Ovodňovací stavby - tvoří komplex opatření, které jsou navrhovány podle stavu potřebnosti odvodnění, jeho rozsahu a všech příčin vedoucích k vlastnímu.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Modernizace výuky odborných předmětů
Advertisements

Přirozená retence a akumulace (RaA) vod
KOMPLEXNÍ PRŮZKUM PŮD (KPP).
Půdy:.
Počasí a podnebí Počasí Podnebí ( klima )
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
VODA A VODNÍ REŽIM V ZEMINÁCH PODLOŽÍ
Obecná Limnologie 02: Hydrosféra
1.lekce TEZE: Terminologie k popisu oběhu vody v přírodě Schematizace povodí v rámci srážko-odtokového procesu, hlavní složky bilanční rovnice Klimatické.
Seminář „Extrémy počasí a jeho dopady na Jihomoravský kraj“
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Technická řešení podpovrchové RaA
Základy hydrauliky a hydrologie
Pedosféra.
Rostlinná produkce a prostředí
HYDROLOGIE věda, která se systematicky zabývá poznáváním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě Voda - nejrozšířenější látka v přírodě. Vyskytuje se trvale.
URČETE CO NEPATŘÍ MEZI METEOROLOGICKÉ JEVY URČUJÍCÍ POČASÍ
23. září 2009, Ústí nad Labem, Odborný seminář 1 Vysoké učení technické v Brně Fakulta stavební Ústav vodního hospodářství krajiny Doc. Ing. Miroslav DUMBROVSKÝ,
DÚ I.1 Analýza podílu plošných a difúzních zdrojů na celkovém znečištění vod VÚV T.G.M, v.v.i, pobočka Ostrava, Ing. Martin Durčák.
Hydrosféra – vody pevnin
Modelování stoku přívalových srážek v povodí
Diplomová práce Modelování vlivu lesního vegetačního krytu a lesní půdy na srážko-odtokové vztahy Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jan Unucka Studijní obor:
Metody hodnocení vodní eroze pomocí GIS
Základy regionální geografie
Fluviální geomorfologie Lekce 2
Drsnost vegetace Ing. Daniel Mattas, CSc..
Mgr. Mark Rieder
ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Ostrava Ing. Jiří Krist.
Trasování lesních cest
LITVA.
Praktické příklady řešení odezvy říčního systému na antropogenní činnost v povodí.
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY II
Původ jezer - tektonická – zlomy, j. příkopové propadliny - vulkanická
Odvodnění jezerní nádrže Ha!Ha! a následné geomorfologické dopady na dolním toku řeky Ha!Ha!, Quebec, Kanada G.R. Brooks, D. E. Lawrence.
Zadávání studií odtokových poměrů a geologických průzkumů při komplexních pozemkových úpravách (činnosti pobočky krajského pozemkového úřadu jako investora)
Říční povodně Tsunami Atmosférické katastrofy
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
Hydraulika podzemních vod
GLOBÁLNÍ ZMĚNY Skleníkový efekt a globální oteplování Kyselý déšť
Mechanismy pro zvyšování infiltrace povrchových vod
ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY KOMBINACE OPATŘENÍ VE SPOLEČNÉM POVODÍ Kolektiv autorů.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Spalovací motory Ing. Jan Hromádko, Ph.D. Témata cvičení.
Teorie návrhu podzemního odvodnění podle Netopil, 1972.
Společná realizovaná zařízení KPÚ pro Plzeňský kraj 1.
Revitalizace rašelinišť mezi Horou Sv. Šebestiána a Satzung – I. etapa.
Dopady změn klimatu na hydrologické poměry v povodí Rakovnického potoka Sestavil L. Kašpárek.
Půda Anotace: Materiál je určen k výuce pracovních činností (pěstitelství) v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o půdě, jejím vzniku.
Protierozní ochrana 12. cvičení Téma: Protierozní opatření – příprava dat pro dimenzování prvků (CN, srážky, odtoky) 143YPEO ZS 2015/ ; z,zk.
Přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit.
2. setkání pracovní skupiny „Životní prostředí“. Souhrnná SWOT analýza Silné, slabé stránky Silné stránky B. Slabé stránky B. Zvyšování podílu separovaného.
Protierozní ochrana 8. cvičení Téma: Posouzení erozní ohroženosti pomocí programu SMODERP 143YPEO ZS 2015/ ; z,zk.
Protierozní ochrana 2. cvičení Téma: Protierozní ochrana 2. cvičení Téma: Analýza území - morfologie terénu, odtokové dráhy 143YPEO ZS 2015/ ;
ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY URBANIZOVANÁ POVODÍ Kolektiv autorů.
Navrhování odvodňovacího zařízení
Hydrologický předpovědní systém pobočky ČHMÚ České Budějovice
Protierozní ochrana 7. cvičení Téma: Posouzení erozní ohroženosti pomocí programu SMODERP 143YPEO ZS 2016/ ; z,zk.
N. Petrovičová, A. M. Šimková, T. lányiová, M. MATUŠKOVÁ
Studie odtokových poměrů Kyjovsko Studie režimu podzemních vod Kyjov,
PEDOSFÉRA Přírodopis 9. třída Zpracovala: Mgr. Jana Richterová
Hydrologický předpovědní systém pobočky ČHMÚ České Budějovice
PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka
PŘEDNÁŠKY O PŮDĚ Zdeněk Máčka
Právní režim ochrany půdy
Obnova veřejné zeleně Libčice nad Vltavou
Dešťové zahrady ZLÍN
Ochrana člověka za mimořádných událostí
Hydraulika podzemních vod
Hydrosféra – vody pevnin
Infiltrace do půdy - vliv počáteční vlhkosti půdy - sorptivita při Philipově transformaci - rychlost infiltrace a kumulativní infiltrace - měření s konstantní/proměnlivou.
Transkript prezentace:

