Institucionální ekonomie a ekonomie veřejného sektoru

Předmět… je rozdělen do dvou vzájemně souvisejících částí je rozdělen do dvou vzájemně souvisejících částí první část, Institucionální ekonomie, vysvětluje a ukazuje ekonomickou důležitost „institucí“ první část, Institucionální ekonomie, vysvětluje a ukazuje ekonomickou důležitost „institucí“ druhá část, Ekonomie veřejného sektoru nebo Ekonomická teorie veřejné volby, se zaměřuje na hlavní ekonomické principy veřejného sektoru a procesu politického rozhodování druhá část, Ekonomie veřejného sektoru nebo Ekonomická teorie veřejné volby, se zaměřuje na hlavní ekonomické principy veřejného sektoru a procesu politického rozhodování

… a jeho požadavky Zkouška je písemná. Zkouška je písemná. Student si zvolí (nejlépe současné a/nebo diskutabilní) téma zkoumané „Institucionální ekonomií“ nebo „Ekonomií veřejného sektoru“ a v krátkém rozsahu je analyzuje. Student si zvolí (nejlépe současné a/nebo diskutabilní) téma zkoumané „Institucionální ekonomií“ nebo „Ekonomií veřejného sektoru“ a v krátkém rozsahu je analyzuje.

… a jeho požadavky Délka eseje by měla být alespoň 6 stran (a neměla by přesáhnout 8 stran). Délka eseje by měla být alespoň 6 stran (a neměla by přesáhnout 8 stran). Téma eseje musí být schváleno. Téma si ale můžete vybrat podle svého uvážení nebo ze seznamu témat, který vám bude poskytnut. Téma eseje musí být schváleno. Téma si ale můžete vybrat podle svého uvážení nebo ze seznamu témat, který vám bude poskytnut. Eseje by měly být poslány em do poloviny června. Eseje by měly být poslány em do poloviny června.

Institucionální ekonomie: Hlavní principy a tvrzení

Co je Institucionální ekonomie? Institucionální ekonomie je relativně nový interdisciplinární obor, který zahrnuje a spojuje aspekty ekonomie, práva, politické vědy, psychologie, sociologie, historie a teorie organizace firem. Institucionální ekonomie je relativně nový interdisciplinární obor, který zahrnuje a spojuje aspekty ekonomie, práva, politické vědy, psychologie, sociologie, historie a teorie organizace firem. Je blízký tématu Ekonomická analýza práva, jeho rozsah je však širší Je blízký tématu Ekonomická analýza práva, jeho rozsah je však širší

Výchozí předpoklady Institucionální ekonomie Ekonomickou výkonnost a „bohatství národů“ neovlivňují pouze o „tvrdé“ výrobní faktory (práce, kapitál, technologie, přírodní zdroje, aj.), ale také faktory „měkké“ - „instituce“ Ekonomickou výkonnost a „bohatství národů“ neovlivňují pouze o „tvrdé“ výrobní faktory (práce, kapitál, technologie, přírodní zdroje, aj.), ale také faktory „měkké“ - „instituce“

Instituce jsou „pravidla hry ve společnosti“ Instituce: Institucionální prostředí (institucionální rámec a jeho vývoj) Institucionální prostředí (institucionální rámec a jeho vývoj) Institucionální uspořádání Institucionální uspořádání

Instituce jsou „pravidla hry ve společnosti“ Institucionální prostředí Institucionální prostředí - Ekonomicky významná pravidla sociálního chování - pravidla mohou být formální (předepsaná zákonem) (a tedy formálně vymahatelná) - a neformální (společenská), vymahatelná jen neformálně, zahrnující zvyky a tradice, často založená na společenském přesvědčení

Instituce jsou „pravidla hry ve společnosti“ Institucionální uspořádání Institucionální uspořádání - Specifické instrumenty ovládající (řídící) ekonomické transakce. - K ekonomicky důležitým institucionálním uspořádáním patří peníze, kontrakty, specifické trhy, (typy) obchodních organizací, metody správy a řízení společností, atd., které jsou široce - občas jsou označovány jako „sociální technologie“.

Instituce ovlivňují ekonomické aktivity Ekonomické aktivity nebo transakce (tj. práce, spotřeba, obchodování, spoření, investice, vzdělání) jsou zasazeny do institucionálního prostředí (formálního i neformálního) a determinovány institucionálním uspořádáním. Ekonomické aktivity nebo transakce (tj. práce, spotřeba, obchodování, spoření, investice, vzdělání) jsou zasazeny do institucionálního prostředí (formálního i neformálního) a determinovány institucionálním uspořádáním.

Instituce ovlivňují ekonomické aktivity Instituce, formální i neformální, mohou společensky významné ekonomické aktivity a transakce buď podporovat (usnadňovat, zvyšovat motivaci k jejich provádění) Instituce, formální i neformální, mohou společensky významné ekonomické aktivity a transakce buď podporovat (usnadňovat, zvyšovat motivaci k jejich provádění) nebo jim mohou spíše bránit (představovat omezení. nebo jim mohou spíše bránit (představovat omezení.

Instituce ovlivňují ekonomické aktivity V ekonomickém smyslu je důležitou charakteristikou institucí jejich možnost ovlivnit náklady ekonomických aktivit a transakcí („transakční náklady“) jednotlivců, firem, atd. V ekonomickém smyslu je důležitou charakteristikou institucí jejich možnost ovlivnit náklady ekonomických aktivit a transakcí („transakční náklady“) jednotlivců, firem, atd. Transakční náklady patří mezi „náklady mrtvé váhy“, tj. znamenají ztrátu blahobytu. Transakční náklady patří mezi „náklady mrtvé váhy“, tj. znamenají ztrátu blahobytu.

Jak mohou instituce ovlivňovat „transakční náklady“? Instituce, které jsou stabilní a aplikovatelné v opakovaných situacích, mohou Instituce, které jsou stabilní a aplikovatelné v opakovaných situacích, mohou činit lidské jednání předvídatelnější, činit lidské jednání předvídatelnější, vytvořit vzájemnou důvěru (sociální kapitál), vytvořit vzájemnou důvěru (sociální kapitál), poskytnout záruku stranám transakce (zpravidla důležité pro slabší stranu transakce), poskytnout záruku stranám transakce (zpravidla důležité pro slabší stranu transakce), a tedy snížit potřebu nákladných předběžných opatření, která by jinak byla nutná. a tedy snížit potřebu nákladných předběžných opatření, která by jinak byla nutná.

Ekonomická efektivnost institucí Obdobným kritériem pro hodnocení institucí je jejich efektivnost. Obdobným kritériem pro hodnocení institucí je jejich efektivnost. Instituce mohou být „efektivní“ nebo „nedokonalé“ (neefektivní) v tom smyslu, že společnost je na tom lépe v případě jejich existence než v případě jejich neexistence, nebo naopak. Instituce mohou být „efektivní“ nebo „nedokonalé“ (neefektivní) v tom smyslu, že společnost je na tom lépe v případě jejich existence než v případě jejich neexistence, nebo naopak.

Ekonomická efektivnost institucí „Efektivní instituce“ podporují ekonomické aktivity a/nebo transakce, které zvyšují blahobyt společnosti „Efektivní instituce“ podporují ekonomické aktivity a/nebo transakce, které zvyšují blahobyt společnosti Příkladem instituce podporující práci, investice, vzdělání, obchodování, flexibilitu pracovní síly a kapitálu atd. na straně jedné a instituce podporující sklon k podvodům, slabá vlastnická práva a vyvlastnění, dobývání renty atd. na straně druhé. Příkladem instituce podporující práci, investice, vzdělání, obchodování, flexibilitu pracovní síly a kapitálu atd. na straně jedné a instituce podporující sklon k podvodům, slabá vlastnická práva a vyvlastnění, dobývání renty atd. na straně druhé.

Příklad: podnikání Produktivní příspěvek podnikatelských aktivit se liší v závislosti na jejich „alokaci“ mezi produktivní aktivity (jako např. inovace) a aktivity neproduktivní či dokonce destruktivní, jako např. dobývání renty či organizovaný zločin. Produktivní příspěvek podnikatelských aktivit se liší v závislosti na jejich „alokaci“ mezi produktivní aktivity (jako např. inovace) a aktivity neproduktivní či dokonce destruktivní, jako např. dobývání renty či organizovaný zločin.

Další příklad: víra v primitivní společnost Členové primitivní společnosti, kteří žijí v oblasti s omezenými vodními zdroji, mohou buď věřit, že vodu lze získat díky darům bohům deště nebo díky výstavbě studní, zavlažování, atd. Členové primitivní společnosti, kteří žijí v oblasti s omezenými vodními zdroji, mohou buď věřit, že vodu lze získat díky darům bohům deště nebo díky výstavbě studní, zavlažování, atd.

Další příklad: víra v moderní společnost Podobně, členové moderní společnosti, ve které se vyskytuje vysoká nezaměstnanost, mohou buď věřit, že další práce může být vytvořena administrativní regulací (např. zákazem přesunu práce do zemí s nízkými mzdami) nebo zvýšením produktivity práce a/nebo snížením jejích nákladů. Podobně, členové moderní společnosti, ve které se vyskytuje vysoká nezaměstnanost, mohou buď věřit, že další práce může být vytvořena administrativní regulací (např. zákazem přesunu práce do zemí s nízkými mzdami) nebo zvýšením produktivity práce a/nebo snížením jejích nákladů.

Typy institucí Formální (zákony, smlouvy, trhy, peníze) nebo neformální (sociální normy a kodexy, zvyky, tradice, obyčeje, hodnoty, náboženství, atd.) pravidla chování Formální (zákony, smlouvy, trhy, peníze) nebo neformální (sociální normy a kodexy, zvyky, tradice, obyčeje, hodnoty, náboženství, atd.) pravidla chování Obecné, univerzálně platné, nebo specifické, řídící určité vztahy, např. specifické dvoustranné smlouvy Obecné, univerzálně platné, nebo specifické, řídící určité vztahy, např. specifické dvoustranné smlouvy Vědomě vytvořené nebo spontánně vzniklé Vědomě vytvořené nebo spontánně vzniklé Veřejné, vynutitelné vládou, nebo soukromé, sankcionované soukromými organizacemi (např. vyloučení) Veřejné, vynutitelné vládou, nebo soukromé, sankcionované soukromými organizacemi (např. vyloučení) Ekonomické nebo politické Ekonomické nebo politické

Instituce, které mají význam pro ekonomickou výkonnost mohou být ekonomické i politické Ekonomické instituce: vlastnická práva, smlouvy a jejich vynucení (např. soubor smluv, které mohou být vynuceny), bariéry vstupu na trh, zákazy určitých ekonomických aktivit, regulace technologií, atd. Ekonomické instituce: vlastnická práva, smlouvy a jejich vynucení (např. soubor smluv, které mohou být vynuceny), bariéry vstupu na trh, zákazy určitých ekonomických aktivit, regulace technologií, atd.

Hlavní role ekonomických institucí Formují ekonomické stimuly, smluvní možnosti a distribuci příjmu. Formují ekonomické stimuly, smluvní možnosti a distribuci příjmu. Ukládají restrikce na určitá ekonomická chování, např. produkci, spotřebu, využití technologie. Ukládají restrikce na určitá ekonomická chování, např. produkci, spotřebu, využití technologie.

Příklad ekonomických institucí: typ trhu Typ trhu představuje proces, na jehož základě prodávající a kupující směňují zboží (podmínky směny) a dospívají k cenám Typ trhu představuje proces, na jehož základě prodávající a kupující směňují zboží (podmínky směny) a dospívají k cenám

Příklad ekonomických institucí: typ trhu Typ trhu má vliv, kromě jiného, na: výskyt asymetrických informací výskyt asymetrických informací nároky v podobě nákladů a času na stanovení (tvorbu) cen) nároky v podobě nákladů a času na stanovení (tvorbu) cen)

Příklad: tržní instituce v zemědělství Individuální vyjednávání Skupinové vyjednávání Aukce Komoditní trhy Cenové vzorce Regulované ceny Charakteristi -ka Decentralizo vané vyjednávání mezi kupujícími a prodávající mi Skupiny, sdružení nebo družstva, která vyjednávají jménem farmářů, zpracovatelů nebo velkoobchod- níků Konkurenč ní nabídky na centralizo vaných trzích (založené na prohlídce komodit) Produkty jsou obchodovány na regulované komoditní burze, kde dochází k prodeji a nákupu na základě standardizo vaných smluv Ceny vycházejí z tržního srovnání cen, buď na centrálních trzích nebo v závislosti na např. obsahu másla či bílkovin Ceny jsou stanoveny a kontrolovány vládou, obvykle z politických důvodů

Instituce, které mají význam pro ekonomickou výkonnost mohou být ekonomické i politické Politické instituce: např. forma vlády, rozdělení politické moci, oddělení jednotlivých druhů moci, atd. Politické instituce: např. forma vlády, rozdělení politické moci, oddělení jednotlivých druhů moci, atd. Tyto instituce formují politické stimuly, např. stimuly stát se politikem, přináší omezení politikům a elitám využít jejich moc pro osobní ekonomické cíle, řídí proces kolektivního přijímání rozhodnutí ve společnosti (řeší veřejné problémy) atd. Tyto instituce formují politické stimuly, např. stimuly stát se politikem, přináší omezení politikům a elitám využít jejich moc pro osobní ekonomické cíle, řídí proces kolektivního přijímání rozhodnutí ve společnosti (řeší veřejné problémy) atd.

Důležitá otázka Jestliže mají instituce význam pro ekonomickou výkonnost, proč se ve společnostech občas vyskytují neefektivní institucemi, které nepodporují nebo dokonce blokují ekonomický rozvoj? Jestliže mají instituce význam pro ekonomickou výkonnost, proč se ve společnostech občas vyskytují neefektivní institucemi, které nepodporují nebo dokonce blokují ekonomický rozvoj?

Proč neefektivní instituce přetrvávají Neefektivní instituce se objeví nebo přetrvávají, když sociální skupiny, které preferují neefektivní pravidla (pravidla, která nepodporují rozvoj), jsou dostatečně mocné. Neefektivní instituce se objeví nebo přetrvávají, když sociální skupiny, které preferují neefektivní pravidla (pravidla, která nepodporují rozvoj), jsou dostatečně mocné. Politická „elita“ může např. sledovat neefektivní politiku, která se vyznačuje odčerpáváním příjmů jiných skupin. Politická „elita“ může např. sledovat neefektivní politiku, která se vyznačuje odčerpáváním příjmů jiných skupin.

Některé příklady neefektivních institucí přežívajících díky mocným skupinám Odčerpávání příjmů: skupina u moci – elita – stanoví vysoké daně výrobcům, aby odčerpávala jejich příjmy. Odčerpávání příjmů: skupina u moci – elita – stanoví vysoké daně výrobcům, aby odčerpávala jejich příjmy. Kvůli limitovaným zdrojům výrobců, tyto daně zabraňují ekonomickému růstu. Kvůli limitovaným zdrojům výrobců, tyto daně zabraňují ekonomickému růstu.

Některé příklady neefektivních institucí přežívajících díky mocným skupinám Manipulace s příjmy: mocné skupiny mohou, například, uložit bariéry vstupu na trh nebo potlačit soutěž na určitých trzích za účelem zvýšení příjmů. Manipulace s příjmy: mocné skupiny mohou, například, uložit bariéry vstupu na trh nebo potlačit soutěž na určitých trzích za účelem zvýšení příjmů. Tržní bariéry omezují soutěž a brání ekonomickému a/nebo technologickému vývoji. Tržní bariéry omezují soutěž a brání ekonomickému a/nebo technologickému vývoji.

