Řecká architektura 7

Chrámová architektura 3: st. př. Kr. Chronologie Klasické období /32 př. Kr. raná klasika: př. Kr. vysoká klasika: /420 př. Kr. bohatý styl: 430/ /390 př. Kr. pozdní klasika: 400/ /320 př. Kr. Helénismus raný: 330/ př. Kr. střední/vysoký: /150 př. Kr. pozdní: 160/ př. Kr.

Hefaistův chrám v Athénách - počátek výstavby r př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 13 sloupů - rozměry - 13,7 x 31,77 m - nejlépe dochovaný řecký chrám z 5. st. př. Kr. - postaven z pentelského mramoru / výzdoba z parského mramoru - sloupy jsou oproti jiným chrámům štíhlejší a vzhledem ke spodnímu průměru sloupu vyšší - poměr 1:5,61 (chrám Dia Olympského v Olympii - 1 : 4,64 / 4,72) - uvnitř cely kolonáda ze tří stran - vzhledem ke stavu dochování možná rekonstrukce zastřešení a konstrukce stropu - vnitřní stropy z dřevěných trámů - vnější podhledy z kamenných kazet - iónské prvky - iónské vlysy nad pronaem a opisthodomem

Poseidonův chrám na mysu Sunion - postaven kolem 440 př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 13 sloupů - rozměry - 13,4 x 31,15 m - vystavěn z místního mramoru (z Agrileza) / výzdoba z parského mramoru - sloupy měly oproti běžnému zvyku pouze 16 mělkých drážek - sloupy bez entaze - iónský vlys - možná postaven stejným architektem jako Hefaisteion v Athénách - podobná proporcionalita i provedení - poměr průměru sloupu k výšce - 1:5,78 = vyšší a užší sloupy

Apollónův chrám v Bassai v Arkádii - postaven po roce 430/429 př. Kr. (dokončen pravděpodobně kolem 400 př. Kr.) - architekt Iktinos - hexastylový peripteros - 6 x 15 sloupů - rozměry - 14,54 x 38,32 m - proporčně i orientačně následuje předchozí stavbu - vstupní průčelí na severu - postaven z místního modrošedého vápence - výzdoba, sima a hlavice sloupů z mramoru - vnitřní budova se skládá z dvojitého pronau a opisthodomu in antis - vnitřek cely je netypický - interiér dělem řadou výběžků ukončených polosloupy s iónskými hlavicemi a jedním sloupem korintským uprostřed zadní části cely - první známé použití korintské hlavice - za korintským sloupem vzniká prostor, do něhož vedly na východě „dveře“ - opatřeny mříží - tento prostor patrně sloužil k umístění sochy a otvor ve stěně jako okno - iónský vlys kolem vnitřku cely

Velké Řecko Chrám F (Concordie) v Akragasu - postaven kolem 450/430 př. Kr. - oktastylový peripteros - 8 x 13 dórských sloupů - rozměry - 16,9 x 38,15 m - nejzachovalejší chrám v západní části řeckého světa - dochováno uspořádání atiky a schodišť - sloupy s 20 kanelurami a entazí - pronaos i opisthodomos - dvojí schodiště vedoucí na střechu - tympanony i metopy bez skulpturální výzdoby

Dórský chrám v Segestě - postaven kolem př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 14 dórských sloupů - rozměry - 23,12 x 58,03 m - chrám byl nedokončen - nedodělané sloupy a vnitřní budova - u vnitřní budovy bylo minimálně započato s výstavbou - půdorys naznačuje dvojí schodiště - architekt byl pravděpodobně obeznámen s athénskou výstavbou - poměr šířky chrámu k výšce sloupů byl 9:4 - chrám byl stavěn již s některými optickými vylepšeními - zakřivení stylobatu i architrávu; sloupy naklánějící se směrem dovnitř

Chrámy ze 4. st. př. Kr. a helénismu Asklépiův chrám v Epidauru - postaven kolem př. Kr. - architekt - Theodótos - hexastylový peripteros - 6 x 11 dórských sloupů - rozměry - 11,76 x 23,06 m - chrám měl pouze pronaos bez opisthodomu - materiál - vápenec / výzdoba z mramoru - dutina v podlaze sloužila pravděpodobně jako pokladna

Chrám Athény Alei v Tegeji - postaven kolem 340 př. Kr. - architekt - Skopas - hexastylový peripteros - 6 x 14 dórských sloupů - na základě předchozího chrámu zničeného požárem roku 395 př. Kr. - rozměry - 19,16 x 47,52 m - materiál - dolianský mramor - sloupy vysoké téměř 9 m - zeštíhlování sloupů během 4. st. př. Kr. - neobvykle uspořádání/výzdoba vnitřní budovy a interiéru - téměř stejně velké rampy na severní a východní straně - uprostřed severní stěny druhý vchod do cely - podél vnitřních bočních stěn dvojitá řada nad sebou umístěných polosloupů - spodní korintské / horní iónské

Apollónův chrám v Delfách - postaven asi př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 15 dórských sloupů - rozměry - 21,64 x 58,18 m - na základě staršího chrámu - dvojitý pronaos a opisthodomos - vnitřní cela dělena dvěma řadami sloupů - v zadní části cely oblast pod úrovní podlahy - údajné místo kde sedávala na trojnožce Pýthia - materiál - na většinu konstrukce byl použit měkký vápenec z Korinta s některými mramorovými částmi - střešní tašky / výzdoba z mramoru

