Sociální politika EU

Zdroje Activities of the EU: Employment and social affairs European Commission: Employment, Social Affairs and Equal Opportunities Publikace o sociální politice: European Parliament, Committee on Employment and Social Affairs: Eurobarometer: European Employment and Social Policy: Social policy – Euroactiv: Porovnání sociální politiky EU a USA: Getting Europe to Work The Role of Flexibility in Tapping the Unused Potential in European Labour Markets, Anna Turmann Living conditions in Europe: Data

SOCIÁLNÍ POLITIKA A VNITŘNÍ TRH CÍL:  kompenzovat jednotlivce a znevýhodněné skupiny za vytvoření VT „Evropa občanů, nikoli jen podnikatelů“ úzce souvisí s politikami vzdělávání, zdravotnictví, ochranou spotřebitele, kulturou

Vývoj sociální politiky EU 1957 – Římská smlouva: pouze náznak sociální politiky 1961 – Evropský sociální fond cíle: zlepšit adaptabilitu pracovní síly do roku 1972 harmonizace SP spíše prostřednictvím společného trhu 1974 – První sociální akční program především na boj s nezaměstnaností

DISKUZE O SOCIÁLNÍ POLITICE PRO  Kompenzace regionů a skupin postižených zavedením VT  sociálního dumping  veřejná podpora PROTI růst nákladů

1986 – Jednotný evropský akt snaha zamezit sociálnímu dumpingu – harmonizace minimální standardy ochrany zdraví a bezpečnosti pracujících Komise má zodpovědnost za rozvoj sociálního dialogu na evropské úrovni nový cíl EHS – hospodářská a sociální soudržnost

1989 – Sociální charta cílem omezit negativní vlivy zavedení VT v roce 1992 právo pracovat v kterékoli členské zemi právo svobodné volby povolání a právo na spravedlivou odměnu právo na zlepšení životních a pracovních podmínek právo na sociální ochranu: minimální mzdy a sociální pomoc právo na sdružování a na kolektivní vyjednávání právo na profesní školení právo na rovné zacházení pro muže i ženy právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast na rozhodování právo na ochranu zdraví a bezpečnost na pracovišti ochrana dětí a dospívajících slušná životní úroveň starších lidí lepší profesní a společenská integrace postižených

přijata 11 členskými státy (VB se nepřipojila, proto se sociální charta stala pouze politickým prohlášením bez právních důsledků) sporné otázky zásada spravedlivé mzdy (VB interpretovala jako minimální mzdu) informování, konzultace a účast zaměstnanců regulace atypických forem práce

1993 – Maastrichtská smlouva sociální politika nejkontroverznějším tématem kvůli odporu VB se opět nepodařilo prosadit do smlouvy kapitolu o sociální politice vyřešeno Sociálním protokolem přijata Dohoda o sociální politice vzniká duální právní rámec

1993 – Zelená kniha o evropské sociální politice 1994 – Bílá kniha o evropské sociální politice  potřeba flexibilní sociální politiky (nové formy práce)  potřeba aktivní politiky zaměstnanosti 1997 – Amsterdamská smlouva  VB se připojila k sociální chartě  do AS včleněna nová kapitola o zaměstnanosti (Title VIII)  každoročně bude ER přijímat hlavní směry politiky zaměstnanosti EU  národní státy přepracují do svých Národních akčních plánů

Evropská strategie zaměstnanosti listopad mimořádný summit v Lucembursku European Jobs Summit cílem formulovat politiku zaměstnanosti na základě nejlepších praktik v MS Lucemburský proces roční cyklus koordinace a monitorování národních politik zaměstnanosti Employment Guidelines National Action Plans Joint Employment Report Recommendations 4 pilíře Lucemburského procesu Zaměstnatelnost Rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst Přizpůsobivost Rovné příležitosti

4 PILÍŘE LUBEMBURSKÉHO PROCESU 1.zaměstnatelnost předcházení nezaměstnanosti mladých a dlouhodobé nezaměstnanosti přechod od pasivních opatření k aktivním povzbuzení přístupu partnerství ulehčení přechodu ze školy do práce

4 PILÍŘE LUBEMBURSKÉHO PROCESU 2.Rozvoj podnikání a vytváření pracovních míst zjednodušení založení a vedení podniku daňový systém podporující zaměstnanost  snížit zatížení mimomzdových pracovních nákladů, především u málo kvalifikované a málo placené práce  úvahy o nahrazení fiskálních příjmů ze zdanění práce novým zdaněním energie a znečišťujících emisí; úvahy o snížení DPH u služeb s velkým podílem práce

