Výukový materiál vytvořen v rámci projektu EU peníze školám Škola Základní škola Křižany-Žibřidice, okres Liberec, příspěvková organizace Žibřidice 271, Křižany Číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Autor Mgr. Pavla Ondrušková ČísloVY_32_INOVACE_56_ZEMĚPIS NázevMěsíc – přirozená družice Země PředmětZeměpis Ročník/y/6. ročník Anotace Prezentace seznamuje žáky se základními informacemi o Měsíci. Zabývá se vznikem, povrchem a pohyby Měsíce. Zobrazuje pomocí animace měsíční fáze, zatmění Slunce a Měsíce. Objasňuje, proč na Měsíci není život a podává stručnou informaci o průzkumu Měsíce. Slouží jako opora při zápisu. Druh učebního materiálu Prezentace Datum vytvoření Datum ověření

Měsíc – základní informace  Měsíc je jediná přirozená družice Země.  Střední vzdálenost Měsíce od Země je km.  Měsíční rovníkový průměr činí km.  Hmotnost Měsíce je 1,2 % hmotnosti Země.  Je to chladná koule, která „svítí“ pouze odraženým slunečním světlem.  Na rozdíl od Země není geologicky aktivní.  Měsíc vypadá jako největší a nejjasnější objekt na noční obloze, ale je tomu tak jen proto, že je Zemi mnohem blíže než ostatní tělesa.

Vznik Měsíce Měsíc pravděpodobně vděčí za svůj vznik velké katastrofě, která se udála asi před 4,5 mld. let. Předpokládá se, že v této době se zárodečná Země srazila rychlostí asi km/hod. s tělesem o velikosti Marsu. Byly zasaženy pouze horní vrstvy jejího povrchu. Povrch obou těles se přitom silně zahřál, až došlo k roztavení horniny. Povrchový materiál obou těles byl odpařen a vymrštěn do vesmíru. Tato mračna odpařených hornin spolu s vyvrženými úlomky hornin vytvořila na oběžné dráze kolem zárodečné Země prsten materiálu, který se shlukoval, až nakonec vzniklo nové těleso, Měsíc. Do Země narazí jiný objekt. Z kamenité tříště …… vznikne Měsíc.

Povrch Měsíce Dva základní typy měsíčního povrchu se označují jako „pevniny“ – světlé plochy „moře“ – tmavý povrch Navzájem se odlišují charakterem terénu a složením hornin. „Moře“ (lat. mare) jsou rovinaté oblasti pokryté utuhlými lávovými proudy. Pokrývají asi 17 % povrchu Měsíce. Krátery – pokrývají celý povrch Měsíce, jsou důsledkem dopadů meteorických těles. Nepřítomnost atmosféry, počasí a nových geologických procesů zajišťuje, že většina z nich zůstane prakticky navždy zachována. Pohoří – jsou to většinou pozůstatky obvodových valů „mořských“ pánví. Regolit – vrstva prachu a úlomků pokrývající povrch Měsíce. Tloušťka vrstvy se pohybuje od 3 do 20 m.

Pohyby Měsíce obíhání kolem Země – 27,32 dne otáčení kolem vlastní osy – 27,32 dne Oba pohyby trvají přibližně stejně dlouho Měsíc se pootočí a popoběhne vidíme stále stejnou přivrácenou stranu Měsíce. Snímky odvrácené strany Měsíce pořídila až 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3. Odvrácená strana Měsíce je mnohem hornatější a obsahuje méně měsíčních moří.

Měsíční fáze Ze Země vidíme jen tu část přivrácené strany Měsíce, která je osvětlená Sluncem. Jak Měsíc obíhá kolem Země, pozorujeme postupně různě velké části jeho osvětleného povrchu. Z tohoto důvodu pozorujeme různé měsíční fáze, od novu přes první čtvrť až k úplňku a zpět přes poslední čtvrť zase k novu.

Zatmění Měsíce a Slunce Pokud se při úplňku ocitnou Slunce, Země a Měsíc v jedné přímce, nastává astronomický jev, při kterém je měsíční kotouč zastíněn planetou Zemí. Nastává zatmění Měsíce. Měsíc postupně vstoupí a poté vystoupí ze stínu, který vrhá Země. Když vstoupí Měsíc v novu mezi Zemi a Slunce tak, že Slunce částečně nebo zcela zakryje, mluvíme o zatmění Slunce.

Proč na Měsíci není život?  kolem Měsíce není ochranná plynná vrstva jako atmosféra na Zemi (není tu vzduch)  chybí zde i tepelná izolace  není zde voda  kvůli pomalému otáčení jsou na Měsíci velmi nepříznivé teplotní poměry za měsíčního dne vystoupá teplota povrchu až na + 130°C za měsíční noci klesne až na – 170°C Proto na Měsíci nerostou žádné rostliny a nežijí žádní živočichové.

Průzkum Měsíce První člověkem vyrobený předmět, který dosáhl Měsíce, byla automatická sovětská sonda Luna 2, která na něj dopadla 4. září Odvrácená strana byla poprvé vyfotografována 7. října 1959 sovětskou sondou Luna 3. Lidé poprvé přistáli na Měsíci 20. července Prvním mužem kráčejícím po měsíčním povrchu byl Neil Armstrong, velitel americké mise Apollo 11. Spolu s ním tvořili posádku i Edwin Aldrin a Michael Collins. zleva: Armstrong, Collins a Aldrin

Zdroje ANGLISS, Sarah. Almanach vědomostí: vesmír a Země, život na Zemi, lidské tělo, dějiny lidstva, země světa, kultura a sport, světová ekonomika, věda a vynálezy. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2003, ISBN Objevujeme svět: příroda, lidé, civilizace. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2002, ISBN NASA/JPL. AstroLink.de [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: NASA,APOLLO 16. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VIATOUR, Luc. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Horoskopy [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: podle-mesice-kdy-hubnout-kdy-cvicit-a-kdy-se-zkraslovat.htmlhttp://horoskopy.blesk.cz/clanek/horoskopy-astroclanky/131688/zijte- podle-mesice-kdy-hubnout-kdy-cvicit-a-kdy-se-zkraslovat.html GORTNEY, Kevin. Mr. Gortney's 8th Grade Science Class [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: LORENC, Petr. Živá planeta: [úvod do zeměpisu pro 6. ročník]. 1. vyd. Praha: Moby Dick, 1997, ISBN NASA. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Apollo_11_Prime_Crew_-_GPN jpg NASA NEIL A. ARMSTRONG. Wikipedie.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.