SMĚROVÁNÍ V POČÍTAČOVÝCH SÍTÍCH Část 1 – principy směrování Zpracovala: Mgr. Marcela Cvrkalová Střední škola informačních technologií a sociální péče,

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Módy bezdrátového připojení
Advertisements

14SIAP – SÍTĚ A PROTOKOLY Hodina 5..
Překlad síťových adres - NAT
Petr Tesarčík, Miroslav Baron
Aktivní prvky - úvod. Aktivní prvky sítě zařízení, která potřebují napájení vzájemně jsou propojena pomocí pasivních prvků rozšiřují broadcastovou doménu.
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc.
Seminář 8 VLAN routing Srovnání směrování tradičního a VLAN routingu
Protokol TCP/IP a OSI model
Linková (spojová) vrstva
1 © 2004, Cisco Systems, Inc. All rights reserved. CCNA 2 v3.1 Module 6 Routing and Routing Protocols.
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_PSK-3-06.
Síťové karty Eva Zdráhalová 4. Z. Obsah prezentace 1. Role síťové karty Příprava dat 5 3. Posílání a kontrola dat Volby konfigurace.
TCP a firevall Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Autor:
Shrnutí A – Principy datové komunikace B – TCP/IP 1.
BIS Firewall Roman Danel VŠB – TU Ostrava.
Firewall.
CZ.1.07/1.4.00/ VY_32_INOVACE_168_IT 9 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:Informatika.
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_P4_1.15 Tematická oblast: Hardware, software a informační sítě AKT. SÍŤ. PRVKY – ROUTER, SWITCH Typ: DUM - kombinovaný.
ProCop 3.1 Networks Jak propojovat zařízení systému ProCop do sítí.
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ ADRESA. Identifikace v síti  IP adresa - je jednoznačná identifikace konkrétního zařízení (typicky počítače) v prostředí sítě (Internetu).
Datové sítě Ing. Petr Vodička.
Úvod do počítačových sítí Lekce 08 Ing. Jiří ledvina, CSc.
Počítačové sítě IP routing
Internet.
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_PSK-3-05.
Sledování sítě Whireshark.
Protokoly úrovně 3 nad ATM Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc.
Směrování -RIP. 2 Základy směrování  Předpoklady:  Mějme směrovač X  Směrovač nemůže znát topologii celé sítě  X potřebuje určit směrovač pro přístup.
Seminář - routing Směrování Pojmy IP adresa
Počítačové sítě IP směrování (routing)
Model TCP/IP Síťová vrstva. IPv4 IP protokol pracuje nad linkovou vrstvou IP protokol pracuje nad linkovou vrstvou Data jsou v síti dopravována přes směrovače.
Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_PSK-3-16.
Principy fungování sítě Název školyGymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název projektuRozvoj žákovských.
1 Seminář 7 Aplikační vrstva Transportní vrstva IP vrstva NIC Aplikační vrstva Transportní vrstva IP vrstva NIC IP vrstva NIC eth0 Fa0/0 Fa0/1 Cisco Router.
Internet protocol Počítačové sítě Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Počítačové sítě IP směrování (routing)
1 Seminář 6 Routing – směrování –Směrování přímé – v rámci jedné IP sítě/subsítě (dále je „sítě“) – na známou MAC adresu. –Směrování nepřímé – mezi sítěmi.
Počítačové sítě 6. přednáška propojování lokálních sítí bridge router
Počítačové sítě IP routing
Vrstvy ISO/OSI  Dvě skupiny vrstev  orientované na přenos  fyzická vrstva  linková vrstva  síťová  orientované na aplikace  relační vrstva  prezentační.
S MĚROVÁNÍ Ing. Jiří Šilhán. Přímé doručování není směrování. (stejná síť) Směrování – volba směru – hledá se next hop Hledání optimální cesty. Vytváření.
1 Technické specifikace sítí Ethernet 10Mbps Ethernet (dožívá) – IEEE –10BASE-T – dva UTP (cat-3/cat-5), propojovací zařízení – HUB nebo přepínač.
Aktivní prvky ochrany sítí ● Filtrace, proxy, firewall ● Filtrace přenosu, zakázané adresy, aplikační protokoly ● Proxy, socks, winsocks ● Překlad adres.
Virtualizace ● IP forwarding ● IP tunneling ● Virtuální síť.
Kvíz 5. – 6. hodina. Co nepatří mezi komponenty sítě Síťová zařízení Přenosová média MS Office Protokoly.
1 Počítačové sítě II 13. Směrování Miroslav Spousta, 2006,
 = jedná se o vzájemné propojení lokálních počítačových sítí pomocí vysokorychlostních datových spojů  vznikl spojením mnoha menších sítí  v každé.
SMĚROVÁNÍ V POČÍTAČOVÝCH SÍTÍCH Část 4 – Směrování v IPv6 Zpracovala: Mgr. Marcela Cvrkalová Střední škola informačních technologií a sociální péče, Brno,
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava I. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno
SMĚROVÁNÍ V POČÍTAČOVÝCH SÍTÍCH Část 2 – Směrovací tabulky Zpracovala: Mgr. Marcela Cvrkalová Střední škola informačních technologií a sociální péče, Brno,
Shrnutí A – Principy datové komunikace B – TCP/IP 1.
Síťová vrstva a vrstva síťového rozhraní v TCP/IP
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Distribuovaný operační systém pro mikroprocesory
TÉMA: Počítačové systémy
Návrh IP adres a tvorba podsítí
Virtuální privátní sítě
Seminář - routing Směrování Pojmy IP adresa
PB169 – Operační systémy a sítě
Seminář 8 VLAN routing Srovnání směrování tradičního a VLAN routingu
Síťová vrstva a směrování
Seminář – ARP, ICMP Obsah cvičení
Počítačové sítě IP vrstva
Příklad topologie sítě Adresace v internetu MAC adresa – fyzická adresa interface (rozhraní) Je zapsána v síťové kartě. Je identifikátor uzlu.
Počítačové sítě IP vrstva
NÁZEV ŠKOLY: S0Š Net Office, spol. s r.o, Orlová Lutyně
Elektronické instalace budov II
Ing. Jiří Šilhán IPv4.
IPv6 druhá část Ing. Jiří Šilhán.
IP adresa a MAC Michaela Imlaufová.
Transkript prezentace:

