Pavlína Cermanová a kol.

Svátek sv. Havla  čtvrtek, 16. října 1410  sv. Havel není biblickou postavou, o jeho životě a důvodech svatořečení se téměř nic neví  k jeho jménu se váže i vrch nad Zbraslaví (Havlín), kde v roce 1115 byla na jeho památku postavena kaple, později kostel  svátek nepříjemnou připomínkou pro sedláky a dlužníky

 16. říjen spolu se dnem sv. Jiří, 24. dubnem, rozčleňoval rok na letní a zimní pololetí  hledáme –li východisko pro pohled na tehdejší vesnici, nabízí se urbář strahovského kláštera (Stanislav z Jičína)  jeden z nejsdílnějších záznamů se týká Úhonic  louky sklizené, pole zoraná, ozimy zasety, dobytek se může pást kdekoli

 archeologické výzkumy v různých částech českých zemí ukázaly, že tehdejší vesnice byla značně rozrůzněná  rozdílné faktory souvisely s regionálními a lokálními tradicemi vesnic, dostupnými materiály a individuálními preferencemi stavebníků - souhrnná představa tak musí zůstat povšechná  pro obytný dům bylo typické trojdílné uspořádání (obytná místnost, síň a komora)

 středověké každodennosti v Sázavském klášteře vytvářejí především danosti času, reálných kulis a lidí klášterního společenství  den měřen podle benediktinského úzu – světlá část dne měla 12 hodin, stejně tak i tmavá část dne, ale denní část měla jinou délku než ta noční (51 minut x 69 minut)  mezi největší poklady kláštera byl řazen relikviář s Prokopovou lebkou a světcův hábit

 benediktinské rysy – osou konventní kostel, z něhož stál monumentální vysoký polygonálně uzavřený chór a jižní loď se západní věží  po dokončení stavby figuruje vítězný oblouk a arkády mezi jižní a hlavní lodí  mniši – povinnosti (fyzická práce, meditace, studium, modlitba, shromáždění v kapitule)  kdo sledoval běh času? odpovědný opat pověřil některého člena z konventu – nejlépe ten,kdo měl vyšší stupeň středověkého vzdělání - quadrivium  různé časoměřiče – kalibrované svíčky, vodní hodiny, sluneční hodiny  nejpravděpodobnější - pozorování slunce a hvězd

 pražští učenci pod vlivem myšlenek teologa Jana Viklefa – církev by se měla zříct světských statků, rovněž odmítal zastoupení Krista na Zemi papežem  Jan Hus - podpora prostého lidu, ale i krále Václava IV.  Václav IV. Lucemburský – jeho vladaření doprovázela nestabilita a konflikty

 hluboké sociálně-hospodářské strukturální proměny v průběhu 12. – 13. století vedly k řadě inovací: – vynález stavebního výkresu – systematizace a zjednodušení stavebních komponent (sériová výroba kvádrů) – vynález opěrného systému ve skeletové stavbě – zavedení kolového jeřábu

 vedoucí funkce rozděleny na 2 části: – administrativní stavbyvedoucí – technický stavbyvedoucí  odměňován jak finanční hotovostí, tak naturáliemi  řemeslníci finančně nebo chlebem, vínem  výše odměny v létě a v zimě, kdy jsou dny kratší, se mohla lišit  sériová výroba stavebních dílců – zvýšení dělby práce  zedníci, kameníci, sochaři, tesaři, kováři, pokrývači, provazníci, sklenáři, lamači kamenů v lomu

 běžným zvykem ve 14. století bylo položení základního kamene s nápisem Ježíš Kristus do vykopaného základu  základní stavební komponenty – malta, kámen, dřevo, stavební železo  měřící nástroje – měřící tyč, měřící lať, uzlová šňůra, vodítko, olovnice

