Anotace: Materiál je určen pro žáky 9. ročníku. Slouží k prohloubení naučených znalostí. Žák využívá znalosti získané v zeměpisu a ve fyzice. Kosmonautika Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Francová Alena Vzdělávací oblast: Člověk a příroda_Fyzika_Závěrečný přehled Datum: 03/2012 Název materiálu: VY_32_INOVACE_FY.ZP.9.A.12_kosmonautika Číslo operačního programu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: PRIMA ŠKOLA
sovětský Sputnik 1, vypuštěný v r. 1957, hladká kovová koule o průměru 58 cm, čtyři antény, hmotnost do 100 kg
různé tvary i velikosti, některé připomínají obrovské rotující válce, jiné vypadají jako krabice s „křídly“ o rozpětí až 20 m, hmotnosti dosahují až tisíce kilogramů, nápadné radiové antény, panely slunečních baterií, které její přístroje napájejí elektrickým proudem, v současné době na oběžné dráze několik tisíc aktivních družic
1) Spojové (komunikační) družice – přenášejí mezi kontinenty televizní programy, telefonní hovory, počítačová data. 2) Navigační družice – slouží k určování přesné polohy lodí a letadel s přesností až na 10 m. 3) Meteorologické družice – napomáhají předpovědi počasí. 4) Družice k dálkovému průzkumu Země, pořizující pravidelné snímky jejího povrchu.
5) Astronomické a geodetické družice – slouží k různým vědeckým účelům, sledují kosmické objekty. 6) Špionážní (zpravodajské) družice – hlídají, zda se některý stát nepřipravuje tajně na válku a kontrolují dodržování mezistátních dohod. atd.
Spojová (komunikační) družice
Navigační družice
Meteorologická družice
Družice DSP detekují střely, vesmírné starty a nukleární detonace. Každá z družic má hodnotu přibližně 250 miliónů dolarů. Součástí severoamerického obranného systému
Družice sleduje vesmírné zdroje vysokých energií, jako jsou černé díry, gama záblesky a aktivní galaktická jádra. K tomu slouží její dva rentgenové, optický a gama detektor. Díky tomu je možno sledovat vesmírné objekty na velkém rozsahu vlnových délek současně.
Sonda GOCE důkladně měří Zemi. To umožní zkoumat nitro Země a vytvořit dokonalý model tvaru planety. Odchylku tvaru Země od geoidu bychom po skončení mise sondy měli znát s přesností 1 až 2 cm. Družice GOCE-délka 5m, šířka 1m, hmotnost 1050 kg
vypuštěn pomocí amerického raketoplánu Discovery v r. 1990, zrcadlový dalekohled o průměru 2,4 m, v ohnisku několik citlivých kamer a detektorů, detailní snímky řady mlhovin a vzdálených galaxií,
Jeden z nejznámějších obrázků Hubbleova dalekohledu tzv. sloupy stvoření, oblast v Orlí mlhovině, ve které se rodí nové hvě zdy.
Měsíční (lunární) sondy Meziplanetární (interplanetární) sondy Solární sondy-zkoumající bližší okolí Slunce Planetární sondy Kometární sondy Mezihvězdné sondy
Program Kaguja ( ) lunární nejkomplexnější mise japonské agentury JAXA (od dob projektu Apollo) Program Luna ( ) mise Sovětského svazu z 24 misí 15 úspěšných Program Pioneer ( ) Americké mise zaměřené na výzkum Měsíce, později i obřích planet atd.
Měsíční sonda Kaguja (japonská)
Dvojčata NASA, měsíční sondy projektu (GRAIL) odstartovala z mysu Canaveral na Floridě v sobotu 10. září 2011 k detailnímu studiu Měsíce.
Voyager 1 a 2-detailní průzkum povrchu všech velkých planet sluneční soustavy a jejich některých měsíců, Mariner 2-zkoumala Venuši Veněra – úspěšný průzkum Venuše Viking-průzkum Marsu
Voyager 2
historicky první let kosmonauta J.A. Gagarina duben1961 na kosmické lodi Vostok 1 lety na Měsíc Apollo 8,10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 programy SSSR-Vostok, Voschod, Sojuz, Saljut, Mir programy USA-Mercury, Gemini, Apollo, Skylab, STS, Orion atd.
Sojuz 1(1967)-selhání padákového systému Sojuz 11(1971)-předčasné otevření odvzdušňovacího ventilu modulu Apollo 1(1967)-vzplanutí interiéru kosmického modulu (důsledek el. zkratu) Challenger (1986)-exploze externí palivové nádrže Columbia (2003)-rozpad raketoplánu 15 minut před plánovaným přistáním
sestaveny na oběžné dráze Země, určené k dlouhodobému pobytu a výzkumu kosmonautů, americký Skylab, sovětský Mir Mezinárodní kosmická stanice ISS
Mezinárodní vesmírná stanice ISS (2009)
místo se souborem pozemních zařízení, potřebných ke startu raket, v dostatečné vzdálenosti od obydlených míst, velmi rozsáhlý, co nejblíže rovníku
Odpalovací rampa ve Francouzské Guyaně
Amerika - Kennedyho vesmírné středisko, ED – Kalifornie, ostrov Wallops, Alcantara – Brazílie Evropa – Volgograd, ponorka v Barentsově moři – Rusko Asie – Bajkonur – Kazachstán, Jasnyj – Rusko, atd.
Apollo 11 Voyager 2 Sputnik 1
napájejí přístroje el. proudem světelným zdrojem fotografování zahřívají přístroje proti zamrznutí
komunikační hlídkové špionážní letecké
Měsíc Mars Komety Zemi
Marinerův dalekohled Columbijský dalekohled Hubblův dalekohled
planetární geodetická měsíční mořská kometární
Tušima Yamaha Kaguja
Magellan Veněra Viking Venus Luna
raketodrom kosmodrom startodrom
Volgograd Alcantara Bajkonur
doc. RNDr. Růžena Kolářová, CSc., PaedDr. Jiří Bohuněk, Fyzika pro 9. ročník základní školy, nakladatelství Prometheus, 2008, ISBN galerie office [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] GOES_8_Spac0255.jpghttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d0/GOES_8_Spac0255.jpg/250px- GOES_8_Spac0255.jpg [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ] [cit.: ]
1) Prezentace slouží k prohloubení znalostí. 2) Žák porovnává poznatky získané v zeměpise a ve fyzice s podrobnějšími informacemi o výzkumu kosmického prostoru v literatuře nebo na internetu. 3) Žák zná název první umělé družice Země (sovětský Sputnik 1). 4) Obecný popis současných družic. 5) Žák vyjmenuje účely družic (způsoby použití). 6) Hubblův kosmický dalekohled (stručně). 7) Žák vyjmenuje některé druhy sond, pilotované kosmické lety. 8) Kosmické havárie. 9) Orbitální stanice. 10) Kosmodrom, nejznámější kosmodromy. 11) Žák odpoví na otázky-žák vybírá správné odpovědi.