Zvláštní část MPS – závazky ze smluv Klára Svobodová

Příklad na úvod Pan Zdeněk Ondráček, podnikatel z Brna a pan Ali Ahmed, egyptský podnikatel z Alexandrie uzavřeli v německém Mnichově ústně kupní smlouvu, na základě níž měl Ali Ahmed dodat panu Ondráčkovi 1000 ks bavlněných šátků. Tyto šátky pan Ondráček hodlal prodávat v síti obchodů s orientálním zbožím, které mu na území ČR patří. Pan Ahmed trval na výhradě vlastnického práva do úplného zaplacení kupní ceny. Prodávající zboží řádně a včas dodal, pan Ondráček však ani po třech upomínkách nezaplatil kupní cenu. Prodávající požaduje náhradu škody a vrácení zboží s ohledem na výhradu vlastnického práva. Kupující namítá, že podle českého práva musí být výhrada vlastnického práva sjednána písemně.

Příklad na úvod Jakým právním řádem se bude řídit smlouva? Podle jakého předpisu budeme postupovat a proč? Podle jakého právního řádu bychom posoudili formu kupní smlouvy? Podle jakého právního řádu posoudíme nárok prodávajícího na náhradu škody?

Obligační statut = právní řád, kterým se řídí závazkový vztah s mezinárodním prvkem Právní úprava 1) ZMPS 2) Římská úmluva 3) Nařízení Řím I

ZMPS §§ 9, 10, 11, 13, 16 Působnost 1) Věcná - smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem včetně vztahů pracovněprávních 2) Územní: aplikace před soudy ČR 3) Osobní: není rozhodující státní příslušnost, bydliště, sídlo či místo podnikání stran 4) Časová: smlouvy uzavřené od účinnosti zákona ( ) do

Římská úmluva Působnost 1) Věcná: smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem (x článek 1 odst. 2) 2) Územní: soudy smluvních států (členské státy ES) 3) Osobní: není rozhodující státní příslušnost, bydliště, sídlo či místo podnikání stran smlouvy 4) Časová: smlouvy uzavřené mezi a

Nařízení Řím I Působnost 1) Věcná: soukromoprávní smluvní závazkové vztahy s mezinárodním prvkem (x článek 1 odst. 2) 2) Územní: členské státy ES 3) Osobní: není rozhodující státní příslušnost, bydliště, sídlo či místo podnikání stran smlouvy 4) Časová: smlouvy uzavřené po

ZMPS x ŘÚ x Řím I Smlouva, která spadá do působnosti všech tří předpisů Rozhodující je pouze datum uzavření smlouvy ŘÚ a nařízení Řím I mají univerzální povahu (erga omnes) – v rozsahu své působnosti nahrazují vnitrostátní úpravu

Rozhodné právo pro smlouvu podle ZMPS § 9 – volba práva §10 – rozhodné právo v případě neexistence volby práva  Odst. 1 – rozumné uspořádání vztahů – obecné pravidlo  Odst. 2 – co zpravidla odpovídá rozumnému uspořádání vztahů u základních typů smluv  Odst. 3 - co zpravidla odpovídá rozumnému uspořádání vztahů u ostatních smluv

Rozhodné právo pro smlouvu podle ŘÚ Článek 3 – volba práva Článek 4 – rozhodné právo v případě neexistence volby práva  Odst. 1 – nejužší spojení (obecné pravidlo)  Odst. 2 – obecná domněnka charakteristického plnění  Odst. 3 a 4 – speciální domněnky  Odst. 5 – úniková doložka

Rozhodné právo pro smlouvu podle nařízení Řím I Článek 3 – volba práva Článek 4 – rozhodné právo v případě neexistence volby práva  Odst. 1 – právo rozhodné pro konkrétní typy smluv  Odst. 2 – ostatní smlouvy – charakteristické plnění  Odst. 3 – úniková doložka  Odst. 4 – nejužší spojení

Spotřebitelské smlouvy ZMPS – není speciální úprava Římská úmluva – článek 5 Nařízení Řím I – článek 6

Článek 5 ŘÚ Definice spotřebitelské smlouvy (odst. 1 + odst. 2)  Dodání zboží, poskytnutí služeb, úvěr na tyto obchody  Jednou ze stran je spotřebitel  Účelem není výkon povolání nebo provozování živnostenské činnosti  Ve státě obvyklého bydliště spotřebitele – nabídka nebo reklama, všechny kroky ze strany spotřebitele k uzavření smlouvy nebo  Objednávka od spotřebitele ve státě jeho obvyklého bydliště nebo  Kupní smlouvy, spotřebitel cestoval ze státu obvyklého bydliště do jiné země, cesta organizovaná prodávajícím

