Příčiny neúspěchu žáků Jana Míková

John Holt: „Proč děti neprospívají“ John Holt: „Proč děti neprospívají“ Bojí se, nudí a jsou zmatené Bojí se, nudí a jsou zmatené školy by se měly zbavovat neúspěšných metod a ne neúspěšných žáků školy by se měly zbavovat neúspěšných metod a ne neúspěšných žáků skutečnou zkouškou inteligence není to, jak moc víme o tom, jak se co dělá, ale jak se zachováme v situacích, kdy nevíme, co dělat (!) skutečnou zkouškou inteligence není to, jak moc víme o tom, jak se co dělá, ale jak se zachováme v situacích, kdy nevíme, co dělat (!)

Selhání a neúspěch žáka zřídkakdy zapříčiní intelekt či handicap těla, ale nevhodná vyučovací metoda. Do neúspěchu je často dítě natlačeno právě nevhodnými výchovnými postupy – vysoký nárok rodičů, učitelů atd. Není schopno v požadovaném tempu a rozsahu přetvářet požadavky v systém dovedností, vědomostí a návyků – není toho schopno po našem způsobu (jiný druh myšlení) → zohlednění na alternativních školách. Selhání a neúspěch žáka zřídkakdy zapříčiní intelekt či handicap těla, ale nevhodná vyučovací metoda. Do neúspěchu je často dítě natlačeno právě nevhodnými výchovnými postupy – vysoký nárok rodičů, učitelů atd. Není schopno v požadovaném tempu a rozsahu přetvářet požadavky v systém dovedností, vědomostí a návyků – není toho schopno po našem způsobu (jiný druh myšlení) → zohlednění na alternativních školách.

Žák taky nespojuje předkládané požadavky se svou perspektivou – zvyk na odměnu (peníze za známky) → cílem pak není vědomost, ale náhradní motiv. Žák taky nespojuje předkládané požadavky se svou perspektivou – zvyk na odměnu (peníze za známky) → cílem pak není vědomost, ale náhradní motiv. Každá chyba je také často vnímána jako tragédie → dítě se vyhýbá činnostem, kde by mohlo chybovat – nezkusí experimentovat, neuhýbá se k fantasii, má přehnanou sebekontrolu. Každá chyba je také často vnímána jako tragédie → dítě se vyhýbá činnostem, kde by mohlo chybovat – nezkusí experimentovat, neuhýbá se k fantasii, má přehnanou sebekontrolu. vztah mezi intelektovými a mimointelektovými činiteli učení, prospěchu a neprospěchu vztah mezi intelektovými a mimointelektovými činiteli učení, prospěchu a neprospěchu dříve se považoval za rozhodující intelekt – neprospěch závisí na nedostatku žákových schopností, je dán jeho nižší inteligencí nebo nepostačujícím předchozím vzděláním dříve se považoval za rozhodující intelekt – neprospěch závisí na nedostatku žákových schopností, je dán jeho nižší inteligencí nebo nepostačujícím předchozím vzděláním prospěch a neprospěch závisí v některých předmětech na zrakové představivosti, jinde na dobrém ovládání vzorců či předmětů nebo na logickém myšlení apod. prospěch a neprospěch závisí v některých předmětech na zrakové představivosti, jinde na dobrém ovládání vzorců či předmětů nebo na logickém myšlení apod. silně působí mimointelektové podmínky – pochází z emočních příčin, strach z neúspěchu, z učitele, z předmětu (klasicky matematika) silně působí mimointelektové podmínky – pochází z emočních příčin, strach z neúspěchu, z učitele, z předmětu (klasicky matematika)

Je nepřiměřené připisovat žákův neprospěch ukvapeně. Nejprve určíme: Je nepřiměřené připisovat žákův neprospěch ukvapeně. Nejprve určíme: 1. jak žák prospíval v předchozích ročnících 1. jak žák prospíval v předchozích ročnících 2. zda se neprospěch týká jen jednoho předmětu nebo i jiných 2. zda se neprospěch týká jen jednoho předmětu nebo i jiných 3. nakolik se žákův intelekt projevuje v mimoškolních činnostech 3. nakolik se žákův intelekt projevuje v mimoškolních činnostech (žákův neprospěch má většinou více příčin – vnější i vnitřní) (žákův neprospěch má většinou více příčin – vnější i vnitřní)

Různé typy neúspěchu: Různé typy neúspěchu: a. žák s nedostatečnou motivací a. žák s nedostatečnou motivací b. žák s mezerami ve vědomostech, dovednostech b. žák s mezerami ve vědomostech, dovednostech c. žák s nedostatečným rozvojem dílčích operací, schopností – buď návykových, numerických nebo slovně logických c. žák s nedostatečným rozvojem dílčích operací, schopností – buď návykových, numerických nebo slovně logických d. žák s opožděným somatickým vývojem d. žák s opožděným somatickým vývojem e. žák s opožděným citovým vývojem e. žák s opožděným citovým vývojem

Příčiny neúspěchu nejsou stejné na různých typech škol: v prvních třech ročnících ZŠ (příčinou je nezralost dětí, nedostatek v oblasti intelektu – slabě rozvinuté myšlení, intelektové schopnosti a dovednosti; oslabené zdraví; značná unavitelnost žáka; specifické poruchy v učení) v prvních třech ročnících ZŠ (příčinou je nezralost dětí, nedostatek v oblasti intelektu – slabě rozvinuté myšlení, intelektové schopnosti a dovednosti; oslabené zdraví; značná unavitelnost žáka; specifické poruchy v učení) od 4. do 9. ročníku ZŠ (nedostatečná motivace, negativní postoj k učení, mezery ve vědomostech z předchozího ročníku) od 4. do 9. ročníku ZŠ (nedostatečná motivace, negativní postoj k učení, mezery ve vědomostech z předchozího ročníku) SŠ (prakticky stejně jako 2. stupeň ZŠ) SŠ (prakticky stejně jako 2. stupeň ZŠ) VŠ (často nedokončené studium – se vzrůstajícím počtem studentů roste i míra jejich odpadávání, přičemž k největšímu odpadávání dochází v 1. ročníku) VŠ (často nedokončené studium – se vzrůstajícím počtem studentů roste i míra jejich odpadávání, přičemž k největšímu odpadávání dochází v 1. ročníku)