Úvod do problematiky sociální pediatrie MUDr.Petr Kašpar ÚVZPL 2.LF UK Praha

Pediatrie – vývoj  vydělení z oboru vnitřního lékařství (2.polovina l8.století – 1.polovina 19.století)  1.pediatrické aktivity : porodníci – péče o novorozence a kojence  obor klinické pediatrie jako nauky o diagnostice a terapii akutních nemocí dětského věku  první pediatrické katedry univerzit : 1769 Londýn, 1837, Vídeň, 1849 Praha 1769 Londýn, 1837, Vídeň, 1849 Praha  první dětské nemocnice : 1802 Paříž 1830 Berlín

Pediatrie – důvody vzniku samostatného oboru  nemocnost a úmrtnost dětí  životospráva a výživa dětí  objevy etiopatogeneze řady infekčních nemocí a způsobu ochrany proti nim  zájem o problematiku životního prostředí a jeho vlivu na vývoj a zdraví člověka  rozvoj kurativní pediatrie a poznání souvislostí se společenskými podmínkami vedly k rozvoji preventivní části pediatrie

Preventivní směry v pediatrii  I.směr hygienický : Vídeň zač. 19.století – J. P. Frank – systém „lékařské policie „ = prenatální péče, péče o nemanželské, opuštěné a obtížně vychovatelné děti, školní a pracovní hygiena  II.směr epidemiologický – infekční nemoci v dětství, snižování úmrtnosti a nemocnosti dětí: E.Jenner, L.Pasteur, I.Semmelweis

Preventivní směry v pediatrii  III.směr socializační = optimální socializace a rozvoj dítěte, stanovení potřeb a práv dítěte  1923 Ženevská deklarace práv dítěte  1959 Charta práv dítěte OSN  1989 Úmluva o právech dítěte

Pediatrie v současnosti  péče o dítě po stránce tělesné, duševní a sociální, v kontextu s prostředím a rodinou, v návaznosti na jiné medicínské i nemedicínské obory  péče o nemocné i zdravé děti, vyvíjející se a adaptující se organismus  péče o ohrožené a postižené děti  systém jednotné preventivní péče = preventivní část pediatrie

Sociální lékařství - sociální pediatrie  Sociální pediatrie vychází z pediatrie a sociálního lékařství.  Sociální lékařství studuje zdravotní stav obyvatelstva a jeho potřeby.  vztah společnosti, společenských jevů a životního prostředí k člověku a jeho zdraví  prostředí člověka ve smyslu společenském tvoří rodina, komunita (obec, město, zájmová skupina, věková skupina), stát

Sociální lékařství - sociální pediatrie  vytváří se organizační formy a metody společenských opatření k navrácení, obnově a upevnění zdraví  společnost vytváří zákony týkající se zdraví, zdravotní péče, sociální péče, životního prostředí….

Vývoj sociální pediatrie u nás  po 2.světové válce - přijetí preventivních programů v péči o matku a dítě, snižování kojenecké úmrtnosti  5O.léta – absence sociální péče a negace sociálních problémů, řešení pouze v pediatrických ordinacích  1968 – prof.Švejcar – oddělení sociální pediatrie při katedře pediatrie ILF + Laboratoř pro preventivní a sociální pediatrii 1. monografie Sociální pediatrie  další rozvoj, Česká společnost sociální pediatrie  prof.Dunovský - Sociální pediatrie – vybrané kapitoly, 1999

Různá pojetí sociální pediatrie ve světě  přístup k péči o zdravé a nemocné dítě s akcentací sociálních faktorů (Debré, Czermak)  časná vývojová diagnostika postižení u dětí, jejich rehabilitace a léčba (Hellbrüge, Pechstein, SRN)  uplatnění souběžně obou principů

Náplň sociální pediatrie  postavení dítěte ve společnosti a vzájemný vztah mezi dítětem a společností  sledování vývoje dítěte  vliv změn ve společnosti a prostředí na vývoj dítěte a vznik některých nemocí  péče o děti ve zvlášť obtížných situacích= okruh problémů, který navazuje na kurativní pediatrii

Náplň sociální pediatrie – děti ve zvlášť obtížných situacích  dlouhodobě nemocné děti  děti s handicapem  opuštěné, osiřelé, ohrožené děti  děti s anomaliemi životního stylu = toxikomanie, dětská kriminalita, sociálně maladaptované děti  sociální důsledky nemoci a zdravotního postižení dítěte pro dítě, rodinu, společnost

Náplň sociální pediatrie  problematika náhradní rodinné péče – adopce, pěstounská péče, zařízení náhradní rodinné péče, diagnostické ústavy…  CAN syndrom a trestná činnost páchaná na dětech  hodnocení socializace dítěte  problematika HIV infekce u dětí, dětí – uprchlíků, baby – boxy, NRP….