Článek 5 ŘÚ Volba práva  Materializovaná  Nesmí zbavit spotřebitele ochrany, které vyplývají z kogentních norem na ochranu spotřebitele práva státu, kde má spotřebitel obvyklé bydliště Právo státu, kde má spotřebitel obvyklé bydliště Neplatí pro: přepravní smlouvy, smlouvy o poskytnutí služeb výlučně v jiné zemi než má spotřebitel obvyklé bydliště

Článek 6 nařízení Řím I Definice spotřebitelské smlouvy (odst. 1)  Spotřebitel – fyzická osoba, která nejedná při výkonu své profesionální či podnikatelské činnosti  Obchodník - osoba, která jedná při výkonu své profesionální či podnikatelské činnosti  Obchodník provozuje svou profesionální činnost ve státě, kde má spotřebitel obvyklé bydliště nebo  Profesionální činnost obchodníka se na tuto zemi zaměřuje  Smlouva spadá do rozsahu této činnosti

Článek 6 nařízení Řím I Volba práva (odst. 2) – stejně jako v ŘÚ Právo státu, kde má spotřebitel obvyklé bydliště (odst. 1) Nevztahuje se na:  Přepravní smlouvy  Smlouvy o poskytnutí služeb výlučně v jiné zemi než má spotřebitel obvyklé bydliště  Smlouvy o věcném právu nebo nájmu nemovitosti (x krátkodobé užívání nemovitosti)

Pracovní smlouvy §16 ZMPS  Volba práva  Místo výkonu práce  Sídlo zaměstnavatele Článek 6 ŘÚ Článek 8 nařízení Řím I

Článek 6 ŘÚ, článek 8 nařízení Řím I Volba práva (odst. 1) – materializovaná (kogentní normy na ochranu zaměstnance práva rozhodného podle odst. 2) Právo státu obvyklého výkonu práce Právo státu, kde se nachází provozovna, u níž je zaměstnán Úniková doložka

Přepravní smlouvy ZMPS – žádná speciální úprava (§10 odst. 2 pís. c)) ŘÚ – pouze speciální domněnka pro smlouvy o přepravě zboží při splnění stanovených podmínek Nařízení Řím I – speciální úprava – článek 5 (smlouvy o přepravě zboží x smlouvy o přepravě osob)

Pojistné smlouvy ZMPS §10a a 10b ZMPS – speciální úprava pro pojistné smlouvy v neživotním pojištění s pojistným rizikem na území EU a v životním pojištění, jestliže pojistník má bydliště nebo sídlo v EU Jinak § 10 odst. 2 pís. d)

Pojistné smlouvy ŘÚ ŘÚ nedopadá na pojistné smlouvy kryjící pojistná rizika na území EU Na ostatní pojistné smlouvy dopadá – žádná speciální úprava

Pojistné smlouvy nařízení Řím I Článek 7 – speciální úprava pro pojistné smlouvy kryjící pojistná rizika na území EU Ostatní pojistné smlouvy – obecná úprava

Zpět k úvodnímu příkladu …. Kterým právním řádem se řídí uvedená smlouva? Rozhodující je datum uzavření smlouvy: 1) Do §10 odst. 1, 2 pís. a) -> bydliště prodávajícího => egyptské právo 2) Od do > článek 4 odst. 1, 2 ŘÚ => charakteristické plnění – prodávající – obvyklé bydliště => egyptské právo 3) Od > článek 4 odst. 1 pís. a) nařízení Řím I – obvyklé bydliště prodávajícího => egyptské právo

Meze obligačního statut = otázky úzce související se závazkovým vztahem, které se nutně neřídí stejným právním řádem a mohou pro ně existovat samostatné kolizní normy 1) Způsobilost stran smlouby 2) Věcněprávní účinky smlouvy 3) Materiální platnost smlouvy 4) Forma smlouvy 5) Změna, zajištění, následek porušení závazku 6) Zánik závazku

Materiální platnost Pro platnost existují samostatné kolizní normy – hledáme je ve stejném předpise, podle kterého jsme určili právo rozhodné pro smlouvu § 4 ZMPS Článek 8 ŘÚ Článek 10 nařízení Řím I

Forma smlouvy Pro formu existují samostatné kolizní normy – hledáme ji ve stejném předpise, podle kterého jsme určili právo rozhodné pro smlouvu § 4 ZMPS Článek 9 ŘÚ Článek 11 nařízení Řím I

Změna závazku Změna v osobě věřitele (postoupení pohledávky), změna v osobě dlužníka (převzetí dluhu, přistoupení k závazku), změna obsahu Právní úpravu změny závazku hledáme ve stejném právním předpise jako úpravu závazku samotného

Změna závazku ZMPS - §11 (úmysl stran, povaha věci, obligační statut) ŘÚ – článek 12 (postoupení pohledávky), pro ostatní změny články 3 a 4 (jsou to smluvní ujednání) Nařízení Řím I – článek 14 (postoupení pohledávky), pro ostatní změny články 3 a 4

