Životní prostředí a jeho ochrana Úloha práva Filip Dienstbier
Osnova životní prostředí a jeho ochrana globální, regionální a lokální problémy environmentální politika možnosti a nástroje envi. politiky úloha práva
Východiska pojem „životní prostředí“ „vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje; složkami jsou zejména: ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie“ /§ 2 z. č. 17/1992 Sb./ ?jen přirozené x i člověkem vytvářené - např. kult. památky, městské parky (Pekárek) ?jen hmotné x i nehmotné - např. estetické aspekty (krajina)
Důvod ochrany idealistické pojetí: „dílo Boží“ (přírody) „nenič, cos nevytvořil“ antropocentrické pojetí: „nenič, co můžeš potřebovat“ funkce životního prostředí zdroj všech vstupů odkladiště a „absorbátor“ výstupů (odpadů s.l.) schopno jen v určitém rozsahu, čase, prostoru (ekologická stabilita) „příznivé“ životní prostředí jako sociální standard (trvale udržitelný rozvoj)
Globální problémy a jejich příčiny hlavní problémy: globální změny klimatu nedostatek zdrojů, zejména pitné vody snižování biodiverzity desertifikace, úbytek a degradace půd poškozování ozónové vrstvy Země hlavní příčiny: znečišťování nehospodárné nakládání se zdroji přelidnění
Globální změny klimatu příčiny(?): skleníkový efekt znečišťování ovzduší úbytek biomasy a fosilních zásob negativní důsledky a rizika: častější výskyt extrémních jevů (sucha, záplavy,...) ztráty území hospodářské škody strádání, konflikty
Další globální problémy nedostatek zdrojů, zejména pitné vody příčiny: přelidnění, spotřebování zdrojů, znečišťování zdrojů následky: ekonomická i sociální stagnace (nutnost inovace), konflikty, strádání snižování biodiverzity příčiny: přímý lov/sběr, ničení biotopů, znečišťování následky: ztráta hospodářských aj. zdrojů, ztráta ekologické stability stability
Lokální problémy a jejich příčiny hlavní problémy (často): znečištění ovzduší nedostatek pitné vody odpady sucho/záplavy úbytek „volného prostoru“ hlavní příčiny: znečišťování nehospodárné nakládání se zdroji (včetně území) lokální přelidnění (sídelní aglomerace)
Environmentální politika role státu (veřejné moci) x„neviditelná ruka trhu“ pokud stát, tak: nenáhodné řešení problému koncepce: popis a hodnocení stavu analýza problémů a rizik definice cílů návrh opatření a nástrojů + provedení, kontrola
Environmentální politika globální zpravidla sektorové politiky – rámcové úmluvy supraregionální: Akční programy EU (7. - do 2020) /rozhodnutí EP a Rady č. 1386/2013/ národní: Státní politika životního prostředí (aktuální pro roky ) /usnesení vlády ČR č. 6/2013 ze dne / regionální, lokální např. v rámci: programu rozvoje obce, programů rozvoje územního obvodu kraje, koncepce rozvoje cestovního ruchu,... /obecní a krajské zřízení/
Nástroje environmentální politiky vlastní opatření provádění a financování akcí k ochraně ŽP (včetně např. financování vědy a výzkumu) ovlivňování chování dalších subjektů přímá právní regulace administrativní zásahy ovlivňování ekonomických procesů osvěta, výchova...
Role práva přímá právní regulace povinnosti, zákazy, … právní regulace dalších nástrojů a opatření, zejména mocenských (vrchnostenských) administrativní (povolení,...) „ekonomické“ (daně, poplatky, trhy) ale např. i pravidla pro ekolabeling, …
„právo životního prostředí“ relativně samostatná právní oblast (odvětví?) dominuje veřejnoprávní regulace (x M. Kindl) úzká vazba na správní právo, ústavní právo, … reflexe specifik životního prostředí jako objektu právní regulace