ROZŠÍŘIT ŘEČIŠTĚ HLAVNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROUDU SOCIÁLNÍ INKLUZE ŽÁKŮ A TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V KRNOVĚ A SOKOLOVĚ Dušan Janák, Martin Stanoev a kolektiv (Kateřina Tvrdá, Václav Walach, Miroslav Pilát, Lubomír Hlavienka)
EVALUACE TRANSFORMACE VZDĚLÁVACÍCH SYSTÉMŮ KRNOVA A SOKOLOVA Z POHLEDU LOKÁLNÍCH AKTÉRŮ EDUKACE PREZENTACE VÝZKUMNÝCH ZÁVĚRŮ Václav Walach
METODOLOGIE VÝZKUMU I)Individuální rozhovory s řediteli základních škol, jejich zástupci, úředníky, zaměstnanci neziskových organizací a Agentury pro sociální začleňování (26) II)Dotazníkové šetření realizované mezi pedagogickými pracovníky základních škol (313 z 377 členů populace) III)4 ohniskové skupiny s pedagogickými pracovníky a zákonnými zástupci žáků základních škol IV)Analýza dokumentů (vzdělávací plány, materiály obcí a škol, výzkumné zprávy aj.)
I. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA TRANSFORMACÍ SOKOLOVKRNOV OBDOBÍ REALIZACE2011/ /2008 INICIÁTOŘI TRANSFORMACEZastupitelstvoŠkolský odbor obecního úřadu HLAVNÍ MOTIVACEEkonomická DODATEČNÁ MOTIVACESloučení ZŠ Běžecká a B. NěmcovéInkluzivní OBJEKT TRANSFORMACEZrušení „romské“ školy a přerýsování spádových obvodů ROZPTYL ŽÁKŮ ZE ZRUŠENÉ ŠKOLYZnačně nerovnoměrnýRelativně rovnoměrný DOPROVODNÁ OPATŘENÍAno, převážně shoraAno, převážně zdola
VYBRANÁ DOPROVODNÁ OPATŘENÍSOKOLOVKRNOV SPECIFICKÉ PROJEKTY Podpora vzdělávání žáků se sociálním znevýhodnění Rovné příležitosti a šance Komplexní program podpory pro děti a žáky se SVP Odstranění selektivnosti vzdělávací sítě v Krnově VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE Prevence a řešení záškoláctví Prevence kriminality a šikany ve školách Metody práce se žáky a na rozvoj základních klíčových dovedností přispívajících k úspěšnému zvládnutí vyučovací hodiny, které se žáci se sociokulturním znevýhodněním účastní Specifika práce dětí a žáků se SVP PODPORA EDUKAČNÍCH AKTIVITPřípravné třídy, asistent pedagoga, školní psycholog, doučování, spolupráce s NNO PODPORA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT Zřízení zájmových kroužků Výlet na hory Rozvoj počítačových dovedností zaměřený na prohloubení počítačových dovedností Podpora nízkoprahových zařízení, výlety, kroužky DALŠÍ OPATŘENÍ Sjednocení školních řádů v případě absencí Vybudování odborných učeben Příplatky osobám pověřeným realizací transformace Informativní schůzky s rodiči před začátkem pololetí Posun hodnocení rozptýlených žáků na další období Výměna informací mezi ZŠ a neziskovými organizacemi o školních potřebách dítěte pro účely doučování Pracovní skupina Děti, mládež, rodina (komunitní plánování města Krnov) Centrum podpůrné péče pro předškolní děti se SVP (Reintegra)
II. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ A)Vnímání problematiky sociálního znevýhodnění. B)Vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků. C)Hodnocení transformace školské soustavy. D)Aktuální stav vzdělávací soustavy v obou městech.
A) SOCIÁLNÍ ZNEVÝHODNĚNÍ SZ = Chudoba a/nebo nepodnětné rodinné prostředí. Chudoba sama o sobě nesnižuje šance na vzdělanostní úspěch. SZ a romství:1) příčina znevýhodnění (jazyk), 2) stereotyp druhých („kdyby chtěli“), 3) nelegitimní stereotyp („výmluva“). SZ bez romství: samoživitelky, nezaměstnaní. Místo bydliště nemá velký význam z hlediska SZ (¼ respondentů ).
SOCIÁLNÍ ZNEVÝHODĚNÍ A ROMSKÁ ETNICITA „Je pro Vás problematické u většiny konkrétních žáků určit (rozhodnout), zda jsou Romy nebo nejsou?“ (K: 78 % neproblematické, S: 65 %). Větší heterogenita v odpovědí Sokolovských na otázku, kolik Romů se nachází mezi žáky příslušné školy. „Podstatná většina romských žáků je zároveň sociální znevýhodněných.“ (Souhlas 58 % Krnovských, ale jen 42 % Sokolovských). „Sociální znevýhodnění v přístupu ke vzdělání se v naší škole téměř zcela překrývá s romstvím.“ (Souhlas 19 % Krnovských, ale 28 % Sokolovských). „Počet romských žáků se sociální nevýhodou ve vzdělávacím procesu je na naší škole menší než počet ostatních znevýhodněných žáků.“ (souhlas 40 % Krnovských a 22 % Sokolovských).
B) VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÝCH ŽÁKŮ Sociálně znevýhodněný žák nezřídka jako problémový žák (nedostatečné prostředky, malá připravenost, nízká motivace, kázeňské problémy). 81 % uvedlo, že existuje kritická hranice počtu SZ žáků, od níž se výrazně zhoršují edukační možnosti. Nejčastěji udávaným počtem takových žáků byli 3 (30 %). Jako nejvhodnější opatření ve vzdělávání SZ žáků: 1) větší tlak státu (90,1 %), 2) podpora talentovaných žáků (82,5 %), 3) přípravné ročníky (81 %). Sokolovští skeptičtější vůči zlepšování vztahu rodičů ke škole a doučování než Krnovští (cca 65 % vs. 90 %). Záporně hodnocena finanční motivace a zvýhodnění při přijímání na střední školy.
C) HODNOCENÍ TRANSFORMACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY Sokolovští kritičtější než Krnovští. Obecně jsou více nakloněni ponechání existence specifické školy a častěji odmítají rovnoměrné rozptýlení žáků ze SVL na ostatní pracoviště. Problémy: a) adaptace příchozích žáků, b) zvýšení počtu problémových žáků ve třídách, c) nedostatečná příprava pedagogů na změnu, d) snížení výkonu školy, d) ztráta fungující spolupráce s romskými rodinami (Sokolov). Výkonový versus komunitní model?
D) AKTUÁLNÍ STAV VZDĚLÁVACÍCH SOUSTAV Sokolovští hodnotí negativněji projekty podpůrných opatření než Krnovští. Většina respondentů hodnotí míru spolupráce s romskými rodinami jako pozitivní (Krnov: 56 %, Sokolov: 55 %). Míra podpory SZ žákům jako srovnatelná (36 %) či vyšší (34,7 %) s ohledem na jiné skupiny žactva se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvýšit podporu talentovaným žákům.
III. OHNISKOVÉ SKUPINY: KRNOV Spíše pozitivní hodnocení. Učitelé: Problémy s adaptací nově příchozích žáků a omezeně konflikty, v současnosti situace bezproblémová. Doučování hodnoceno pozitivně (spíše mimo školu). Tematizováno sociální znevýhodnění bez etnického rozměru. To souvisí s tendencí přičítat vinu za vzdělanostní neúspěchy rodičům žáků. Jako vhodné řešení prezentován vnější tlak (stát, sociální odbor), nicméně výsledky může přinášet i individuální pedagogický přístup. Představa o vyšší emotivnosti romských dětí. Nástup puberty problematický. Menšina spolupracuje, ale také úspěšné výjimky. Přepracovanost učitelů. Rodiče: Neromská skupina: s jednou výjimkou nebyly zaznamenány negativní ohlasy na přítomnost romských dětí, individuální problém Romská: oceňování doučování, proti segregovanému školství, i když oceňovali Náměstí míru, občasné výhrady vůči nedostatečně osobnímu přístupu učitelů, stížnosti na nedostatek pracovního uplatnění pro Romy s vyšším vzděláním.
III. OHNISKOVÉ SKUPINY: SOKOLOV Převážně negativní hodnocení. Učitelé: Strach o pracovní uplatnění a chybné zrušení instituce vybavené k výuce žáků se SVP v hlavním vzdělávacím proudu. Frustrace z nabytí statusu „romské“ školy a vynucené re- organizace výuky. Konflikty mezi žáky v důsledku prožívaného školního neúspěchu, vzájemné odcizení pedagogů a žáků. Problém setrvávávání „dětí s diagnózou“ v běžných třídách. Na druhé straně zmiňovány pozitivní úspěchy a vlastní iniciativa při integrování kolektivů, stejně tak rasismus na přijímacích školách a přehlížení specifických potřeb. 2 řešení: Penalizace skrze sociální dávky x aktivní přístup pedagogů.
III. OHNISKOVÉ SKUPINY: SOKOLOV Rodiče: Odmítání chápání ZŠ Sokolovská jako etnicky segregované. Úroveň vzdělávání sice nižší, ale zato možnost zažít úspěch u znevýhodněných žáků. Nadto, poučený a chápavý přístup pedagogů, tj. bez větších konfliktů s rodiči. Část rodičů z majority zrušení podporovala, romští rodiče buď proti, anebo neutrální postoj. Negativní hodnocení romských rodičů souviselo zejména s minimální komunikací ze strany města a škol, nedostatečným přijetím dětí a špatným vztahem s pedagogy. Zmíněn organizovaný odpor. Tendence přeřazovat děti do speciální či praktické výuky dotčenými rodiči zpochybňována.
DĚKUJI ZA POZORNOST.