Některé příklady neefektivních institucí přežívajících díky mocným skupinám Blokování technologických změn: ke zvýšení pravděpodobnosti setrvání u moci může elita zablokovat technologický vývoj. Důvodem je, že technologická změna může narušit její pozici. Blokování technologických změn: ke zvýšení pravděpodobnosti setrvání u moci může elita zablokovat technologický vývoj. Důvodem je, že technologická změna může narušit její pozici. Blokování technologických změn může limitovat růst. Blokování technologických změn může limitovat růst.

Role sociální důvěry: některé mýty voličů upřednostňujících neefektivní uspořádání Lidé často nerozumí, jak sledování soukromého prospěchu může přinést veřejný prospěch: mohou mít předsudky vůči trhu. Lidé často nerozumí, jak sledování soukromého prospěchu může přinést veřejný prospěch: mohou mít předsudky vůči trhu. Lidé často mají sklon podceňovat výhody interakce s cizinci: mají předsudky vůči cizincům. Lidé často mají sklon podceňovat výhody interakce s cizinci: mají předsudky vůči cizincům. Lidé často mají sklon ztotožňovat prosperitu se zaměstnaností, a ne s produkcí. Lidé často mají sklon ztotožňovat prosperitu se zaměstnaností, a ne s produkcí.

Smysl institucionální ekonomie Vysvětluje a hodnotí vliv institucí (institucionálního prostředí, institucionálního uspořádání) na ekonomickou výkonnost, efektivnost a rozdělení příjmů. Vysvětluje a hodnotí vliv institucí (institucionálního prostředí, institucionálního uspořádání) na ekonomickou výkonnost, efektivnost a rozdělení příjmů. Hodnotí sociální, historické atd. determinanty institucí a studuje vývoj institucí v průběhu času. Hodnotí sociální, historické atd. determinanty institucí a studuje vývoj institucí v průběhu času.

Konkrétní úkoly IE Popsat, jak je určité ekonomické chování ovlivněno „institucemi“. Popsat, jak je určité ekonomické chování ovlivněno „institucemi“. Ukázat, jak (proč) některé ekonomiky vyvinuly „instituce“, které produkují růst a vývoj, zatímco jiné vyvinuly instituce vedoucí k vysokým nákladům, ekonomickým problémům a stagnaci. Ukázat, jak (proč) některé ekonomiky vyvinuly „instituce“, které produkují růst a vývoj, zatímco jiné vyvinuly instituce vedoucí k vysokým nákladům, ekonomickým problémům a stagnaci.

Návrhy témat esejů Analýza/objasnění faktorů usnadňující vývoj efektivních institucí (v konkrétních odvětvích). Analýza/objasnění faktorů usnadňující vývoj efektivních institucí (v konkrétních odvětvích). Analýza/objasnění faktorů zabraňující vývoji efektivních institucí (v konkrétních odvětvích). Analýza/objasnění faktorů zabraňující vývoji efektivních institucí (v konkrétních odvětvích). Analýza/objasnění přesvědčení voličů požadujících neefektivní instituce (v konkrétních odvětvích odvětvích). Analýza/objasnění přesvědčení voličů požadujících neefektivní instituce (v konkrétních odvětvích odvětvích).

Hlavní složky Institucionální ekonomie

Institucionální ekonomie Ekonomie transakčních nákladů Ekonomie transakčních nákladů Teorie vlastnických práv Teorie vlastnických práv Teorie smluv Teorie smluv Ekonomie informací Ekonomie informací Teorie veřejné volby Teorie veřejné volby

Institucionální ekonomie transakčních nákladů

Transakční náklady Ekonomika jako celek je souborem transakcí potenciálně zvyšujících blahobyt jejich účastníků. Ekonomika jako celek je souborem transakcí potenciálně zvyšujících blahobyt jejich účastníků. Transakce jsou důsledkem rozdělení práce, která zvyšuje produktivitu. Transakce jsou důsledkem rozdělení práce, která zvyšuje produktivitu. Tržní směna ale není bez nákladů. Transakční náklady mohou být významné. Tržní směna ale není bez nákladů. Transakční náklady mohou být významné.

Transakční náklady Transakční náklady – vyvolané problémy či „třením“ v transakcích jsou náklady spojené se směnou. Transakční náklady – vyvolané problémy či „třením“ v transakcích jsou náklady spojené se směnou. Vznikající zejména jako důsledek nedokonalých informací a oportunismu ekonomických subjektů (výskyt podvodu). Vznikající zejména jako důsledek nedokonalých informací a oportunismu ekonomických subjektů (výskyt podvodu).

Transakční náklady mohou mít různý původ Náklady hledání a informací spočívají ve zjištění, zda je požadované zboží dostupné na trhu, kdo má nejnižší cenu, atd. Náklady hledání a informací spočívají ve zjištění, zda je požadované zboží dostupné na trhu, kdo má nejnižší cenu, atd.

Transakční náklady mohou mít různý původ Náklady vyjednávání jsou náklady, které jsou vyžadovány k tomu, aby došlo k přijatelné dohodě s druhou stranou transakce, vytvoření vhodné smlouvy, atd. Kromě jiného mohou náklady vyjednávání záviset na vzdálenosti mezi nabídkovou a poptávkovou cenou Náklady vyjednávání jsou náklady, které jsou vyžadovány k tomu, aby došlo k přijatelné dohodě s druhou stranou transakce, vytvoření vhodné smlouvy, atd. Kromě jiného mohou náklady vyjednávání záviset na vzdálenosti mezi nabídkovou a poptávkovou cenou

Transakční náklady mohou mít různý původ Náklady dohledu a vynucení jsou náklady, které mají zajistit, aby druhá strana dodržovala podmínky smlouvy Náklady dohledu a vynucení jsou náklady, které mají zajistit, aby druhá strana dodržovala podmínky smlouvy Součástí mohou být kroky (často prostřednictvím právního systému), které je třeba podniknout, pokud tomu tak není Součástí mohou být kroky (často prostřednictvím právního systému), které je třeba podniknout, pokud tomu tak není

Ekonomie transakčních nákladů Příklady transakčních nákladů: Náklady prověřování a výběru kupujícího nebo prodávajícího Náklady prověřování a výběru kupujícího nebo prodávajícího Náklady získání informací o zboží nebo službě Náklady získání informací o zboží nebo službě Náklady vyjednávání smlouvy Náklady vyjednávání smlouvy Náklady monitorování a vynucení smlouvy Náklady monitorování a vynucení smlouvy

Instituce a transakční náklady Instituce jsou považované za „ekonomicky efektivní“, pokud podstatně snižují transakční náklady (zvyšují předvídatelnost, budují důvěru, snižují riziko/nejistotu transakcí atd.) Instituce jsou považované za „ekonomicky efektivní“, pokud podstatně snižují transakční náklady (zvyšují předvídatelnost, budují důvěru, snižují riziko/nejistotu transakcí atd.)

Transakční náklady a ekonomický rozvoj Vývoj (rozvoj) institucí často vede ke snížení transakčních nákladů. Vývoj (rozvoj) institucí často vede ke snížení transakčních nákladů. Instituce, které se vyvíjejí směrem ke snížení transakčních nákladů jsou klíčové pro výkonnost ekonomik. Instituce, které se vyvíjejí směrem ke snížení transakčních nákladů jsou klíčové pro výkonnost ekonomik. Ne všechny instituce, které se objeví, jsou efektivní. Ne všechny instituce, které se objeví, jsou efektivní.

Transakční náklady a ekonomický rozvoj Neschopnost společností vyvinout efektivní, nízko-nákladové instituce, např. vynucení smluv, je nejdůležitějším zdrojem historické stagnace i současného nedostatečného růstu (např. v zemích v zemích třetího světa) Neschopnost společností vyvinout efektivní, nízko-nákladové instituce, např. vynucení smluv, je nejdůležitějším zdrojem historické stagnace i současného nedostatečného růstu (např. v zemích v zemích třetího světa)

Transakční náklady jsou důležité pro: Vysvětlení výběru smluv mezi různými tržními účastníky. Vysvětlení výběru smluv mezi různými tržními účastníky. Analyzování typu potřebné institucionální inovace. Analyzování typu potřebné institucionální inovace. Porozumění role vlády a soukromého sektoru při podpoře rozvoje institucí. Porozumění role vlády a soukromého sektoru při podpoře rozvoje institucí.

Příklad soukromých institucí snižující informační náklady Záruka nejnižších cen (záruka nejlepší ceny) je marketingový nástroj, který současně snižuje i informační náklady zákazníků. Záruka nejnižších cen (záruka nejlepší ceny) je marketingový nástroj, který současně snižuje i informační náklady zákazníků.

Jak obchod reaguje na transakční náklady: trhy a hierarchie Proč se některé ekonomické transakce odehrávají interně, v rámci firmy, zatímco jiné externě, na trhu? Proč se některé ekonomické transakce odehrávají interně, v rámci firmy, zatímco jiné externě, na trhu?

Jak obchod reaguje na transakční náklady: trhy a hierarchie Trhy: interakce mezi firmami, koordinovaná prostřednictvím soutěže, cen a smluv Trhy: interakce mezi firmami, koordinovaná prostřednictvím soutěže, cen a smluv Hierarchie: interakce v rámci firem koordinovaná příkazy a spoluprácí Hierarchie: interakce v rámci firem koordinovaná příkazy a spoluprácí

Jak obchod reaguje na transakční náklady: trhy a hierarchie Převažující podoba ekonomických transakcí (od vertikální integrace k hotovostnímu trhu) závisí do značné míry na povaze a velikosti transakčních nákladů. Převažující podoba ekonomických transakcí (od vertikální integrace k hotovostnímu trhu) závisí do značné míry na povaze a velikosti transakčních nákladů.

Transakční náklady: trhy a hierarchie Firmy jsou uspořádáním minimalizující transakční náklady, které se vyvíjejí v souvislosti se změnami v povaze a zdrojích transakčních nákladů, ale i se změnami v prostředcích minimalizace transakčních nákladů. Firmy jsou uspořádáním minimalizující transakční náklady, které se vyvíjejí v souvislosti se změnami v povaze a zdrojích transakčních nákladů, ale i se změnami v prostředcích minimalizace transakčních nákladů. Nedokonalé instituce, zvláště nekompletní informace a oportunistické chování (tj. nebezpečí podvodu, nedostatek důvěry) mohou vést firmy k internalizaci jistých ekonomických transakcí. Nedokonalé instituce, zvláště nekompletní informace a oportunistické chování (tj. nebezpečí podvodu, nedostatek důvěry) mohou vést firmy k internalizaci jistých ekonomických transakcí.

Návrhy témat eseje: Transakční náklady a chování subjekt Jak osoby (jednotlivci, firmy) reagují na vysoké transakční náklady v rámci prověřování důvěryhodnosti partnera, získávání informací, vytváření a vynucování smluv? Jak osoby (jednotlivci, firmy) reagují na vysoké transakční náklady v rámci prověřování důvěryhodnosti partnera, získávání informací, vytváření a vynucování smluv? Jak mohou prodejci snížit – ve svém vlastním zájmu – informační náklady kupujících? Jak mohou prodejci snížit – ve svém vlastním zájmu – informační náklady kupujících? Jak může vláda zredukovat transakční náklady a snížit rizikovost tržní směny? Jak může vláda zredukovat transakční náklady a snížit rizikovost tržní směny?

Institucionální ekonomie vlastnických práv

Proč jsou vlastnická práva důležitá? Soukromé vlastnictví (a jejich vymahatelnost) jsou nejefektivnější institucí vytvářející motivaci k tvorbě, udržování a rozvoji ekonomických aktiv Soukromé vlastnictví (a jejich vymahatelnost) jsou nejefektivnější institucí vytvářející motivaci k tvorbě, udržování a rozvoji ekonomických aktiv Nejsou-li vlastnická práva zajištěna, motivace k investování nebo zdokonalování ekonomicky důležitých aktiv klesá Nejsou-li vlastnická práva zajištěna, motivace k investování nebo zdokonalování ekonomicky důležitých aktiv klesá

Proč je důležitá? Instituce vlastnických práv brání před různými formami vyvlastnění, ať již ze strany veřejných nebo soukromých subjektů Instituce vlastnických práv brání před různými formami vyvlastnění, ať již ze strany veřejných nebo soukromých subjektů Instituce vlastnických práv jsou proto důležité pro investice a ekonomický růst. Instituce vlastnických práv jsou proto důležité pro investice a ekonomický růst.

Charakteristiky vlastnických práv Ekonomická efektivnost vlastnických práv může být pozitivně nebo negativně ovlivněna některými jejich charakteristikami Ekonomická efektivnost vlastnických práv může být pozitivně nebo negativně ovlivněna některými jejich charakteristikami

Důležité charakteristiky vlastnických práv Univerzálnost. Všechny významné ekonomické zdroje jsou v soukromém vlastnictví, všechna vlastnická práva jsou jasně určena Univerzálnost. Všechny významné ekonomické zdroje jsou v soukromém vlastnictví, všechna vlastnická práva jsou jasně určena Exkluzivita. Vlastník získává veškeré výnosy a hradí veškeré náklady spojené s jeho majetkem. Exkluzivita. Vlastník získává veškeré výnosy a hradí veškeré náklady spojené s jeho majetkem.

Důležité charakteristiky vlastnických práv Nízké náklady vyloučení. Náklady na vyloučení slouží k vyloučení ostatních od vlastnění nebo užívání majetku. Nízké náklady vyloučení. Náklady na vyloučení slouží k vyloučení ostatních od vlastnění nebo užívání majetku. Dělitelnost vlastnických práv znamená, že vlastnická práva mohou být „oddělena“: pouhé vlastnictví může být odděleno od práv ke specifickému užití aktiv. Dělitelnost vlastnických práv znamená, že vlastnická práva mohou být „oddělena“: pouhé vlastnictví může být odděleno od práv ke specifickému užití aktiv.

Důležité charakteristiky vlastnických práv Soukromá autonomie. Držitelé vlastnických práv jsou osvobozeni od soukromých a veřejných omezení vztahujících se k užívání jejich majetku. Soukromá autonomie. Držitelé vlastnických práv jsou osvobozeni od soukromých a veřejných omezení vztahujících se k užívání jejich majetku. Soukromá autonomie může být omezena soukromým jednáním (např. někteří dodavatelé mohou být vyloučeni z prodeje na trhu - kartel dodavatelů) nebo vládními zásahy. Soukromá autonomie může být omezena soukromým jednáním (např. někteří dodavatelé mohou být vyloučeni z prodeje na trhu - kartel dodavatelů) nebo vládními zásahy.

Důležité charakteristiky vlastnických práv Převoditelnost. Vlastnická práva jsou plně převoditelná na základě dobrovolných transakcí, např. prostřednictvím prodeje nebo darování. Převoditelnost. Vlastnická práva jsou plně převoditelná na základě dobrovolných transakcí, např. prostřednictvím prodeje nebo darování. Nepřevoditelnost vlastnických práv znamená, že odpovídající statky nemohou být užita jinými, osobami, a proto často nemůže být využit jejich plný potenciál. Nepřevoditelnost vlastnických práv znamená, že odpovídající statky nemohou být užita jinými, osobami, a proto často nemůže být využit jejich plný potenciál.

