Řecká architektura 07

Kruhové stavby Athény Tholos na agoře - výstavba - kolem 465 př. Kr. - stavba bez vnějšího sloupového ochozu - rozměry - Ø 18,2 m; síla zdi 0,71 m - sloupy uvnitř uspořádané do elipsy - podepření střechy - bez drážkování - na severní straně přístavba - kuchyně - stavba sloužila jako zasedací místo a jídelna pro prytany

Lysikratův památník - výstavba - r. 334 př. Kr. - na počest Lysikratova vítězství jako choréga - kruhový pseudoperipteros (monopteros) v korintském řádu - 6 sloupů - první stavba, u které byl tento řád použit v exteriéru - rozměry - Ø 2,8 m; výška 6,5 m / přes 9 m s podstavcem - postaven na čtvercovém podstavci z vápence - tholos z mramoru - sloupy z pentelského, panely z hymétského - sloupy jsou celé - spojené zdí/panely - hlavice jsou neobvykle protáhlé - panely pravděpodobně přidány později - vytvořeny z jednoho kusu kamene -> v horní části vytesán vlys s trojnožkami - pozůstatek schodu na východní straně naznačuje, že zde byly dveře - kladí skládající se z architrávu, vlysu, malého zubořezu a široké římsy - střecha z jednoho kusu mramoru - mírně vypouklá - vytesány bobkové listy simulující krytinu - na vrcholu podstavec pro trojnožku v podobě akantového listoví a volut - uvnitř patrně socha Dionýsa

Epidauros Tholos - známý také jako Thymelé - výstavba - kolem př. Kr. - architekt - Polykleitos ml. - stavební materiál - převážně vápenec; zdobné části mramor - kruhový peripteros - 26 dórských sloupů - uvnitř 14 korintských sloupů - 3 stopy od stěny celly (cca 0,91 m) - 3 stupňová krepis - rozměry - Ø stylobatu cca 21,3 m; Ø labyrintu 13,36 m - labyrint se nacházel pod podlahou - vstup na východě - z každé strany dveří okno - zaměření na zdobnost - metopy zdobeny rozetami - stropní kazety zdobeny reliéfními květy - mramorový okap bohatě zdobený vzorem založeným na akantových listech - antefixy nad okapem ve tvaru palmet - podlaha dlážděná černým a bílým vápencem (Dinsmoor - mramor) - stěna celly omítnuta štukem - fresky od malíře Pausia - funkce stavby je neznámá - labyrint pod podlahou naznačuje možný chov posvátných hadů -> stavba pak spojitost s Asklépiovým kultem

Olympia - tzv. Filippeion - výstavba - asi př. Kr. - postaveno na počest vítězství Filipa Makedonského v bitvě u Chaironeie v r. - kruhový peripteros - 18 iónských sloupů - uvnitř cely 9 korintských polosloupů - rozměry - Ø 15,24 m - dveře na západě - z obou stran dveří okno - celá stavba, stejně jako výzdoba byla založena na kruhových výsečích - uvnitř cely podstavec pro chryselefantinovou sochu Alexandra, jeho rodičů a prarodičů

Delfy - Athénin okrsek (Marmaria) - výstavba - kolem př. Kr. - architekt - pravděpodobně Theodóros z Fókie - pojednání o tholu - funkce stavby neznámá - možná temenos a heroon Fylaka - stavební materiál - mramor a černý vápenec - kruhový peripteros - vnější sloupy dórské vnitřní sloupy korintské sloupy umístěny na sokl z černého vápence - mezi sloupy asi umístěny sochy - sloupy rozmístěny blíže k sobě, než bylo běžné u pravoúhlých budov - rozměry - Ø 14,76 m / Ø cely 8,41 m; výška: 13.5 m - 3 stupňová krepis - stylobat 3 stopy (cca 0,91 m) nad úrovní terénu - ve vyšších částech zdi celly asi okna - podlaha celly dlážděna černým vápencem, kromě centrální části – mramor - základna pod stěnou také černá - vstup na jihu - střecha kónická - nalezeny dva okapy o různém průměru - umístěny pravděpodobně za a nad sebou - kladí bohatě zdobeno

Arsinoeion na Samothráce - výstavba - rané 3. st. př. Kr. (krátce před 270 př. Kr.) - rozměry - základy o Ø 20 m - bez vnější kolonády - pouze korintské polosloupy a okna v horní části budovy - zbytek budovy v dórském slohu - dórský vlys - střecha z terakotových tašek - na vrcholu ukončena otvorem - ventilace

Řecká divadla Archaické období Orientalizující styl: př. Kr. Raný archaický styl: př. Kr. Střední archaický styl: př. Kr. Pozdní archaický styl: př. Kr. Klasické období /32 př. Kr. raná klasika: př. Kr. vysoká klasika: /420 př. Kr. bohatý styl: 430/ /390 př. Kr. pozdní klasika: 400/ /320 př. Kr. Helénismus raný: 330/ př. Kr. střední/vysoký: /150 př. Kr. pozdní: 160/ př. Kr.

Terminologie - theatron - hlediště - většinou vybudované v přírodním svahu - děleno vertikálně paprskovitě se rozbíhajícími schodišti do klínů - kerkides - horizontálně děleno širokou uličkou vedoucí mezi jednotlivými pořadími - diazóma - epitheatron - označení hořejší části hlediště nad diazómou - orchéstra - obvykle kruhového tvaru - teorie o tvaru orchéstry raných divadel - uprostřed se mohl nacházet výstup z chodby spojující orchéstru s proskéniem - tzv. Charónovy schody (Charóneioi klimakes)

- skéné - prostor za orchestrou, kde se herci převlékali a skladovali své kostýmy a rekvizity - původně pravděpodobně pouze stan -> později dřevěná budova -> ještě později kamenná budova - z budovy se stává postupem času scénický prvek - pozadí scény - průčelí rozděleno do panelů - troje dveře - thyrómata a tzv. pinakes

- proskénion - stavba před skéné - pravděpodobně dlouhý sál na jehož střeše se nalézalo logeion - logeion - překl. řečniště - divadlo nesloužilo pouze k provozování her - místo pro herce / sbor v orchestře - paraskénia (paraskénion) - boční křídla skéné; přístavby vystupující na bocích ze skéné

- parodoi (parodos) - postraní vchody na orchestru - příchod sboru, ale i obecenstva - proedria - čestná sedadla - většinou v první řadě - v podobě křesel nebo laviček s opěradly - analémata - valy podepírající na okrajích hlediště řeckého divadla - ikria - provizorní dřevěné lešení, na němž seděli diváci během představení - ochetos - odvodňovací žlab mezi první řadou a orchéstrou - různá velikost

Historický vývoj - historický vývoj je obtížné doložit - každé divadlo prošlo řadou přestaveb - počátek výstavby divadel v 6. st. př. Kr. - vývoj divadla je spojen s vývojem jeho využívání - zpočátku sloužila jako místo konání slavností spojených s uctíváním boha Dionýsa - divadla byla pouze jednoduché konstrukce - uprostřed orchéstry oltář - diváci stáli nebo seděli na do svahu zasazených dřevěných sedadel - s vývojem dramatu se začíná objevovat budova skéné - theatron se během 5 st. př. Kr. výrazně nemění - přestavby do kamene spadají hlavně do 4. stol. př. Kr. - další přestavby do doby římské