Autor: Pavlína Čermáková Vytvořeno v rámci v projektu „EU peníze školám“ OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách VY_32_INOVACE_38_Atmosfericky_tlak_a_jeho_meridla

Úlohy k procvičení atmosférického tlaku- teorie 2. Z jakých plynů je atmosféra tvořena? 3. Je hustota atmosféry ve všech místech stejná? 4. Jak se mění velikost atmosférického tlaku s rostoucí nadmořskou výškou? 5. Proč nás atmosférická tlaková síla nerozmáčkne? 6. Proč stan nespadne, když na jeho stěny kolmo působí tlaková síla vzduchu? 7. Popiš pokus Otta von Guericka s magdeburskými polokoulemi? 8. Jaký pokus provedl pan Torricelli a co tím dokázal? 9. Jak bys dokázal, že vzduch působí kolmo na všechny plochy tlakovou silou? 1. Jak se nazývá plynný obal Země?

Úlohy k procvičení atmosférického tlaku 1.Urči objem vzduchu o hmotnosti 1 kg. Hustota vzduchu je 1,29 kg/m 3. 1.Urči objem vzduchu o hmotnosti 1 kg. Hustota vzduchu je 1,29 kg/m 3. m = 1 kg ρ = 1,29 kg/m 3 V = ? m 3 V = m : ρ V = 1 : 1,29 m 3 V = 0,775 m 3 = 775 dm 3 Vzduch má objem 775 dm 3.

2. Unesl bys předmět, který má stejnou hmotnost jako vzduch v učebně o délce 10 m, šířce 8,5 m a výšce 3,4 m? 2. Unesl bys předmět, který má stejnou hmotnost jako vzduch v učebně o délce 10 m, šířce 8,5 m a výšce 3,4 m? V = a.b. c = 10.8,5.3,4 = 289 m 3 ρ = 1,29 kg/m 3 m = ? kg m = ρ. V m = 1, kg m = 372,81 kg Vzduch v místnosti bych neunesl.

3. Vzdálenost hladin rtuti při měření tlaku podle Torricelliho pokusu byla jeden den 72,8 cm a druhý den 74,1 cm. Vypočítej velikost tlaků v jednotlivých dnech. 3. Vzdálenost hladin rtuti při měření tlaku podle Torricelliho pokusu byla jeden den 72,8 cm a druhý den 74,1 cm. Vypočítej velikost tlaků v jednotlivých dnech. 1.den: h = 72,8 cm = 0,728 m ρ = kg/m 3 g = 10 N/kg p a = ? Pa p a = h. ρ. g p a = 0, Pa p a = Pa = 982,8 hPa 2. den: h = 74,1 cm = 0,741 m ρ = kg/m 3 g = 10 N/kg p a = ? Pa p a = h. ρ. g p a = 0, Pa p a = Pa = 100,35 hPa První den byl naměřen tlak 982,8 hPa, druhý den 100,35 hPa.

4. Vypočítej výšku rtuťového sloupce v centimetrech, jestliže v daný den byl tlak Pa. 4. Vypočítej výšku rtuťového sloupce v centimetrech, jestliže v daný den byl tlak Pa. p a = 1OO 575 Pa ρ = kg/m 3 g = 10 N/kg h = ? m h = p a : (ρ. g) h = : ( ) m h = : m h = 0,745 m = 74,5 cm Výška rtuťového sloupce byla 74,5 cm.

Značka: p a Jednotka: Pa (hPa, kPa, MPa, GPa) Výpočet (z Torricelliho pokusu): p a = p h = h. ρ. g Velikost atmosférického tlaku se mění s nadmořskou výškou - čím výš, tím je tlak menší, neboť je menší hustota atmosféry Velikost atmosférického tlaku může být i při stejné nadmořské výšce různá - závisí na počasí: vyšší tlak – jasný den, nižší tlak – nízká oblačnost Normální tlak: p n = Pa = 1012,5 hPa = 101,25 kPa

Kapalinový tlakoměr Kapalinový tlakoměr je velice přesný přístroj na měření atmosférického tlaku. Nejčastěji se můžeme setkat se rtuťovými tlakoměry, které fungují na principu Torricelliho pokusu. Princip: Skleněná trubice se rtutí je ne jednom konci zatavená a ne druhém přechází v otevřenou baňku. Trubička je opatřena stupnicí, na které je výška sloupce přepočítána na velikost atmosférického tlaku. Výhody, nevýhody: - výhodou je velká přesnost - nevýhodou je jeho velká velikost a tudíž špatná přenositelnost

Aneroid Práce s aneroidem je oproti práci se rtuťovým tlakoměrem podstatně jednodušší, protože přístroj je menší, uzavřený (nehrozí únik rtuti) a odolnější (nehrozí rozbití skleněných částí). Je tvořen tenkostěnnou kovovou krabičkou, uvnitř které je vzduchoprázdno. Působením atmosférické tlakové síly se více nebo méně deformuje. Velikost deformace je přenášena na ručičku ukazující velikost tlaku na stupnici. Stupnice může být označena v jednotkách tlaku (jednotky: dříve Torr, milibar, dnes hektopascal) a nebo druhotně v metrech (u leteckých aneroidů – výškoměrů). Aneroid vynalezl v roce 1843 Lucien Vidie. Původní název barometre anéroide znamená "tlakoměr bez kapaliny". Někdy se používal i název pérový tlakoměr (barometr).

Barograf Barograf je barometr pro záznam časového průběhu atmosférického tlaku (tlaku vzduchu). Tím se liší od barometru a aneroidu, které ukazují jen aktuální hodnotu atmosférického tlaku. Barograf používaný v meteorologii má dobu záznamu obvykle pro jeden den. Základem barografu je několik spojených aneroidů a ručička s perem kreslící na pomalu se otáčející válec graf atmosférického tlaku v průběhu dne. Válec je otáčen hodinovým strojem. Záznam barografu se nazývá barogram.

Zápis: Téma: Měřidla tlaku 1.Kapalinový tlakoměr = skleněná trubice se rtutí na jednom konci zatavená a na druhém přechází v otevřenou baňku. Výhoda: přesnost Nevýhoda: velký, nepřenosný 2.Aneroid = krabička, uvnitř které je vakuum, se působením vnější tlakové síly deformuje. Deformace se přenáší na ručičku, která na stupnici ukazuje velikost tlaku Výhoda: je přenosný 3.Barograf = více aneroidů na sobě, k nimž je připojena ručka s tužkou Změna tlaku je díky deformacím aneroidů přenášena na ručku s tužkou, která zakresluje graf závislosti velikosti tlaku na čase. Používá se v meteorologických stanicích.

Zdroje: Mgr.RAUNER, Karel, et al. Fyzika 7 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň : Fraus, s. ISBN Vytvořeno jako DUM do předmětu fyzika na ZŠ Studentská 895, Mnichovo Hradiště