Náplň sociální pediatrie  interdisciplinární spolupráce s medicínskými i nemedicínskými obory, sociálními službami = sociálně pediatrické poradny  řešení normativních otázek v prosazování práv dítěte – Úmluva o právech dítěte, Zákon o sociálně právní ochraně dětí

Sociálně - pediatrická činnost v jednotlivých obdobích dětského věku  Novorozenec: den - adaptace, vrozené vady a choroby, zralost-nezralost, zvláštnosti…  Kojenec: 28.den - 1 rok, kojení, růst a vývoj a jeho patologie, vrozené vady, nemoci…  Batolecí a předškolní věk: let - zvláštní nemoci, úrazy, řeč, socializace, školní zralost…  Školní věk: let - škola a vývoj, abstraktní myšlení, úrazy…  Dospívání: 15 a dále - vývoj, volba povolání, osamostatňování se od rodiny, sexuální život, partnerské vztahy, návykové látky…

Specifický rys dětského věku  větší závislost dítěte na okolí než u dospělého  ovlivňování a posilování zdravotního stavu dítěte není možné bez spolupráce s rodinou  „zdravá rodina“ = rodina, která je schopna plnit své funkce

Rodina - definice  Rodina je primární společenská skupina, založená na svazku muže a ženy, na pokrevním vztahu rodičů a dětí či vztahu jej substituujícím (osvojení), na společné domácnosti, jejíž členové plní společensky určené a uznané role vyplývající ze soužití.

Význam rodiny pro dítě  získání genetické výbavy  vliv na celkový rozvoj v oblasti tělesné, duševní a sociální  společenská adaptace dítěte a jeho začleňování do společnosti  rodina určuje sociální status dítěte – sociální prestiž a uvědomění

Funkce rodiny  biologicko – reprodukční  ekonomicko – zabezpečovací  emocionální  socializačně - výchovná

Biologicko – reprodukční funkce  Zabezpečuje udržení života početím a narozením nového člověka.  Může se uplatnit i mimo rodinu, v rodině ale nabývá svého plného významu, tj. zabezpečení potřebných podmínek života a vývoje dítěte.

Ekonomicko – zabezpečovací funkce  vztahuje se na všechny členy rodiny  v minulosti byla zvláště důležitá její výrobní složka  v současnosti se stala rodina převážně spotřební jednotkou  význam funkce se měnil v souvislosti se změnou typu rodiny = patriarchální rodina X nukleární rodina

Patriarchální rodina – do 1. poloviny 20.století  vícegenerační, rozšířená, s výraznou dominancí otce.  výrazná ekonomická aktivita, ve výrobní oblasti se uplatňovali všichni členové  rodina vyráběla vše, co potřebovala k životu, přebytky směňovala a tím uspokojovala bazální potřeby svých členů

Patriarchální rodina  velká stabilita - z ekonomických důvodů  emocionální složka – podřízena složce ekonomické  v sociální oblasti se starala o své nemohoucí členy – děti, staré a nemocné  nároky na přípravu jedince k jeho společenskému uplatnění minimální, většinou jen základní vzdělání  reprodukce živelná, velká porodnost a úmrtnost, nízká střední délka života = demografické plýtvání

Nukleární rodina – egalitární, současná  postupná přeměna vztahů v rodině ve vztahy partnerské, egalitární  emancipace ženy, zvyšující se vzdělání a zaměstnanost žen  snaha zabezpečovat péči o děti jinak než bezprostředním kontaktem s matkou  přeměna ekonomické aktivity – soustředění se na spotřebu, ostatní aktivity převzaty společností

Nukleární rodina  rodina více závislá na fungování společnosti, redukce její velikosti co do počtu generací i jejich členů  rodina přestává pečovat o své členy z předchozí generace a nestačí v plném rozsahu na péči o děti a jejich výchovu  snižování reprodukce – plánovaná – až k negativní populační bilanci, tj. demografické šetření

Emocionální funkce  Emocionální funkce je nejdůležitější kohezivní faktor rodiny.  Současná moderní rodina je zvýšeně labilní, protože není tolik svázána ekonomicko – společenskými vztahy a je hlavně založena na emocionálních vazbách.

Funkce socializačně - výchovná  zájem o dítě a péče o ně  výchova dítěte  uspokojování požadavků a potřeb dítěte (biologických, sociálních, výchovných, vývojových)  rozvoj schopností dítěte  ochrana před nepříznivými situacemi

Situace rodiny v současnosti = důvody poruchy rodiny a poruch rodičovství  vysoká rozvodovost  nepříznivé demografické údaje  vyšší počet dětí narozených mimo manželství  vyšší počet neúplných, doplněných, družských rodin  více týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí  často nepříznivá ekonomická situace mladých rodin  nezaměstnanost

Poruchy rodiny  rodina v různé míře neplní základní požadavky a úkoly  selhání některého člena nebo členů rodiny  nedostatečné plnění některých nebo všech základních rodinných funkcí

Poruchy rodiny  příčiny: objektivní – nezávislé na vůli rodičů subjektivní – závislé na vůli rodičů subjektivní – závislé na vůli rodičů smíšené smíšené  symptomy: stupeň a charakter poruchy rodiny a její vliv na člena rodiny  terapie: zhodnocení stupně společenské aktivity nutné k léčbě poruchy rodiny

Poruchy rodiny  Rodiče se nechtějí starat o dítě : poruchy osobnosti rodičů, nepřátelské, hostilní postoje rodičů, děti ohrožené vlastním rodinným prostředím poruchy osobnosti rodičů, nepřátelské, hostilní postoje rodičů, děti ohrožené vlastním rodinným prostředím Zanedbávané, týrané a zneužívané dítě, uplatňování násilí a škodlivých praktik na dítěti, sexuální zneužívání. Zanedbávané, týrané a zneužívané dítě, uplatňování násilí a škodlivých praktik na dítěti, sexuální zneužívání.

Poruchy rodiny  Rodiče se nemohou o dítě starat : nemoc, invalidita, úmrtí rodičů, nemoc, invalidita, úmrtí rodičů, závažné onemocnění dítěte, které nemůže být v péči doma závažné onemocnění dítěte, které nemůže být v péči doma Nedostatky péče o dítě jsou provázeny ale značným zájmem rodičů o ně. Nedostatky péče o dítě jsou provázeny ale značným zájmem rodičů o ně.

Poruchy rodiny  Rodiče se o dítě neumějí starat: nezralí rodiče, neschopnost se vyrovnat např. s handicapem dítěte, rodiče nejsou schopni přijmout základní společenské normy nezralí rodiče, neschopnost se vyrovnat např. s handicapem dítěte, rodiče nejsou schopni přijmout základní společenské normy  Rodiče se o dítě nadměrně starají : při malém počtu dětí v rodině se zvyšují nároky na dítě, nadměrná péče o něj vede k rozmazlování, nepřipravenosti na samostatný život. Děti starších rodičů. při malém počtu dětí v rodině se zvyšují nároky na dítě, nadměrná péče o něj vede k rozmazlování, nepřipravenosti na samostatný život. Děti starších rodičů.

Poruchy rodičovství  schopnost žít v partnerském páru je v ideálním případě následováno schopností přijmout roli rodičovství a tím naplnění biologických, sociálních a psychických potřeb  naplnění potřeb versus omezení potřeb budoucích rodičů  ideální stav = plánované, uvědomělé, zodpovědné rodičovství

Poruchy rodičovství  odmítnutí dítěte po narození  nepřipravení velmi mladí rodiče  rodiče ve vyšším věku ( matka nad 35 let, otec nad let)  matka vychovávající dítě sama, odmítání manželského soužití, odmítání vlivu otce, neúměrné zdůrazňování role matky  psychické poruchy- laktační psychosa, neurosy, úzkostné poruchy, poruchy osobnosti a chování u dospělých, poruchy chování vyvolané užíváním návykových látek