SMĚROVÁNÍ V POČÍTAČOVÝCH SÍTÍCH Část 1 – principy směrování Zpracovala: Mgr. Marcela Cvrkalová Střední škola informačních technologií a sociální péče, Brno, Purkyňova 97

CO JE SMĚROVÁNÍ Proces hledání optimální cesty dat v počítačových sítích Probíhá na třetí (síťové) vrstvě modelu ISO/OSI Do směrování jsou zapojeny směrovače, ležící na cestě mezi zdrojovou a cílovou adresou v hlavičce paketu Směrovače používají pro vyhledání cesty směrovací tabulky Směrovací tabulky mohou být naplněny ručně nebo jsou naplňovány průběžně, automaticky

SMĚROVÁNÍ ZAHRNUJE Výpočet optimální cesty (matematický problém hledání cesty v grafu) Uchování směrovacích informací (vedení směrovacích tabulek) Samotné předávání paketů Aktualizaci údajů, reakce na změny v síti

AUTONOMNÍ SYSTÉMY Celosvětová síť Internet je rozdělena na oblasti = autonomní systémy (AS) AS = systém sítí a routerů s konzistentním mechanismem směrování AS musí být celosvětově registrovány Směrování probíhá – uvnitř AS (vnitřní, interní směrování) – mezi jednotlivými AS (vnější, externí směrování)

STATICKÉ SMĚROVÁNÍ Vyplnění směrovací tabulky provádí ručně administrátor sítě Používá se výjimečně (např. nastavení implicitní cesty) Administrátor musí znát topologii sítě Nereaguje na změny v síti (všechny změny nutné ručně nastavit na všech směrovačích v síti) Náročné na správu i v relativně malých sítích, náchylné k chybám

