Jan Zrzavý * 1890 † 1977

Jan Zrzavý Český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf. Významná postava českého výtvarného umění. Představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

Dětství Narodil se 5. listopadu 1890 v Okrouhlicích u Havlíčkova Brodu jako šesté dítě řídícího Jana (Hanuše) Zrzavého. Na jeho tvorbu měla bezpochyby vliv nevšední výchova jeho otce, který ho už jako dítě seznamoval s barevným světem fantazie pohádek a starých pověstí. Jeho otec také hrál ochotnické i loutkové divadlo, které podporovalo mladého Zrzavého v jeho uměleckém cítění. Jako dítě Zrzavý rád kreslil i maloval a vždy se chtěl stát malířem.

Škola I. Zrzavý nejdříve studoval na gymnáziu v Havlíčkově Brodě, poté na reálce v Kutné Hoře a nakonec dokončil měšťanskou školu v Přibyslavi a Havlíčkově Brodě. V této době si krátil čas malováním krajin a maloval také podle předloh různé knižní ilustrace. Maloval také během své vážné nemoci v roce 1905, kdy se připravoval ke zkouškám na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Na školu tehdy ještě nebyl přijat, nicméně bylo mu doporučeno přípravné studium na soukromé malířské škole.

Škola II. Zrzavý začal svoje soukromé studium na škole Karla Reisnera v Praze, po několika měsících přešel k Františku Županskému, který však školu po čase uzavřel, a tak dokončil svá studia pod vedením Františka Ženíška mladšího. Během přípravného studia v Praze se Zrzavý seznámil s tamním uměleckým životem, často docházel na různé výstavy, koncerty i divadelní představení. Kromě malování v této době také skládal básně a zvažoval i herectví.

Škola III. Na podzim roku 1907 začal Zrzavý studovat na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Na jeho studiích na něj měla největší vliv tvorba francouzských impresionistů a Zrzavý dokonce navštívil Paříž. Po dvou letech studia byl Zrzavý na konci školního roku vyloučen. V dalších letech se celkem čtyřikrát pokoušel o přijetí na Akademii v Praze, nicméně nebyl přijat. Nadále se věnoval samostudiu, zaujala ho hlavně tvorba starých italských mistrů.

Květiny na okněPortrét Molitora 1907

Veselé poutnice Antikrist 1908

Sursum V roce 1910 Zrzavý společně s Josefem Váchalem, Janem Konůpkem a Františkem Koblihou založil volné umělecké sdružení Sursum (Vzhůru). Tato umělecká skupina svou tvorbou vycházela ze symbolismu. Skupina vystavovala na podzim 1910 v Brně, nicméně Zrzavého obrazy na této výstavě nebyly, ztratily se totiž cestou z Prahy. Následující rok se Zrzavý seznámil s Bohumilem Kubištou, který ho inspiroval k experimentaci se zjednodušením forem, ze které se nakonec vyvinul Zrzavého kubismus.

† Sursum * Zrzavý a Spolek Mánes V roce 1911 Zrzavý na naléhání rodičů začal studovat na obchodní škole v Praze, nicméně jejich spory se neuklidnily a Zrzavý v roce 1912 od nich odešel. Na podzim tohoto roku opět vystavoval se Sursum v Obecním domě v Praze, nicméně tato skupina již byla na prahu svého rozpadu. Tato výstava byla pro Zrzavého velmi úspěšná – jeho obrazy si získaly nadšené hodnocení Bohumila Kubišty, který následně Zrzavého doporučil ke členství ve Spolku výtvarných umělců Mánes.

