ŠkolaKatolické gymnázium Třebíč, Otmarova 22, Třebíč Název projektu Moderní škola Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor DUM Mgr. Helena Průžová Název DUM Žurnalistika a její žánry Kód DUM VY_32_INOVACE_7.1.4 Datum vytvoření Předmět Český jazyk a literatura Tematická oblast Mediální výchova Výstup ŠVP Mediální produkty a jejich významy Anotace DUM Prezentace přináší základní informace o žurnalistice a jejím členění a poskytuje přehled novinářských žánrů. Metodický popis Prezentace slouží jako podpůrný materiál pro výklad učitele, ale je vhodná také k samostudiu pro žáky. Vychází z novějšího přístupu k žurnalistickým sdělením, takže se místy rozchází s tradičním učivem publicistického stylu, ale ne výrazně. Některé informace (např. členění žurnalistiky podle zdrojů) nejsou určeny k pamětnímu osvojení. Hodnocení Materiál se osvědčil, přispěl ke zkvalitnění výuky. Autor prohlašuje, že řádně uvedl všechny použité zdroje. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.
označení pro práci novináře (= žurnalista) pravidelné získávání, zpracovávání a šíření informací důležitých či zajímavých pro široké publikum prostřednictvím sdělovacích prostředků mediální sdělení = jednotka žurnalistické produkce
pravidelná periodicita (tisk, pravidelnost televizního či rozhlasového vysílání) aktuálnost – vztah k dění ve společnosti (nemusí znamenat pouze novost, ale návaznost) obecná dostupnost
zdrojová – získává informace od oficiálních zdrojů (agentury, tiskoví mluvčí, …) technožurnalistika – pohotovost, rychlost předávání a získávání informací (např. CNN) hloubková – předávání událostí v souvislostech, vysoké nároky na novináře nová –u významných událostí důraz na jedince investigativní (pátrací) – zabývá se porušováním zákona, negativními společenskými jevy apod. zábavní (infotainment) – zajímavost, napínavost, příběhovost, celebrity, hrdinové, ale i spodina virtuální – skutečnost je nahrazena výmysly – aféry apod.
zpravodajská (informační) – základ žurnalistiky publicistická (analytická, přesvědčovací) - druhá nejdůležitější funkce naučná (cílem je poradit a poučit) umělecká (beletristická) zábavní – její podíl se liší podle druhu média (doplňující role x výlučná), obecně ale narůstá
tradičně v učebnicích se objevuje pojem publicistický styl jako označení pro styl žurnalistických sdělení, což je nepřesné proto jej členíme dále na a) styl zpravodajský b) styl publicistický v užším slova smyslu (styl analytický) c) styl publicistický beletristický d) případně ještě propagační (reklamní)
postupem času se proměňovaly (např. fejeton za časů J. Nerudy a dnes – výrazně kratší a „odlehčený“) některé žánry už se prakticky nevyužívají (např. causerie, črta, entrefilet) časté je mísení žánrů (zejm. publicistických), v současném dnešním tisku se např. vyskytují texty na pomezí různých žánrů (fejeton, glosa, sloupek); takové texty nejsou označeny žánrově, ale např. názvem rubriky část badatelů (G. Osvaldová), ale i novinářů na ně zcela rezignovala…
zpráva je základním žánrem zpravodajství žurnalisticky zpracovaná informace o něčem, co se stalo nebo stane (resp. nestalo nebo nestane) odpovídá na základní otázky (kdo, co, kde, kdy, u rozšířených zpráv jak a proč) měla by být objektivní, věcná, aktuální a vyvážená, psaná neutrálně
lze členit na zprávu seriózní, bulvární a fíčrovou feature – zprávy, které nejsou důležité pro věcnou informovanost, ale jsou vtipné, zajímavé a zábavné tvoří přechod mezi seriózní a nízce bulvární zprávou (i mezi zpravodajstvím, publicistikou a zábavou) texty založené většinou na příběhu, zajímavé a zábavné, v současnosti nejsledovanější specifické druhy zpráv viz Jak vzniká zpráva
oznámení – informace o události, která teprve nastane; nezbytné jsou přesné informace reportáž – stojí na přechodu mezi zpravodajskými a dalšími žánry (podle míry beletrizace); přináší přímé svědectví o určité události, popisuje fakta, k nim vyjadřuje i postoje či pocity autora (bezprostředního svědka události)
