Kulturní památky 2500 Kč Pivovar v Plzni Plzeňský pivovar Karlův most Staroměstský orloj Staroměstské náměstí Václavské náměstí Chrám sv.Víta

Kulturní památky 2500 Kč Pivovar v Plzni Česká národní banka vydává dnem 8. října 2008 do oběhu šestou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, která znázorňuje pivovar v Plzni. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Zpět

Zlatá mince Zpět

Zlatá mince Zpět

Plzeňský pivovar Plzeňský Prazdroj je vedoucí pivovarnickou společností ve střední Evropě. Vykazuje největší výstav v ČR a je největším českým exportérem piva do téměř 50 zemí celého světa. Na českém trhu je Plzeňský Prazdroj se svými značkami Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel na prvním místě v objemu prodeje piva. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc, druhé největší světové pivovarnické společnosti. Vlajkovou loď mezinárodního portfolia skupiny představuje značka Pilsner Urquell. Historie: 1295 Založení města Plzně, počátky pivovarnictví Světovar - Český plzeňský pivovar akciové společnosti v Plzni Výstav přes milion hektolitrů piva, obchodní zastoupení v 34 zemích. Zpět

Hlavní brána Plzeňského pivovaru Zpět

Karlův most Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Přes řeku Vltavu se klene svými 16 oblouky nejstarší most v Praze Karlův most. Již v 10. stol. poblíž dnešního Karlova mostu stával dřevěný most, který kolem r.1170 vystřídal kamenný Juditin most. Juditin most byl užší a nižší než Karlův. Po jeho zničení povodní r.1342 na jeho místě vyrostl Karlův most. Základní kámen byl položen Karlem IV hodin 31 minut. Stavbu Karlova mostu měl na starost Petr Parléř, ale most byl zcela dokončen až po jeho smrti. Most z pískovcových kvádrů je dlouhý 515,76 m a široký 9,5 m. Na Karlově mostě je rozmístěno 30 soch a sousoší z období 18.století. Na Karlově mostě se obchodovalo, soudilo, na mostě se pořádaly turnaje. Nemalý byl i jeho význam vojenský. Tudy utíkal zimní král po porážce na Bílé hoře, tady útočili na Prahu Švédové v roce 1648 a při bojích zničili část výzdoby mostu.mostVltavuPrazeČeské republice Zpět

Staroměstský orloj Staroměstský orloj je jednou z nejvzácnějších a nejznámějších pražských památek. Je to vrcholné dílo české gotické vědy a techniky a zároveň skvostná umělecká památka. Samotná věž byla postavena kolem r Váška věže je 69,5 m. Orloj byl zřízen v r hodinářem Mikulášem z Kadaně a astronomem Janem Šindelem. Mistr Hanuš z Růže, z pověstí známý jako autor díla, orloj pouze v r opravil. V letech 1552 – 1560 prošel orloj větší opravou a zároveň byl zdokonalen Janem Táborským z Klokotské Hory. Během dalších let byl orloj zanedbáván a poškozován. Začátkem 17. století v r byl orloj opraven hodinářem Kryštofem Švarcpachem. Od té doby šel ale hůř a hůř, až se zastavil docela. Drobné opravy po skončení třicetileté války (1618–1648) jej dokázaly uvést do chodu vždy jen na několik týdnů. Přesto ještě v 17. století byly na orloji osazeny figurky apoštolů. Na generální opravu však nebyly peníze a ani se nenašel schopný hodinář. V roce 1787 měl být celý nepotřebný stroj dokonce prodán do starého železa. nakonec se v témže roce ujímá orloje hodinář Jan Landesberger. Ten však dokázal opravit pouze mechanickou část hodin. Astronomický kalendář a vlastní orloj dál čekal na své z mrtvých vstání téměř celé další století. Podruhé měl být orloj prodán v r. 1861, kdy se zastavily i jeho hodiny. Město nemělo potřebných zlatých na záchranu a opravu vzácné památky. Nakonec se uspořádala veřejná sbírka. V r byly požárem zničeny sošky apoštolů od Eduarda Veselého a nahrazují je nové od Vojtěcha Suchardy. Během r byla opravena mechanická část orloje v továrně V Daňka hodinářem L. Heinzem. Koncem roku 1865 je orloj opatřen kalendářní deskou od Josefa Mánesa. Dnes je zde kopie od Bohumila Číli. Originál je uložen v městském muzeu. 4. ledna 1866 si dokonce přišel orloj prohlédnout Alexandre Dumas, který tehdy projížděl Prahou. 18. srpna 1866 byl orloj slavnostně odhalen a 14. září 1866 byl definitivně spuštěn v podobě jakou známe dodnes. V roce 1945 bylo celé zařízení zničeno při Pražském květnovém povstání za II. světové války. 1. července 1948 se mohlo dát celé soustrojí s novými soškami apoštolů a kopií Mánesova obrazového kalendáře znovu do pohybu. Poslední větší oprava orloje byla na jaře a létě roku Zpět

Staroměstské náměstí Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově pak Staromák) je náměstí v Praze, centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U kamenného zvonu“ a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník Janu Husovi. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.náměstíPrazeStarého MěstavelkoměstaJanu Husovi románskégotickérenesanční baroknírokokové Zpět

Pražský poledník na Staroměstském náměstí byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup. Zpět

Václavské náměstí Václavské náměstí je nejvýznamnějším pražským náměstím a je považováno za její centrum. Je 750 m dlouhé a 60 m široké. Náměstí vzniklo již při založení Nového Města (1348) jako jeho centrum. Již v minulosti bylo využíváno pro obchodování s koňmi a dalšími komoditami. Dnešními dominantami náměstí, které je považováno i za symbol české státnosti, jsou především budova Národního muzea a sousoší sv. Václava a dalších patronů České země. Sv. Ludmily, sv. Anežky, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. V roce 1918 zde byla vyhlášená samostatnost Československa. Původní název Koňský trh byl nahrazen současným názvem v roce 1848 na návrh Karla Havlíčka Borovského. Na počest schůze ve Svatováclavských lázních a na počest sv. Václava, patrona České země. Původně, od roku 1680, zde stávala jezdecká socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla. Současná socha sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka sem byla umístěna v roce Bendlova socha byla přemístěna na Vyšehrad do Štulcových sadů. Václavské náměstí je jedním z nejnavštěvovanějších míst Prahy. Je obklopeno řadou historických domů. Ve střední části ho protíná tramvajová trať. Dopravní spojení je zajištěno i metrem. Zpět

Chrám sv.Víta Gotický a novogotický chrám svatého Víta je největší z pražských kostelů. Zde jsou pohřbena těla českých králů, tady je uložena královská koruna s korunovačními klenoty. Svatovítský chrám měří na délku 124 metrů, nejmenší šířka je 60 metrů a strop je vysoký 30 metrů. Výška hlavní věže je 99,3 metru. Katedrála byla založena Karlem IV. na místě románské baziliky, která nahradila předchozí rotundu z 10. století. Plán katedrály vypracoval a stavbustavbu zahájil roku 1344 Matyáš z Arasu a po jeho smrti v ní pokračoval Petr Parléř a jeho synové Václav a Jan. V tomto období byl postaven chór s kaplemi. Ve 14. století práce přestaly. OO dokončení se pokusil Vladislav Jagelonský koncem 15. a začátkem 16. století, po něm v 17. stol Leopold II., ale ani oni nedošli k cíli. Teprve stavitel Kamil Gilbert dovedl stavbu chrámu roku 1929 k úspěšnému konci.16 Zpět