Krušné hory Aneta Stehnová
Informace Krušné hory, dříve též Rudohoří(německy Erzgebirge) jsou geomorfologických celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska.Tvoří souvislé horské pásmo o délce 130km a průměrné šířce 40km.Podle pověstí střeží Krušné hory bájný duch Rudovřes.
Geografická charakteristika Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin resp.Elstergebirge a Vogtlandu.Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina(hranice mezi oběma celky tedy leží přibližně v místech, kudy je vedena dálnice D8 do Saska). Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví.
Německé dělení hor Z hlediska německého dělení tzv.Nturraumy (přírodní oblasti) tvoří Erzgebirge (D16) jednotku třetí úrovně, tedy skupinu hlavních jednotek. 420 Jižní úbočí Krušných hor 421 Horní Západní Krušné hory 422 Horní Východní Krušné hory 423 Dolní Západní Krušné hory 424Dolní Východní Krušné hory
Vrcholy Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž okraj byl zvednut podél zemského zlomu. Směrem k severu klesají pozvolně, na jihu jsou omezené m vysokým příkrým svahem. Jejich nejvyšším vrcholem jsou postupně od JZ k SV; Počátecký vrch (821m), Kraslický Špičák (991m), Plešivec (1028m), Božídarský Špičák (1115m), Fichtelberg (1214m), Klínovec (1244m), Jelení hora (994m), Medvědí skála (924m), Loučná (956m),Komáří hůrka (808m).
Geologie Geologická historie Krušných hor začala v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřelin, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry tzv.šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tekutinou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, např. Komořanské jezero na Mostecku.
Fotografie
Zdroj: Wikipedie.cz, google obrázky