Rybníkářství věkové kategorie plánování obsádek výpočet obsádky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Hodnocení produkční účinnosti krmiv
Advertisements

Moderní metody intenzivní produkce ryb
Spoluřešitelé: RNDr. Richard Faina
PASTVA.
Zásady krmení ryb, technika krmení
Slavnostní výlov rybníka Vrkoče 2010
Historie rybníkářství a význam rybolovu
Výživa a krmení ryb v různých produkčních systémech
Obsádky rybníků.
Chov ryb -rybníky.
BioFish s.r.o. Horní Paseka
Současný stav rybníků a možné příčiny rozvoje planktonních sinic
Modely řízení zásob I. Deterministické
Organizace akvakulturního chovu v Evropě. (Systémy chovu v zahraničí)
Technologie produkce ryb
Autor Mgr. Rudolf Jánošík Číslo materiálu 6_3_ZMP_6 Datum vytvoření Druh učebního materiálu Prezentace k výkladu Ročník 3. Ročník Anotace Česká.
OBRAT STÁDA Uzavřený: všechna zvířata se vrací a chovají v jednom chovu Otevřený: - nákup pro obnovu -různé modifikace podle kategorie,specializace,koncentrace.
Intenzivní odchov plůdku ryb
Systémy chovu ryb.
Deterministické modely zásob Model s optimální velikostí objednávky
Charakteristiky polohy
Hospodářská úprava lesa
Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži
Střední škola rybářská a vodohospodářská
Chov zvířat a ekonomika Transformační změny Současný stav.
Čadské jezero Hana Krátká 7.třída
ROK 2011 HOSPODÁ Ř SKÉ VÝSLEDKY MO Č RS JIND Ř ICH Ů V HRADEC.
Hospodářsky významné ryby a ptáci.
Zatápění zbytkové jámy Chabařovice – vývoj mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve Ladislav Havel, Petr Vlasák Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka.
Česká republika: Rybníky Hospodářský zeměpis
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. a 3. Téma: Chov Zvířat
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
* Přímá úměrnost Matematika – 7. ročník *
Představení ekologického podniku Hynčice nad Moravou František Winter
Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Zpracováno.
ROK 2010 NASAZENÍ REVÍR Ů MO Č RS JIND Ř ICH Ů V HRADEC Zpráva komise pro kontrolu zarybn ě ní.
Základy výživy a krmení hospodářských zvířat
Rozhodování v podmínkách neurčitosti
Stručná historie rybníka Vrkoče
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2.
01.5 Produkce hnoje, močůvky, výroba kompostu Ing. Magda Pavezová
ROK 2010 HOSPODÁ Ř SKÉ VÝSLEDKY MO Č RS JIND Ř ICH Ů V HRADEC.
Ptáci sadů a ovocných zahrad (2)
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_50_Měsíce v roce AUTOR: Mgr. Zdeňka Buchtelová ROČNÍK, DATUM:
FEL ČVUT, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd © Oldřich Starý, 2012 Finanční management Volba doby porovnání Určení a použití toku hotovosti.
SEMINÁŘ č. 1 Základní pojmy a výpočty – obyvatelstvo, vzdělání, ekonomická aktivita, nezaměstnanost.
Rybníky a rybníkářství
Jednotlivé polykultury  Základní skupiny ryb  Polykultury.
Testování životního prostředí podle tabulek pro zvěř spárkatou © 2014 Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.
Optimalizace krmných dávek
Sladkovodní rybářství a akvakultura  Sladkovodní rybářství  Situace a produkce  Spotřeba a prodej.
Chov kapra  Způsoby, metody. Kapr – základní znalosti biologie kapra –t – eurytermní, O 2 – 6-7 mg.l -1 –pohl. dospělost 3 – 4 rokem, ♂ o rok dříve než.
Jihočeský kraj Tereza Lérová Martina Závodná. Symboly kraje:  Vlajka  Znak.
Svítá na lepší časy ? 2. května 2017 palác Žofín
Vliv výživy na produktivitu prasat
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
PŘÍKLADY NA JEDNOTKY PŘEVODY JEDNOTEK
Budoucnost zemědělství a výživy v rozvojových zemích
Intenzivním růstem jalovic k lepší jatečné hodnotě
Vyváženost rybích společenstev
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
PRIMÁRNÍ SEKTOR.
VY_32_INOVACE_M7.10 Autor: Mgr. Jaroslav Korb
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Dolní Benešov
Přímá úměrnost Ing. Kamila Kočová
VY_52_INOVACE_16_ROZMANITOST PŘÍRODY ZŠ Zbytiny, okres Prachatice
Rybářský klub České republiky, z.s.
* Přímá úměrnost Matematika – 7. ročník *
Transkript prezentace:

Rybníkářství věkové kategorie plánování obsádek výpočet obsádky normované hmotnosti, přírůstky a ztráty

Věkové kategorie K0 váčkový plůdek kapra (v období endogenní výživy) Kr kapří plůdek rychlený (do věku 6 týdnů, odlovený nejpozději do 5.VIII.) K1 kapří plůdek do věku 1roku K2 násada kapra do věku 2 roků K3 násada kapra v průběhu třetího vegetačního období Kt (Kv ) kapr tržní (kapr vážný)

Plánování obsádek Plůdkové výtažníky – do 5 ha Výtažníky (násada) – do 20 ha Hlavní rybníky – opt. do 50 ha Komorové rybníky – 1 – 3 ha Rozdělení celkové rybniční plochy: 10, 30, 60 % Podrobnější: matečné 1 %, předvýtažníky (Kr) – 3 %, výtažníky II. řádu 10 %, výtažníky (násada) 20 – 25 %, hlavní rybníky 60 – 65 %, komorové 2 – 3 % a sádky do 1 %

Rybníky polointenzifikační Rybníky extenzivní 0,1- 0,5 t/ha bez krmiv, hnojení, jen na přirozené potravě Rybníky polointenzifikační 0,5 – 1,5 t/ha hl. K, doplň. L,Ca, Š, Su, atd. krmení – max. roční dávka 3 000 kg/ha/rok hnojení dusíkatá, fosforečná hnojiva, organická – mrva 3,5 t/ha/rok

Rybníky intenzifikační 3 t/ha hl. K, doplň. L,Ca, Š, Su, atd. krmení – max. roční dávka 6 000 kg/ha/rok hnojení dusíkatá, fosforečná hnojiva, organická – mrva 5 t/ha/rok

Největší rybníky Rožmberk – 647 ha Horusický velký – 438 ha                                hráz rybníka Rozloha: 489 ha Objem: 5,86 mil. m3 Max. hloubka 6,2 m Nadm. výška: 427 m Přítok vody: Lužnice Odtok vody: Lužnice, Potěšilka Rožmberk – 647 ha Horusický velký – 438 ha Dvořiště – 388 ha Tisý velký – 314 ha Záblatský – 310 ha Staňkovský – 273 ha Svět – 215 ha

Bonitace rybníků 4 třídy vysoce úrodné rybníky – přirozená produkce 200 kg a více/ha úrodné – 100 – 200 kg/ha středně úrodné – 50 – 100 kg/ha málo úrodné pod 50 kg/ha přirozené produkce - produkční karta rybníka (10ti leté průměry) - odhad

Produkce rybníka Vztah mezi velikostí přírůstků kaprů a jejich produkcí v závislosti na početnosti násady (hustota obsádky).

