Psychologie ve sportu Marie Blahutková Centrum sportovních aktivit VUT Brno VUT Brno

Sport – sportovec – sportovní kariéra Vrcholový sport – maximální výkon, který záleží na několika faktorech: Vrcholový sport – maximální výkon, který záleží na několika faktorech: - rovnováha osobnosti pro výkon a výkonnost - rovnováha osobnosti pro výkon a výkonnost - dostatek fyzické připravenosti - dostatek fyzické připravenosti - životospráva - životospráva - kondiční trénink, a kompenzační cvičení - kondiční trénink, a kompenzační cvičení - regenerace a odpočinek - regenerace a odpočinek - psychická připravenost sportovce na výkon - psychická připravenost sportovce na výkon

Psychologie sportu Je aplikovaná psychologická disciplína, která Je aplikovaná psychologická disciplína, která zkoumá psychologické základy, procesy a vlivy sportu (Vaněk, M. et al., 1983). Protože je psychologie sportu jako vědní disciplína respektována již řadu let, patří k jejímu zkoumání veškerá pohybová aktivita v širokém smyslu slova.

Psychologie sportu jako vědní disciplína: Specializovaná psychologická vědní disciplína Specializovaná psychologická vědní disciplína Mezioborová vědní disciplína Mezioborová vědní disciplína Součást psychologických věd Součást psychologických věd Součást věd o tělesné kultuře – kinantropologie Součást věd o tělesné kultuře – kinantropologie Zkoumá sportovní činnost a jevy které patří ke sportovní činnosti, pohybové aktivity Zkoumá sportovní činnost a jevy které patří ke sportovní činnosti, pohybové aktivity Přímé působení sportovní činnosti (sportovec) X nepřímé působení (zprostředkované, např. fanoušek, divák, média apod.) Přímé působení sportovní činnosti (sportovec) X nepřímé působení (zprostředkované, např. fanoušek, divák, média apod.)

Institucionální řízení FEPSAC – Evropská asociace psychologů sportu (24 čl. zemí) – kongresy, časopis FEPSAC – Evropská asociace psychologů sportu (24 čl. zemí) – kongresy, časopis ČMPS – Českomoravská psychologická společnost ČMPS – Českomoravská psychologická společnost APS – Asociace psychologů sportu APS – Asociace psychologů sportu Sportovní psycholog Sportovní psycholog

Dělení psychologie sportu –sportovní personologie –psychologie koučování –psychologie zdraví –psychometrie (psychodiagnostika) –psychomotorika –sofrologie –duševní hygiena –pozitivní psychologie –kinezioterapie

Témata psychologie sportu osobnost sportovceosobnost trenéra osobnost sportovceosobnost trenéra výkonová motivace komunikace výkonová motivace komunikace myšlení ve sportu koučování myšlení ve sportu koučování emoce ve sportu týmový sport emoce ve sportu týmový sport koncentrace ve sportupsychologie tréninku koncentrace ve sportupsychologie tréninku předstartovní příprava psychická regenerace předstartovní příprava psychická regenerace psychika v soutěžimentální tréning (PST) psychika v soutěžimentální tréning (PST)

Vývoj psychologie sportu 1879 – Vilhelm Wundt 1879 – Vilhelm Wundt 1. psychodiagnostická laboratoř 1896 – obnovení tradice novověkých OH 1896 – obnovení tradice novověkých OH (Baron Pierre de Cubertin) (Baron Pierre de Cubertin) 1898 – Norman Triplett – 1. pokus v Soc. Ps a v Ps sportu („sociální facilitace“) 1898 – Norman Triplett – 1. pokus v Soc. Ps a v Ps sportu („sociální facilitace“)

Historie psychologie sportu 1925 – Coleman Griffith 1925 – Coleman Griffith – 1. sportovní výzkumná laboratoř („zakladatel PsTvS“) 1986 – USA 1986 – USA – Ps.sportu jako samostatný obor Ps. (Americká psychologická společnost)

Vývoj psychologie sportu Základy ve filosofii a pedagogice Východní systém a psychologie sportu (Indie, Čína) 1928 – vědecký kongres Amsterodam 1952 – Helsinky oficiální vznik psychologie sportu Po druhé světové válce dva směry: východní východní západní západní