Důležitá charakteristika vlastnických práv Dělitelnost. Dělitelnost vlastnických práv znamená, že samotníé vlastnictví aktiv může být oddleno od určitých způsobů jejich užívání. Dělitelnost. Dělitelnost vlastnických práv znamená, že samotníé vlastnictví aktiv může být oddleno od určitých způsobů jejich užívání.

Nedostatky v jasném vymezení vlastnických práv mohou vést k neefektivnosti Tak například volný přístup k určitému ekonomickému (např. přírodnímu) zdroji vede dříve nebo později ke zničení tohoto zdroje na základě jeho nadměrného využívání. Tak například volný přístup k určitému ekonomickému (např. přírodnímu) zdroji vede dříve nebo později ke zničení tohoto zdroje na základě jeho nadměrného využívání.

Tendence k nadměrnému využívání zdroje vzniká, jestliže právo užívat zdroj má velký počet osob právo užívat zdroj má velký počet osob žádná z nich nemá dostatečnou motivaci k tomu, aby nesla náklady spojené s udržováním nebo rozvojem zdroje žádná z nich nemá dostatečnou motivaci k tomu, aby nesla náklady spojené s udržováním nebo rozvojem zdroje žádná z osob využívajících zdroj nemá na „odpovídajícím“ čerpání zdroje žádná z osob využívajících zdroj nemá na „odpovídajícím“ čerpání zdroje

Nedostatky v jasném vymezení vlastnických práv mohou vést k neefektivnosti “Velké” ekologické problémy vznikají často tehdy, jestliže se zdroje nenacházejí v soukromých rukou nebo je-li jejich vlastnictví rozptýleno mezi velký počet osob

Řešení Ke zvýšení efektivity ve využívání aktiv může vést zavedení soukromých vlastnických práv, jejich lepší vymezení, zdokonalení jejich charakteristik, či jejich vyšší koncentrace Ke zvýšení efektivity ve využívání aktiv může vést zavedení soukromých vlastnických práv, jejich lepší vymezení, zdokonalení jejich charakteristik, či jejich vyšší koncentrace

Příklad mořského rybolovu k zachování stavu ryb jich musí velká část přežít pro chov k zachování stavu ryb jich musí velká část přežít pro chov disponuje-li právem rybolovu velké množství subjektů, hrozí nebezpečí nadměrného rybolovu disponuje-li právem rybolovu velké množství subjektů, hrozí nebezpečí nadměrného rybolovu

Příklad mořského rybolovu Skupinové vlastnictví. Rybářské asociace získají exkluzivní právo kontroly Skupinové vlastnictví. Rybářské asociace získají exkluzivní právo kontroly - právo určit, kdo může rybařit - právo určit velikost úlovku - právo určit pravidla rybaření (stanovit hodiny a období, kdy je lov dovolen atd.)

Příklad mořského rybolovu Sdružení má společný zájem zabezpečit rybí populaci. Sdružení má společný zájem zabezpečit rybí populaci. Jedinci se mohou se podílet na celkovém úlovku rovným dílem nebo jim může být určena kvóta Jedinci se mohou se podílet na celkovém úlovku rovným dílem nebo jim může být určena kvóta Svá práva mohou různými způsoby postoupit jiným Svá práva mohou různými způsoby postoupit jiným

Příklad mořského rybolovu Problémy: může se objevit morální hazard - podvádění při dodržování může se objevit morální hazard - podvádění při dodržování

Příklad mořského rybolovu Jediný vlastník Jediný vlastník Vytváří podněty k zachování zdrojů. Vytváří podněty k zachování zdrojů. Hlavní problém: rozhodnout, kdo bude vlastníkem Hlavní problém: rozhodnout, kdo bude vlastníkem

Příklad oceánského rybolovu, pokračování Rotace vlastnických práv - obvykle neefektivní Rotace vlastnických práv - obvykle neefektivní Práva mohou být dražena Práva mohou být dražena Výnos aukce může být použit ke kompenzaci neúspěšných účastníků dražby. Výnos aukce může být použit ke kompenzaci neúspěšných účastníků dražby.

Návrhy témat esejů Jaké uspořádání vlastnických práv (v konkrétních odvětvích) je obvykle více nebo naopak méně efektivní a proč? Jaké uspořádání vlastnických práv (v konkrétních odvětvích) je obvykle více nebo naopak méně efektivní a proč? Jaké charakteristiky vlastnických práv (v konkrétních oblastech) vedou ke „zlepšení“ ekonomických stimulů ve vztahu k využití a zachování aktiv? Jaké charakteristiky vlastnických práv (v konkrétních oblastech) vedou ke „zlepšení“ ekonomických stimulů ve vztahu k využití a zachování aktiv?

Institucionální ekonomie smluv

Smlouva je dohodou založenou na shodě dvou projevů vůle směřujících ke směně (prodeji, pronájmu) vlastnických práv. Smlouva je dohodou založenou na shodě dvou projevů vůle směřujících ke směně (prodeji, pronájmu) vlastnických práv. „Smluvní“ instituce (např. právní formalismus, účinnost soudního systému, konkurzní právo) určují podmínky a snadnost (transakční náklady) sjednávání smluv mezi osobami. „Smluvní“ instituce (např. právní formalismus, účinnost soudního systému, konkurzní právo) určují podmínky a snadnost (transakční náklady) sjednávání smluv mezi osobami.

Institucionální ekonomie smluv Důležitou charakteristikou smluv z pohledu transakčních nákladů je jejich úplnost, informační asymetrie a schopnost vlastního vynucení. Důležitou charakteristikou smluv z pohledu transakčních nákladů je jejich úplnost, informační asymetrie a schopnost vlastního vynucení.

Institucionální ekonomie smluv Úplná smlouva je smlouva, která specifikuje následky každého možného „stavu světa“. Úplná smlouva je smlouva, která specifikuje následky každého možného „stavu světa“. Ve většině případů je nemožné či příliš nákladné pro smluvní strany uzavřít úplnou smlouvu (všechny důsledky nelze předvídat). Ve většině případů je nemožné či příliš nákladné pro smluvní strany uzavřít úplnou smlouvu (všechny důsledky nelze předvídat).

Zvláštní typy neúplných smluv: otevřené smlouvy otevřené či relační smlouvy, např. pracovní smlouvy, smlouvy o franšíze, jsou dohody o provádění jistých plnění po neurčitou dobu. otevřené či relační smlouvy, např. pracovní smlouvy, smlouvy o franšíze, jsou dohody o provádění jistých plnění po neurčitou dobu. smlouvy pouze blíže určují obecné podmínky a cíle vztahu a mechanismus pro přijímání rozhodnutí a řešení sporů. smlouvy pouze blíže určují obecné podmínky a cíle vztahu a mechanismus pro přijímání rozhodnutí a řešení sporů.

Neúplné smlouvy Právo stanoví pravidla, která vyplňují mezery ve stranami uzavřených smlouvách. Právo stanoví pravidla, která vyplňují mezery ve stranami uzavřených smlouvách. Tato pravidla formulují postupy pro případ, kdy se objeví nepředvídané a ve smlouvě nezakotvené události. Tím dochází k omezení transakčních nákladů. Tato pravidla formulují postupy pro případ, kdy se objeví nepředvídané a ve smlouvě nezakotvené události. Tím dochází k omezení transakčních nákladů.

Informační asymetrie Informační asymetrie se týká transakcí, u nichž má jedna strana lepší informace než strana druhá. Informační asymetrie se týká transakcí, u nichž má jedna strana lepší informace než strana druhá. Při transakcích tak dochází k nerovnováze v postavení stran, která může způsobit zmaření transakce. Při transakcích tak dochází k nerovnováze v postavení stran, která může způsobit zmaření transakce.

Informační asymetrie Prodávající má obvykle lepší informace než kupující: prodejci starých aut, realitní agenti, hypoteční makléři, prodejci životních pojištění, aj. Prodávající má obvykle lepší informace než kupující: prodejci starých aut, realitní agenti, hypoteční makléři, prodejci životních pojištění, aj. Existují však i situace, kdy má lepší informace kupující: najímání pracovníků, prodej zdravotního pojištění aj. Existují však i situace, kdy má lepší informace kupující: najímání pracovníků, prodej zdravotního pojištění aj.

Informační asymetrie Finanční ekonomie ukazuje na informační asymetrii vznikající v důsledku rozdílné informovanosti účastníků finančních trhů („insideři“, analytici akcií, investoři, atd.). Finanční ekonomie ukazuje na informační asymetrii vznikající v důsledku rozdílné informovanosti účastníků finančních trhů („insideři“, analytici akcií, investoři, atd.).

Informační asymetrie Asymetrické informace mohou snižovat cenu statků, a to i u statků s dobrou kvalitou. Asymetrické informace mohou snižovat cenu statků, a to i u statků s dobrou kvalitou. Důvod: vzhledem k tomu, že prodávající mohou podvádět, lidé nejsou ochotni podstupovat riziko, že budou ošizeni, a proto se jistým typům transakcí vyhýbají (utratí za dané zboží méně). Důvod: vzhledem k tomu, že prodávající mohou podvádět, lidé nejsou ochotni podstupovat riziko, že budou ošizeni, a proto se jistým typům transakcí vyhýbají (utratí za dané zboží méně).

Informační asymetrie Teorie smluv (v rámci institucionální ekonomie) popisuje, jak účastníci transakcí rozvíjejí/využívají určitá smluvní uspořádání mající za cíl problému informační asymetrie vyřešit Teorie smluv (v rámci institucionální ekonomie) popisuje, jak účastníci transakcí rozvíjejí/využívají určitá smluvní uspořádání mající za cíl problému informační asymetrie vyřešit Nejčastěji je informační asymetrie zkoumána v kontextu vztahu vztahů pána a správce, nepříznivého výběru a morálního hazardu. Nejčastěji je informační asymetrie zkoumána v kontextu vztahu vztahů pána a správce, nepříznivého výběru a morálního hazardu.

Problém pána a správce Problém pána a správce (nebo dilema zastoupení) se zabývá obtížemi, které vznikají za podmínek pánovy (vlastníkovy apod.) nemožnosti (kvůli neúplným a asymetrickým informacím) sledovat jednání najatého agenta (např.manažera). Problém pána a správce (nebo dilema zastoupení) se zabývá obtížemi, které vznikají za podmínek pánovy (vlastníkovy apod.) nemožnosti (kvůli neúplným a asymetrickým informacím) sledovat jednání najatého agenta (např.manažera).

Problém pána a správce Problém pána a správce lze nalézt ve většině vztahů zaměstnavatel/zaměstnanec, kdy zaměstnavatel nemůže nepřetržitě sledovat úsilí pracovníka, a vlastník/manažer, kdy akcionář najímá výkonné manažery společnosti Problém pána a správce lze nalézt ve většině vztahů zaměstnavatel/zaměstnanec, kdy zaměstnavatel nemůže nepřetržitě sledovat úsilí pracovníka, a vlastník/manažer, kdy akcionář najímá výkonné manažery společnosti Ke sladění zájmů agenta a pána lze využít různých smluvních uspořádání Ke sladění zájmů agenta a pána lze využít různých smluvních uspořádání

Problém pána a správce Smlouvy založené na výkonu se snaží dosáhnout toho, aby motivací agenta (na základě jeho odměny) bylo jednat v zájmu pána Smlouvy založené na výkonu se snaží dosáhnout toho, aby motivací agenta (na základě jeho odměny) bylo jednat v zájmu pána

Problém nepříznivého výběru Problém nepříznivého výběru může vzniknout, pokud prodávající („pán“) není informován o určitých charakteristikách či motivacích kupujícího („správce“). Problém nepříznivého výběru může vzniknout, pokud prodávající („pán“) není informován o určitých charakteristikách či motivacích kupujícího („správce“).

Problém nepříznivého výběru Příkladem nepříznivého výběru je, když lidé představující vyšší riziko (např. onemocnění) mají větší sklon ke koupi zdravotního pojištění. Příkladem nepříznivého výběru je, když lidé představující vyšší riziko (např. onemocnění) mají větší sklon ke koupi zdravotního pojištění. Pojišťovací společnost nemůže s těmito lidmi zacházet rozdílně, obvykle kvůli nedostatku informací o rizicích spojených s jednotlivci, existujícím zákonům a jiným překážkám. Pojišťovací společnost nemůže s těmito lidmi zacházet rozdílně, obvykle kvůli nedostatku informací o rizicích spojených s jednotlivci, existujícím zákonům a jiným překážkám.

Problém nepříznivého výběru V jistých případech, jako na pracovním trhu, může agent o sobě vyslat pánovi „signál“, který může při řešení problému pomoci. V jistých případech, jako na pracovním trhu, může agent o sobě vyslat pánovi „signál“, který může při řešení problému pomoci.

Morální hazard Morální hazard se objeví, když se strana chráněná před rizikem může chovat jinak než by se chovala za situace, kdy by byla plně vystavena riziku. Morální hazard se objeví, když se strana chráněná před rizikem může chovat jinak než by se chovala za situace, kdy by byla plně vystavena riziku. Morální hazard je speciálním případem informační asymetrie. Strana, která je chráněná před rizikem, má obecně více informací o svých jednáních a záměrech než strana nesoucí negativní následky rizika. Morální hazard je speciálním případem informační asymetrie. Strana, která je chráněná před rizikem, má obecně více informací o svých jednáních a záměrech než strana nesoucí negativní následky rizika.

Morální hazard ve financích Finanční pomoc úvěrovým institucím ze strany vlád, centrálních bank či jiných autorit může podpořit riskantní poskytování úvěrů v budoucnosti. Finanční pomoc úvěrovým institucím ze strany vlád, centrálních bank či jiných autorit může podpořit riskantní poskytování úvěrů v budoucnosti. Úvěrové instituce „too big to fail“mohou poskytovat rizikovější půjčky, které se vyplatí, jestliže investice dopadne dobře, a které jim uhradí daňoví poplatníci, ukážou-li se jako špatné. Úvěrové instituce „too big to fail“mohou poskytovat rizikovější půjčky, které se vyplatí, jestliže investice dopadne dobře, a které jim uhradí daňoví poplatníci, ukážou-li se jako špatné.

Morální hazard ve financích Morální hazard se také vyskytuje u dlužníků. Morální hazard se také vyskytuje u dlužníků. Dlužníci nejednají obezřetně (z pohledu věřitele), když investují či utrácejí peníze lehkovážně. Dlužníci nejednají obezřetně (z pohledu věřitele), když investují či utrácejí peníze lehkovážně. Například: úvěrové instituce často limitují množství peněz, které mohou dlužníci prostřednictvím kreditních karet utratit. Bez takového omezení by mohli dlužníci utratit půjčené peníze nezodpovědně a následně je nesplatit. Například: úvěrové instituce často limitují množství peněz, které mohou dlužníci prostřednictvím kreditních karet utratit. Bez takového omezení by mohli dlužníci utratit půjčené peníze nezodpovědně a následně je nesplatit.

Morální hazard v pojišťovnictví Na pojišťovacím trhu se morální hazard objeví, když se chování pojištěné strany změní způsobem, který zvyšuje náklady pro pojišťovnu, protože již nenese plně náklady svého chování. Na pojišťovacím trhu se morální hazard objeví, když se chování pojištěné strany změní způsobem, který zvyšuje náklady pro pojišťovnu, protože již nenese plně náklady svého chování. Může dojít ke dvěma typům chování, resp. změn ve stávajícím chování. Může dojít ke dvěma typům chování, resp. změn ve stávajícím chování.