Zajištění závazku Ručení, bankovní záruka, zástavní právo, smluvní pokuta ZMPS - §11  Smluvní pokuta, ručení – obligační statut (x úmysl stran)  Zástavní právo – povaha věci => §§ 5 a 6  Bankovní záruka – povaha věci – sídlo banky

Zajištění závazku ŘÚ, nařízení Řím I  Smluvní pokuta, ručení – smluvní ujednání – články 3, 4  Bankovní záruka – smluvní ujednání – články 3, 4  Zástavní právo – věcněprávní institut – ŘÚ neupravuje => ZMPS

Následky porušení závazku Náhrada škody, prodlení, odpovědnost za vady, odstoupení od smlouvy §11 ZMPS Článek 10 odst. 1 pís. c) ŘÚ Článek 12 odst. 1 pís. c) ŘÚ

Zánik závazku Závazek se zásadně řídí stejným právem od svého vzniku do svého zániku §4 ZMPS Článek 10 odst. 1 pís. d) ŘÚ Článek 12 odst. 1 pís. d) nařízení Řím I

Zpět k úvodnímu příkladu… Forma smlouvy – kolizní úpravu formy hledáme ve stejném předpise jako úpravu samotné smlouvy -> záleží na datu  Do > ZMPS - § 4 => egyptské právo, nevyžaduje-li egyptské právo obligatorně písemnou formu, stačí je-li forma v souladu s právem německým  – > ŘÚ – článek 9 odst. 1 => egyptské právo nebo německé právo  Od > nařízení Řím I – článek 11 odst. 1 => egyptské právo nebo německé právo

Zpět k úvodnímu příkladu… Náhrada škody vzniklá porušením smluvní povinnosti – kolizní úpravu hledáme ve stejném předpise jako úpravu samotné smlouvy -> záleží na datu  Do > ZMPS - §11 => egyptské právo (z úmyslu účastníku ani z povahy věci nevyplývá nic jiného)  Od – > ŘÚ – článek 10 odst. 1 pís. c)=> egyptské právo  Od > nařízení Řím I – článek 12 odst. 1 pís. c) => egyptské právo

Ještě 2 otázky k úvodnímu příkladu Posuďte námitku kupujícího o neplatnosti sjednání výhrady vlastnického práva. Podle kterého práva byste posoudili spor o určení vlastnického práva mezi kupujícím a třetí osobou (Slovákem), na kterou v mezičase kupující zboží převedl?

Otázka 1 Výhrada vlastnického práva – věcněprávní institut Jedná se zde o vztah pouze mezi stranami (inter partes) § 4 ZMPS – platnost výhrady vlastnického práva -> §12 pís. e) ZMPS => egyptské právo

Otázka 2 Otázka vzniku vlastnického práva třetí osobě §6 ZMPS => české právo

Příklad 1 Alberto Pugliese z Itálie a David Novák z ČR, oba podnikatelé, uzavřeli dne písemně smlouvu o dodávce 5000 lahví Chianti. Přepravu zajišťovala na základě smlouvy s prodávajícím (ze dne ) slovinská přepravní společnost. Krátce po přechodu italsko-rakouské hranice (v Rakousku) kamion havaroval a došlo ke zpoždění dodávky o 5 dnů. Kupující převzal zboží, ani po třech písemných výzvách však nezaplatil kupní cenu. Prodávající se proto chce obrátit na soud v ČR a požadovat náhradu škody.

Příklad 1 V kupní smlouvě byla obsažena následující doložka: Tato smlouva se řídí českým právem.

Příklad 1 1) Posuďte právní režim obou smluv. Podle jakého předpisu budete postupovat a proč? 2) Kterým právním řádem se bude řídit nárok prodávajícího vůči dopravci na náhradu škody vzniklé prodlením? 3) Kterým právním řádem se bude řídit nárok na náhradu škody, který uplatní prodávající vůči kupujícímu? 4) Určete personální statut všech zúčastněných subjektů.

Příklad 2 Polská společnost KROWKA, S. A. mající sídlo a místo podnikání na území Polska, a společnost ORION, a.s., zřízená dle českého práva a podnikající na území celé EU, uzavřely dne smlouvu (15/8/2007) o prodeji cukrovinek vyráběných polskou společností. Smlouva obsahovala následující, pro nás zajímavá ustanovení: Tato smlouva se řídí českým právem s výjimkou náhrady škody. Sjednává se bankovní záruka, kterou poskytuje banka Credit Lyonnais se sídlem v Paříži.

Příklad 2 1) Posuďte právní režim smlouvy. 2) Posuďte právní režim bankovní záruky. 3) Určete osobní statut zúčastněných subjektů. 4) Posuďte právní režim náhrady škody.