený čas, trestné body + rozeskakování Rrozeskakování - pokud víc soutěžních dvojic dokončí parkur bez chyby (a podle propozic soutěže nerozhoduje čas), tyto dvojice se zúčastní ještě jednoho parkuru, který je většinou kratší a o něco obtížnější Neklasické – všechny ostatní soutěže Stupňovaná obtížnost – 6, 8 nebo 10 překážek + žolík Volba překážek – 10 až 120 bodů, 45 až 90 sekund a každou může skočit 2x + žolík 200 Dvoufázové skákání – 1. fáze 8 až 9, 2. fáze 4 až 6 překážek, chyba v 1: fázi zastavuje

Klasické soutěže(stupně obtížnosti) V parkuru existuje několik stupňů obtížnosti od nejlehčího ZM po nejtěžší TT Každý stupeň má danou výšku překážek, přes které kůň skáče, určená je i maximální délka a počet skoků a kombinací, předepsané je i tempo V tomto stupni může být překážka nanejvýš o 10 cm vyšší než je požadovaná výška stupně obtížnosti ZM základní malé 80 – 90 cm Z základní 100 cm ZL základní lehké 110 cm L lehké 120 cm S střední 130 cm ST středně těžké 140 cm T těžké 150 cm,TT ( pohár národů )velmi těžké 160 cm

KMK Kritérium mladých koní je vypisováno Svazem chovatelů Českého teplokrevníka Jedná se o chovatelské soutěže čtyř- až šestiletých koní v klasických disciplinách jezdeckého sportu (t.j. skokové soutěže, drezura a všestrannost) Účelem je testování užitkových vlastností mladých plemenných koní ve vyšším stupni kontroly užitkovosti, s využitím výsledků pro kontrolu dědičnosti, v průběhu sportovní sezony na vybrané části populace Chovatelské soutěže jsou určeny pro: Klisny z daných ročníků přihlášené k PK ČT, CS, MT, KK a zapsané v HPK, PK Hřebce daných ročníků

Naše první a zatím poslední zlatá olympijská Svůj rok olympijské slávy ve skocích jsme slavili v roce 1928 na OH v Amsterodamu, kde František Ventura na koni Eliot porazil všechny soupeře Na cestě ke zlaté medaili pokořili dva metry široký a metr šedesát vysoký oxer a bezchybnou jízdou si zajistili vítězství Historie se za tento výkon skvělému jezdci ani jeho koni příliš neodvděčila - František Ventura byl v roce 1948 vyhozen z armády, koně Eliota utratili za druhé světové války okupanti

„Barování“ Ve skokových pravidlech ČJF je barování ošetřeno následovně: Výraz „barování" zahrnuje všechny umělé techniky zamýšlené donutit koně, aby v soutěži skákal výš a pozorněji. Není prakticky možné vyjmenovat všechny způsoby barování, ale všeobecně záleží na tom, že jezdec a nebo pomocník ze země, za jehož chování je jezdec odpovědný, buď uhodil do nohy koně ručně čímkoliv (nezáleží na tom čím a kým) nebo způsobil, že kůň se nedobrovolně o něco sám uhodil, ať postavením překážek příliš velkých a nebo příliš širokých, položením falešných odskoků (odskokových barier), umístěním kavalet na překračování nebo prvků kombinace na nesprávné vzdálenosti, záměrně hnát nebo nutit koně do překážky nebo jiným způsobem činit obtížným nebo nemožným pro koně, překonat cvičnou překážku aniž by se uhodil