Morální hazard v pojišťovnictví Jedním typem je riskantní chování samotné vedoucí k tzv. ex ante morálnímu hazardu. Jedním typem je riskantní chování samotné vedoucí k tzv. ex ante morálnímu hazardu. V tomto případě se pojištěná strana chová riskantnějším způsobem, který vede k negativnějším následkům, za které musí pojišťovatel platit. V tomto případě se pojištěná strana chová riskantnějším způsobem, který vede k negativnějším následkům, za které musí pojišťovatel platit.

Morální hazard v pojišťovnictví Morální hazard v pojišťovnictví Příklad: Pojištění auta může vést k menší obezřetnosti při zamykání auta či způsobu řízení, čímž se zvyšuje riziko krádeže či nehody. Příklad: Pojištění auta může vést k menší obezřetnosti při zamykání auta či způsobu řízení, čímž se zvyšuje riziko krádeže či nehody. Pojištění si nemovitosti proti požárům může vést k menší opatrnosti k jejich zamezení. Pojištění si nemovitosti proti požárům může vést k menší opatrnosti k jejich zamezení.

Morální hazard v pojišťovnictví Druhý typ chování, k jehož změně může dojít, se vztahuje k reakci na negativní důsledky rizika, jakmile se objeví a jakmile je poskytnuto pojištění k pokrytí jejich nákladů. Druhý typ chování, k jehož změně může dojít, se vztahuje k reakci na negativní důsledky rizika, jakmile se objeví a jakmile je poskytnuto pojištění k pokrytí jejich nákladů. Nese označení tzv. ex post morální hazard. V tomto případě se pojištěná strana nechová riskantnějším způsobem, který vede k ještě negativnějším následkům, ale žádá pojišťovatele, aby zaplatil více za negativní následky rizika. Nese označení tzv. ex post morální hazard. V tomto případě se pojištěná strana nechová riskantnějším způsobem, který vede k ještě negativnějším následkům, ale žádá pojišťovatele, aby zaplatil více za negativní následky rizika.

Morální hazard v pojišťovnictví Např. vzhledem k tomu, že jednotlivci nenesou náklady lékařských služeb, mají motivy požadovat dražší a důkladnější lékařskou péči – která však není potřebná. Např. vzhledem k tomu, že jednotlivci nenesou náklady lékařských služeb, mají motivy požadovat dražší a důkladnější lékařskou péči – která však není potřebná. V těchto případech jsou jednotlivci vedeni pohnutkami k nadměrné spotřebě, jednoduše kvůli tomu, že nenesou plně náklady lékařské služby. V těchto případech jsou jednotlivci vedeni pohnutkami k nadměrné spotřebě, jednoduše kvůli tomu, že nenesou plně náklady lékařské služby.

Morální hazard v pojišťovnictví V některých případech je morální hazard tak silný, že vede nemožnosti pojištění. V některých případech je morální hazard tak silný, že vede nemožnosti pojištění. Pojistná spoluúčast, podíl na nákladech apod. snižují riziko morálního hazardu tím, že zvyšují náklady zákazníků, což snižuje v konečném důsledku podněty ke spotřebě. Pojistná spoluúčast, podíl na nákladech apod. snižují riziko morálního hazardu tím, že zvyšují náklady zákazníků, což snižuje v konečném důsledku podněty ke spotřebě. Pojištěnci tak mají finanční motivy vyhnout se nárokům. Pojištěnci tak mají finanční motivy vyhnout se nárokům.

„Self-enforcing“ contracts „Samovynutitelná“ smlouva je ta, kterou ani jedna strana nemá zájem neplnit „Samovynutitelná“ smlouva je ta, kterou ani jedna strana nemá zájem neplnit Smlouva je samovynutitelná, jestliže očekávaná hodnota budoucího vztahu je tak vysoká, že si jej ani jedna ze stran nepřeje narušit. Smlouva je samovynutitelná, jestliže očekávaná hodnota budoucího vztahu je tak vysoká, že si jej ani jedna ze stran nepřeje narušit.

Příklad: „Samo-vynutitelnost“ ve franšíze Franšízingové smlouvy obsahují následující dvě skutečnosti: Explicitně popisují chování, které může majitel licence očekávat od příjemce licence, což vede k tomu, že je umožněno vypovědět smlouvu, pokud majitel zjistí, že se příjemce nechová tak, jak bylo stanoveno. Explicitně popisují chování, které může majitel licence očekávat od příjemce licence, což vede k tomu, že je umožněno vypovědět smlouvu, pokud majitel zjistí, že se příjemce nechová tak, jak bylo stanoveno. Garantují, že příjemce získá trvalý tok příjmů. Pokud se ale příjemce nebude chovat podle smlouvy, přijde o tyto příjmy. Garantují, že příjemce získá trvalý tok příjmů. Pokud se ale příjemce nebude chovat podle smlouvy, přijde o tyto příjmy.

„Samo-vynutitelnost“ ve franšíze Chování majitele licence je ovlivňováno jeho touhou udržet si dobrou pověst. Ta by byla vystavena riziku, kdyby se choval oportunisticky vůči příjemcům licence. Chování majitele licence je ovlivňováno jeho touhou udržet si dobrou pověst. Ta by byla vystavena riziku, kdyby se choval oportunisticky vůči příjemcům licence. Poškození dobré pověsti by vedlo k vyšším nákladům při hledání zájemců o licenci. Poškození dobré pověsti by vedlo k vyšším nákladům při hledání zájemců o licenci.

Návrhy témat eseje Příklady situací (specifických průmyslových odvětví), ve kterých má prodávající obvykle lepší informace než kupující a jejich řešení. Příklady situací (specifických průmyslových odvětví), ve kterých má prodávající obvykle lepší informace než kupující a jejich řešení. Kvůli informační asymetrii nejsou lidé ochotni podstupovat určité nákupy, neboť se obávají ošizení. Je možné, aby některé trhy v důsledku toho úplně přestaly existovat? Kvůli informační asymetrii nejsou lidé ochotni podstupovat určité nákupy, neboť se obávají ošizení. Je možné, aby některé trhy v důsledku toho úplně přestaly existovat?

Návrhy témat eseje Může být informační asymetrie zmírněna díky internetu, který umožňuje získat dříve nedostupné informace? Může být informační asymetrie zmírněna díky internetu, který umožňuje získat dříve nedostupné informace? Která práce inklinuje k tomu být nadhodnocená z důvodu informační asymetrie? Tyto práce spadají do kategorie statků založených na důvěře (tzv. „credence goods“). Tyto statky či služby jsou ekonomickým pojmem pro zboží, jehož hodnota je obtížně pro zakazníky zjistitelná. Která práce inklinuje k tomu být nadhodnocená z důvodu informační asymetrie? Tyto práce spadají do kategorie statků založených na důvěře (tzv. „credence goods“). Tyto statky či služby jsou ekonomickým pojmem pro zboží, jehož hodnota je obtížně pro zakazníky zjistitelná.

Institucionální ekonomie kolektivního jednání/teorie veřejné volby

Druhá část kurzu je zaměřena na fungování a ekonomické principy veřejného sektoru. Zkoumá: Hlavní ekonomické cíle a mechanismy veřejného sektoru a jeho efektivnost Hlavní ekonomické cíle a mechanismy veřejného sektoru a jeho efektivnost Specifické otázky analyzované ekonomickými teoriemi veřejné volby, regulace, zdanění a přerozdělení příjmů, vládní byrokracie a veřejných společností Specifické otázky analyzované ekonomickými teoriemi veřejné volby, regulace, zdanění a přerozdělení příjmů, vládní byrokracie a veřejných společností

Teorie kolektivního jednání Ekonomická teorie kolektivního jednání se zabývá poskytováním veřejných státků a dalších statků kolektivní spotřeby. Ekonomická teorie kolektivního jednání se zabývá poskytováním veřejných státků a dalších statků kolektivní spotřeby. Teorie zkoumá situace (tržní selhání), ve kterých racionalita spotřebitelů a ziskový motiv firem nevedou k efektivnímu poskytování takzvaných veřejných statků. Teorie zkoumá situace (tržní selhání), ve kterých racionalita spotřebitelů a ziskový motiv firem nevedou k efektivnímu poskytování takzvaných veřejných statků.

Teorie kolektivního jednání V ekonomii se pojem veřejných statků týká statků, které jsou nevylučitelné a nerivalitní. Znamená to, že není možné vyloučit jedince ze spotřeby zboží. V ekonomii se pojem veřejných statků týká statků, které jsou nevylučitelné a nerivalitní. Znamená to, že není možné vyloučit jedince ze spotřeby zboží. Nevylučitelnost může vést k problému týkajícího se produkce takových statků: spotřebitelé mohou využívat veřejné statky, aniž by přispěli k jejich vytvoření. To je označováno jako problém černého pasažéra. Nevylučitelnost může vést k problému týkajícího se produkce takových statků: spotřebitelé mohou využívat veřejné statky, aniž by přispěli k jejich vytvoření. To je označováno jako problém černého pasažéra.

Veřejné statky Nevylučitelnost vede k tržnímu selhání: vzhledem k tomu, že soukromé organizace nemohou využít všechny výhody plynoucí z produkce veřejných statků, neexistují dostatečné motivy k tomu, aby je produkovaly (dobrovolně). Nevylučitelnost vede k tržnímu selhání: vzhledem k tomu, že soukromé organizace nemohou využít všechny výhody plynoucí z produkce veřejných statků, neexistují dostatečné motivy k tomu, aby je produkovaly (dobrovolně).

Příklady veřejných statků zahrnují: veřejná správa, infrstruktura, prosazení práva včetně vynucení vlastnických práv veřejná správa, infrstruktura, prosazení práva včetně vynucení vlastnických práv statky vztahující se k životnímu prostředí, statky vztahující se k životnímu prostředí, informace (software, autorství, vynálezy aj.) informace (software, autorství, vynálezy aj.)

Možná řešení problému černého pasažéra Veřejné povědomí Jestliže dostatečné množství lidí nebude přemýšlet jako černí pasažéři, může být soukromé a dobrovolné poskytování veřejných statků úspěšné. Jestliže dostatečné množství lidí nebude přemýšlet jako černí pasažéři, může být soukromé a dobrovolné poskytování veřejných statků úspěšné. Veřejné povědomí může být podpořeno tradicí a sociálními normami (nacionalismus, patriotismus). Veřejné povědomí může být podpořeno tradicí a sociálními normami (nacionalismus, patriotismus).

Možná řešení problému černého pasažéra Coaseovo řešení Potenciální příjemci výhod plynoucích z veřejných statků se spojí a za statky společně zaplatí Potenciální příjemci výhod plynoucích z veřejných statků se spojí a za statky společně zaplatí Předpoklad: transakční náklady mezi potenciálními příjemci výhod plynoucích z veřejných statků jsou dostatečně nízké a je proto snadné pro příjemce se vzájemně nalézt a shromáždit peníze na základě toho, jakou hodnotu jim veřejné statky přináší. Předpoklad: transakční náklady mezi potenciálními příjemci výhod plynoucích z veřejných statků jsou dostatečně nízké a je proto snadné pro příjemce se vzájemně nalézt a shromáždit peníze na základě toho, jakou hodnotu jim veřejné statky přináší.

Možná řešení problému černého pasažéra Vykoupení černých pasažérů Další metoda překonání problému černého pasažéra spočívá v tom, že potenciální černí pasažéři jsou vykoupeni. Další metoda překonání problému černého pasažéra spočívá v tom, že potenciální černí pasažéři jsou vykoupeni. Např. developer, který vlastní celou ulici a nechá vybudovat pouliční osvětlení, se nemusí obávat problému černého pasažéra, když vlastní všechny domy, které z výhody pouličního osvětlení těží. Např. developer, který vlastní celou ulici a nechá vybudovat pouliční osvětlení, se nemusí obávat problému černého pasažéra, když vlastní všechny domy, které z výhody pouličního osvětlení těží.

Možná řešení problému černého pasažéra Právní vyloučení Řešením pro informační statky je ochrana prostřednictvím práva duševního vlastnictví, jako copyright či patenty Řešením pro informační statky je ochrana prostřednictvím práva duševního vlastnictví, jako copyright či patenty Stinnou stránkou práva je, že vede k vytváření soukromých monopolů: patentová práva poskytnutá farmaceutickým firmám je podněcují k lobování za rozšíření a prodloužení patentových práv (forma „dobývání“ renty) Stinnou stránkou práva je, že vede k vytváření soukromých monopolů: patentová práva poskytnutá farmaceutickým firmám je podněcují k lobování za rozšíření a prodloužení patentových práv (forma „dobývání“ renty)

Možná řešení problému černého pasažéra Privilegovaná skupina Veřejné statky jsou produkovány, pokud výhody určitého subjektu z veřejného statku převáží náklady jeho výroby. Subjekty tohoto typu jsou označovány jako privilegovaná skupina. Veřejné statky jsou produkovány, pokud výhody určitého subjektu z veřejného statku převáží náklady jeho výroby. Subjekty tohoto typu jsou označovány jako privilegovaná skupina. Příkladem privilegovaných skupin je společenství Linux (uživatelé mají vyšší užitek z jejich podílení na společenství Linux v porovnání s náklady). Příkladem privilegovaných skupin je společenství Linux (uživatelé mají vyšší užitek z jejich podílení na společenství Linux v porovnání s náklady).

Možná řešení problému černého pasažéra Subvence Vláda může podporovat produkci veřejných statků v soukromém sektoru. Na rozdíl od přímého státního financování mohou podpory na trhu vytvářet určitou konkurenci Vláda může podporovat produkci veřejných statků v soukromém sektoru. Na rozdíl od přímého státního financování mohou podpory na trhu vytvářet určitou konkurenci Spojenectví mezi politickými činiteli a zástupci firem získávajících podpory může být omezeno prostřednictvím utajovaného nabídkového řízení či jasných pravidel pro přihlášení a získání podpory. Spojenectví mezi politickými činiteli a zástupci firem získávajících podpory může být omezeno prostřednictvím utajovaného nabídkového řízení či jasných pravidel pro přihlášení a získání podpory.

Možná řešení problému černého pasažéra Vláda jako poskytovatel veřejných statků Jestliže nelze dosáhnout dobrovolného poskytování veřejných statků, pak je jediným řešením poskytovat tyto statky nedobrovolně. Jestliže nelze dosáhnout dobrovolného poskytování veřejných statků, pak je jediným řešením poskytovat tyto statky nedobrovolně.

Vláda jako poskytovatel veřejných statků Řešením jsou daně za účelem financování produkce veřejných statků. Řešením jsou daně za účelem financování produkce veřejných statků. Problémem je určit, jak by měly být finanční zdroje alokovány mezi různé veřejné statky a jak by měly být rozděleny náklady. Problémem je určit, jak by měly být finanční zdroje alokovány mezi různé veřejné statky a jak by měly být rozděleny náklady.

Veřejně posktytované soukromé statky Zboží, o kterém se vládní činitelé domnívají, že nebude dostatečně spotřebováváno a které by tedy mělo být subvencováno Zboží, o kterém se vládní činitelé domnívají, že nebude dostatečně spotřebováváno a které by tedy mělo být subvencováno Spotřeba těchto statků má podle převažujících představ vytvářet pozitivní externalitu. Spotřeba těchto statků má podle převažujících představ vytvářet pozitivní externalitu.

