Vítězslav Hálek Martin Soukup sexta NA STATKU A V CHALOUPCE

VÍTĚZSLAV HÁLEK vlastním jménem Vincenc Hálek česky básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců Májovci se ve své tvorbě primárně snažil zachytit skutečnost, tak jak jí v okolním světě viděl a to i s jejími negativními rysy Neobraceli se jen do české historie, ale kladli důraz na současný okolní svět spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie.

Životopis Narodil se v Dolínku u Odolené vody Studoval na akademickém gymnasiu v Praze a od r na filosofické fakultě manželství s Dorotou Horáčkovou (dcera z bohaté měšťanské rodiny),. Poměrně hodně cestoval - navštívil Itálii, Polsko a Balkán Pracoval jako redaktor Národních listů, kde měl na starosti divadelní rubriku. Básně vydával v almanachu Máj, který redigoval časopis Ruch 1872 převzal a redigoval spolu s J. Nerudou časopis Lumír. Spolu s ním také vydával časopis Květy. Řídil edici Slovanské besedy. Zemřel náhle a brzy na zápal plic v Praze.

Díla Poezie: Alfred, 1858 Večerní písně, 1859 V přírodě, Pohádky z naší vesnice, 1874 Goar, 1864 Černý prapor, 1867 Balad a romancí řada druhá Próza: Muzikantská Liduška, 1861 Komediant, 1861 Na statku a v chaloupce, 1871 Náš dědeček, 1870 Prohráli jsme Bavory

Divadelní hry: Carevič Alexej, 1860 Záviš z Falkenštejna, 1861 Král Rudolf, 1862 Král Vukašín, 1862 Sergius Catilina, 1863 Amnon a Tamar, 1866 Král Jiří z Poděbrad, 1874 (nedokončeno) Publicistika a literární kritika: Epištoly k našemu studentstvu, 1873 Gogola hledám, 1872 Básnictví české v poměru k básnictví vůbec

Hlavní postavy Jíra – sirotek,pracovitý, hodný, chytrý (znal spoustu věcí o přírodě od otce) Lenka – hodná, krásná po mamince, přivedla Jíru na statek, Statkář Líska - hodný, typický tzv. podpantoflák, nakonec se ženě vzepřel Macecha – zlá, vyštvala Lenku, neměla úctu ani ke starému dědečkovi Dědeček - moudrý starý pán, který svému synovi ukázal, že má dceru na kterou skoro zapomněl, jen aby měl doma klid

Děj Na břehu Vltavy na příkrém svahu stála opuštěná chatrč. V ní se usadil neznámý muž se synkem Jírou. Otec se živil pytláctvím, ulovenou zvěř prodával plavcům, kteří ji prodávali dále. Jedné noci se otec z lesa nevrátil. Jíra jej našel v lese zastřeleného. V nedaleké vsi pak byl Jíra přijat ve statku u Lísků za pasáka. Líska tím nechybil, zanedlouho byl Lískův dobytek nejlepší ve vsi. Lískova žena zemřela a sedlák se znovu oženil. Nová hospodyně však neměla Jíru ráda a Lence, dcerce hospodářově, nepřála žádné radosti. Když Lenka dorůstala, bála se selka její krásy, ukládala Lence těžké práce, vykázala ji do čeledníku a jinak ji snižovala. Selka měla na hospodáře velký vliv, a když se mu narodil chlapeček, jako by zapomněl, že je Lenka také jeho krev. Jednou Jíra zašel do opuštěné chatrče a našel tam staré modlitby a v nich zápis, že jeho předkové žili kdysi na Lískově statku a že museli statek po dlouhých válkách pro velkou nouzi opustit. Jíra se tedy stal zvláštní náhodou pasákem na statku, kde jeho předkové hospodařili. I lesy, ve kterých jeho otec pytlačil, náležely kdysi jeho rodu. Když se hospodyně dozvěděla, čeho se Jíra v chatrči dočetl, vyhnala ho. Jíra se nastěhoval do opuštěné chatrče. Tam za ním prchla i Lenka, která nemohla vystát macechu. Když si hospodář uvědomil, jak na svou dceru zapomněl, že Lenka po krutém zacházení prchla z domu, trápil se, až z toho onemocněl. Selka ze strachu o sebe utekla. Lenka se dozvěděla, že otec je nemocný, a tak šla otce ošetřovat, než se selka vrátí. Sedlák se jen pomalu dostával z těžké nemoci. Za selčiny nepřítomnosti hospodařil na statku Jíra s Lenkou. Líska dával Jírovi statek, ale Jíra odmítl, i když Líska poukazoval, že statek kdysi patřil Jírovým předkům. Jíra chtěl jenom chaloupku. Pak si vzal Lenku a měli spolu děti. Uplynul rok a selka se ještě nevrátila. Jednou přišla selka na statek, a když tam nikoho nezastihla, připlížila se až pod okna chaloupky, kde spatřila šťastného Lísku s Jírou, s Lenkou a vnoučetem. Když ji spatřili, začala prchat, zřítila se ze svahu až k Vltavě a zahynula. Pes Vořech, který ji chtěl zachránit, zahynul s ní.

Hlavní myšlenka a znaky Ukazuje sociální problémy Trpký úděl výměnkářů, kruté postavy hromadící majetek, bezpráví bezzemků Oslava mládí, lásky a přírody Lidské vztahy založené na čistém citu, splynutí s přírodou Protiklady života na statku bohatství X neštěsti v chaloupce chudoba X láska, štěstí Řeší se mezigenerační vztahy mezi rodiči a dětmi Odsuzuje lakotu, touhu po majetku, protože brání rozvoji mezilidských vztahů

Struktura díla Rozdělěno do 7 kapitol Popisy nejsou příliš dlouhé Kniha je psána je psána jednoduše Žádná složitá zápletka

Jazyk Spisovný, hovorový Autor využívá hodně dialogů Zastaralé výrazy Přirovnání

Citace Hálek, Vítězslav. Na statku a v chaloupce. Ilustroval Souček Karel.Praha: SNDK,1961