EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Cévní soustava člověka Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/12 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Biologie člověka Autor: Šárka Kirchnerová Datum vytvoření: Garant (kontrola): Jakub Siegl Ročník: Septima a 3. ročník, Seminář z biologie, Seminář z biologie člověka Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Smysly člověka Metodika/anotace: Powerpointová prezentace slouží k základnímu probrání látky cévní soustava člověka. Časový rozvrh: 45 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Cévní soustava člověka jinak také kardiovaskulární systém zahrnuje krev, srdce a cévy Hlavní funkce jsou: transport minerálních látek, živin, vitaminů a produktů metabolismu, dýchacích plynů, hormonů udržování stálé tělesné teploty ochranná funkce (imunita)

Cévní soustava člověka Nemoci Krev Srdce Cévy a krevní oběh

Krev Kapalná tkáň složená z plazmy a buněk 55% plazma 90% voda 7% proteiny 3% ostatní (anorganické soli a přenášené látky) 45% krevní elementy > 99% červené krvinky <1% bílé krvinky a destičky

Krevní buňky 1. Červené krvinky (erytrocyty) bezjaderné buňky obsahující hemoglobin typický „piškotovitý“ tvar u žen 4,8 miliónů v 1mm 3, u mužů 5,4 miliónů vznikají v červené kostní dřeni (erytropoéza), zanikají ve slezině jejich životnost je asi dnů Funkce: přenášení dýchacích plynů

Krevní buňky 2. Bílé krvinky (leukocyty) mají světlou barvu (název) zpravidla se podílí na imunitě průměrně 7400 v 1 mm 3 krve (počet značně kolísá) mnoho typů, lišících se tvarem jádra, velikostí, způsobem, jakým se podílejí na obraně organismu vznik v kostní dřeni a v brzlíku determinačním rysem jsou granula (vnitrobuněčné váčky ohraničené membránou) tak rozdělujeme leukocyty na granulocyty (s barvitelnými granulami a agranulocyty)

Rozdělení leukocytů Granulocyty: obsahují barvitelná granula, mají členěné jádro 1. Neutrofilní granulocyty – barví se špatně neutrálními barvivy – nejpočetnější leukocyty – fagocytují mikroorganismy a další, rozkládají je enzymy 2. Eosinofilní granulocyty – barví se kyselými barvivy – zmnožují se při alergiích a parazitárních onemocněních, menší význam 3. Bazofilní granulocyty – barví se zásaditými barvivy – granuly obsahují heparin a histamin – uplatňují se při zánětech a alergických procesech

Rozdělení leukocytů Agranulocyty: neobsahují barvitelná granula, velké nečleněné jádro 1. Monocyty – nezralé buňky, které se ve tkáních přeměňují na makrofágy – jsou ve tkáních, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí soustavy), nebo v lymfatických uzlinách – zabraňují růstu nádorů, ovlivňují krvetvorbu, představují jednu z nejúčinnějších nespecifických obran organismu 2. Lymfocyty – druhá nejpočetnější skupina leukocytů – tvoří protilátky nebo vyvolávají jejich tvorbu – jsou přítomné v lymfě a lymfatických uzlinách – dělí se na: B-lymfocyty – zajišťují látkovou imunitu T-lymfocyty – zajišťují buněčnou imunitu

Krevní buňky 3. Krevní destičky (trombocyty) bezjaderná tělíska podílí se na srážení krve a zástavě krvácení (hemostáze) v 1 mm 3 vznikají v kostní dřeni, zanikají ve slezině Srážení krve: V krvi je přítomen protrombin, ten je aktivován na trombin. Trombin přeměňuje fibrinogen na nerozpustná vlákna fibrinu. Ten tvoří síť, na kterou se zachycují destičky. Vznikne krevní koláč, krvácení ustává. Po uzavření poraněné cévy působí protisrážlivé faktory. V opačném případě vznikají tromby (sraženiny) uvnitř cév (nebezpečí trombóz a embolií).

Krevní skupiny Nejrozšířenější je systém ABO, na jehož objevení se podílel i český vědec Jan Janský. Princip: – v membránách červených krvinek mohou být přítomny aglutinogeny A, nebo B (jsou i další – např. tzv. Rh faktor) – v plazmě jsou přítomny aglutininy anti-A, nebo anti-B

Srdce (cor, cardia) dutý svalový orgán v dutině hrudní, umístěný mírně vlevo velikost zhruba mírně sevřené pěsti je kryto vazivem, osrdečníkem (perikard), uvnitř je vystláno výstelkou (endokard), mezi nimi srdeční svalovina (myokard) Branka srdeční Hrot srdeční Zářezy odpovídající přepážkám uvnitř Věnčité tepny a žíly