Efektivní úroveň produkce veřejných statků Bez ohledu na způsob poskytování veřejných statků by měla úroveň takového poskytování podléhat ekonomické analýze (cost-benefit analýza). Bez ohledu na způsob poskytování veřejných statků by měla úroveň takového poskytování podléhat ekonomické analýze (cost-benefit analýza).

Teorie veřejné volby Teorie veřejné volby popisuje, jak se přijímání politických rozhodnutí může opírat o postupy, který se nemusí shodovat obecným zájmem (blahem) veřejnosti. Teorie veřejné volby popisuje, jak se přijímání politických rozhodnutí může opírat o postupy, který se nemusí shodovat obecným zájmem (blahem) veřejnosti. Snaží se na proces přijímání politického rozhodnutí aplikovat ekonomickou analýzu a odhalit systematické zdroje neefektivních vládních politik. Snaží se na proces přijímání politického rozhodnutí aplikovat ekonomickou analýzu a odhalit systematické zdroje neefektivních vládních politik.

Teorie veřejné volby Pozitivní teorie veřejné volby se zaměřuje na otázku, jaké vládní politiky pravděpodobně budou v daném politickém uspořádání přijaty. Pozitivní teorie veřejné volby se zaměřuje na otázku, jaké vládní politiky pravděpodobně budou v daném politickém uspořádání přijaty. Normativní teorie veřejné volby zvažuje otázku, které politiky by vedly k žádoucím výsledkům, kdyby byly přijaty. Normativní teorie veřejné volby zvažuje otázku, které politiky by vedly k žádoucím výsledkům, kdyby byly přijaty.

Teorie veřejné volby Pozitivní teorie veřejné volby se na vládu dívá z pohledu byrokratů a politiků, kteří ji tvoří. Pozitivní teorie veřejné volby se na vládu dívá z pohledu byrokratů a politiků, kteří ji tvoří. Vychází z předpokladu, že jednají ve svém vlastním zájmu s cílem maximalizovat vlastní ekonomický prospěch (tj. osobní bohatství). Vychází z předpokladu, že jednají ve svém vlastním zájmu s cílem maximalizovat vlastní ekonomický prospěch (tj. osobní bohatství).

Teorie veřejné volby Například,mnoho „zájmových projektů“ (projektů či politik podporovaných zájmovými skupinami) není v zájmu veřejnosti Například,mnoho „zájmových projektů“ (projektů či politik podporovaných zájmovými skupinami) není v zájmu veřejnosti Politici se je však snaží podpořit, neboť z nich mají prospěch. Politici se je však snaží podpořit, neboť z nich mají prospěch.

Efekt zvláštního zájmu Vytváří podstatné osobní přínosy malému počtu subjektů, zatímco ukládá rozptýlené náklady velkému počtu dalších osob. Vytváří podstatné osobní přínosy malému počtu subjektů, zatímco ukládá rozptýlené náklady velkému počtu dalších osob.

Efekt zvláštního zájmu Náklady neefektivních politik jsou rozptýleny mezi všechny občany, a ti si jich jako jednotlivci nemusejí povšimnout. Náklady neefektivních politik jsou rozptýleny mezi všechny občany, a ti si jich jako jednotlivci nemusejí povšimnout. Na druhou stranu jsou přínosy sdíleny v rámci malé zájmové skupiny se silnými pohnutkami pokračovat v lobování. Na druhou stranu jsou přínosy sdíleny v rámci malé zájmové skupiny se silnými pohnutkami pokračovat v lobování.

Efekt zvláštního zájmu Politici mají silnou pohnutku upřednostňovat speciální zájmy, i když se jedná o neefektivní jednání. Politici mají silnou pohnutku upřednostňovat speciální zájmy, i když se jedná o neefektivní jednání.

Efekt zvláštního zájmu Proto může existovat sklon v politickém rozhodování směrem k veřejným zásahům. Proto může existovat sklon v politickém rozhodování směrem k veřejným zásahům. To může také vysvětlovat, proč (některé) vlády raději financují výdaje vypůjčováním si prostředků než ukládáním daní. To může také vysvětlovat, proč (některé) vlády raději financují výdaje vypůjčováním si prostředků než ukládáním daní.

Zájmové skupiny & dobývání renty Dobývání renty: Jednání jednotlivců a zájmových skupin, jehož cílem je (navždy) změnit institucionální prostředí způsobem, na jehož základě dojde, buď přímo či nepřímo, k redistribuci příjmů v jejich prospěch. Jednání jednotlivců a zájmových skupin, jehož cílem je (navždy) změnit institucionální prostředí způsobem, na jehož základě dojde, buď přímo či nepřímo, k redistribuci příjmů v jejich prospěch.

Zájmové skupiny & dobývání renty Dobývání renty: Typickým příkladem dobývání renty je snaha o monopolní pozici. Typickým příkladem dobývání renty je snaha o monopolní pozici. Firmy vyhledávají vládní privilegia (jako bariéry vstupu) s cílem zajistit si monopoly a s nimi související monopolní zisk. Firmy vyhledávají vládní privilegia (jako bariéry vstupu) s cílem zajistit si monopoly a s nimi související monopolní zisk.

Zájmové skupiny & dobývání renty Sklon k dobývání renty roste s rozahem státních regulatorních zásahů do ekonomiky a s rozsahem přerozdělení příjmů Sklon k dobývání renty roste s rozahem státních regulatorních zásahů do ekonomiky a s rozsahem přerozdělení příjmů

Zájmové skupiny & dobývání renty Dobývání renty vede k vynakládání zdrojů směrem vzdalujícím se od produktivních aktivit. Dobývání renty vede k vynakládání zdrojů směrem vzdalujícím se od produktivních aktivit. Výstup ekonomik s významným podílem dobývání renty klesá pod jejich potenciál. Výstup ekonomik s významným podílem dobývání renty klesá pod jejich potenciál.

Příklad dobývání renty: „regulační zajetí“ Jednání jednotlivců, skupin nebo firem s cílem ovlivnit vytváření zákonů, regulací, vyhlášek a další vládní postupy ve svůj vlastní prospěch. Jednání jednotlivců, skupin nebo firem s cílem ovlivnit vytváření zákonů, regulací, vyhlášek a další vládní postupy ve svůj vlastní prospěch.

Příklad dobývání renty: „regulační zajetí“ Příklady: Vlivná průmyslová skupina si koupí legislativce, aby vytvořila bariéry vstupu do určitých odvětví. Vlivná průmyslová skupina si koupí legislativce, aby vytvořila bariéry vstupu do určitých odvětví. Ministr zdravotnictví podporuje hlavně zájem lékařů, ministr dopravy zájem společností budujících silnice, ministr zemědělství zájmy zemědělců aj. Ministr zdravotnictví podporuje hlavně zájem lékařů, ministr dopravy zájem společností budujících silnice, ministr zemědělství zájmy zemědělců aj.

Další fenomén: efekt krátkozrakosti Politiky, které přináší současný prospěch, ale na úkor značných budoucích nákladů, které nejsou jasně deklarovány. Politiky, které přináší současný prospěch, ale na úkor značných budoucích nákladů, které nejsou jasně deklarovány. Politický proces vede k přijetí takových návrhů, i když jsou neefektivní, a to především tehdy, jsou-li financováy spíše z půjček než daní. Politický proces vede k přijetí takových návrhů, i když jsou neefektivní, a to především tehdy, jsou-li financováy spíše z půjček než daní.

Co tvrdí teorie veřejné volby? V teorii veřejné volby je diskutována i míra, v rámci níž mohou volení státní činitelé kontrolovat byrokratické zástupce. V teorii veřejné volby je diskutována i míra, v rámci níž mohou volení státní činitelé kontrolovat byrokratické zástupce. Vzhledem k tomu, že byrokraté mají více informací než volení státní úředníci (o tom co dělají a co by měli dělat), mohou byrokraté přijmout politiky či opatření, které jsou v rozporu s veřejným zájmem. Vzhledem k tomu, že byrokraté mají více informací než volení státní úředníci (o tom co dělají a co by měli dělat), mohou byrokraté přijmout politiky či opatření, které jsou v rozporu s veřejným zájmem.

Nedostatek podnětů pro efektivnost Ve veřejném sektoru snižuje nedostatek ziskových motivů podněty pro výrobce udržovat nízké náklady. Ve veřejném sektoru snižuje nedostatek ziskových motivů podněty pro výrobce udržovat nízké náklady. Neexistuje zde konkurzní proces, který neefektivní producenty eliminuje. Neexistuje zde konkurzní proces, který neefektivní producenty eliminuje. Manažeři působící ve veřejném sektoru mají jen jsou zřídka zájem přijímat opatření snižující náklady. Manažeři působící ve veřejném sektoru mají jen jsou zřídka zájem přijímat opatření snižující náklady.

Nedostatek podnětů pro operační efektivnost Zájmy byrokratů odpovídají často spíše zájmům určitých skupin Zájmy byrokratů odpovídají často spíše zájmům určitých skupin Pracují-li na projektech vedených jejich zájmy zvyšují své rozpočty, personál, pravomoci apod. Pracují-li na projektech vedených jejich zájmy zvyšují své rozpočty, personál, pravomoci apod.

Co tvrdí teorie veřejné volby? Jedním ze základních tvrzení teorie veřejné volby je, že dobré vládní politiky jsou nedostatkovým veřejným statkem i z důvodu racionální ignorance voličů. Jedním ze základních tvrzení teorie veřejné volby je, že dobré vládní politiky jsou nedostatkovým veřejným statkem i z důvodu racionální ignorance voličů.

Co tvrdí teorie veřejné volby? Každý volič je konfrontován s malou pravděpodobností, že jeho hlas změní výsledky voleb. Zatímco sbírání informací nutných pro jeho náležitou informovanost vyžaduje značné úsilí. Každý volič je konfrontován s malou pravděpodobností, že jeho hlas změní výsledky voleb. Zatímco sbírání informací nutných pro jeho náležitou informovanost vyžaduje značné úsilí. Z tohoto důvodu je racionálním rozhodnutím voliče zůstat v nevědomosti o politice a snad se dokonce zdržet hlasování. Z tohoto důvodu je racionálním rozhodnutím voliče zůstat v nevědomosti o politice a snad se dokonce zdržet hlasování.

Teorie veřejné volby a demokratický proces Většinové hlasování Většinové hlasování Nebere v úvahu sílu preferencí jednotlivých voličů – a může přinášet ekonomicky neefektivní výsledky. Nebere v úvahu sílu preferencí jednotlivých voličů – a může přinášet ekonomicky neefektivní výsledky.

Neefektivní „NE“ Přínos; Daň (ANO) (NE) A B C Volba „NE“ vyhraje, ale je neefektivní, neboť… 300

Neefektivní „NE“ Přínos; Daň (ANO) (NE) A B C 1,150 >

Neefektivní „ANO“ A (NO) (YES) A B C Volba „ANO“ vyhraje, ale je neefektivní, neboť Přínos; Daň

Neefektivní „ANO“ (NO) (YES) A B C 800 < 900 Přínos; Daň

Ekonomie zdanění, redistribuce a vládní výdaje

Účel zdanění Zajištění příjmů pro centrální & místní vládu Zajištění příjmů pro centrální & místní vládu Makroekonomické poptávkové řízení Makroekonomické poptávkové řízení Dosažení vyšší rovnosti v příjmech & bohatství Dosažení vyšší rovnosti v příjmech & bohatství Korekce externalit a dalších forem tržního selhání Korekce externalit a dalších forem tržního selhání

Principy zdanění podle Adama Smithe Lidé by měli platit daně podle jejich schopnosti platit v souladu s tím, jaké výhody získávají z vládních výdajů Lidé by měli platit daně podle jejich schopnosti platit v souladu s tím, jaké výhody získávají z vládních výdajů Daně by měly být jasné a určité Daně by měly být jasné a určité Daně by měly být příliš obtěžující Daně by měly být příliš obtěžující Náklady výběru by měly být vzhledem k daňovým příjmům minimální Náklady výběru by měly být vzhledem k daňovým příjmům minimální

Daňová teorie: distribuce daňového břemene Princip schopnosti platit Progresivní daň Progresivní daň Proporcionální daň Proporcionální daň Regresivní daň Regresivní daň

Daňová teorie: daňové sazby Daňová sazba je právně uložená daň. Např. daň z příjmů může mít více zákonných sazeb pro různé úrovně příjmů, příp. může být určena jednotnou sazbou. Daňová sazba je právně uložená daň. Např. daň z příjmů může mít více zákonných sazeb pro různé úrovně příjmů, příp. může být určena jednotnou sazbou.

Daňová teorie: daňové sazby Jednotná sazba se obvykle uplatňuje u zdaňování zisků společností. Jednotná sazba se obvykle uplatňuje u zdaňování zisků společností.

Progresivní, regresivní či proporcionální ? Osobní příjmová daň Progresivní, jednotná Progresivní, jednotná DPH či daň z prodeje Regresivní Regresivní Daň z příjmů společností Proporcionální Proporcionální Daň ze mzdy Proporcionální/regresivní Proporcionální/regresivní Majetková daň Prporcionální/regresivní Prporcionální/regresivní

Daňová teorie: mezní a efektivní daňová sazba Mezní daňová sazba je daňová sazba, která se aplikuje na poslední korunu daňového základu (zdanitelný příjem) – odpovídá změně v daňové povinnosti vzhledem ke změně příjmu. Mezní daňová sazba je daňová sazba, která se aplikuje na poslední korunu daňového základu (zdanitelný příjem) – odpovídá změně v daňové povinnosti vzhledem ke změně příjmu. Efektivní daňová sazba odpovídá míře zdanění po započtení všech forem daňových výjimek, zvýhodnění, dotací apod. Efektivní daňová sazba odpovídá míře zdanění po započtení všech forem daňových výjimek, zvýhodnění, dotací apod.