Evropské směry Východní směr – výkon je aktem morálky a vůle (socialistický pohled). Výkon musí být podáván za všech podmínek Západní směr – centrem pozornosti je aktuální stav sportovce a jeho schopnost podávat výkon

Vznik psychologie sportu 1952 Helsinky - Stavy přetrénovanosti, psychické únavy, sníženého zájmu o trénink - Snižování výkonnosti a odolnosti organismu 1973 – PS je v ČR vyučována jako samostatná vědní disciplína (M. Vaněk) 2008 – OH Peking – téma mládež a sport 2012 – OH Londýn – téma doping ve sportu a mládež

Práce s klientem Ve vrcholovém sportu (individuální i kolektivní sporty) Ve vrcholovém sportu (individuální i kolektivní sporty) Ve výkonnostním sportu Ve výkonnostním sportu V rekreačním sportu V rekreačním sportu Ve všech věkových kategoriích (8 – 80 let) Ve všech věkových kategoriích (8 – 80 let)

Práce sportovního psychologa Konzultace se sportovci Konzultace se sportovci Psychodiagnostika Psychodiagnostika Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj Péče o kvalitu života sportovce – bio- psycho-socio-spirituální jednota Péče o kvalitu života sportovce – bio- psycho-socio-spirituální jednota

Cvičení - Motivace ve sportu Motivace j e proces usměrňování, udržování a energetizace chování, který vychází primárně z biologických zdrojů. Motiv je pohnutka nebo příčina lidské činnosti a konání a je zaměřený na uspokojení určité potřeby. Má cíl, intenzitu a trvalost a pramení z vědomých a podvědomých podnětů.

Složky motivace potřeby potřeby hodnoty hodnoty postoje postoje systém přesvědčení (belief-systém) systém přesvědčení (belief-systém) motivace a pozitivní myšlení (bojovat „proti“ a bojovat „za“) motivace a pozitivní myšlení (bojovat „proti“ a bojovat „za“)

Gauron, Specifické potřeby ve sportu potřeba sebezdokonalování potřeba sebezdokonalování potřeba soutěžení potřeba soutěžení potřeba sebepřekonávání potřeba sebepřekonávání potřeba životního stylu potřeba životního stylu potřeba napětí a tlaku potřeba napětí a tlaku p. zvýraznění sexuality p. zvýraznění sexuality potřeba předvádět se potřeba nezávislosti a individuality p. být členem družstva potřeba osobního statusu

18 Rozdělení motivace vnější motivace (extrinsic motivation ) orientace na úlohu (task-orientation) Vnútorná motivácia Vnútorná motivácia týka sa hodnôt týka sa hodnôt odoláva zmene odoláva zmene je trvalá je trvalá je flexibilná je flexibilná orientace na sebe (ego-orientation) vnitřní motivace (intrinsic motivation) pochvala od trenéra Radost z vítězství pocit, že jsem to dokázal získal jsem prémii

Motivace ve sportu Ego-orientace (ego-orientation) se projevuje touhou dokázat převahu nad ostatními. Motivace úlohou (task-orientation) se projevuje snahou zvládnout určitou úlohu, udělat „to správně“.

Výkonová motivace ve sportu Cíle rozlišuje vzhledem na časový aspekt: –dlouhodobé / počítané na roky –střednědobé / počítané na měsíace –krátkodobé /počítané na dny Cíle rozlišujeme vzhledem na realizovatelnost: –realistické s 40-60% dosažitelností –alibistické s 10% resp. 90% dosažitelností

21 Cílová struktura v motivaci Výchozí pozice ?? časová osa střednědobé cíle (měsíce a roky, mezocykly) krátkodobé cíle (dny a týdny, mikrocykly) s p o r t o v ní d r á h a ??? touha ? 1 2

© tomas 22 Krize motivace a hledání smyslu kvantitativní dimenze (materiální, emocionálně-sociální) kvalitativní dimenze (duchovní) duchovní krize materiální krize vyvážený, optimální trend

Výkonová motivace - aspirace Výše stanovených cílů po předchozím známém výsledku Výše stanovených cílů po předchozím známém výsledku Vím, co jsem již dokázal a dále aspiruji na nový cíl Vím, co jsem již dokázal a dále aspiruji na nový cílHyperaspiraceHypoaspiraceSebevědomí

Test Kvocient úrovně aspirace (Meili, 1965)

Děkuji za pozornost