Malá Asie Chrám Athény Polias v Priené - začátek výstavby kolem pol. 4. st. př. Kr., dokončení až ve 2. st. př. Kr. - architekt - Pytheos - peripterální hexastylos - 6 x 11 iónských sloupů - rozměry - 19,53 x 37,17 m - materiál - mramor - během výstavby města, které bylo nově založeno ve 4. st. př. Kr. bylo pro chrám již předem vyhrazeno místo - chrám je považován za nejdůležitější stavbu v Malé Asii -> kánon iónského řádu - zůstávají předchozí iónské prvky - hluboký pronaos a dvoudílné kladí (vlys a římsa se zubořezem - přidán opisthodomos - plocha stylobatu je rozdělena do čtvercové sítě -> do ní je zasazena většina prvků chrámu - velikost plinth odpovídá velikosti intercolumnia a šířce ptera - základní rozměry jsou v poměru 1:2; pro poměry jednotlivých prvků byly použity násobky iónské stopy

Artemision v Efezu - počátek výstavby v druhé polovině 4 st. Př. Kr. - architekti Paionios, Demétrios a Cheirokratés - oktastylový dipteros - 8 x 21 iónských sloupů (v zadní části 9) - rozměry - 51,44 x 111,48 m - chrám byl postaven po zničení předchozího (r. 356 př. Kr.) - oproti předchozímu ještě zvětšen a postaven na vyšší krepis o 13 schodech - v průčelí 3 řady sloupů - 36 z nich bylo ve spodní části reliéfně zdobeno - sloupy stály na vysokých plinthách - pronaos hlubší než opisthodomos - pronaos dělen dvěma řadami sloupů; v opisthodomu pouze 3 sloupy mezi antami - pronaos sloužil jako část procesní cesty, shromaždiště a pokladnice - opisthodomos sloužil jako pokladnice a archiv - uvnitř cely nazývané Parthenon se nacházela malá svatyně se sochou bohyně - ve štítech tři velké otvory

Apollónův chrám v Didymě - výstavba kolem 330 př. Kr po Kr. - nikdy nedokončen - architekti - Paionios z Efezu a Dafnis z Milétu - dipterální dekastylos - 10 x 21 iónských sloupů - výška sloupů kolem 19,7 m - velice štíhlé - poměr spodního průměru k výšce 1:9,75 - rozměry - 51,13 x 109,34 m - materiál - milétský mramor - chrám stál na 7 stupňové krepis - v průčelí 14 schodů - vnější iónské sloupy byly bohatě zdobeny - jak hlavice, tak báze - různého stylu a data - chrám bez opisthodomu - hluboký pronaos členěn 3 řadami po 4 iónských sloupech - použito několik netradičních prvků - v pronau se místo běžných dveří nacházel 14 m vysoký portál, postavený na 1,5 m vysoký „práh“ - za pronaem příčně orientovaný prostor s dvěma korintskými sloupy, přístupný z cely skrze monumentální schodiště a třemi dveřmi - vstup do svatyně byl zajištěn dvěma bočními vchody se zaklenutou chodbou

- cela nebyla zastřešena - malá svatyně prostylového typu na jejím konci - podlaha cely asi 4 m pod úrovní pronaa - stěny cely lemovány pilastry - bohatě zdobené hlavice sloupů i pilastrů - rostlinné a zvířecí motivy

Artemidin chrám v Sardech - 3 fáze výstavby - počátek kolem 350/300 - nikdy nedokončen, i když byl přestavován ještě v polovině 2. st. po Kr. - oktastylový dipteros/pseudodipteros - 8 x 20 iónských sloupů - rozměry - 45,73 x 99,16 m - celkově je svým uspořádáním podobný Artemidině chrámu v Efezu - architekti náleželi asi do stejné školy jako ti stavějící Artemidin chrám v Efezu - hluboký pronaos dělený dvěma řadami sloupů; opisthodomos mělký - z počátku se dvěma sloupy in antis, později přestavěn - orientován na západ - na rozdíl od ostatních monumentálních chrámů byl tento celý zastřešen - v 2. st. po Kr. byla cela rozdělena zdí na dvě místnosti sloužící dvěma kultům - Artemis a Faustině Starší, manželce Antonina Pia - zároveň s touto přestavbou byl pronaos zkrácen

2. st. př. Kr. Chrám Artemidy Leukofryené v Magnesii nad Meandrem - stavba kolem 175 př. Kr. - architekt - Hermogenés z Priény - nejvýznamnější architekt 2 st. př. Kr. - působil mezi léty př. Kr. - jeho teoretickými studiemi byl ovlivněn i Vitruvius - kodifikoval iónský řád pro jeho další vývoj - kodifikace pseudodipterálního chrámu - byl proti tomu, aby se ke stavbám chrámů používal dórský řád - pseudodipterální oktastylos - 8 x 15 iónských sloupů - rozměry - 31,6 x 57,89 m - vstup na západě (podobnost s Efezským Artemisiem) - 7 stupňová krepis - vnitřní budova s hlubokým pronaem a mělkým opisthodomem - vnitřek cely dělen dvěma řadami sloupů - v tympanonu tři okna

Chrám Dia Olympského v Athénách - počátek výstavby již za Peisitrata v 6. st. př. Kr. - chrám v dórském řádu nedokončen (postaven pouze stylobat) - výstavba nového v korintském řádu začala až v 2. st. př. Kr. - stavbu inicioval Antiochos IV - práce zastaveny po jeho smrti (164 př. Kr.) - dokončen až za císaře Hadriána v 2 st. po Kr. (dedikační ceremoniál 131/132 po Kr.) - architektem za Antiocha IV byl Říman Cossucius - dipterální oktastylos - 8 x 20 korintských sloupů - rozměry - 41,6 x 107,86 m - materiál - bílý pentelský mramor

Kos - Asklépiův chrám - výstavba kolem 150 př. Kr. - terasově uspořádaný posvátný okrsek na vrcholu s dórským chrámem - peripterální hexastylos - 6 x 11 sloupů - rozměry - 18,79 x 33,28 m