Cíle vlády v daňovém systému Držet celkovou daňovou zátěž tak nízko, jak je možné Držet celkovou daňovou zátěž tak nízko, jak je možné Snížit mezní daňové sazby v oblasti příjmů a zisků firem s cílem zvýšit motivaci k práci Snížit mezní daňové sazby v oblasti příjmů a zisků firem s cílem zvýšit motivaci k práci Udržovat široký daňový základ Udržovat široký daňový základ Posun daňové zátěže od příjmů ke spotřebě Posun daňové zátěže od příjmů ke spotřebě

Cíle vlády v daňovém systému Zajistit, aby se daně uplatňovaly rovně a spravedlivě Zajistit, aby se daně uplatňovaly rovně a spravedlivě Využívat daně s cílem zlepšení situace na trhu práce (nepřímé náklady práce) Využívat daně s cílem zlepšení situace na trhu práce (nepřímé náklady práce) získávat daňové příjmy způsobem, který co nejméně poškozuje ekonomiku získávat daňové příjmy způsobem, který co nejméně poškozuje ekonomiku

Daňová základna Předmět zdanění Příjem Příjem Bohatství Bohatství Spotřeba Spotřeba Daňová základna je ovlivněna Počtem jednotek platících daň Počtem jednotek platících daň Mírou zdanění Mírou zdanění Slevami a dalšími úlevami Slevami a dalšími úlevami Rozsahem vyhýbání se daním/daňových úniků Rozsahem vyhýbání se daním/daňových úniků

Změny daňové základny Silná provázanost s ekonomickým cyklem – při recesi klesá Silná provázanost s ekonomickým cyklem – při recesi klesá Rozšíření počtu objektů, na které se daň uvaluje Rozšíření počtu objektů, na které se daň uvaluje Změny v ekonomicky aktivní populaci Změny v ekonomicky aktivní populaci Fiskální efekt inflace Fiskální efekt inflace Zvýšení zaměstnanosti v málo placených zaměstnáních Zvýšení zaměstnanosti v málo placených zaměstnáních Rozsah vyhýbání se daním Rozsah vyhýbání se daním

Daňová zátěž/daňový dopad Právo stanoví, od koho je daň vybírána Právo stanoví, od koho je daň vybírána Kdo ale nakonec nese daň (daňové břemeno) závisí na trhu: daňová povinnost může být posunuta na jiné osoby Kdo ale nakonec nese daň (daňové břemeno) závisí na trhu: daňová povinnost může být posunuta na jiné osoby

Daňová zátěž/daňový dopad Ekonomická teorie ukazuje, že daň nemusí nitně dopadat na toho, kdo ij státu odvádí Ekonomická teorie ukazuje, že daň nemusí nitně dopadat na toho, kdo ij státu odvádí Například: daň z pracovní síly placená zaměstnavateli má vliv na zaměstnance Například: daň z pracovní síly placená zaměstnavateli má vliv na zaměstnance

Předpokládaný posun daní Daň z příjmů společností Majitelé akcií – zákazníci – dodavatelé – zaměstnanci Majitelé akcií – zákazníci – dodavatelé – zaměstnanci Daň z prodejů a spotřeby Zákazníci Zákazníci Daň z majetku Nájemci Nájemci

Daňová efektivnost: náklady mrtvé váhy Pro zboží dodávané na konkurenčních trzích snižují daně ekonomickou efektivnost z důvodu existence nákladů mrtvé váhy Pro zboží dodávané na konkurenčních trzích snižují daně ekonomickou efektivnost z důvodu existence nákladů mrtvé váhy

Daňová efektivnost: náklady mrtvé váhy Po zavedení daně je cena získaná prodávajícím nižší než náklady kupujícího Po zavedení daně je cena získaná prodávajícím nižší než náklady kupujícího To znamená, že probíhá méně prodejů a že jednotlivci a firmy získávají méně ze své úcasti na trhu To znamená, že probíhá méně prodejů a že jednotlivci a firmy získávají méně ze své úcasti na trhu Dochází k ničení hodnoty: tento jev je znám jako „náklady mrtvé váhy zdanění“. Dochází k ničení hodnoty: tento jev je znám jako „náklady mrtvé váhy zdanění“.

Daňová efektivnost: náklady mrtvé váhy Jediným způsobem, jak se vyhnout nákladům mrtvé váhy, je najít daně, které nemění ekonomické pohnutky Jediným způsobem, jak se vyhnout nákladům mrtvé váhy, je najít daně, které nemění ekonomické pohnutky Příklady: daň z hlavy, která je placená všemi dospělými bez ohledu na jejich volbu, nebo daň z neočekávaných zisků, která je zcela nepředvídatelná Příklady: daň z hlavy, která je placená všemi dospělými bez ohledu na jejich volbu, nebo daň z neočekávaných zisků, která je zcela nepředvídatelná

Další náklady mrtvé váhy: daňová transparentnost Čím komplikovanější je politika vybírání daní, tím více příležitostí pro vyhýbání se daním, ať legálním či nelegálním způsobem Čím komplikovanější je politika vybírání daní, tím více příležitostí pro vyhýbání se daním, ať legálním či nelegálním způsobem Vede to nejen ke ztrátě příjmů, ale i k dodatečným nákladům mrtvé váhy: příkladem jsou platby daňovým poradcům, které lze považovat za náklady mrtvé váhy, neboť nepřináší ekonomice žádný blahobyt. Vede to nejen ke ztrátě příjmů, ale i k dodatečným nákladům mrtvé váhy: příkladem jsou platby daňovým poradcům, které lze považovat za náklady mrtvé váhy, neboť nepřináší ekonomice žádný blahobyt.

Další náklady mrtvé váhy: zvrácené podněty Komplikované daňové zákony nabízejí tzv. zvrácené ekonomické podněty. Komplikované daňové zákony nabízejí tzv. zvrácené ekonomické podněty. Např.: prodej zboží jedné společnosti druhé podléhá dani, ale pokud by stejné zboží bylo posíláno mezi pobočkami téže společnosti, daň by se neuplatnila. Např.: prodej zboží jedné společnosti druhé podléhá dani, ale pokud by stejné zboží bylo posíláno mezi pobočkami téže společnosti, daň by se neuplatnila.

Klíčové daňové změny v posledních letech Zavedení jednotné daňové sazby Zavedení jednotné daňové sazby Snížení daně z příjmů společností Snížení daně z příjmů společností Posun směrem k nepřímému zdanění (DPH, spotřeba) Posun směrem k nepřímému zdanění (DPH, spotřeba) Reformy daní v oblasti osobních úspor a investic Reformy daní v oblasti osobních úspor a investic Širší využití daní vztahujících se k životnímu prostředí Širší využití daní vztahujících se k životnímu prostředí

Zelené daně. Co je a co může být zdaněno? Produkce/spotřeba energie (motorových paliv) Produkce/spotřeba energie (motorových paliv) Zemědělská hnojiva a pesticidy Zemědělská hnojiva a pesticidy Zboží na „jedno použití“ Zboží na „jedno použití“ Likvidace odpadu Likvidace odpadu - domácnosti - průmysl Spotřeba vody Spotřeba vody Parkovací místa za městem Parkovací místa za městem

Den daňové svobody Den daňové svobody je prvním dnem roku, ve kterém národ jako celek vydělal dost peněz na zaplacení ročního daňového břemene. Den daňové svobody je prvním dnem roku, ve kterém národ jako celek vydělal dost peněz na zaplacení ročního daňového břemene.

Veřejné výdaje Kapitálové výdaje Kapitálové výdaje - dálnice, letiště, školy, nemocnice, vybavení pro obranu Běžné výdaje Běžné výdaje - Platy státních zaměstnanců, učitelů apod. Transferové platby Transferové platby - Bohatství ve prospěch těch, kdo splní požadavky pro jejich přiznání Dluhový úrok Dluhový úrok - Splatný držitelům vládního dluhu

Faktory ovlivňující vládní výdaje Cyklické trendy v národním produktu a zaměstnanosti Cyklické trendy v národním produktu a zaměstnanosti Poptávka po státem poskytovaných veřejných statcích Poptávka po státem poskytovaných veřejných statcích Sociální & demografické změny Sociální & demografické změny - Dlouhodobé změny ve věkové struktuře populace - Sociální změny (změny ve struktuře rodin) - Změny v příjmech a rozsah chudoby

Faktory ovlivňující vládní výdaje Politická rozhodování a priority Politická rozhodování a priority Náklady veřejně poskytovaných zboží a služeb Náklady veřejně poskytovaných zboží a služeb Úroková míra a míra inflace Úroková míra a míra inflace Privatizační programy (ovlivňující velikost veřejného sektoru) Privatizační programy (ovlivňující velikost veřejného sektoru)

Veřejně-soukromé partnerství Private Finance Initiative nebo Public Private Initiative je nový způsob, prostřednictvím něhož může vláda poskytovat služby veřejnosti Private Finance Initiative nebo Public Private Initiative je nový způsob, prostřednictvím něhož může vláda poskytovat služby veřejnosti Vláda rozhodne, které služby chce poskytnout, a domluví spolupráci se soukromým sektorem. Vláda rozhodne, které služby chce poskytnout, a domluví spolupráci se soukromým sektorem. Soukromý sektor najde nejlepší způsob k navržení, budování, financování a fungování projektu. Soukromý sektor najde nejlepší způsob k navržení, budování, financování a fungování projektu.

Snahy o kontrolu výdajů (1) Zdanění některých příjmů (včetně příspěvků v nezaměstnanosti) Zdanění některých příjmů (včetně příspěvků v nezaměstnanosti) Snížení ve „způsobilosti“ (např. podpory těm, kteří si hledají zaměstnání) Snížení ve „způsobilosti“ (např. podpory těm, kteří si hledají zaměstnání) Omezení vztahu mezi důchody a průměrnými příjmy Omezení vztahu mezi důchody a průměrnými příjmy Podpora soukromých důchodů a zdravotnické péče Podpora soukromých důchodů a zdravotnické péče

Snahy o kontrolu výdajů (2) Zvýšení důchodového věku Zvýšení důchodového věku Přísnější kritéria pro požadování nezasloužených benefitů Přísnější kritéria pro požadování nezasloužených benefitů „Zafixování“ příjmů (snížení jejich hodnoty v reálném čase) „Zafixování“ příjmů (snížení jejich hodnoty v reálném čase) Postupné snížení reálné hodnoty studentských podpor (nahrazení půjčkami) Postupné snížení reálné hodnoty studentských podpor (nahrazení půjčkami)

Co je rozpočtový deficit? Rozpočtový deficit je ročním rozdílem mezi celkovými vládními výdaji a příjmy. Rozpočtový deficit je ročním rozdílem mezi celkovými vládními výdaji a příjmy. Je to částka, kterou si vláda musí půjčit k financování celkových výdajů. Je to částka, kterou si vláda musí půjčit k financování celkových výdajů. Rozpočtový deficit se rok od roku mění. Rozpočtový deficit se rok od roku mění. Existuje silné spojení mezi rozpočtovým deficitem a ekonomickým cyklem. Existuje silné spojení mezi rozpočtovým deficitem a ekonomickým cyklem.

Půjčky veřejného sektoru Požadavky na půjčky veřejného sektoru Součet ročních půjček Součet ročních půjček - Centrální vlády - Místní vlády - Veřejných korporací Měřeno Nominální požadavky na půjčky Nominální požadavky na půjčky jako procento HDP jako procento HDP

Financování veřejného dluhu Půjčky jsou založeny na emisi dluhových cenných papírů (tzv. vládních dluhopisů, pokladničních poukázek) Půjčky jsou založeny na emisi dluhových cenných papírů (tzv. vládních dluhopisů, pokladničních poukázek) Dluh je prodán finančnímu sektoru, nefinančními soukromému sektoru a zahraničním institucím a osobám Dluh je prodán finančnímu sektoru, nefinančními soukromému sektoru a zahraničním institucím a osobám

Důsledky vysokého deficitu Požaduje krátkodobé financování Vysoká úroková míra láká „kupující“ dluhu Vysoká úroková míra láká „kupující“ dluhu Může „vytlačit“ prostředky dostupné pro investice soukromého sektoru Může „vytlačit“ prostředky dostupné pro investice soukromého sektoru Dnešní půjčování znamená budoucí daně Vyšší deficity vyžadují vyšší zdanění Vyšší deficity vyžadují vyšší zdanění Alternativou je přísná kontrola vládních výdajů Alternativou je přísná kontrola vládních výdajů Vyšší deficity přináší budoucí náklady na úroky prostředky by mohly být vynaloženy jiným způsobem prostředky by mohly být vynaloženy jiným způsobem

Zlaté pravidlo Zlaté pravidlo znamená, že vláda si půjčuje prostředky pouze k financování investic a ne na každodenní (běžné výdaje). Zlaté pravidlo znamená, že vláda si půjčuje prostředky pouze k financování investic a ne na každodenní (běžné výdaje). Veřejné výdaje na současné zboží, služby, sociální zabezpečení by měly být pokryty daněmi, investice mohou být kryty půjčkami. Veřejné výdaje na současné zboží, služby, sociální zabezpečení by měly být pokryty daněmi, investice mohou být kryty půjčkami.

Ekonomie transferů Velká část „vlády“ se věnuje transferu příjmů. Velká část „vlády“ se věnuje transferu příjmů.

Ekonomie transferů Rozsáhlá redistribuce snižuje velikost ekonomického „koláče“ Rozsáhlá redistribuce snižuje velikost ekonomického „koláče“ dochází ke snížení odměny odvozené od práce/produktivní činnosti, a tím ke snížení motivace k práci dochází ke snížení odměny odvozené od práce/produktivní činnosti, a tím ke snížení motivace k práci

Ekonomie týkající se transferů ve společnosti zvýšené množství zdrojů plyne do neproduktivních aktivit (dobývání renty). zvýšené množství zdrojů plyne do neproduktivních aktivit (dobývání renty). daňoví poplatníci jsou nuceni věnovat větší pozornost činnostem chránícím jejich příjem. daňoví poplatníci jsou nuceni věnovat větší pozornost činnostem chránícím jejich příjem.

Efektivní role vlády Vláda přispívá k ekonomické efektivnosti trhů tvorbou infrastruktury, která umožňuje trhům fungovat Vláda přispívá k ekonomické efektivnosti trhů tvorbou infrastruktury, která umožňuje trhům fungovat - Fyzická infrastruktura – silnice, letiště, vodní cesty apod. - Institucionální infrastruktura – právo, soudy a regulace, která vstupuje do hry, pokud nefungují správně

Institucionální infrastruktura tržní ekonomiky Páteří institucionální infrastruktury tržní ekonomiky je právní systém Páteří institucionální infrastruktury tržní ekonomiky je právní systém Důležitou částí institucionální infrastruktury, která podporuje tržní ekonomiku, je regulace Důležitou částí institucionální infrastruktury, která podporuje tržní ekonomiku, je regulace

Právní systém: trestní právo Jeho hlavní ekonomickou funkcí je omezit směny pouze na dobrovolné. Jeho hlavní ekonomickou funkcí je omezit směny pouze na dobrovolné. Tím, že je většina nedobrovolných směn ilegální, pomáhá trestní právo podporovat směny a produktivní aktivity, které společnost obohacují. Tím, že je většina nedobrovolných směn ilegální, pomáhá trestní právo podporovat směny a produktivní aktivity, které společnost obohacují. Trestní právo tak přispívá k ekonomické efektivnosti. Trestní právo tak přispívá k ekonomické efektivnosti.

Vlastnické právo Dává lidem jasně definovaná a vynutitelná práva nad věcmi, které subjekty vlastní Dává lidem jasně definovaná a vynutitelná práva nad věcmi, které subjekty vlastní Nedostatečné vymezení/ochraba vlastnických práv znamená Nedostatečné vymezení/ochraba vlastnických práv znamená - Mnoho času a energie je plýtváno ve sporech o vlastnictví - Lidé plýtvají časem tím, že se snaží ovládnout zdroje jiných (časem, který by mohly vložit do vytváření zboží a služeb)

Smluvní právo Smlouva je vzájemný slib stran Smlouva je vzájemný slib stran Často jedna strana dělá něco jako první a druhá strana slíbí něco dělat později Často jedna strana dělá něco jako první a druhá strana slíbí něco dělat později Smluvní právo umožňuje usnadňuje směny, ve kterých jedna osoba musí jednat dříve než druhá Smluvní právo umožňuje usnadňuje směny, ve kterých jedna osoba musí jednat dříve než druhá

Smluvní právo Smluvní právo hraje v tržní ekonomice důležitou roli Smluvní právo hraje v tržní ekonomice důležitou roli Bez něj by mohlo docházet pouze k transakcím, při nichž dochází k souběžným směnám Bez něj by mohlo docházet pouze k transakcím, při nichž dochází k souběžným směnám Smlouvy tak pomáhají společnosti plně využívat výhody specializace a směny Smlouvy tak pomáhají společnosti plně využívat výhody specializace a směny

Smluvní právo V zemích, ve kterých není smluvní právo jasně definováné a vymahatelné, vzniká na straně u účastníků transakcí (obchodníků, investorů) nejistota V zemích, ve kterých není smluvní právo jasně definováné a vymahatelné, vzniká na straně u účastníků transakcí (obchodníků, investorů) nejistota Jasné a vymahatelné smluvní právo zvyšuje zájem vstupovat do nových transakcí, nového podnikání apod. Jasné a vymahatelné smluvní právo zvyšuje zájem vstupovat do nových transakcí, nového podnikání apod.

