Úvod do islámu I 2. týden

Předislámská Arábie - její znalost nutná pro pochopení vývoje islámu - byť o Arábii a Arabech vychází mnoho knih, období před islámem je stále málo známé - není to nedůležitostí před-isl. Arábie ve světových dějinách - sice periferie velkých říší, ale přesto jejich křižovatka - Asarhaddon, 671 př.n.l.: “velbloudy všech arabských králů jsem shromáždil a naložil je vodními vaky” (stejně pak Kambýsés, Hérodotos) - nedostatek pramenů (z řecko-římských se nám dochovaly pouze zlomky) - muslimští učenci se zas zabývali pouze kmenovými a prorockými tradicemi - západní věda postrádá narativní dějiny - nutnost archeologických prací

Předislámská Arábie - pro Araby období “džáhilíje” (termín objevující se i v moderním islámu) – doba nevědomosti/barbarství (srv. Goldziher) - muslimské dělení dějin z hlediska náboženství: období judaismu - křesťanství - islámu - případně: džáhilíja – islám, mezitím: nubúwa (M. prorocké vystoupení) - džáhilíja: období pro muslimy nezajímavé, žádné ponaučení - Arábie mezi dvěma silnými útvary: Byzanc x Sásánovská říše

Arábie - Arabský poloostrov (džazírat al-arab) – 3,5 km2, většina poušť (nejv. písečná poušť na světě – ar-Rub‘ al-chálí) - Z Arábie: - Tiháma - nížina u Rudého moře - Hidžáz – hornatá část - Nadžd, náhorní planina - úzké pásy oáz ve stř. Arábii + Syrská poušť (hranice: území s 200 mm srážek za rok)

Arábie - v nejranějších zdrojích – step a poušť hraničící s Egyptem a Úrodným půlměsícem - Hérodotos měl mlhavé ponětí i o jižní Arábii: “Arábie je nejvzdálenější ze všech jižních obydlených zemí a je jedinou zemí, která dává kadidlo a myrhu”; plná “hadů a okřídlených plazů” - přesnější údaje od dob Alexandra Velikého

Arabové - navzdory nehostinnosti dlouho osídlené semitským obyvatelstvem - obsazování i sousedních (úrodnějších) krajů: Mezopotamii, Sýrii, Palestinu - Arábie - “země Arabů” (asyr. mát Aribi) - ovšem Arabové neobývali celé území - i další obyvatelstvo, omezené styky - změna kolem 1. tis. př.n.l (obeplutí Arábie, intenzivnější obchod, soupeření mezi Byzancí a Sásánovci) - slovo “Arab” má mnoho etymologických výkladů (např. hebr. abhar – “pohybovat, procházet”, tj. Nomádi) - omezovalo se na obyvatele pouště - jejich život podobný od časů Abraháma (sezónní cyklus, kmenová území, horko, kočování po pastvištích)

Arabové - zmínka o Arabech v biblických a asyrských textech st. př.n.l. - neznámé původní význam, ale opět označovalo obyvatele pouště a kočovný způsob života: - Jeremjáš (3:2): “Kvůli milencům jsi vysedávala při cestách jako Arab na poušti” - Izajáš (13:19-20): “Babylón … bude vyvrácen Bohem … Žádný Arab si tam nepostaví stan, pastýři tam nenechají odpočívat stáda” - nevíme, jestli beduíni byli původní obyvatelé území, jestli jejich předci přišli z Afriky, nebo Mezopotámi, jestli území nejprve obydleno Semity, či ne-Semity - tradiční arabská genealogie hovoří o dvojím původu: - sev. Arabové – Adnán - již. Arabové – Qahtán (biblický Joktán – Gen. 10) - Arábie vstupuje do dějin kolem roku 1000 př.n.l. s domestikací velblouda

Předislámská Arábie - dělení Arábie na 3 okruhy: 1) jižní Arábie 2) beduíni střední a severní Arábie 3) východoarabský prostor (al-Hasá) – mezopotámsko-perské vlivy

Jižní Arábie - příhodné klimatické podmínky (srážky > úroda) - vznik státních útvarů - koncem 6. st. - boje mezi Byzancií a Persií - postupný úpadek obchodu > politický úpadek - obchod: zřejmě už od zač. 1. tis. př. n. l. významná obch. křižovatka - tranzitní (z Indic. oceánu do Římské ř.) - luxusní zboží - po moři do Perského zálivu, pak do středom. Přístavů - západnější cesta Rudým mořem x po souši přes Hidžáz - produkty již. Arábie (=Arabia Felix) – kadidlo, myrha

Jižní Arábie - náboženství - významné postavení náb. ideologie ve spol. životě - až do cca 4. st. n.l. byli téměř všichni obyvatelé Arábie polyteisté - bohatý panteon božstev – základem trojice astrálních božstev - většina božstev zemědělský charakter, či jiné vyhraněné funkce (smrt, hranice...) - např.: Athtar (Aštar) – moc nad Venuší, voda, válka - vlivy odjinud (S Arábie, Egypt) a zároveň vlivy na jiné (i na islám, srv. Rahím a Rahmán) - styky s křesťanstvím (cca 354 vybudován chrám a arcibiskupství) a judaismem - hluboká religiozita připravila půdu pro šíření islámu

Stř. a sev. Arábie - arabsky hovořící populace (množství dialektů), v 6. st. se vytvořil společný poetický jazyk – význ. pro islám - beduíni (badawí) - nomádi, 1. zmínky v asyr. pramenech už v 9. st. př.n.l - velbloudi, zemědělství, pastevectví, lov, karavanní obchod - přelidnění vnitra Arábie > výboje na Sever - členění do kmenů (Banú...) a klanů (fiktivní genealogie) a kmenových svazů (značně nestálé) - v čele kmene sajjid-vůdce, význ. úloha: káhin-věštec, šá‘ir-básník - typická krevní msta

Stř. a sev. Arábie - náboženství - povětšinou antropomorfní naturalismus, opět trojčlenný panteon + různí lokální bůžci (al-Uzzá, al-Lát, Hubal - “satanské verše”) + řada bůžků z cizích krajů - božiště (harám – posvátný okrsek) – důležitá úloha ve staroarabské společnosti, pouti (vlivy i na islám) - monoteistické vlivy - průnik ideje o jediném bohu (spontánní monoteismus) – zastánci: hanífové (o nich i v Koránu) - vzor hanífa: Abrahám

Stř. a sev. Arábie - hidžázská města a usedlé obyvatelstvo: Mekka + Jathrib - Jathrib (později Medína): voda, podmínky pro zemědělství, židovské kmeny + jihoarab. kmeny - Mekka: obchodní centrum - v čele kmen Qurajšovců (kontrola obchodu) - kultovní středisko Hidžázu s důležitým božištěm – Ka‘ba - obchod – příjem, ale i kulturní a ideolog. vlivy (Etiopové, Řekové, Peršané, atd.) - křesťanství, židovství - postupné bohatnutí - rozklad kmenových struktur, pýcha, kmen už nedává pocity jistoty – do toho Muhammad