genetických pojmů EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Rostlinná pletiva – II. část Číslo vzdělávacího materiálu: ICT5/7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Botanika Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium, zejména 1. ročník čtyřletého gymnázia (kvinta) Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Rostlinná pletiva Metodika/anotace: Hlavní funkcí tohoto materiálu je srozumitelně a názorně popsat význam rostlinných pletiv – jejich dělení podle tvaru a funkce. Tato druhá část řeší trvalá pletiva. Materiál může dobře sloužit také jako příprava a opakování k maturitě z biologie. Časový rozvrh: 40 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Rostlinná pletiva - soubor buněk stejného tvaru a funkce - obdoba živočišných tkání

Dělení dle funkce 2. Trvalá pletiva: –Krycí –Vodivá –Základní

Krycí pletiva -tvoří pokožku rostlin, tj. epidermis a rhizodermis (pokožka kořene) -většinou jednovrstevná, tvořená dlaždicovitými buňkami bez intercelulár a bez chloroplastů -vnější strana buněk je chráněna tenkou KUTIKULOU (tvořena kutinem) - jsou zde i STOMATA (průduchy) zajišťující výměnu plynů a vody. Jsou tvořeny dvěma svěracími buňkami, mezi nimiž je štěrbina. Jediné obsahují chlorofyl

Krycí pletiva Obr. 1: Obr. 2: Guard-Cells-in-the-Leaf-Epidermis-of-an-Oyster-Plant- Posters_i _.htm

Stomata - průduchy Obr. 3:

Obr. 4:

Krycí pletiva Trichomy = chlupy Původně ochranná – krycí funkce Postupně složitější stavba a odvozenější funkce Typy: a) krycí – vícebuněčné, ochraňují povrch b) žlaznaté – vícebuněčné, vyměšování silic, pryskyřic c) žahavé – jednobuněčné, obsahují toxické látky – chemická ochrana, přeměnou vznikají ostny (př. růže) d) absorbční a trávicí – kořenové rhizíny a masožravých rostlin (rosnatky, láčkovka)

Obr. 5:

Obr. 6:

Vodivá pletiva Fce: 1. rozvod živin po rostlinném těle 2. zpevnění těla Význam: pro přechod na souš naprosto nevyhnutelné! Umožnila s pomocí kořene dopravovat roztoky živin do nadzemních částí (prýtu). Uspořádání: Vně se nejčastěji nachází lýko (floém), směrem dovnitř dřevo (xylém). Uspořádání označujeme jako cévní svazky.

Dřevo (xylém) vzestupný transport – kořenový vztlak roztoky minerálních látek do míst asimilace Rozvod pomocí cévic (výtrusné rostliny – kapraďorosty) a cév (semenné rostliny) Cévy jsou tvořeny buňkami s mrtvým protoplastem a rozpuštěnými přihrádkami.

Obr. 7:

Lýko (floém) sestupný transport roztoky asimilátů do míst spotřeby Rozvod pomocí sítkovic – tvořeny buňkami bez jader, kolem nichž jsou tzv. pomocné (průvodní) buňky, které řídí děje uvnitř sítkovic, které jsou pojmenovány podle proděravělých buněčných stěn.

Obr. 8:

Obr. 9:

Obr. 10:

Obr. 12: Obr. 11:

Kolaterální cévní svazek: Na obrázku je patrná parenchymatická pochva cévního svazku (1), sklerenchymatická pletiva (2) a pak vlastní vodivá pletiva (3)- © T.Č. Kučera 2006 Obr. 13: Kolaterální cévní svazek kukuřice: velké kulovité buňky uprostřed tvoří cévy xylému, od nich vpravo nahoru pak je možné sledovat sítkovice floému, které jsou tvořeny mnohem drobnějšími buňkami Obr. 15: Obr. 14:

Základní pletiva Fce: různé – jde o skupinu různých pletiv –vzdušné pletivo – aerenchym – odlehčuje části rostlinných těl (listy, stonky i kořeny) –asimilační pletiva – jejich funkcí je začleňovat oxid uhličitý do glukózy při fotosyntéze – zelené části rostlin –vyměšovací pletiva – mají za úkol vylučovat do prostředí látky různého charakteru: medníky (nektaria) – produkují nektar – lákání opylovačů (zejména květy) mléčnice – produkují latex (mléko) – obranný mechanismus (opium, kaučukovníkový latex, pampeliška…) vodní skuliny umožňující gutaci (vylučování vody v kapalném stavu) idioblasty – buňky tvarem a velikostí odlišné od okolí – hromadí se v nich pryskyřice, silice či alkaloidy; mohou mít ale i zpevňující fci –zásobní pletiva – tvorba zásob živin či vody: nižší sacharidy nejčastěji v plodech, vyšší v hlízách lipidy v semenech bílkoviny (nemají takovou energetickou váhu jako u živočichů) Nejčastěji parenchym či sklerenchym. –zpevňovací pletiva – nejčastěji kolenchym a sklerenchym

Obr. 19: Obr. 16: histologie-pletiva_podle_BS.html Obr. 17: Obr. 18: Aerenchym Asimilační pletiva Gutace

Zdroje: (k ) Obr. 1: Obr. 2: Oyster-Plant-Posters_i _.htm Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10:

Zdroje: (k ) Obr. 11: Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: