Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_TOMAS_VASATA_CLOVEK_A_SVET_CINSKA_NABOZENSKA_TRADICE_15 Název školyStřední škola služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové Ročník4. Vzdělávací oblastSpolečenskovědní vzdělávání Vzdělávací oborObčanská nauka Tematický okruhČlověk a svět TémaČínská náboženská tradice Jméno autoraMgr. Tomáš Vašata Vytvořeno dne Metodický popis (anotace)Prezentace vytvořená v programu MS PowerPoint seznamuje žáky s čínskou náboženskou tradicí. Jednotlivé snímky stručně charakterizují jednotlivé směry tohoto náboženství a obecně i popisují čínskou filozofii a tradiční medicínu. Prezentaci lze rovněž uložit ve formátu PDF a poskytnout ji žákům k jejich mimoškolnímu vzdělávání.

11. hodina Čínská náboženská tradice Plán hodiny: 1. 1.Úvodní část 2. 2.Opakování 10. hodiny 3. 3.Čínská náboženská tradice 4. 4.Shrnutí, fixace poznatků

Čínská náboženská tradice Úvod čínskou kulturu utvářejí už po tisíciletí 3 tradice čínskou kulturu utvářejí už po tisíciletí 3 tradice – konfuciánství – taoismus – buddhismus jedná se o tzv. TROJÍ UČENÍ = lidé zpravidla praktikují všechna 3 současně jedná se o tzv. TROJÍ UČENÍ = lidé zpravidla praktikují všechna 3 současně tradice každého z nich má sice svou vlastní historii a specifika, ale pro většinu Číňanů platí úsloví „trojí učení splývá v jedno“ plně platné tradice každého z nich má sice svou vlastní historii a specifika, ale pro většinu Číňanů platí úsloví „trojí učení splývá v jedno“ plně platné čínská náboženská tradice je založena na 2 základních principech: čínská náboženská tradice je založena na 2 základních principech: 1. vesmír je posvátné místo 2. všechno a všichni jsou v něm ve vzájemném vztahu

primárním účelem čínského náboženství je udržování této posvátnosti: primárním účelem čínského náboženství je udržování této posvátnosti: 1.udržování harmonie mezi lidskými bytostmi 2.udržování harmonie mezi lidstvem a přírodou tato touha po harmonii vykrystalizovala někdy v 7. – 5. st. př. n. l. do 2 filozofických směrů, konfuciánství a taoismu tato touha po harmonii vykrystalizovala někdy v 7. – 5. st. př. n. l. do 2 filozofických směrů, konfuciánství a taoismu

Konfuciánství představuje návod pro harmonii mezi lidmi vytvořenou Mistrem z rodu Kchung = lat. „konfucius“  konfuciánství soustřeďuje se na vztahy mezi lidmi a na vytvoření harmonické společnosti založené na ctnosti člověk přijímá úlohu, kterou mu společnost určila a zdokonaluje své lidství tím, že pěstuje občanské ctnosti

Obr. č. 1 - Konfucius

Taoismus hledá harmonii (soulad) mezi lidskými bytostmi a přírodou vytvořen mistrem Lao-c´- byl současníkem Mistra Kchung (asi 6. st. př. n. l.) zaměřen na vnitřní (duchovní) život jedince základním pojmem je „TAO“ = cesta, kosmická cesta, řád, který je cílem pro celý vesmír pro oba zakladatele konfuciánství i taoismu platí, že nejsou zakladateli, ale pouze sběrateli již existující starší moudrosti Buddhismus přišel do Číny asi v 1. st.n. l. a získal si mnoho stoupenců

Obr. č. 2 - Lao-c

Čínská filozofie - -základem čínského filozofického myšlení je koncept jin a jang Jin je tmavší element; působí smutně, pasivně, tmavě, žensky a koresponduje s nocí je často symbolizovaný vodou a zemí Jang je světlejší element; působí vesele, aktivně, světle, mužsky a koresponduje se dnemj jang je často symbolizovaný ohněm a větrem - -všechny síly v přírodě mají oba dva stavy a tyto stavy jsou v neustálém pohybu - -každá věc se dá popsat jako zároveň jin a jang

Obr. č. 3 – Jin a jang

Jin a jang se nevylučují Všechno má svůj opak - ne však absolutní Jin a jang jsou na sobě závislé Jedno nemůže existovat bez druhého (např. den nemůže existovat bez noci) Jin a jang sa dají dále dělit na na jin a jang Jestliže uvažujeme teplotu, jin může být zima a jang teplo. Jang však můžeme znovu rozdělit na jin – teplo a jang - žár. Část z jin je jang, a část z jang je jin Malé tečky v symbolu znamenají stopy jedné síly v druhé. Například i ve tmě tmě je světlo hvězd. Znamená to také, že absolutní extrém jedné síly se transformuje na opačný a to, že záleží na pohledu pozorovatele, zda je daná síla jin nebo jang. Například se nejtěžší kámen dá nejlehčejí rozbít.

Tradiční čínská medicína jedním z charakteristických znaků čínského náboženství je mimo jiné snaha o zajišťování a zlepšování zdraví a snaha o dosažení dlouhověkosti (až nesmrtelnosti)  rozvoj tzv. čínské medicíny západ nejvíce osloven tradiční čínskou léčitelskou metodou, která je na západě známá pod názvem AKUPUNKTURA – – první zmínky již z doby na přelomu letopočtu, v Evropě známá od 17. st., rozvoj od 20. st. – – vychází z toho, že určitá energie proudí v lidském těle po drahách, které spojují tělesné orgány, hlavních drah je 12 v každé polovině těla – – na těchto drahách se nacházejí tzv. akupunkturní body, prostřednictvím kterých je možné ovlivňovat proudění energie v těle a udržovat tak rovnováhu – – celkem asi 361 bodů, do kterých se vpichují jehly = úleva, léčba

akupunkturní body lze ovlivňovat i jinými způsoby než vpichováním jehel, např. body stimulovány tlakem prstů léčitele = AKUPRESURA

Zdroje   KEENE, Michael. Světová náboženství. Praha: Knižní klub, 2004, ISBN   Odmaturuj ze společenských věd, Didaktis, 1. vydání (aktualizované), 2008, ISBN Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Použité obrázky   Obr. č. 1: AUTOR NEUVEDEN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:   Obr. č. 2: AUTOR NEUVEDEN. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:   Obr. č. 3: AUTOR NEUVEDEN. pixabay [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: +jang&orientation=&image_type= +jang&orientation=&image_type

Děkuji za pozornost a přeji hezký den