Právo týkající se mimosmluvních deliktů (torts) Týká se vztahů mezi lidmi, kteří nejsou spojeni smlouvou Týká se vztahů mezi lidmi, kteří nejsou spojeni smlouvou Mimosmluvní delikt je nezákonné jednání – jako produkce nebezpečných výrobků – které způsobí někomu újmu, kvůli níž se snaží poškozená osoba domoci nápravy u soudu Mimosmluvní delikt je nezákonné jednání – jako produkce nebezpečných výrobků – které způsobí někomu újmu, kvůli níž se snaží poškozená osoba domoci nápravy u soudu

Právo týkající se mimosmluvních deliktů (torts) Právo stanoví druhy poškození, pro které se lze domáhat nápravy u soudu, a kompenzace, kterých se může poškozená osoba domoci Právo stanoví druhy poškození, pro které se lze domáhat nápravy u soudu, a kompenzace, kterých se může poškozená osoba domoci Když se lidé a společnosti stanou odpovědni za škodu, kterou způsobili, budou jednat obezřetněji Když se lidé a společnosti stanou odpovědni za škodu, kterou způsobili, budou jednat obezřetněji Dále chrání proti podvodům, při kterých se prodejci (např. zboží, akcií) snaží uskutečnit obchod pomocí lží Dále chrání proti podvodům, při kterých se prodejci (např. zboží, akcií) snaží uskutečnit obchod pomocí lží

Právo hospodářské soutěže Snaží se chránit obchodní prostředí před dohodami či jiným jednáním, které omezuje soutěž a poškozuje zákazníky. Snaží se chránit obchodní prostředí před dohodami či jiným jednáním, které omezuje soutěž a poškozuje zákazníky.

Právo hospodářské soutěže Operuje ve třech oblastech Dohody mezi soutěžiteli: zakazuje smlouvy, spojení a konspirace mezi soutěžiteli, na jejichž základě by došlo k poškození zákazníků zvýšením cen Dohody mezi soutěžiteli: zakazuje smlouvy, spojení a konspirace mezi soutěžiteli, na jejichž základě by došlo k poškození zákazníků zvýšením cen

Právo hospodářské soutěže Monopolizace: je nelegální získat monopol či monopolizovat trh Monopolizace: je nelegální získat monopol či monopolizovat trh Fúze: při fúzi se dvě firmy spojí a vytvoří jednu. Výsledkem je nebezpečí vyšších cen od oligopolu či monopolu. Fúze: při fúzi se dvě firmy spojí a vytvoří jednu. Výsledkem je nebezpečí vyšších cen od oligopolu či monopolu.

Regulace Důležitá část institucionální infrastruktury, která podporuje tržní ekonomiku. Důležitá část institucionální infrastruktury, která podporuje tržní ekonomiku. Pomáhá trhům fungovat efektivněji, chrání bezpečnost a zdraví Pomáhá trhům fungovat efektivněji, chrání bezpečnost a zdraví

Regulace Regulace se liší podstatně od využití právních postupů Regulace se liší podstatně od využití právních postupů Na základě regulace mají vládní organizace pravomoc ovlivňovat podnikatelskou sféru Na základě regulace mají vládní organizace pravomoc ovlivňovat podnikatelskou sféru Zatímco právní postupy vedou k pokutám či jiným trestům, regulátoři zasahují do operací podnikatelské sféry a sdělují, co má dělat Zatímco právní postupy vedou k pokutám či jiným trestům, regulátoři zasahují do operací podnikatelské sféry a sdělují, co má dělat

Ekonomie regulace Vlastnictví regulovaných firem zůstává soukromé Vlastnictví regulovaných firem zůstává soukromé Rozhodování o produkci a cenách je kontrolováno vládní regulatorní organizací Rozhodování o produkci a cenách je kontrolováno vládní regulatorní organizací

Právo a regulace z ekonomické perspektivy Efektivní regulatorní infrastruktura musí zvažovat a vyvažovat výhody (bezpečnější produkty, snížení kriminality) ve srovnání s náklady na dosažení právních a regulatorních cílů Efektivní regulatorní infrastruktura musí zvažovat a vyvažovat výhody (bezpečnější produkty, snížení kriminality) ve srovnání s náklady na dosažení právních a regulatorních cílů Právní a regulatorní systém, který zajišťuje úplnou eliminaci kriminality, nebezpečné produkce či dalších nevítaných aktivit by byl méně efektivní než ten, který jistou míru těchto aktivit toleruje Právní a regulatorní systém, který zajišťuje úplnou eliminaci kriminality, nebezpečné produkce či dalších nevítaných aktivit by byl méně efektivní než ten, který jistou míru těchto aktivit toleruje

Historie vládní regulace obchodních činností Před rokem 1880 se regulace převážně odehrávala na státní a lokální úrovni Před rokem 1880 se regulace převážně odehrávala na státní a lokální úrovni Zdůvodnění vládní regulace: soukromé vlastnictví může být regulováno, aby sloužilo veřejnému zájmu Zdůvodnění vládní regulace: soukromé vlastnictví může být regulováno, aby sloužilo veřejnému zájmu

Historie vládní regulace obchodních činností Míra vládní regulace zůstala nízká až do Velké deprese ve 30. letech Míra vládní regulace zůstala nízká až do Velké deprese ve 30. letech Deprese (pád akciového trhu, kolaps bankovní sféry) byla zdůvodňována Deprese (pád akciového trhu, kolaps bankovní sféry) byla zdůvodňována - selháním systému svobodného podnikání - selháním systému svobodného podnikání - přílišnou koncentrací ekonomických zdrojů - přílišnou koncentrací ekonomických zdrojů

Historie vládní regulace obchodních činností NEW DEAL (Nový Úděl): systém federální ekonomické regulace snažící se zmírnit nepříznivé efekty koncentrace vlastnictví a svobodného trhu prostřednictvím: NEW DEAL (Nový Úděl): systém federální ekonomické regulace snažící se zmírnit nepříznivé efekty koncentrace vlastnictví a svobodného trhu prostřednictvím: Cenové kontroly Cenové kontroly Kontroly vstupu firem do odvětví Kontroly vstupu firem do odvětví Nebývalé pravomoci vlády zasáhnout do obchodních záležitostí Nebývalé pravomoci vlády zasáhnout do obchodních záležitostí

Historie vládní regulace obchodních činností vládní regulace cen a vstupu do odvětví se v poválečných desetiletích stala běžná především v: vládní regulace cen a vstupu do odvětví se v poválečných desetiletích stala běžná především v: dopravě (železniční a silniční přepravě, letectví) dopravě (železniční a silniční přepravě, letectví) komunikacích komunikacích přirozených monopolech (elektřina, plyn) přirozených monopolech (elektřina, plyn)

Sociální regulace Zvýšila se podstatně koncem 60. let a v 70. letech Zvýšila se podstatně koncem 60. let a v 70. letech Rozsah a rámec regulatorních aktivit se zvýšil Rozsah a rámec regulatorních aktivit se zvýšil Vláda ukládala nové kontroly na znečištění prostředí, bezpečnost práce a produktů Vláda ukládala nové kontroly na znečištění prostředí, bezpečnost práce a produktů

Historie vládní regulace Cykly regulace Cykly regulace - období silné regulace - následováno obdobími deregulace - Ekonomické a politické vlivy

Regulace vs. deregulace Ve druhé polovině 20. stol. lze sledovat vlny pokusů odstraňující, snižující či zjednodušující restrikce na podnikání a jedince s cílem podpořit efektivní fungování trhu. Ve druhé polovině 20. stol. lze sledovat vlny pokusů odstraňující, snižující či zjednodušující restrikce na podnikání a jedince s cílem podpořit efektivní fungování trhu.

Regulace vs. deregulace Uváděné důvody deregulace (tj. větší spoléhání se na tržní síly) se týkaly toho, že menší a jednodušší regulace povede k zvýšení soutěže, což zvýší produktivitu, efektivnost a sníží ceny. Uváděné důvody deregulace (tj. větší spoléhání se na tržní síly) se týkaly toho, že menší a jednodušší regulace povede k zvýšení soutěže, což zvýší produktivitu, efektivnost a sníží ceny.

Ekonomická deregulace Pramení z: Pramení z: - selhání vládní regulace - hodnoty kladené na efektivnost volného trhu Odstranění mnoha restrikcí na ceny a vstupy do odvětví (telekomunikace, elektřina, bankovnictví a finanční služby) Odstranění mnoha restrikcí na ceny a vstupy do odvětví (telekomunikace, elektřina, bankovnictví a finanční služby)

Regulace vs. deregulace Například: deregulace letectví v Evropě v roce 1992 umožnila přepravcům z jedné evropské země provádět letecké služby mezi dalšími evropskými zeměmi. Například: deregulace letectví v Evropě v roce 1992 umožnila přepravcům z jedné evropské země provádět letecké služby mezi dalšími evropskými zeměmi.

Regulace vs. deregulace Souběžně s deregulací vzniká tendence hodnotit regulatorní návrhy s ohledem na minimalizaci, zjednodušení a zefektivnění regulace z pohledu jejích nákladů Souběžně s deregulací vzniká tendence hodnotit regulatorní návrhy s ohledem na minimalizaci, zjednodušení a zefektivnění regulace z pohledu jejích nákladů

Regulace vs. deregulace Kromě toho se začaly objevovat regulatorní „inovace“, jako obchod s emisemi Kromě toho se začaly objevovat regulatorní „inovace“, jako obchod s emisemi

Deregulace 80.let Zatímco ekonomická regulace klesala, sociální regulace přetrvala (prostředí, produkt, bezpečnost práce, rovné pracovní příležitosti, zvýšení minimální mzdy) Zatímco ekonomická regulace klesala, sociální regulace přetrvala (prostředí, produkt, bezpečnost práce, rovné pracovní příležitosti, zvýšení minimální mzdy) Sociální regulace byla podporována zájmovými skupinami a veřejností Sociální regulace byla podporována zájmovými skupinami a veřejností

Ekonomie regulace: Hlavní otázky Jaké je zdůvodnění regulace? Jaké je zdůvodnění regulace? Čí zájem je representován v regulaci? Někdy regulatorní komise chrání zájmy společností, tj. monopolů, které mají regulovat. Čí zájem je representován v regulaci? Někdy regulatorní komise chrání zájmy společností, tj. monopolů, které mají regulovat.

Zdůvodnění ekonomické regulace: tržní selhání Monopoly a přirozené monopoly, potlačování konkurence, predátorské ceny Monopoly a přirozené monopoly, potlačování konkurence, predátorské ceny Externality Externality Nedostatek informací a informační asymetrie Nedostatek informací a informační asymetrie Ačkoli se ekonomové a političtí činitelé shodnou v teoretické rovině na příčinách tržního selhání, tržní selhání v reálném světě zůstává jedním z nejkontroverznějších aspektů vládní politiky. Ačkoli se ekonomové a političtí činitelé shodnou v teoretické rovině na příčinách tržního selhání, tržní selhání v reálném světě zůstává jedním z nejkontroverznějších aspektů vládní politiky.

Další důvody ekonomické regulace Nerovná vyjednávací síla Nerovná vyjednávací síla Morální hazard Morální hazard Trvalost a dostupnost služeb Trvalost a dostupnost služeb Vzácnost a přidělování Vzácnost a přidělování Distribuční spravedlnost a sociální politika Distribuční spravedlnost a sociální politika

Ekonomická regulace se zaměřuje zejména na některá průmyslová odvětví/oblasti Letecká přeprava Letecká přeprava Elektřina Elektřina Plyn Plyn Telekomunikace Telekomunikace Životní prostředí Životní prostředí Finanční a kapitálový trh Finanční a kapitálový trh

Bez ohledu na průmysl, regulace se zejména zaměřuje na Ochranu spotřebitelů Ochranu spotřebitelů Zdravotní péči Zdravotní péči Vztah zaměstnavatele-zaměstnance Vztah zaměstnavatele-zaměstnance Využití energie Využití energie

Kdo reguluje? Parlament Parlament Vládní instituce (ministři) Vládní instituce (ministři) Nezávislé regulatorní orgány (centrální banky, specializované instituce) Nezávislé regulatorní orgány (centrální banky, specializované instituce) Evropská komise Evropská komise Soudy Soudy Samoregulační (soukromé) organizace Samoregulační (soukromé) organizace

Regulatorní instituce Jestliže je regulace implementována prostřednictvím nezávislých komisí a institucí, měla by existovat možnost, aby se subjekty mohly obracet na soudy za účelem zkoumání ústavnosti regulatorních norem a postupů a zajištění, že regulatorní instituce dodržely řádný proces při svém rozhodování. Jestliže je regulace implementována prostřednictvím nezávislých komisí a institucí, měla by existovat možnost, aby se subjekty mohly obracet na soudy za účelem zkoumání ústavnosti regulatorních norem a postupů a zajištění, že regulatorní instituce dodržely řádný proces při svém rozhodování.

Cíle regulace Intervence na trhu jsou často požadovány (v situacích tržního selhání) s cílem Intervence na trhu jsou často požadovány (v situacích tržního selhání) s cílem - zajistit, že dosahování zisků není v konfliktu se sociálním blahobytem - zajistit společensky žádoucí výsledky, když se nelze spoléhat na to, že je zajistí soutěž Přirozené monopoly jsou typickým příkladem Přirozené monopoly jsou typickým příkladem

Prostředky regulace Regulace nahrazuje neviditelnou ruku trhu prostřednictvím Regulace nahrazuje neviditelnou ruku trhu prostřednictvím - přímých zásahů (zákazů, požadavků, např. cenová regulace, regulace míry výnosnosti) - nebo nepřímých zásahů (daně, subvence)

Hlavní typy otázek souvisejících s regulací Co je žádoucím výsledkem regulace (chování regulovaných subjektů)? Co je žádoucím výsledkem regulace (chování regulovaných subjektů)? Může být navržen regulatorní mechanismus, který přivodí, že regulované firmy budou jednat způsobem, který vede k optimálním výsledkům? Může být navržen regulatorní mechanismus, který přivodí, že regulované firmy budou jednat způsobem, který vede k optimálním výsledkům? Můžeme balancovat výhody regulace s jejími náklady (compliance cost) a riziky, např. „zajetí“ regulátora? Můžeme balancovat výhody regulace s jejími náklady (compliance cost) a riziky, např. „zajetí“ regulátora?