Snoubenci Spící hoch

Kázání na hořeAndělská návštěva

Milosrdný samaritán

První sv. válka * Tvrdošíjní V době první světové války se Zrzavý seznámil s Josefem Čapkem, který ho následně seznámil s Václavem Špálou. Jejich přátelství se stalo základem pro zformování nové umělecké skupiny Tvrdošíjní, která vznikla v roce Společně s Čapkem, Špálou, Vlastislavem Hofmanem, Rudolfem Kremličkou a Otakarem Marvánkem se scházeli v kavárně Obecního domu, kde debatovali o svém umění, které bylo silně ovlivněno humanismem a obdivem k lidem, věcem a práci, a které svým způsobem vycházelo z kubismu. Tato skupina se rozpadla v roce 1924.

Podobizna I. SaengrovéSv. Jan Křtitel

Kleopatra II Žebračka

První samostatná výstava V roce 1918 Zrzavý onemocněl tyfem. V tomto roce se také seznámil s malířkou Zdenkou Braunerovou, která ho velmi podporovala v jeho tvorbě. Bylo také hlavně její zásluhou, že se na podzim 1918 konala v Topičově salonu Zrzavého první samostatná výstava, ke které si dokonce sám napsal do katalogu úvod. Začal také publikovat svoje teoretické statě a básně, napsal několik pohádek, které rovněž ilustroval.

* Zrzavý a Umělecká beseda V roce 1923 Zrzavý vstoupil do Umělecké besedy a účastnil se jejích členských výstav. Navštívil také poprvé Itálii a vrátil se do Francie, kde našel mnohé inspirace pro svoji tvorbu a v roce 1924 si také v Paříži pronajal vlastní ateliér. V roce 1925 pobýval v Bretani, kde maloval hlavně krajiny. Vycházela také celá řada knih s jeho kresbami, mezi které patřil například Máchův Máj nebo Kytice z pověstí národních K. J. Erbena. Do Francie přestal jezdit v roce 1939 kvůli rozhořčení z podepsání Mnichovské dohody.

KavárnaVinci

„Obraz je temnosvitně modelován a ve svém zjednodušení vytváří jeden z prvků motivické zásoby. Zrzavý si ji začíná podvědomě shromažďovat, když redukuje stavby na nejjednodušší stereometrické útvary, nazírá je z několika úhlů, a tím je v jejich nehybnosti skrytě dramatizuje.“ Kostel v Camarettu 1927

Druhá světová válka V roce 1940 se konala v Obecním domě souborná výstava Zrzavého z díla z let 1905 až 1940, následně byla vydána jeho monografie. Později bylo jeho dílo nacisty označeno za zvrhlé umění a bylo mu zakázáno vystavovat. Zrzavého výprava opery Viola Bedřicha Smetany vyvolala pohoršení u okupačního úřadu a dokonce mu hrozilo pracovní nasazení. Po válce Zrzavý pobýval dva měsíce v Paříži a Bretani, jinak žil převážně v ústraní.

Kaple v TrégasteluSan Marco ve dne

Zrzavý byl jedním z nejdůležitějších členů meziválečné české avantgardy. Jeho rané dílo v sobě neslo vlivy secesního symbolismu a impresionismu, se kterými se setkal na svých cestách po Francii. Okrajově ho ovlivnil kubismus, po válce se vyhranil jeho osobitý styl jednoduchých objemů a nepříliš malířsky pojímaného koloritu. Jeho styl byl založený především na imaginaci, byl silně lyricky harmonický a bývá charakterizován jako poetismus.

Po válce se Zrzavý stal profesorem malby a kompozice na katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty Palackého univerzity v Olomouci, kde učil v letech 1947 až Oficiální umění socialistického realismu mu nedávalo prostor k vystavování, jeho dílo bylo považováno za nerealistické a neodpovídající budovatelské atmosféře a socialistickým potřebám. I tak se Zrzavý účastnil mnoha úspěšných výstav a vyšla celá řada knih s jeho ilustracemi. V šedesátých letech pobýval Zrzavý mezi Prahou a Okrouhlicemi, kde měl byt a ateliér. V roce 1965 mu byl udělen titul národního umělce.

1950 Ostravské haldy

Jan Zrzavý zemřel 12. října 1977 v Praze. Byl pohřben na hřbitově v Krucemburku.