NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Osoblaha AUTOR: Marian Hrabovský NÁZEV: VY_32_INOVACE_06_Pravěk a Starověk TEMA: Vývoj společnosti v pravěku a starověku ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ Staroorientální státy v Mezopotámii DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Prezentace

Datum vytvoření projektu prosinec 2011 Ročník6. Popis prezentacePrezentace je určena k opakování tématu Vznik a vývoj lidské společnosti v pravěku a starověku. Konkrétně je zaměřena na vznik a počátky vývoje sumerských států v Mezopotámii. Rozvíjí kompetence k učení a řešení problému. Dále rozvíjí komunikační dovednosti a zlepšuje čtení s porozuměním. Prezentace může být využita pro práci malé až tříčlenné skupiny, celé třídy na interaktivní tabuli a také jako práce pro jednotlivce. Je určena jako doprovodný materiál k pracovnímu listu Sumerské státy I, ale může být vhodná i jako materiál k procvičování.

SUMERSKÉ MĚSTSKÉ STÁTY STAROBABYLONSKÁ ŘÍŠE STAROBABYLONSKÁ ŘÍŠE UR BABYLON URUK LAGAŠ

 Egypťané Egypťané  Řekové Řekové  Babyloňané Babyloňané  Peršané Peršané  Římané Římané  Asyřané Asyřané  Sumerové Sumerové Standarta z Uru ukazuje život obyvatel starověké Mezopotámie.

Správná odpověď

 Klepni na šipku Epos o Gilgamešovi na hliněné tabulce

 Sumerové znali bronz. Vyráběli z něj zbraně a nástroje. K výrobě nástrojů používali také samotnou měď.  Z hlíny vyráběli nádoby a cihly. Vynalezli kolo a vůz. Zpracovávali kůže a tkali příze.  V zemědělství jim hojnost úrody zajišťoval složitý zavlažovací systém, který umožnil zavlažovat plodiny vodou z Eufratu nebo Tigridu i v období mimo záplavy.

Detail z urské standarty: hráč na lyru a zpěvačka Hliněná tabulka se jmény sumerských bohů Soška sumerského úředníka

 Zpočátku mělo vliv na vedení státu lidové shromáždění. To tvořili všichni svobodní muži. Sněm volil úředníky –správce sýpek, správce stád atd.  Centrem města byl chrám boha ochránce města, kde sídlil také kněz. Ten řídil sumerské hospodářství i práce na zavlažovacím zařízení. Tento systém hospodaření nazýváme CHRÁMOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ.  Sumerská města bohatla z obchodu a rozvoje řemeslné výroby. Stávala se často cílem loupeživých útoků. Na svou obranu stavěli Sumerové hradby, vyráběli zbraně a zřídili stálou armádu. Vojáci, kteří se v době míru cvičili v boji, se tak stali další skupinou obyvatel Sumeru spolu s rolníky, řemeslníky,kněžími a otroky.  Později začali Sumerové rozšiřovat své území. Jednotlivá města se tak začala vojensky střetávat. Začaly boje o dobytek, bohatství a území.  Ve válkách mezi sumerskými městy stoupal vliv vojenského velitele. Byl často neju- datnějším válečníkem a svým vojenským uměním získal oblibu a moc. Získal největší podíl na kořisti a nejvíce zajatců - otroků Stal se z něj vládce města KRÁL.  Král měl pravomoc nejvyššího kněze, soudce a také velitele vojska. Vládl neomezeně a sídlil v paláci. Palác se stal novým centrem města.  Také král řídil hospodářství Sumerů a dohlížel na stavbu zavlažovacího zařízení. Proto postupně zanikalo chrámové hospodářství a bylo nahrazeno PALÁCOVÝM HOSPODÁŘSTVÍM

 Války mezi Sumery o nadvládu skončily nezdarem Žádné sumerské město nemělo dost sil, aby ovládlo celý Sumer.  Obyvatelé poražených měst se proti vítězům často bouřili a postupně je vždy vyhnali.  Bratrovražedné sumerské války města vyčerpaly a ta se nedokázala bránit novým nepřátelům.  Ze severu útočily z Akkadu kočovné semitské kmeny, které ovládaly válečné umění.  Král Sargon z Akkadu tak dokázal kolem roku 2300 př. n. l. ovládnout Sumer a sjednotit sumerská města pod svou nadvládou  Vládu Akkadského krále Sargona provázel kulturní rozvoj, ale akkadština postupně zcela vytlačila sumerský jazyk.  Po zániku Akkadské říše se centrem Mezopotámie stalo město Babylon na severu Mezopotámie. Podle něj se nazývá celý stát STAROBABYLONSKÁ ŘÍŠE. Zkráceně jí říkáme Babylonie.  Babyloňané zdokonalili zavlažovací zařízení a zvětšili plochu svých polí. Babylon se stal výstavným městem se širokými ulicemi a zahradami. Kvetla zde řemeslná výroba a obchod.  Vrcholem rozvoje říše se stalo období vlády krále Chammurapiho. Ten vydal první známý zákoník, ve kterém platila zásada: „Oko za oko, zub za zub.“ Po smrti krále Chammurapiho se říše postupně rozpadala.  Město Babylon se zůstalo centrem Mezopotámie, ale v 6. století př. n. l. jej ovládli Peršané a celou Mezopotámii připojili ke své obrovské říši. Jejich moc zlomil Alexandr Makedonský.

 Brána bohyně Ištar z Ninive Brána bohyně Ištar z Ninive  Brána bohyně Ištar z Aššuru Brána bohyně Ištar z Aššuru  Brána bohyně Ištar z Persepole Brána bohyně Ištar z Persepole  Brána bohyně Ištar z Lagaše Brána bohyně Ištar z Lagaše  Brána bohyně Ištar z Babylónu Brána bohyně Ištar z Babylónu

Klepni na šipku Špatná odpověď Freska draka na Ištařině bráně z Babylónu

Správná odpověď

Jak se jmenuje první historický národ, který se usídlil na jihu Mezopotámie? Co rozumíme pod pojmy Ur, Uruk a Lagaš? SUMEROVÉ SUMERSKÁ MĚSTA Jak se jmenoval panovník, který v Mezopotámii vytvořil Akkadskou říši? SARGON Z AKKADU Kdo nechal sepsat nejstarší známý zákoník, ve kterém platila zásada „oko za oko, zub za zub“? CHAMMURAPI Jak se jmenovalo město, nové centrum Mezopotámie, podle kterého se jmenovala Chammurapiho říše? BABYLON

       