Vnitřní stavba srdce Horní dutá žíla Poloměsíčitá chlopeň Trojcípá (mitrální) chlopeň Dolní dutá žíla Plicní tepna Plicní žíly Dvojcípá chlopeň Poloměsíčitá chlopeň Aorta Pravá komora Levá komora Pravá předsíň Levá předsíň Video

Činnost srdce a její projevy střídá se systola a diastola Systola: stah srdečních síní nebo komor Diastola: uvolnění srdečního svalu Krevní tlak je tlak krve na stěny cév (za normální se považuje 120/80 mmHg – systolický/diastolický) Tep (puls) je tlaková vlna vyvolaná vypuzením krve do srdečnice (za normální se považuje tepů za minutu - v klidu)

Převodní systém srdeční podněty ke kontrakci vznikají přímo v myokardu a postupně se šíří dle obrázku

Druhy cév Tepna vede krev směrem od srdce. Má silnější svalovinu než žíla, je pružnější. Žíla má stejnou stavbu jako tepna, má ale méně svaloviny. V dolních končetinách obsahují žíly kapsovité chlopně. Vede krev směrem k srdci. Vlásečnice propojují tepny a žíly. Jsou tenkostěnné, neobsahují svalovinu a jsou velmi jemné.

Krevní oběh Savci mají oddělený velký (tělní) a malý (plicní) krevní oběh

Malý krevní oběh malý krevní oběh začíná v pravé předsíni, odkud jde krev do pravé komory a pak plicní tepnou do plic (zde se vymění oxid uhličitý za kyslík) z plic pokračuje plicními žilami do levé předsíně a levé komory Video

Velký krevní oběh Začíná aortou (srdečnicí). Ta se dělí na tři úseky: 1.Vzestupná (z té odbočují levá a pravá věnčitá tepna). 2.Oblouk aorty (z něj odbočují kmen hlavopažní, levá společná krkavice a levá tepna podklíčková) 3.Sestupná aorta (z ní odbočují tepny pro zásobení jednotlivých orgánů) končí rozdělením na dvě kyčelní tepny v oblasti bederní páteře)

Tepny horní končetiny, hlavy a krku Tepna podklíčková pokračuje jako tepna podpažní a ta jako tepna pažní, ta se dělí dále na tepnu vřetenní a loketní, dále na tepny zásobující krví zápěstí, prsty a dlaň. Společná krkavice se rozděluje ve výši štítné chrupavky na vnitřní a zevní krkavici a vstupuje spánkovou kostí do lebky.

Sestupná aorta Z hrudní aorty odbočují větvě pro zásobení: – hrudní stěny – jícnu – průdušek Z břišní aorty odbočují větve k těmto orgánům: – ledviny – nadledviny – vaječníky, varlata – žaludek, játra, slezina – tenké a tlusté střevo

Tepny dolní končetiny Tepna kyčelní se větví na vnitřní kyčelní tepnu (zásobuje pánevní orgány a konečník) a zevní kyčelní tepnu (přivádí krev dále). Zevní kyčelní tepna pokračuje jako stehenní tepna a dále jako přední a zadní holenní tepna (větví se v podkolenní jamce). Dále se větví a zásobuje krví nohu.

Žilní systém Zhruba kopíruje tepenný systém Končí horní a dutou žilou, ty se těsně před vstupem do srdce spojují.

Vrátnicový (portální) oběh dvě kapilární řečiště za sebou nejznámější je jaterní vrátnicový oběh kapiláry ve střevech odvádějí látky z potravy do vrátnicové žíly, která se zanořuje do jater a dále větví do dalšího řečiště, které látky předává játrům. Řečiště se pak spojuje a slévá v dolní dutou žílu.

Onemocnění cévní soustavy Onemocnění krve – leukémie – anémie – hemofilie – trombóza Choroby srdce – Angina pectoris – Infarkt myokardu – Ischemická choroba srdeční Onemocnění cév – Ateroskleróza – Křečové žíly – Trombóza – Uzávěr tepen

Zdroje obrázků (k ) Úvodní obrázek: Složení krve: Červené krvinky: d488f34.jpg Druhy krevních buněk: Neutrofilní granulocyt: Neutrophil2.jpghttp:// Neutrophil2.jpg Eosinofilní granulocyt: PBEosinophil.jpg PBEosinophil.jpg Basofilní grabulocyt: Basophil.jpghttp:// Basophil.jpg Monocyt: Makrofág: Lymfocyt: Trombocyt: Krevní skupiny:

Zdroje obrázků (k ) Stavba a funkce srdce: vg video: Převodní systém srdeční: Cévy: Krevní oběh: Malý krevní oběh (video): Aorta (průběh): Tepny horní končetiny: Tepny krku a hlavy: Kopsch/band1/png100/641.pnghttp:// Kopsch/band1/png100/641.png Sestupná aorta: Tepny dolní končetiny: Vrátnicový oběh: Žilní systém: