Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 19. Etika, základní etické pojmy Název sady: Občanská nauka Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/ Datum vzniku: Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Záměrem výukového materiálů s názvem Etika, základní etické pojmy je poskytnout a upevnit znalosti z oblasti etiky, morálky a etického myšlení člověka. Jednotlivé DUMy v této sadě popíší tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Občanská nauka

Etika jako věda Etika vznikla v antickém Řecku, a to nejprve jako součást filozofie. Etika je filozofickou disciplínou, jejímž předmětem je morálka. Etika stanovuje „Co má být“, co je žádoucí z hlediska dobra, spravedlnosti a podobně.

Směry etiky Analytická etika: zabývá se logickým zkoumáním jazyka morálky s cílem objasnit význam základních mravních pojmů, a také a také logickou správnost etických soudů (cíle lidského života, mravní hodnoty, mravní soudy, morální jednání) zabývá se logickým zkoumáním jazyka morálky s cílem objasnit význam základních mravních pojmů, a také a také logickou správnost etických soudů (cíle lidského života, mravní hodnoty, mravní soudy, morální jednání)

Existencialistická etika: existence je podstatou člověka, to znamená, že člověk není dán předem, ale tvoří sám sebe, ve své svobodě, je odpovědný za své jednání existence je podstatou člověka, to znamená, že člověk není dán předem, ale tvoří sám sebe, ve své svobodě, je odpovědný za své jednání

Základní etické pojmy Morálka: soubor představ sdílených v určité společnosti a době soubor představ sdílených v určité společnosti a době chování a myšlení člověka i lidských skupin chování a myšlení člověka i lidských skupin

Dobro: souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné, nejvyšší mravní ideál souhrnný pojem pro všechno prospěšné a hodnotné, nejvyšší mravní ideálMravy: dané společností nebo skupiny jsou obvykle vzorce chování. Mrav označuje to, jak jsou členové určitého společenství zvyklí jednat, jak se obvykle chovají dané společností nebo skupiny jsou obvykle vzorce chování. Mrav označuje to, jak jsou členové určitého společenství zvyklí jednat, jak se obvykle chovají

Morální norma: je požadované pravidlo jednání, jako je třeba nepokradeš, nezabiješ je požadované pravidlo jednání, jako je třeba nepokradeš, nezabiješ Morální hodnoty: jsou ideální cíle lidského jednání, nejvyšší pozitivní hodnota bude dobro, spravedlnost jsou ideální cíle lidského jednání, nejvyšší pozitivní hodnota bude dobro, spravedlnost

Svoboda: je nutnou podmínkou i hodnotou k naplnění morálních cílů. Svoboda je chápána v ideálním případě jako soužití rovnoprávných individuí společně rozhodujících a chránících soukromí jednotlivce. je nutnou podmínkou i hodnotou k naplnění morálních cílů. Svoboda je chápána v ideálním případě jako soužití rovnoprávných individuí společně rozhodujících a chránících soukromí jednotlivce.

Svobodná vůle: možnost přát si co chceš možnost přát si co chceš Morální odpovědnost: za každé své rozhodnutí, byť učiněné pod nátlakem, neseme morální zodpovědnost za každé své rozhodnutí, byť učiněné pod nátlakem, neseme morální zodpovědnost

Kolektivní vina: je zvláštním případem morální odpovědností, v jejímž rámci jsme odpovědnými i za to, co jsme přímo neudělali a nerozhodli. Vinu je možno odčinit novými pozitivními skutky. Otázky viny a zásluhy nás přivádějí k otázce svědomí. je zvláštním případem morální odpovědností, v jejímž rámci jsme odpovědnými i za to, co jsme přímo neudělali a nerozhodli. Vinu je možno odčinit novými pozitivními skutky. Otázky viny a zásluhy nás přivádějí k otázce svědomí.