4 PILÍŘE LUBEMBURSKÉHO PROCESU 3.přizpůsobivost modernizace organizace práce  zpružnění pracovních ujednání v kolektivních smlouvách  zavedení pružnějších typů pracovních smluv do pracovního práva podpora adaptability v podnicích  odstranění daňových a jiných překážek investování do lidského kapitálu  vytvoření pobídek pro školení vlastních pracovníků

4 PILÍŘE LUBEMBURSKÉHO PROCESU 4.rovné příležitosti snaha o zvýšení zaměstnanosti žen sladění pracovních povinností s péčí o rodinu podpora integrace postižených lidí do pracovního života

Evropský pakt zaměstnanosti na summitu v Kolíně nad Rýnem byly propojeny 3 procesy Cardiffský 1997 (strukturální reformy, dokončení JVT – 4 svobody) lucemburský 1998 (formulování hlavních směrů v oblasti zaměstnanosti) kolínský 1999 (makroekonomická politika, formulování Broad Economic Policy Guidelines)

2000 – Lisabonská strategie „vytvořit z EU nejkonkurenceschopnější a dynamickou znalostní ekonomiku na světě schopnou udržitelného ekonomického růstu s více a lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností“ Nové pojetí sociální politiky SP jako produktivní faktor nikoli nástroj redistribuce SP jako investice snižující náklady  vzdělání a školení  zdraví a bezpečnost na pracovišti  sociální dialog  zapojení lidí vyloučených z trhu práce

LISABONSKÁ STRATEGIE 5 priorit: plná zaměstnanost a kvalita práce  flexibilita  mobilita  znalostní ekonomika kvalita sociální politiky  modernizace sociálního zabezpečení  sociální integrace  rovnost příležitostí sociální dialog, pracovní podmínky, pracovní vztahy rozšíření mezinárodní spolupráce

LISABONSKÁ STRATEGIE Kvantifikované cíle do 2010 zvýšit zaměstnanost  na 70%  u žen na 60%  u starších lidí na 50% zvýšit mobilitu  v EU 0,4% každoroční, v USA 2,4%  podpořit mobilitu z města do města namísto venkov-město  EURES (evropská databáze volných míst – „evropský úřad práce“) více a lepší pracovní místa  sektor služeb (v EU 40%, v USA 55%)  informační technologie lidský kapitál  do % 22-letých bude mít dokončeno středoškolské vzdělání  12,5% dospělé populace se bude účastnit školení

2003 – Employment guidelines 3 hlavní cíle:  více pracovních míst  lepší pracovní místa  pracovní místa pro všechny 2003 – vytvořena Employment Task Force praktické reformy, které mají přispět k implementaci Strategie zaměstnanosti  zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a podniků  přilákat více lidí na pracovní trh snížit předčasné odchody do důchodu celoživotní vzdělávání zlepšení prac. podmínek pro starší občany nižší zdanění práce  vyšší investice do lidského kapitálu  zlepšit implementaci reforem

VÝSLEDKY SP 1. politika zaměstnanosti vytvoření 10 mil. pracovních míst od 1997 snížení míry nezaměstnanosti z 11% na 8% zvýšení míry zaměstnanosti z 60% na 64% zvýšení zaměstnanosti žen z 53 na 56% mezi 1999 a 2002 provedeny reformy trhu práce ALE  zpomalení ekonomiky 2002/3– úbytek pracovních míst a růst nezaměstnanosti poprvé od 1994, nebude možné dosáhnout střednědobých cílů Lisabonské strategie pro 2005 (67% zaměstnanost), cíl pro 2010 rovněž málo reálný (70%)  neúspěch v zaměstnanosti starších pracovníků let  růst produktivity se snižuje od pol.90.let (dnes 0,5-1% oproti 2% v USA)  vstup nových zemí ještě ztíží dosažení cílů

VÝSLEDKY SP 2. Pracovní zákonodárství pokročilá harmonizace zdraví a bezpečnost na pracovišti pracovní doba rodičovská dovolená ochrana mládeže, těhotných a kojících žen informování a konzultování zaměstnanců  nedořešena účast/zastoupení zaměstnanců

VÝSLEDKY SP 3. Evropský trh práce vytvořeny předpoklady  mobilita minimální především nepracovní (studenti, důchodci) jestliže pracovní, jedná se buď o vysoce kvalifikované experty nebo naopak nejméně kvalifikované pracovníky  uznávání diplomů

Rovné příležitosti snižování rozdílů mezi muži a ženami co do nezaměstnanosti  rozdíly mezi muži a ženami co do platů zůstávají (cca 16%) Lidské zdroje  nedostatečné investice do vzdělávání, školení Sociální integrace  15% populace EU na pokraji chudoby (definice různá: Lucembursko EUR/rok, Portugalsko EUR/rok) Sociální dialog institucionalizace na evropské úrovni  na úrovni podniků menší pokrok