Judaismus Klára Drahotová Pavel Hurt Jiří Kočka Kateřina Míková Alena Roušalová Šárka Švejdová

Judaismus Celý kulturní, sociální a náboženský systém lidu Izraele Označuje židovskou kulturu Vyznání inspirované Biblí Vyžaduje poslušnost a souhlas s mnoha praktikami a zvyky Úplný souhrn židovského učení

Judaismus Křesťanství navazuje na judaismus Historické kořeny – říše Kanaan Nejvýznamnější migrace – Babylonské zajetí

Judaismus Sjednocení židů – Izrael Král Saul a král David Král Šalamoun – zakladatel svatyně v Jeruzalémě Po smrti rozpory, země rozdělena

Židé Židé (Izraelité) – semitistický národ Etnický Žid – je nutné se narodit Halachický Žid – je možné se narodit i stát

Židovské skupiny Aškenázové Sefardi Mizrahi Falašové

Země Izraelská Území, jež Bůh přislíbil izraelskému národu Překlad hebrejského názvu (Erec Jisra´el) Pozdější použití pro židovský lid „Děti Izraele“

Dějiny Židů ve starověku Doba královská a rozdělená monarchie (1000 – 586 př.n.l.) Babylónská a perská nadvláda (586 – 323) Řecká (323 – 167), makabejská (167 – 163), římská vláda (63 – 135) Židovská povstání Židé v diaspoře

Židovské povstání Židé v diaspoře

Rozdělení judaismu Ortodoxní Reformní Konzervativní

Ortodoxní judaismus V současnosti zhruba 20 – 30 % židů na světě Termín se objevil začátkem 20. stol. Zdůrazňují věrnost tradici, konkrétně tradici židovského náboženského života tak, jak byla ustálena především ve východní Evropě v době od středověku až do konce 19. století

Ortodoxní judaismus Ortodoxní židé o sobě často hovoří jako o „tradičních židech“ Stoupenci rabínského judaismu, považují se za jediný věrný zdroj neměnné víry Izraele Klade silný důraz na plnou autoritu rabínského zákona a jeho interpretace v Talmudu a dalších dílech rabínské literatury

Ultraortodoxní židé Zhruba 5 % všech židů Tzv. Charedim -dělí se na Chasidim – chasidé - Mitnagrim - odpůrci

Reformní judaismus Neboli liberální, progresivní Za jeho zakladatele považujeme Abrahama Geigera, obyvatele Frankfurtu nad Mohanem, jenž v letech 1863 až 1870 působil jako obecní rabín

Reformní judaismus hebrejština ztrácí své dominantní postavení při modlitbách a místo ní se začíná kázat v národních jazycích reformní judaismus se vytváří dodnes

Konzervativní judaismus vznikl v první polovině 19. století v Evropě jedním z hlavních proudů současného judaismu znám pod hebrejským názvem Masorti (מסורתי, tradiční) Masorti Olami je celosvětová zastřešující organizace konzervativního judaismu

Konzervativní judaismus skutečného rozvoje dosáhl až v USA kompromis mezi ortodoxním a reformním judaismem zrod je spojen se jménem česko- německého rabína Zachariáše Frankla nejvíce konzervativních židů žije v USA (cca 1,5 milionu)

Konzervativní judaismus konzervativní komunity najdeme v dalších 35 zemích světa, včetně Izraele, Argentiny, Mexika atd. hnutí podporující sionismus a stát Izrael

Tóra Genesis Exodus Leviticus Numeri Deuteronomium

Židé v ČR V ČR žije asi Židů 10 židovských obcí Federace židovských obcí První zmínky – 10. století Ibrahim ibn Jakub

Židé v ČR Počátky násilí během první křížové výpravy Lateránský koncil (1179) Pogrom za vlády Václava IV. (1389) Husité – vyhánění židů z měst Zlepšení situace s příchodem Habsburků Nejlepší situace za vlády Rudolfa II.

Židé v ČR Karel VI – Familiantský zákon Nacionalismus – prohloubení sionismu a antisemitismu 2. světová válka – holocaust (80 milionů mrtvých) Současnost – dobré vztahy mezi Židy a Čechy

Židovské památky v Praze Staronová synagoga Vysoká synagoga Maiselova synagoga Židovská radnice Židovská zahrada Starý židovský hřbitov

Židovské památky v Praze

Židovské památky mimo Prahu Divišovská synagoga – Divišov Synagoga v Ústí nad Labem Židovská čtvrť v Třebíči Synagogy – Plzeň, Cheb, Nové Strašecí Hřbitovy – Mikulov, Brno, Kolín

Židovské památky mimo Prahu

Židovská svatba Životní rituál Stanovených zásady vycházející z biblických tradic Ketuba Čtyři přátelé ženicha nebo hosté drží svatební baldachýn (chupu) a vyčkávají příchodu svatebního páru

Židovská svatba Při svatebním kiduši nad vínem vystřídají ženichem vybraní muži vyslovením sedmi požehnání Na závěr je zvykem rozšlápnout sklenici, aby se připomnělo zboření chrámu v Jeruza-lémě a skutečnost, že prožívané štěstí kalí tento smutek

Židovská svatba Svatba se slaví po sedm dní a nocí a těchto sedm požehnání V židovských ortodoxních obcích jsou při obřadu a svatebních oslavách od sebe muži a ženy odděleni jako v synagoze, takže muži a ženy tančí zvlášť

Židovská svatba