Příklady regulace: 1. Monopoly a monopolní síla

Monopoly a monopolní síla Trh s jedním prodávajícím nebo několika oligopolisty, kteří kooperují a chovají se jako monopol, je vážným typem tržního selhání, který ospravedlňuje zásah vlády. Trh s jedním prodávajícím nebo několika oligopolisty, kteří kooperují a chovají se jako monopol, je vážným typem tržního selhání, který ospravedlňuje zásah vlády. Firma má monopolní sílu, pokud může ovlivnit cenu, kterou požaduje za své produkty. Firma má monopolní sílu, pokud může ovlivnit cenu, kterou požaduje za své produkty. Monopoly (nedokonale konkurenční trhy) jsou obecně neefektivní: cena je příliš vysoká a výstup příliš nízký, aby mohly být maximalizovány výhody na trhu. Monopoly (nedokonale konkurenční trhy) jsou obecně neefektivní: cena je příliš vysoká a výstup příliš nízký, aby mohly být maximalizovány výhody na trhu.

Politika reagující na problém monopolů Vláda reaguje na problém monopolů jedním ze tří způsobů Vláda reaguje na problém monopolů jedním ze tří způsobů - Snaží se z monopolizovaného odvětví učinit odvětví více kompetitivní - Regulováním chování monopolů - Soukromé monopoly se stanou státními podniky

Soutěžní právo (právo hospodářské soutěže) Legislativa, snažící se povzbudit soutěž a odradit (zakázat) od využívání monopolních praktik, může omezit neefektivnost plynoucí z tržní síly obecně a monopolů zvláště. Legislativa, snažící se povzbudit soutěž a odradit (zakázat) od využívání monopolních praktik, může omezit neefektivnost plynoucí z tržní síly obecně a monopolů zvláště.

Druhy protikonkurenčního chování (1) Horizontální překážky obchodu - rozdělení trhu, které snižuje soutěž a vytváří monopoly - jedna společnost dominuje trhu a/nebo odvětví

Druhy nesoutěžního chování (2) Vertikální překážky obchodu Příklady: - udržování cen v maloobchodu (výrobci se snaží kontrolovat maloobchodní ceny) - jedna firma kontroluje nabídkový řetězec

Druhy nesoutěžního chování (3) Predátorská tvorba cen - firma udržuje cenu pod mezními náklady dokud není jiná firma vyřazena z obchodování a poté nastaví ceny a zisk jako monopolista - v průmyslových odvětvích s vysokými bariérami vstupu (např. letectví)

Klíčové otázky Co je relevantní trh? Co je relevantní trh? Tržní podíl dalších soutěžitelů? Tržní podíl dalších soutěžitelů? Bariéry vstupu (kapitálové náklady, distribuční řetězce, softwarová platforma)? Bariéry vstupu (kapitálové náklady, distribuční řetězce, softwarová platforma)? Existuje mezinárodní soutěž? Existuje mezinárodní soutěž? Struktura nákladů průmyslu (vyskytují se rostoucí výnosy z rozsahu?) Struktura nákladů průmyslu (vyskytují se rostoucí výnosy z rozsahu?) Podněty k inovacím? Podněty k inovacím? Efekt technologických změn na relevantním trhu? Efekt technologických změn na relevantním trhu?

Soutěžní právo: ne vždy náprava Monopolní síla, která vychází ze sítě externalit nabízí výhody, kterých by bylo těžko dosáhnout v rámci soutěžního prostředí Monopolní síla, která vychází ze sítě externalit nabízí výhody, kterých by bylo těžko dosáhnout v rámci soutěžního prostředí Když monopoly vznikají jako přirozené monopoly, je využití soutěžního práva k jejich rozbití či zamezení vzniku pouze slabou nápravou Když monopoly vznikají jako přirozené monopoly, je využití soutěžního práva k jejich rozbití či zamezení vzniku pouze slabou nápravou

Speciální případ přirozených monopolů Přirozené monopoly existují když, kvůli úsporám ze zvýšené výroby, může jedna firma produkovat pro celý trh za nižší náklady na jednotku než dvě či více firem Přirozené monopoly existují když, kvůli úsporám ze zvýšené výroby, může jedna firma produkovat pro celý trh za nižší náklady na jednotku než dvě či více firem

Regulace přirozených monopolů Vládní organizace může v případě regulace ovlivnit fungování podnikatelských subjektů a vzít některá rozhodnutí pod svou kontrolu Vládní organizace může v případě regulace ovlivnit fungování podnikatelských subjektů a vzít některá rozhodnutí pod svou kontrolu

Regulace přirozených monopolů Na první pohled se může zdát, že regulátor přirozených monopolů má snadnou práci Na první pohled se může zdát, že regulátor přirozených monopolů má snadnou práci Bohužel to není tak snadné Bohužel to není tak snadné - Roli hraje otázka informací - Regulátor musí být schopen určit křivku nákladů, stejně jako křivku tržní poptávky

Regulace přirozených monopolů Regulátoři určí cenu, která poskytuje vlastníkům „spravedlivou míru výnosnosti“ pro prostředky, které vložili do monopolů. Regulátoři určí cenu, která poskytuje vlastníkům „spravedlivou míru výnosnosti“ pro prostředky, které vložili do monopolů. Měla by zaručovat monopolům normální zisk (pojem užívaný ekonomy), tj. zisk dostatečný k celkovému pokrytí nákladů obětovaných příležitostí, zahrnující ušlý úrok jejich vlastních prostředků. Měla by zaručovat monopolům normální zisk (pojem užívaný ekonomy), tj. zisk dostatečný k celkovému pokrytí nákladů obětovaných příležitostí, zahrnující ušlý úrok jejich vlastních prostředků.

Regulace přirozených monopolů Cenová regulace není perfektním řešením Cenová regulace není perfektním řešením Neposkytuje přirozeným monopolům dostatečné podněty úsporně hospodařit s kapitálem Neposkytuje přirozeným monopolům dostatečné podněty úsporně hospodařit s kapitálem Tendence přirozených monopolů nadměrně investovat do kapitálu Tendence přirozených monopolů nadměrně investovat do kapitálu Když se firma nesnaží maximalizovat zisk (protože vláda garantuje určitou míru výnosnosti) nešetří náklady Když se firma nesnaží maximalizovat zisk (protože vláda garantuje určitou míru výnosnosti) nešetří náklady

Příklady regulace: 2. Regulace finančního a kapitálového trhu

Co je finanční a kapitálový trh? Na finančním trhu obchodují účastníci s cennými papíry, penězi, pojištěním a komoditami Na finančním trhu obchodují účastníci s cennými papíry, penězi, pojištěním a komoditami Hlavní typy finančních trhů jsou: Hlavní typy finančních trhů jsou: - Peněžní trh - Kapitálový trh (primární a sekundární) - Pojišťovací trh - Derivátový trh - Trh Forex

Co je (může být) regulováno na finančním trhu? Finanční zprostředkovatelé – banky, brokeři,.. Finanční zprostředkovatelé – banky, brokeři,.. Tok peněz Tok peněz Finanční rizika Finanční rizika Informace Informace Rozsah účasníků Rozsah účasníků Dluhy Dluhy Nejpřísnější regulatorní forma - licence

Kdo reguluje? Dozorové orgány národních finančních trhů – centrální banky Dozorové orgány národních finančních trhů – centrální banky Dozorové orgány národních kapitálových trhů a trhů s cennými papíry – Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) Dozorové orgány národních kapitálových trhů a trhů s cennými papíry – Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) EU orgány: Evropská komise, Evropská centrální banka, European Securities and Markets Authority EU orgány: Evropská komise, Evropská centrální banka, European Securities and Markets Authority

Regulatorní základ Centrální banky – regulují banky na základě Basel II Centrální banky – regulují banky na základě Basel II Komise pro cenné papíry a burzy - na základě MiFiD (směrnice o trzích finančních instrumentů) Komise pro cenné papíry a burzy - na základě MiFiD (směrnice o trzích finančních instrumentů)

Basel II – potřeba kapitálové přiměřenosti Vydán Basilejským výborem pro bankovní dohled Vydán Basilejským výborem pro bankovní dohled Cílem je vytvořit mezinárodní standard, o který se mohou bankovní regulátoři opřít při stanovení výše kapitálu, se kterým banka nemůže disponovat s ohledem na finanční a operační rizika, kterým čelí Cílem je vytvořit mezinárodní standard, o který se mohou bankovní regulátoři opřít při stanovení výše kapitálu, se kterým banka nemůže disponovat s ohledem na finanční a operační rizika, kterým čelí

Basel II – potřeba kapitálové zdravosti Hlavní cíle: Čím většímu riziku je banka vystavena, tím vyšší množství kapitálu musí držet Čím většímu riziku je banka vystavena, tím vyšší množství kapitálu musí držet Zajistit stanovení kapitálových polštářů, které jsou více citlivé vůči riziku Zajistit stanovení kapitálových polštářů, které jsou více citlivé vůči riziku

Směrnice MiFID Cíle směrnice o trzích finančních instrumentů: Cíle směrnice o trzích finančních instrumentů: Dokončit proces vytváření jednotného trhu pro investiční služby Dokončit proces vytváření jednotného trhu pro investiční služby Reagovat na změny a inovace, které se objevily na trzích s cennými papíry Reagovat na změny a inovace, které se objevily na trzích s cennými papíry Chránit investory vytvořením kompetitivnějších a „hlubších“ trhů a bránit možnostem podvodů Chránit investory vytvořením kompetitivnějších a „hlubších“ trhů a bránit možnostem podvodů

MiFID – autorizace, regulace a pasportování Firmy spadající pod rámec MiFID jsou autorizovány a regulovány jejich domovským státem (státem, kde mají své registrované sídlo). Firmy spadající pod rámec MiFID jsou autorizovány a regulovány jejich domovským státem (státem, kde mají své registrované sídlo). Jakmile je firmě dána autorizace, může využít tzv. pasu za účelem poskytování služeb zákazníkům v dalších členských státech. Jakmile je firmě dána autorizace, může využít tzv. pasu za účelem poskytování služeb zákazníkům v dalších členských státech. Tyto služby jsou regulovány domovským státem (zatímco dříve byly služby regulovány členským státem, v kterém byly poskytovány služby). Tyto služby jsou regulovány domovským státem (zatímco dříve byly služby regulovány členským státem, v kterém byly poskytovány služby).

MiFID – jednání s klienty MiFID stanoví požadavky vztahující se k informacím, které musí být vzaty v úvahu, když jsou přijímány příkazy klientů. MiFID stanoví požadavky vztahující se k informacím, které musí být vzaty v úvahu, když jsou přijímány příkazy klientů. Požadavky zajišťují, že firmy jednají v nejlepším zájmu klientů a určují, jak mohou být příkazy od různých klientů shromažďovány. Požadavky zajišťují, že firmy jednají v nejlepším zájmu klientů a určují, jak mohou být příkazy od různých klientů shromažďovány.

MiFID – kategorizace klientů MiFID požaduje, aby zákazníci byli kategorizováni na způsobilé protistrany, profesionální klienty či retailové klienty (mající zvýšenou úroveň ochrany). MiFID požaduje, aby zákazníci byli kategorizováni na způsobilé protistrany, profesionální klienty či retailové klienty (mající zvýšenou úroveň ochrany). Musí být stanoveny jasné postupy pro kategorizaci klientů a zhodnocení jejich vhodnosti pro každý z typů investičních produktů. Musí být stanoveny jasné postupy pro kategorizaci klientů a zhodnocení jejich vhodnosti pro každý z typů investičních produktů. To znamená, že vhodnost každé investiční rady či navrhované finanční transakce musí být posouzena před jejím poskytnutím. To znamená, že vhodnost každé investiční rady či navrhované finanční transakce musí být posouzena před jejím poskytnutím.

MiFID – transparentnost po provedení obchodu MiFID požaduje, aby firmy publikovaly své ceny, objem a dobu všech obchodů u podílů společností kótovaných na burze, i když jsou prováděny mimo regulovaný trh, pokud nejsou splněny stanovené požadavky. MiFID požaduje, aby firmy publikovaly své ceny, objem a dobu všech obchodů u podílů společností kótovaných na burze, i když jsou prováděny mimo regulovaný trh, pokud nejsou splněny stanovené požadavky.

MiFID – Best execution MiFID požaduje, aby firmy podnikly všechny náležité kroky s cílem získat nejlepší možné výsledky při provádění příkazů klientů. MiFID požaduje, aby firmy podnikly všechny náležité kroky s cílem získat nejlepší možné výsledky při provádění příkazů klientů. Nejlepší možný výsledek není poze limitován na cenu, ale zahrnuje také náklady, rychlost, pravděpodobnost provedení a pravděpodobnost vypořádání a další relevantní faktory. Nejlepší možný výsledek není poze limitován na cenu, ale zahrnuje také náklady, rychlost, pravděpodobnost provedení a pravděpodobnost vypořádání a další relevantní faktory.

Návrhy témat eseje Proč jsou instituce důležité? Proč jsou instituce důležité? Instituce a ekonomický růst Instituce a ekonomický růst Význam sociálního kapitálu a sociálních norem Význam sociálního kapitálu a sociálních norem Ekonomie transakčních nákladů (význam) Ekonomie transakčních nákladů (význam) Vliv práva a regulace na transakční náklady (příklad) Vliv práva a regulace na transakční náklady (příklad) Role informačních nákladů/informační asymetrie ve směně (příklad) Role informačních nákladů/informační asymetrie ve směně (příklad) Problém pána a správce ve firmách Problém pána a správce ve firmách Obchodování insiderů Obchodování insiderů

Návrhy témat eseje Jak může vláda snížit transakční náklady a rizikovost tržní směny? (příklad) Jak může vláda snížit transakční náklady a rizikovost tržní směny? (příklad) Vliv internetu na ekonomiku Vliv internetu na ekonomiku Ekonomické znaky vlastnických práv Ekonomické znaky vlastnických práv Transparentnost vlastnických práv Transparentnost vlastnických práv Ekonomické efekty práva duševního vlastnictví Ekonomické efekty práva duševního vlastnictví Ekonomické efekty privatizace (příklad) Ekonomické efekty privatizace (příklad) Vlastnická práva a problémy životního prostředí Vlastnická práva a problémy životního prostředí Ekonomie smluvního práva (příklad) Ekonomie smluvního práva (příklad) Problémy životního prostředí z pohledu institucionální ekonomie Problémy životního prostředí z pohledu institucionální ekonomie

Návrhy témat eseje Soukromé poskytování veřejných statků (příklad) Soukromé poskytování veřejných statků (příklad) Sociální odpovědnost společností Sociální odpovědnost společností Tržní nástroje v politice životního prostředí Tržní nástroje v politice životního prostředí Důvody vládního selhání (příklad) Důvody vládního selhání (příklad) Ekonomická role byrokracie Ekonomická role byrokracie Ekonomická teorie veřejné volby – hlavní principy Ekonomická teorie veřejné volby – hlavní principy Zájmové skupiny (příklad) Zájmové skupiny (příklad) Chování označované jako dobývání renty (příklad) Chování označované jako dobývání renty (příklad) Ekonomie korupce Ekonomie korupce

Návrhy témat eseje Teorie úspěšných překážek korupce Teorie úspěšných překážek korupce Role a dopad zdanění (příklad) Role a dopad zdanění (příklad) Zdanění a vyhýbání se daním Zdanění a vyhýbání se daním Role vládních podpor Role vládních podpor Vývoj daňové politiky Vývoj daňové politiky Náklady a výhody veřejné zdravotní péče Náklady a výhody veřejné zdravotní péče