 král římský a český pobýval ve své pražské rezidenci, dvůr byl bilingvní  navštívil ranní mši, věnoval se vladařským povinnostem, poté zasedl k poradě  řešil se Jan Hus, mezinárodní situace (bitva u Grunwaldu) i situace v říši (Jošt zvolen římským králem)  odpoledne král strávil s Konrádem z Vechty, mužem ze dvora

 zasedání zemského soudu – významná společenská událost  Lacek z Kravař – nejvyšší hofmistr a nejvyšší purkrabí pražský, Čeněk z Vartenberka – úřad nejvyššího číšníka  oba muže spojovala náklonnost k reformnímu hnutí a postavě Jana Husa, vnímali nutnost nápravy církevních poměrů  na sv. Havla vyrazili do královy rezidence – diskutovalo se zde zrovna o volebním sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem – bude římským panovníkem Jošt nebo Zikmund?

 na pražské univerzitě se na sv. Havla nevyučovalo, konala se univerzitní mše  v této době na univerzitě vznikly dvě skupiny listů adresované papeži a kardinálům (podpora Viklefa a Husa)  po mši možná nastal čas k návštěvám, poté středověký učenec zasedl ve své pracovně  středověký učenec se neobešel bez knih  neklidná situace mezi Mistrem Štěpánem z Pálče (proti Viklefovým článkům) a Janem Husem (podpora článků) -> učencům se do odborné činnosti vkrádaly problémy okolního světa

 pražský astronom a lékař Jan Šindel skládal svůj rektorský úřad  situace nebyla tak dramatická jako o rok dříve, kdy se stal rektorem Jan Hus  Hus byl nadšen Kutnohorským dekretem a počeštěním pražské univerzity  na rektora byly při volbě kladeny požadavky – rektor je musel stvrdit přísahou  před rokem volba rektora bývala komplikovaná  akt intronizace nového rektora – slavnostní událost

 existovaly příručky, které dávaly lidem rady do manželství - Tomáš ze Štítného byl autorem jedné takové příručky  za klíčové považoval rozvážnou volbu partnera  do svazku mají vstupovat lidé, kteří jsou si rovni  bylo známo sedm špatností znehodnocujících manželství  do rodiny započítáni všichni žijící pod jednou střechou  ženy byly nabádány k pracovitosti v domácnosti

 Martin měl vidění v noci z 9. na 10. února roku 1420  muž v bílém rouchu – vyslán, aby Martina odvedl na krátký čas z těla a vyjevil mu tajemství skrytá lidem  rozlehlá planina – scenerie zkázy  pět hor  místo se záplavou plamenů  Antikrist v bitvě s Kristem  po zničení starého světa nastane sedmý a poslední věk, vrátí se rajské uspořádání z doby Adama a Evy

1. Proč byl svátek sv. Havla nepříjemnou připomínkou pro sedláky a dlužníky? a) znamenal pro ně především platební povinnosti b) protože začínala zima c) protože museli opouštět svá obydlí a přístřešky

1. Proč byl svátek sv. Havla nepříjemnou připomínkou pro sedláky a dlužníky? a) znamenal pro ně především platební povinnosti b) protože začínala zima c) protože museli opouštět svá obydlí a přístřešky

2. Jaké uspořádání měl ve středověku obytný dům? a) jednodílné uspořádání b) dvojdílné uspořádání c) třídílné uspořádání

2. Jaké uspořádání měl ve středověku obytný dům? a) jednodílné uspořádání b) dvojdílné uspořádání c) třídílné uspořádání

3. Jakými jazyky mluvil Václav IV.? a) čeština b) čeština, němčina c) čeština, němčina, latina

3. Jakými jazyky mluvil Václav IV.? a) čeština b) čeština, němčina c) čeština, němčina, latina

4. V jakém roce se stal Jan Hus rektorem? a) 1409 b) 1410 c) 1411

4. V jakém roce se stal Jan Hus rektorem? a) 1409 b) 1410 c) 1411