Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_41_13 Název materiáluSmykové tření AutorMgr. Pavel Lintner Tematická oblastFyzika Tematický okruhDynamika hmotného bodu Ročník1 Datum tvorbyzáří 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Smykové tření

Smykové tření je fyzikální jev, který nastává při posouvání (smýkání) jednoho tělesa po povrchu jiného tělesa. Při tření vzniká třecí síla, která vždy působí proti pohybu. Práce potřebná k překonání třecí síly se mění převážně na teplo. Příčinou vzniku třecí síly jsou především drsnosti a nerovnosti styčných ploch těles, které do sebe vzájemně zapadají, narážejí, deformují se a obrušují.

Vlastnosti třecí síly: 1.Velikost třecí síly je přímo úměrná velikosti tlakové síly F N, kterou těleso působí kolmo na podložku.

2.Velikost třecí síly závisí na materiálu styčných ploch a na kvalitě jejich opracování. Pro hladké povrchy je třecí síla menší než pro drsné. Ovšem u velmi hladkých, vyleštěných ploch třecí síla opět narůstá, protože se částice na obou styčných plochách k sobě přiblíží tak, že se začne projevovat jejich vzájemné přitahování.

Pro vyjádření jakosti styčných ploch používáme fyzikální veličinu součinitel smykového tření f. Je to bezrozměrná veličina a její velikost závisí na materiálu obou styčných ploch a na stupni jejich opracování. Velikost třecí síly je přímo úměrná velikosti součinitele smykového tření. 3.Velikost třecí síly nezávisí na obsahu styčných ploch (za předpokladu, že se těleso do podložky nezaboří). 4.Při malých rychlostech pohybu nezávisí velikost třecí síly na rychlosti (s výjimkou, kdy je těleso v klidu). 5.Velikost třecí síly závisí na tom, zda je těleso v klidu nebo se pohybuje. Pro popis klidového tření zavádíme veličinu součinitel klidového tření f 0. Pro dva dané povrchy většinou platí f < f 0.

Vybrané hodnoty součinitelů smykového tření: Materiály styčných plochStatický f 0 Dynamický f Dřevo na dřevě (průměrně)0,650,30 Dřevo na ledu (sněhu) 0,035 Ocel na dřevě0,550,35 Ocel na ledu 0,027 Ocel na oceli0,150,10 Pryž na suchém asfaltu0,55 Pryž na mokrém asfaltu0,2 - 0,5 Pryž (pneumatika) na náledí0,1 - 0,2 Pryž na betonu0,7 - 0,8

Pro velikost třecí síly platí F t = f ∙ F N Příklady užitečného tření: tření umožňuje naši chůzi a jízdu vozidel (rozjezd, změnu směru i zastavení) pomocí tření se přenáší pohybová síla (řemen, třecí spojka) a brzdná síla (brzdové destičky) tření umožňuje broušení, řezání, pilování tření zabraňuje rozvazování uzlů, nežádoucímu povolování šroubů a matic, vytahování hřebíků Příklady škodlivého tření: tření působí jako překážka pohybu – vede k zahřívání a opotřebování pohyblivých součástí strojů a zároveň způsobuje ztráty energie (zvyšuje spotřebu, snižuje účinnost stroje)

V praxi lze velikost škodlivého tření snížit vhodnou úpravou styčných ploch (výběr materiálů, opracování) a mazáním styčných ploch. Často lze také smykový pohyb nahradit valivým pohybem – kolo, valivá ložiska. [2][1]

Použité zdroje: BEDNAŘÍK, Milan. Fyzika pro gymnázia: Mechanika. Praha: Prometheus, s. ISBN SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, s. ISBN Použité obrázky: [1] REDLINE. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] PLUSMINUS. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný