Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu:VY_32_INOVACE_08-01_Ptáci tažní a jejich hnízda Autor:Mgr. Alice Frýželková Ročník:1.-3. Datum vytvoření:

Vzdělávací oblast:Člověk a jeho svět Tematická oblast:Prvouka - život na vesnici Předmět:Prvouka Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Rozděluje ptáky na stálé a stěhovavé, popisuje život čápa, jiřičky a vlaštovky. Obsahuje informace o hnízdění. Klíčová slova:Stěhovaví ptáci, čáp, jiřička, vlaštovka, hnízdo, vajíčka Druh učebního materiálu:prezentace

Ptáci Některé ptáky můžeme vidět po celý rok, nazýváme je stálí ptáci. V zimě se živí uschlými semeny a bobulemi rostlin. Je to např. sýkorka, vrabec nebo kos. Některé ptáky u nás přes zimu nevidíme, protože odlétají do teplých krajin. Živí se živočichy, kteří v zimě přezimují (např. brouky, mouchami nebo žábami), proto by u nás tito ptáci zimu nepřežili. Říkáme jim stěhovaví ptáci (čáp, vlaštovka, jiřička). Každý podzim je čeká daleká cesta, třeba i přes moře. V jižních krajích je teplo a dostatek potravy. 1 vrabec

Čáp U nás žijí dva druhy čápů: čáp bílý a čáp černý. Čáp je velký pták s dlouhým silným zobákem, s dlouhýma nohama a s dlouhým krkem. Je to dobrý vytrvalý letec. Samice snáší v průměru 2–4 vejce, vejce zahřívají oba rodiče. Žijí na vlhkých loukách, polích a u vody. Jejich potravou jsou žáby, ryby, plazi a hmyz. 2

Vlaštovka 3 Má dlouhý vidlicovitý ocas a dlouhá špičatá křídla. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Vlaštovky se živí létajícím hmyzem, který chytají v letu nebo sbírají z vodní hladiny. Žijí v obydlených krajinách, většinou hnízdí uvnitř budov – např. v chlévě. Stavba hnízda vlaštovkám trvá 2 týdny. Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec.

Jiřička 4 Žije v otevřených krajinách, zejména má ráda pastviny, louky a hospodářskou půdu, nejčastěji i blízko nějaké vodní plochy. Jiřička je hmyzožravá, svou kořist loví v letu. Samička snáší 3 až 6 bílých vajíček, zahřívají je střídavě oba rodiče, dělí se také o krmení mláďat.

Vejce 7 8 Vejce čápa Vejce jiřičky Vejce vlaštovky 9

Tělo ptáka Tělo ptáků je pokryté peřím. Pohybují se pomocí křídel, funkci zubů plní zobák. 3 hlava vole trup nohy zobák křídla krk

Ptačí rok Březen - ptáci se probouzí Duben – stěhovaví ptáci přilétají zpátky Květen – ptáci zpívají Červen – ptáci se hnízdí Červenec – ptáci mají ptáčata Srpen – ptáci tvoří hejna Září – stěhovaví ptáci se loučí s domovem Říjen – stálí ptáci se připravují na dlouhou zimu Listopad – přilétají k nám ze severu zimní ptáci Prosinec – můžeme vidět stopy ptáků ve sněhu Leden – ptáci mají hlad Únor–zimní návštěvníci odlétají zpět na sever

Stavba hnízda Na jaře mají všichni ptáci spoustu práce. Nejprve si vyhledávají svého partnera, se kterým potom budují, nebo opravují hnízdo. Můžeme je často na jaře vidět s materiálem pro stavbu hnízda v zobáčku. Hnízda staví pomocí větviček, bláta, suché trávy atd. Nikdy nerušte ptáky, kteří se hnízdí! Nesahejte jim na hnízda ani na vajíčka. Mohli by svá vajíčka nebo mláďata opustit, a ta by bez jejich pomoci zahynula. Hnízdo jiřiček 5

Hnízda Ptáci nerodí živá mláďata jako savci. Místo toho snášejí vejce s tvrdou skořápkou a potom je sezením zahřívají. Ve vajíčku se vyvíjí zárodek vyživovaný žloutkem. Za několik týdnů se z vajíček vyklubou mláďata. Většina ptačích mláďat se líhne holá, slepá a bezmocná. Dokud jim nenaroste peří, leží a vrtí se v hnízdě, kde je krmí a chrání jeden nebo oba rodiče, kteří mnohokrát denně vylétají za potravou. 6

Tělo ptáka – doplňte: Tělo ptáků je pokryté _ _ _ _ _. Pohybují se pomocí _ _ _ _ _ _, funkci zubů plní _ _ _ _ _. 3 H _ _ _ _ V _ _ _ T _ _ _ N _ _ _ Z _ _ _ _ K _ _ _ _ _ K _ _

Otázky: Jak nazýváme ptáky, které můžeme vidět po celý rok? Uveďte příklad. Říkáme jim stálí ptáci, je to např. sýkorka, vrabec, kos. Jak říkáme ptákům, kteří odlétají do teplých krajin? Uveďte příklad. Nazýváme je stěhovaví ptáci. Je to např. jiřička, čáp, vlaštovka. Ve kterém ročním období budují ptáci svá hnízda? Na jaře. Čím se živí čáp? Potravu pro čápy tvoří žáby, ryby, plazi a hmyz. Z čeho si staví ptáci svá hnízda? Ptáci si staví hnízda pomocí větviček, bláta, suché trávy. ?

Použité zdroje: 1.House sparrow04. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit ]. Dostupné z: 2.Ooievaar met publiek in het Zwin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit ]. Dostupné z: et_Zwin.JPGhttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8C%C3%A1p_b%C3%ADl%C3%BD#mediaviewer/Soubor:Ooievaar_met_publiek_in_h et_Zwin.JPG 3.Landsvale. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit ]. Dostupné z: 4.Delichon urbicum 10. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007 [cit ]. Dostupné z: 5.Zwei Jungschwalben im Nest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007 [cit ]. Dostupné z: jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99i%C4%8Dka_obecn%C3%A1#mediaviewer/Soubor:Zwei_Jungschwalben_im_Nest. jpg 6.Basket style nest. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2005 [cit ]. Dostupné z: 7.Cigogne blanche MHNT. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit ]. Dostupné z:

Použité zdroje: 8.Hirundo rustica MHNT. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit ]. Dostupné z: 9.Delichon urbicum MHNT. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2012 [cit ]. Dostupné z: