Úskalí viktimologických expertíz © L. Čírtková,

Úvodní poznámka KDY je poškozený zkoumán znalcem ψ? V důkazně nejednoznačných/komplikovaných případech ! Výpověď stojí proti výpovědi, málo pádných důkazů Zejména DN, znásilnění, sex zneužívání TEDY: ZNALECKÝ POSUDEK MÁ KLÍČOVÝ VÝZNAM 2

Úvodní poznámka Co zajímá OČTŘ aneb otázky pro znalce psychologa/psychiatra Posoudit osobnost /obecnou věrohodnost Posoudit, zda sklony ke zkreslování…. Posoudit výpověď ve vztahu k vyšetřovanému skutku (specifická věrohodnost) Posoudit následky viktimizace (PTSD) Vysvětlit chování oběti Případ oběti DN - BubZda se dá oběti věřit/její svědecká způsobilost 3

Obsah prezentace V této prezentaci: problémy spojené s diagnostikováním traumatu MÝTUS: NÁSLEDKY VIKTIMIZACE POTVRZUJÍ SKUTEK Mýty na téma trauma a věrohodnost 4

Příklady z praxe A Evropský soud kritizuje rozsudky 1.P zproštěn, protože znalec nepotvrdil diagnózu PTSD u poškozené údajným sex zneužíváním ze strany otce 2.P zproštěn, protože předložil SMS od dcery „otče, miluji tě“. Logika úsudku: není zjištěno viditelné trauma, tudíž žádné následky, tudíž žádný TČ 5

Příklady z praxe B Stejná logika v opačném gardu 1. Kauza znásilnění 14, 5 leté dívky znalci v posudku potvrdili dg. PTSP (na základě klinického rozhovoru s poškozenou), má PTSD tudíž TČ je potvrzen, stal se tak, jak vypovídá poškozená 2. Kauza DN Poškozená trpí STO – jde o týrání / DN 6

otázka Lze z ψ následků diagnostikovaných ve znaleckém posudku dovodit, že skutek se stal tak, jak líčí poškozená osoba/O? Fyzická zranění ukazuji na MO! Ukazují ψ zranění (TRAUMA) na MO? Existuje jeden profil týrané osoby? 7

Co víme aneb fakta viktimologie Následky viktimizace jsou: Individuální (PTSD nemá exkluzivitu) Projevy traumatu souvisí s osobností Trauma je proces: doba POTÉ –sekundární viktimizace Jedna viktimizace – různé následky Příklad dvou sester incestně zneužívaných otcem PTSD versus tzv. MORALNÍ TRAUMA 8

Co víme aneb fakta viktimologie varieta následků dotaz lékařky-sexuoložky diagnózy a viktimizační syndromy Diagnózy → psychopatologie, klinická ps., psychiatrie Viktimizační syndromy → viktimologie, psychotraumatologie 9

otázka Lze z ψ následků diagnostikovaných ve znaleckém posudku dovodit, že skutek se stal tak, jak líčí poškozená osoba/O? Fyzická zranění ukazuji na MO! Ukazují ψ zranění (TRAUMA) na MO? Existuje jeden profil týrané osoby? 10

Odpověď NE. Jde o falešný mýtus, že následky potvrzují skutek. Tento mýtus podporuje i riziko falešné pozitivity. Chybně diagnostikovaná PTSD, za účelem zisku/ kompenzace. 11

Důsledky mýtu Pachatelé vydávající se za oběti: zadávají si soukromé posudky na posttrauma, převrací roli P a O Falešné a nepravé oběti zneužívají potíže a omyly při odhalování simulované/ předstírané PTSD (viz seznamy příznaků na wikipedii) sousedská rozepře kvůli nočnímu hluku zasněžovacích strojů, NOZ 12

Spolupráce se znalcem Když je skutek prokázán: otázky mají směřovat zejména k následkům viktimizace problém věrohodnosti výpovědi dítěte je vlastně irelevatní (např. videozáznamy o zneužívání) Když stojí výpověď O proti výpovědi P Otázky směřují k věrohodnosti výpovědi O 13

Spolupráce se znalcem Jestliže je z právního hlediska centrální problém věrohodnosti (tj. zda O událost zažila), pak nelze postupovat odzadu. Teprve až věrohodnost (tj. zážitek), pak lze určit následky události. 14

Spolupráce se znalcem Opačný postup by měl smysl jen kdyby existovala metoda/procedura, která by umožnila přiřadit příznaky/potíže konkrétní události (a to je momentálně „nesmysl“). Obraz příznaků neumožňuje rekonstrukci OBJEKTIVNÍ stránky TČ. Problém tzv. diagnosticity Ilustrace: dotaz soudkyně – duševní násilí v NOZ 15

shrnutí Opět se vracíme ke klíčovým otázkám: Co je trauma? Jaké situace vyvolávají traumata? Jak diagnostikovat posttrauma? Jak odlišit simulaci a jak rozpoznat „pseudotrauma“ (teorie atraktivity traumatu) 16

Kdy vede (sex) násilí k traumatu? Premisa (platí i pro děti): Každý zážitek (sex) násilí je vnímán jako stresující ublížení. Ne každý zážitek (sex) násilí plodí trauma.

Kdy vede (sex) násilí k traumatu? Záleží zejména na intenzitě a dlouhodobosti násilí věku dítěte a tím i jeho bezbrannosti/závislosti útěk ani útok nefungují (proto disociace) na vztahu k pachateli (referenční osoba ano/ne) na reakcích okolí (může/nemůže o tom mluvit, má/nemá sociální oporu) Fischer & Riedesser 1999

Kdy vede (sex) násilí k traumatu? Vztahové trauma (trauma typu II) Jestliže zneužívání trvá dlouho a P je blízká osoba, která má dítě chránit → KUMULATIVNÍ TRAUMA –zdrojem i opakovaná „mikrotraumata“, když dítě nemá žádnou ochranu v rodině, nesmí o tom mluvit

Kdy vede (sex) násilí k traumatu? Biologické vzorce útok/útěk nefungují → Totální stimulace=totální stres v situaci bezmoci, předráždění CNS Obranné mechanismy = disociace, konstrikce Sebe-zdvojení, emocionální otupění, kognitivní odstřižení, depersonalizace, derealizace… To mi nešlo do hlavy, že by se něco takového dělo…

Následky traumatizace -Jak je zjistit? sebeposuzovací instrumenty (IES......) kvalitní interview Traumatizované O: dle výzkumů Intervictu častěji jdou k soudu, častěji VIS, ale také častěji odchází sekundárně viktimizovány. Training of trauma sensitive behavior 21

Závěr Znalec není detektiv. Nenahrazuje postupy OČTŘ. Diagnóza PTSD – pozor na falešnou pozitivitu právě u důkazně nejednoznačných kauz Závěry znaleckých expertíz je třeba formulovat srozumitelně pro OČTŘ. ( i když O nemá klinickou „diagnózu“, má viktimizační syndrom, např. otřesené bazální iluze) 22

Závěr Na klíčové otázky/zadání ve viktimologických expertízách neexistují jednoduché dg. testové metody!! Je potřeba čerpat z forenziky/viktimologie. případ manželů K. Znalecký posudek je „malá“ vědecká studie. L. Greuel 23

Děkuji za pozornost. 24