Ovodňovací stavby - tvoří komplex opatření, které jsou navrhovány podle stavu potřebnosti odvodnění, jeho rozsahu a všech příčin vedoucích k vlastnímu návrhu stavby. Babylón 4. až 2. tis. př. n. letopočtem - komplex Egypt – delta Nilu, kanály, retenční nádrže Čína – hráze, kanály Řecko – Kopaiské jezero ha Řím – Albanské jezero, Fucino, Latio – ha Holanďané – ještě před římany hráze od 13. století př. n. l. Křesťanství – úpadek, trochu Španělsko, V. Británie, Rusko

Vypuštění jezera Fucino ha

Vliv odvodňovacích prací PozitivníNegativní technický regionální lokální zdravotní sociální a kulturní estetický politický odvodnění zamokřeného území zlepšení vodního režimu zamokřených půd a změna mikroklimatu zajištění podmínek pro investiční výstavbu a provoz dohotovených investičních celků snížení nebezpečí výskytu nemocí, vázaných na vodní prostředí zkulturnění území, zvýšení sociální a kulturní úrovně obyvatelstva zlepšení vzhledu krajiny zvýšení soběstačnosti ve výrobě potravin, a tím snížení závislosti na dovozu nebezpečí nežádoucího snížení hladiny podzemní vody nežádoucí poškození budov vlivem nestejnoměrného sedání půd po odvodnění rozšíření zárodků nemocí odvod­ňovacími kanály ochuzení rostlinných a živočišných ekosystémů a snížení jejich stability; odvodňovací stavba ruší vzhled krajiny

Zamokření Zamokření půd a zemin je přirozený i antropogenní činností způsobený stav vodního režimu, který je představován nadbytkem vody v profilu půdy nebo zeminy, který omezuje využitelnost daného prostoru, nebo vrstvy člověkem. Posuzování zamokření Z hlediska - technických staveb a využití přírodního bohatství – individuální posouzení podle konkrétní situace - zemědělského využití půdy

Příčiny zamokření 1/ oblastní (zonální), kterými jsou zpravidla klimatické podmínky oblasti, zpravidla nadbytek srážek při malé průměrné teplotě D f = S r / T 2/ místní (lokální), které jsou místní poměry orografické, geologické, hydrologické, hydropedologické, antropogenní 3/ kombinované, které mají více příčin a jsou častější, s větším působením

Kombinované příčiny zamokření

Půdní druh Obsah I.kat.% K Písčitá Hlinitopísčitá Písčitohlinitá Hlinitá Jílovitohlinitá Jílovitá Jílnad SI = KI + B + C – D D = K.i Posuzování z hlediska zemědělského využití půdy – optimalizace vodního režimu

Stanovištn í index Hodnocení stanoviště Rozsah nebo potřeba hydromelioračních úprav 15 až 28mírně vlhká potřeba pouze částečných odvodňovacích úprav, 29 až 42vlhká plošné odvodňovací úpravy jsou opodstatněné, 43 až 56silně vlhká úprava vodních poměrů plošnými odvodňovacími zařízeními nutná 57 až 70nejvlhčí komplexní úprava vodních poměrů je nezbytná 70 a víceExtrémně vlhká a zamokřená nutné komplexní vyřešení odvodnění plošnými odvodňovacími úpravami

Plodina Optimální vlhkost půdy (% pórovitosti) Plodina Optimální vlhkost půdy (% pórovitosti) pšenice55cukrová řepa65 ječmen ozimý55mrkev70 kukuřice55cibule70 vojtěška60rajská jablíčka80 oves60zelí80-85 brambory60 w = 100 – ah b a=46 b=1,2

Půda Střední výhodná hloubka hladiny podzemní vody pod povrchem území (m) Potřebné rozpětí regulace travinyobilovinyokopaninyprůměr(m) písčitá hlinitopísčitá písčitohlinitá hlinitá jílovitohlinitá 0,60,70,750,70±0,25 0,9.0,95 ±0,3 1,051,11,21,15±0,3 0,951,01,11,05±0,4 0,850,951,050,95±0,5