úvodník, editorial - druh článku zaujímající stanovisko redakce (píše jej často šéfredaktor nebo jeho zástupce), zabývá se většinou aktuálním tématem a názorem redakce na něj - v časopisech zaujímá místo úvodníku editorial (slovo šéfredaktora o obsahu aktuálního čísla s komentářem) sloupek – krátký útvar (viz název), který se vtipně zamýšlí nad aktuálním děním kurzívka – nenáročná, podobná sloupku, psaná kurzívou glosa – stručná poznámka komentující již známou zprávu, může být vtipná i kritická zároveň
komentář – druh článku zaujímající stanovisko redakce (píše jej často šéfredaktor nebo jeho zástupce), zabývá se většinou aktuálním tématem a názorem redakce publicistická reportáž – cílem je seznámit adresáta s reáliemi určité oblasti od politických událostí přes kulturní akce až po cestování story (žurn. příběh) – žánr tzv. nové žurnalistiky, příběh někoho, kdo je něčím výjimečný (zážitkem, dovednostmi), je psán v přít. čase, mimo citaci dotyčné osoby neobsahuje další zdroje
rozhovor anketa polemika – středně dlouhá nesouhlasná reakce na veřejně prezentovaný názor, má se vztahovat k věci, nikoli k osobě recenze – hodnotí (umělecké) dílo nebo událost, určená širší veřejnosti, součástí je stanovisko ke kvalitě posuzovaného díla a příp. doporučení kritika – podobné zaměření, ale obsáhlejší a určená odborníkům (zejm. v odborných časopisech) (dále např. úvaha, medailon, pamflet, debata, projev)
glosa, sloupek, kurzív(k)a – rysy publicistiky i beletrie (někdy označeny jako kurzíva fejetony, glosy, sloupky apod. vysázené šikmým písmem) fejeton – oproti minulosti kratší rozsah, vyjadřuje se nepřímo (obrazně, umělecky, emotivně) k aktuálním otázkám, zakončen pointou beletristická (umělecká) reportáž kulturní rubrika může obsahovat i např. básně, povídky, kresby, umělecké fotografie, eseje, … kulturní vysílání může obsahovat i celé umělecké pořady (film, drama, rozhlasová hra)
poradny jako rubrika v časopise nebo vysílání (např. právní či daňová poradna) vzdělávací pořady typické pro odborný tisk (profesní i zájmový) spotřebitelské testy
filmy, seriály, sitkomy, telenovely, talk-show, reality show, koncerty, zejm. v komerčních TV populární hudba jako hlavní náplň soukromých rozhlasových stanic (prokládáno telefonáty, soutěžemi apod.) křížovky, sudoku, horoskopy, citáty, soutěže apod. (často spojené s podporou prodeje) komiksy, karikatury
„Vlastníci soukromého rádia prodávají své posluchače výrobcům zboží. Čím více lidí poslouchá jejich rádio, tím více dostanou zaplaceno za reklamy. Soukromé rádio je obal na reklamní spot.“ 1 Ivan Hoffman 1 BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, ISBN , s. 57.
BARTOŠEK, J. – DAŇKOVÁ, H. Žurnalistika a škola: příručka pro učitele mediální výchovy. 2. vyd. Frýdek-Místek : Václav Daněk, 2010, 207 s. ISBN BURTON, G. – JIRÁK, J. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2003, 392 s. ISBN ČECHOVÁ, M. Současná česká stylistika. 1. vyd. Praha : ISV, 2003, 342 s. ISBN KOL. AUTORŮ Metodická příručka mediální výchovy. 1. vyd. Vydalo Centrum Vysočina v rámci projektu Centrum mediální výchovy, tisk Pross reklama, 2012, 149 s. KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 243 s. ISBN LABISCHOVÁ, D. Didaktika mediální výchovy. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, 2011, 121 s. ISBN MINÁŘOVÁ, E. Informativní a persvazivní funkce jako konstituující faktor projevu. Funkční styl publicistický. In ČECHOVÁ, M. - KRČMOVÁ, M. - MINÁŘOVÁ, E. Současná stylistika. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, s , 40 s. Jazykověda a literární věda. ISBN NIKLESOVÁ, E. Teorie a východiska současné mediální výchovy. 1. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, 2007, 140 s. ISBN NIKLESOVÁ, E. – BÍNA, D. Mediální gramotnost a mediální výchova: studijní texty. 1. vyd. České Budějovice : Vlastimil Johanus, 2010, 86 s. ISBN MCQUAIL, D. Úvod do teorie masové komunikace. 2. vyd. Praha : Portál, 2002, 447 s. ISBN