DYNAMICKÉ SMĚROVÁNÍ Obsah směrovacích tabulek se průběžně (dynamicky) mění Dvě základní varianty – Vector-distance routing DVA (podle vzdálenosti) – Link-state routing LSA (podle průchodnosti linky)

NEJVHODNĚJŠÍ CESTA Většinou existuje více možností cesty paketu. Volbu cesty zabezpečují směrovací protokoly Volí se cesta s nejnižšími náklady na přenos Způsob ohodnocení cesty = METRIKA Různé směrovací protokoly používají různé metriky

NEJČASTĚJŠÍ METRIKY Šířka pásma (band width) Přenosové zpoždění (internetwork delay) Spolehlivost (reliability) Zatížení (load) Počet přechodů přes směrovače (hop count) + jejich nejrůznější kombinace

DVA Algoritmus vyhodnocuje délky cest Aktualizace směrovacích tabulek periodickou výměnou se sousedními směrovači Postupné šíření informace = konvergence Metrika = počet směrovačů na cestě (hop count) Nejlepší cesta = nejmenší počet skoků

NEVÝHODY DVA Maximální počet směrovačů = 15 (omezená velikost sítě) Algoritmus náchylný na tvorbu smyček a duplicitních cest K jejich odstranění se používá: – Split horizont (výměna jen částí tabulek) – Poison reverse (při zacyklení je cesta prohlášena za nedostupnou) – Triggered update (okamžité aktualizace při změnách) – Hold down counter (pozdržení informace)

LSA Metrika založena na stavu linek a prostupnosti sítě Synchronizace topologií sítě mezi směrovači – flooding Mezi směrovači se přenáší pouze změny ve směr. Tabulkách Neustálé vyhodnocování stavu spojů (přenosový výkon, odezva, zpoždění, propustnost...)

PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ SMĚROVÁNÍ Přímé směrování Odesilatel i příjemce leží ve stejné síti (mají stejnou síťovou část adresy) O doručení paketu se stará přímo linková vrstva (vrstva síťového rozhraní) Není nutné hledat optimální cestu Nepřímé směrování Odesilatel a příjemce leží v různých sítích (mají různé síťové adresy) Je třeba zvolit nejvhodnější odchozí směr (nejvhodnější směrovač) Paket se odešle na tento směrovač (přímé směrování)

? PŘÍMÉ nebo NEPŘÍMÉ směrování Logicky vynásobíme (bit po bitu) vlastní IP adresu a masku sítě Totéž provedeme s adresou příjemce (použijeme stejnou masku) Výsledky porovnáme Je-li mezi výsledky plná shoda.....PŘÍMÉ SMĚROVÁNÍ

PŘÍMÉ SMĚROVÁNÍ Nepoužije se směrovací tabulka Paket se zabalí do rámce linkové vrstvy Odešle se na fyzickou adresu, odpovídající IP adrese z paketu Zjištění fyzické adresy se provede (většinou) protokolem ARP

NEPŘÍMÉ SMĚROVÁNÍ Neshodují-li se síťové prefixy, leží příjemce v jiné IP síti. Je třeba rozhodnout, na který směrovač poslat paket Každý uzel zná minimálně jednu adresu směrovače (výchozí brána) Existuje-li více směrovačů, použije uzel svoji směrovací tabulku Paket odesílá na IP adresu směrovače, který leží ve stejné síti jako uzel Paket zabalen do rámce a poslán na fyzickou adresu tohoto směrovače (přímým směrováním)

? Zachyťte pomocí vhodného programu (např. wireshark) dva odchozí IP pakety, jeden do vlastní sítě, jeden mimo ni Porovnejte síťové části adresy vlastního uzlu (vypište např. pomocí ipconfig) a cílové IP adresy Zjistěte, jaké IP adrese odpovídá MAC adresa v rámci, v němž je IP paket odesílán (např. pomocí ARP tabulky)