Příklad – produkce Rybník 40,4 ha 25 000 ks K3 ~ m = 17 500 kg 7 000 ks L2 ~ m = 925 kg výlov: 23 550 Kv ~ m = 39 300 kg 6 800 LV ~ m = 2 230 kg

Zjistit celkový přírůstek u K a L Zjistit celkový přírůstek na 1 ha Zjistit kusový přírůstek (hmotnostní) Ad 1.) K: 39 300-17 500=21 800 kg L: celková produkce rybníka 21 800 + 1 305 = 23 105 kg

Ad 2.) Celk. přírůstek na ha K: 21 800:40,4 = 539,6 kg/ha L: ∑: 23 105:40,4 = 571,9 kg/ha Ad 3.) kusový přírůstek Kv výlov: 39 300:23 550 = 1,67 kg K3 17 500:25 000 = 0,7 kg Kusový přírůstek K : 0,97 kg

Orientační přehled počtu ks obsádky polointenzifikační rybníky matečný 150-200 ks/ha plůdkový výtažník 100-150 000 ks/ha výtažník 1000-3000 ks/ha hlavní rybník 300-700 ks/ha intenzifikační rybníky matečný 150-200 ks/ha plůdkový výtažník 0,5 – 2 mil. ks/ha; 30000-60000 ks/ha výtažník max 15 000 ks/ha hlavní rybník 1000-1500 ks/ha sádky Kt 200 kg/m3

Výpočet obsádky dle Waltera O – počet ks obsádky P – přirozená produkce v kg/ha H – výměra (ha) V – m 1ks při výlovu (kg) v – m 1ks obsádky p – procento předpokládaných ztrát přes vegetační období

příklad hlavní rybník H = 4 ha přirozená produkce P = 300 kg/ha nasazujeme K2 o ks m = 40 dkg chceme Kv o ks m = 1,4 kg p = 5 % O = 4.300/1,4 - 0,4 + 5 % = 1 260 ks K2

Rozdělení obsádek podle počtu zastoupených druhů monokultury polykultury podle způsobu chovu obsádky normální obsádky zhuštěné – 2 max 5ti násobné než normální → obsádkový plán

Plánované kusové hmotnosti a kus. přírůstky (g) Kapr obecný Druh Ztráty (%) Plánované kusové hmotnosti a kus. přírůstky (g) Během vegetačního období Během komoro- vání Tříletý chov Čtyřletý chov Průměrná normativní kusová hmotnost Přírůstek Kapr obecný K0 – Kr 70 _ K0 – K1 85 Kr – K1 25 K1 15 20-50 K1 – K2 K2 10 500 450 300 250 K2 – Kt K3 5 1500 1000 1100 800 K3 – Kt 7 Kt 2200

kusové hmotnosti obsádky pro lína: L1 3 – 30 g L2 50 – 150 g doporučené kusové hmotnosti obsádky kapra při tříletém chovném turnusu: K1 30 – 50 g K2 300 – 500 g doporučené kusové hmotnosti obsádky býložravých ryb jsou u amura, tolstolobika bílého a u tolstolobce pestrého: kusové hmotnosti obsádky pro lína: L1 3 – 30 g L2 50 – 150 g L3 100 – 250 g – Ab1 5 – 20 g – Tb1 5 – 10 g – Tp1 5 – 20 g – Ab2 200 – 400 g – Tb2 150 – 300 g – Tp2 150 – 300 g – Ab3 600 -1000 g – Tb3 600 – 1000 g – Tp3 600 – 1000 g

Chladnější produkční oblasti Plánované rozdělení přírůstku kapra v % Měsíc Teplejší produkční oblasti Chladnější produkční oblasti v měsíci celkově duben 4 květen 9 13 10 červen 16 29 20 30 červenec 25 54 60 srpen 32 86 35 95 září 14 100 5 (Čítek, Krupauer, Kubů, 1998)

zvyšování početnosti obsádky (prokazatelný vliv na růst hektarové produkce), dochází však zákonitě ke snížení kusové hmotnosti, a tedy i individuálních přírůstků ryb v této obsádce k lepšímu využití přirozené i dodávané potravy lze využívat jednodruhové obsádky s více věkovými skupinami (kapr K1+ K2) nebo obsádky vícedruhové (polykultury) potravní kompetice je mezi nimi tím nižší, čím jsou od sebe velikostně i potravně vzdálenější (Pivnička, 2002)