Povrchový odtok – po vyčerpání vsaku a akumulace - základem rovnice kontinuity Q = S. v u.(x). h(x) = (i – v).x Průtok v místě x – stacionární stav

Pohybová rovnice -rovnováha na svahu rozbor sil -řešení podle P.S.Eaglesona- rovnováha na svahu udržována třením -τ = ρgh sin α tíha kapaliny způsobující pohyb - tření kapaliny o podložku

Obecné vyjádření průtoku na svahu: ρgh sin α ρgh sin α = s využitím Chezyho součinitele můžeme dostat vztah pro průtok na metr běžný: q = a h b Pro laminární proudění je b=3, Pro turbulentní proudění podle R. E. Hortona je b rovno 2, V. P. Singh doporučil b = 1,5. Mls b= 1,679 Kde n m je součinitel drsnosti podle Manninga ( b = 5/3 )

Rovnice kinematické vlny pro plošný povrchový odtok podle Mlse

Q = a S b Q = a S b Soustředěný povrchový odtok

Doba trvání deště v min Výška H s v mm2,53,85,06,07,08,09,611 Intenzita i s v mm min -1 0,500,380,330,30,27 0,240,22 kde i s je intenzita deště (mm min -1 ), t - doba trvání deště (min), A, B, a - parametry srážkoměrné stanice. Minimální hodnoty přívalových dešťů podle L. S. Berga Analyticky lze čáry náhradních intenzit dešťů vyjádřit jako funkci

Pro povodí Labe, Odry a Moravy zpracoval údaje o přívalových deštích J. Trupl

Výšku přívalového deště vyjádřil Trupl vztahem: H s = u´log t + v´ kde H s je výška přívalové srážky v mm t je doba trvání deště v minutách u´ a v´ jsou konstanty závislé na periodicitě deště pu'V´ 0,0136,0-6,2 0,0231,1-4,6 0,0524,4-2,8 0,1019,9-1,4 0,2015,70 0,5011,4+0,4 1,008,4+0,8 2,006,2+0,9

Infiltrace Rovnice Kosťjakova Rovnice Mezenceva Rovnice Philipa

Stanovení odtoku ze sněhových srážek vodní hodnoty sněhové pokrývky 0,2 – 0,4 na horách, zpoždění tání v lesních oblastech oproti bezlesí. Rozdíl je 14 až 20 dnů Je třeba stále sledovat měnící se charakteristiky sněhové pokrývky a schopnosti vsakování, bilanční stanovení: kde h oi je vodní hodnota roztáté vrstvy sněhu v den i v mm

Výběr srážky pro určení povrchového odtoku Q max = φ i s S p O. Dub t k = 8,5(L – 1) + 20 až 30 A.Šoltéz Opravný součinitel ß podle J. Šoltéze Poměr B/L 0,10,20,30,40,50,60,70,80,91,0 ß21,41,151,00,90,80,750,70,650,63

Ve1ikost povodí Doba koncentrace t k Velikost povodí Doba koncentrac e t k (ha)(min)(ha)(min) 0,41,4120,029,0 2,03,5202,541,0 4,0 320,060,0 12,08,0405,075,0 40,517,0 Doba koncentrace odtoku t k podle Q. C. Ayrese Graf pro určení doby koncentrace t k podle R. M. Cormacka

Nalezení součinitele odtoku Objemový součinitel odtoku pak v sobě zahrnuje všechny ztráty odtoku Podle W. C. Hoada pro nepropustný terén a = 1,0 b = 8 pro středně propustný terén a = 0,5 b = 15 pro velmi propustný terén a = 0,3 b = 20

CN křivky nabývají hodnot od přibližně 30 (velké ztráty na povodí) do 100 (beze ztrát). Toto číslo se určuje z tabulek na základě: -hydrologické skupiny půd – reprezentuje infiltrační a retenční vlastnosti půdy (kategorie A až D) -využití území v povodí – zohledňuje se vegetační pokryv, způsob obdělání pozemků -předchozích vláhových podmínek – dáno úhrnem srážek v předchozích dnech Pro povodí s různorodými vlastnostmi se výsledná hodnota CN určuje váženým průměrem.

n=0,4 0,5

i s min i smax při ročních srážkách Trvání srážky t pod 700 mm nad 700 mm mm h h 3,3315,5-11,015,5--13, h 2,8611,0- 8,713,2--11, h 2,338,7--6,311,9--10, h 1,956,3-- 5,110,3--9,1 1-2 d 1,045,1- 3,69,1--6,6 2-3 d 0,833,6--2,56,6--5, d 0,732,5--1,95,2--4,3 4-5 d 0,671,9--1,74,3---3, d 0,631,7--1,633,5--2, d 0,591,63--1,252,9--2,5 Intenzity regionálních srážek v závislosti na trvání podle J. Horáka