Svědomí: jakýsi „vnitřní hlas“, který jako by hodnotil jednání člověka. Svědomí je vědění o sobě jako o bytosti, která volí své jednání mezi dobrem a zlem. Tyto volby však nejsou vždy v souladu s tím, co člověk považuje za dobré, a to buď proto, že podlehl vnějšímu nátlaku, nebo proto, že podlehl vnitřním protikladným přáním. Uvědomění si tohoto rozporu pociťujeme jako výčitky svědomí. jakýsi „vnitřní hlas“, který jako by hodnotil jednání člověka. Svědomí je vědění o sobě jako o bytosti, která volí své jednání mezi dobrem a zlem. Tyto volby však nejsou vždy v souladu s tím, co člověk považuje za dobré, a to buď proto, že podlehl vnějšímu nátlaku, nebo proto, že podlehl vnitřním protikladným přáním. Uvědomění si tohoto rozporu pociťujeme jako výčitky svědomí.

Současné vývojové směry Sociobiologie: zkoumá vývoj lidského druhu jako skupinově žijícího živočicha a ptá se, jaké vzorce chování máme vrozeny, co je nám jako lidem vnitřně vlastní, jaké modely vzájemného chování a vzájemných vztahů jsou nám vrozeny zkoumá vývoj lidského druhu jako skupinově žijícího živočicha a ptá se, jaké vzorce chování máme vrozeny, co je nám jako lidem vnitřně vlastní, jaké modely vzájemného chování a vzájemných vztahů jsou nám vrozeny

Evoluční psychologie: jejím cílem je zkoumání psychického vybavení již našich evolučních předchůdců, a to v závislosti na přírodním prostředí a podmínkách soužití ve skupině jejím cílem je zkoumání psychického vybavení již našich evolučních předchůdců, a to v závislosti na přírodním prostředí a podmínkách soužití ve skupině

Ekologická (environmentální) etika: zkoumá krizový vztah lidské společnosti a přírody jako morální problém a lze ji rozdělit na dva směry a to na biocentrickou etiku (nejvyšší hodnotou je život, jehož je lidský druh pouhou součástí) a antropocentrickou etiku (nejvyšší hodnotou je člověk, který je závislý na přírodě) zkoumá krizový vztah lidské společnosti a přírody jako morální problém a lze ji rozdělit na dva směry a to na biocentrickou etiku (nejvyšší hodnotou je život, jehož je lidský druh pouhou součástí) a antropocentrickou etiku (nejvyšší hodnotou je člověk, který je závislý na přírodě)

Sociální etika: zkoumá spravedlnost společenských institucí zkoumá spravedlnost společenských institucí Politická etika: zkoumá politické uspořádání společnosti a politický život. Jejím výchozím předpokladem je, že existuje nějaké obecné dobro, o jehož uskutečnění by měla politika usilovat zkoumá politické uspořádání společnosti a politický život. Jejím výchozím předpokladem je, že existuje nějaké obecné dobro, o jehož uskutečnění by měla politika usilovat

Bioetika: řeší otázky spojené s rozvojem biologických věd, genetických manipulací, klonováním řeší otázky spojené s rozvojem biologických věd, genetických manipulací, klonováním Lékařská etika: jedná se zejména o vztah lékaře a pacienta jedná se zejména o vztah lékaře a pacienta

Otázky a úkoly Co je předmětem etiky Co je předmětem etiky Uveď a vysvětli některé základní etické pojmy Uveď a vysvětli některé základní etické pojmy Jaké znáš současné vývojové směry etiky Jaké znáš současné vývojové směry etiky

Zdroje pro textovou část EMMERTL,F. a kol Odmaturuj ze společenských EMMERTL,F. a kol Odmaturuj ze společenských věd. Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r.o. věd. Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r.o. DIDAKTIS 2004 DIDAKTIS 2004 ISBN: ISBN: PhDr.HOŘEJŠOVÁ,H.CSc. Občanská nauka. PhDr.HOŘEJŠOVÁ,H.CSc. Občanská nauka. Vydalo Naše vojsko a knižní obchod,s.p. Vydalo Naše vojsko a knižní obchod,s.p. Praha: 1994 Praha: 1994 ISBN: ISBN: