Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Kamila Tkáčová Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál byl vytvořen v rámci OP VK 1.5 – EU peníze středním školám. KUPÓNOVÁ PRIVATIZACE VY_62_INOVACE_ ledna 2013

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci vybrané peníze uloženy a později pro: 1.na odstraňování následků povodní 2.pro Státní fond životního prostředí 3.na obnovu vodních toků, vodovodů a úpraven vod 4.pro Ministerstvo školství aj.

Formy privatizace malá privatizace - menší podniky, především služby (provozovny maloobchodu) - získány licitací ve veřejných aukcích (od ) podnikatelských jednotek Kč velká privatizace restituce – navrácení majetku původním majitelům (popř. dědicům)

Pomalá privatizace (neuskutečněna) převod na akciové společnosti nejdříve ve vlastnictví státu zavedení zvláštní státní agentury, která by prováděla restrukturalizaci podniku vybrání vhodného vlastníka hlavní předností tohoto návrhu bylo právě vybrání vhodného vlastníka

Rychlá privatizace (uskutečněna) podniky byly ihned privatizovány restrukturalizuje až nový vlastník

Metody velké privatizace aukce – byla málo využívána, uplatnění našla hlavně v malé privatizaci veřejná soutěž prodej předem vybranému zájemci – šlo především o prosperující podniky transformace na a.s.

Akcie mohly být privatizovány těmito metodami: aukce veřejná soutěž přímý prodej předem vybranému zájemci prodej na veřejných kapitálových trzích kupónová metoda převod obcím, veřejně prospěšným organizacím

Metoda poprvé užita počátku 90. let 20.století v některých zemích střední a východní Evropy procházejících ekonomickou transformací např.v Rusku, Polsku a ČSFR (později jen v České republice, Slovenská republika po rozdělení ČSFR od kupónové privatizace ustoupila)RuskuPolskuČSFRČeské republiceSlovenská republika privatizace pomocí kuponů vznikla v roce 1988 v Polsku

Možnosti veřejná soutěž přímá nabídka zájemci kupónová privatizace (na celý podnik, nebo jeho část) kupónovou privatizací bylo privatizováno 1800 podniků, standardními metodami asi podniků

Kdo je za KP v ČR politici a ekonomové z řad Prognostického ústavu ČSAV. Za hlavní autory jsou označováni Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus. Podle ekonoma Jana Vaňouse pochází tato myšlenka z kanadské Britské Kolumbie, avšak není zřejmé, jak se dostala do České republiky. ?Jan Švejnar?Prognostického ústavu ČSAVDušan TřískaTomáš JežekVáclav KlausJana VaňouseBritské KolumbieJan Švejnar

Jak se dostat ke kupónům občané státu dostali možnost levného nákupu tzv. kupónové knížky s určitým počtem tzv. kupónů (poukazů), za které mohou následně získat vlastnický podíl v kterékoliv státem vlastněné společnosti, která je státními orgány do kupónové privatizace uvolněnakupónové knížkykupónůpoukazů

Postup privatizace u státních podniků vybrané pro privatizaci byly vypracovány privatizační projekty - vedením podniků nebo zájemci o koupiprivatizační projekty vybíralo a schvalovalo Ministerstvo privatizaceMinisterstvo privatizace

Kupónová knížka (KK) obsahovala 10 kuponů po 100 bodech majitel KK se stal DIKem neboli „držitelem investičních kupónů“.

Vlny první vlna v ČSFR v roce 1992 (5 kol od května do prosince) druhá vlna v České republice roku 1994 (6 kol od března do prosince) v každé vlně si každý dospělý občan mohl zakoupit kupónovou knížku za 35 Kč a k ní známku za 1000 Kčkupónovou knížku

každá vlna privatizace se skládala z několika navazujících kol v každém kole mohl DIK pomocí kupónů uplatnit poptávku po vybraných akciích v kursu stanoveném pro příslušné kolo, současně uplatňovaly od druhého kola poptávku i investiční fondy.

pokud poptávka nepřevyšovala nabídku, akcie byly zájemcům v zaknihované formě připsány na účet ve Středisku cenných papírů a zbytek akcií příslušné společnosti postoupil do dalších kola pokud poptávka převyšovala nabídku, zájemcům nebyly akcie příslušné společnosti připsány a postoupily všechny do dalšího kola zbytek akcií po posledním kole zůstal Fondu národního majetku

Problém privatizace nabízeny byly přímo akcie privatizovaných podniků, ale také akcie privatizačních fondů, které sehrály v průběhu privatizace klíčovou roliprivatizačních fondů pro jejich činnost nebyly vytvořeny dostatečné kontrolní mechanismy, což nabízelo rozsáhlé možnosti tunelování - /Viktor Kožený a jeho Harvardské investiční fondy/tunelováníViktor KoženýHarvardské investiční fondy

Objem privatizace celkovém jmění 367,5 miliard Kčs/Kč (některé zdroje udávají 679 miliard) první vlny se zúčastnilo 77 % občanů, účastnilo se 264 investičních fondů, jimž občané svěřili 71,8 % z investovaných bodů.

druhé vlny se zúčastnilo 74 % občanů a 353 investičních fondů. DIKové jim svěřili 64 % z investovaných bodů v první vlně bylo privatizováno 1491 podniků s celkovou účetní hodnotou 277,7 miliardy Kč. Účetní hodnota nabízeného majetku byla v první vlně korun na jednoho DIKa ve druhé vlně bylo privatizováno 861 podniků v celkové účetní hodnotě 149,3 miliard Kč. Účetní hodnota nabízeného majetku byla v druhé vlně korun.

v roce 1998 byla zřízena Komise pro cenné papíry, začala i vyčíslovat škody vzniklé dosavadním právním vakuemKomise pro cenné papíry do června 2002 se prokázanou trestnou činností v rámci tunelování ztratil majetek v hodnotě kolem 50 miliard Kč, další odhadem stovky miliard zmizely neprokázanou trestnou činností nebo tunelováním v rámci legálních pravidel v roce 2006 vlastnil v průměru každý desátý člověk v ČR akcie z kupónové privatizace

Zdroj Kupónová privatizace. [online] [cit ]. Dostupné z: 3%A1_privatizace Kupónová privatizace. [online] [cit ]. Dostupné z: informace